ČEZ narazil. Plán výstavby nových jaderných bloků se odkládá

Vládní výbor pro energetiku měl minulý týden rozhodnout o způsobu výstavby nových jaderných bloků. Nakonec tak ale neučinil a ministr průmyslu Tomáš Hüner rozhodnutí odložil, protože ČEZ v materiálech, které předložil, zapomněl na jednu velice klíčovou věc: nespočítal dopady na státní rozpočet.

Jaderná elektrárna Temelín. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaderná elektrárna Temelín. | foto: © ILUSTRAČeská pozice
Jaderná elektrárna Temelín.

Minulý týden měl vládní výbor pro energetiku rozhodnout, jakou cestu zvolí při chystané stavbě nových jaderných bloků. Všechno ale bylo jinak. Stálý výbor pro jadernou energetiku v čele s ministrem průmyslu Tomášem Hünerem (za ANO) rozhodnutí odložil, protože ČEZ v podkladových materiálech zapomněl na klíčovou věc: spočítat, jak celá akce dopadne na státní rozpočet. A že to bude u stamiliardové investice dopad zásadní, je zřejmé.

S takovým závěrem přišla oponentní analýza, kterou si ministr zadal u renomované společnosti PwC a LN ji mají k dispozici. Až dosud výbor pracoval pouze s podklady zpracovanými skupinou ČEZ. „Rozhodnout lze o čemkoli. Ale jak dobré a správné takové rozhodnutí může být? Na základě nekompletních a nedostatečných podkladů, které mi doposud byly předloženy, já ani současná vláda rozhodovat nebudeme. Vedení ČEZ tlačí na rychlé rozhodnutí, ale přitom doposud nebylo schopno dodat relevantní podklady. Já se do neodpovědného rozhodnutí dotlačit nenechám,“ řekl LN ministr Hüner.

ČEZ dosud v materiálech pro vládní výbor uváděl, že mu z analýz jako nejvýhodnější vychází transformace. Podle PwC však podklady zvýrazňovaly klady u transformace, zatímco u varianty, že bloky postaví prostřednictvím své stoprocentní dceřiné společnosti, kladl důraz na nevýhody.

Jsou dvě možnosti, jak se dají atomové bloky dostavět. Zaprvé, ČEZ si založí stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost, která se ujme projektu. Zadruhé, ČEZ se rozdělí na firmu, v níž zůstane uhlí s jádrem; ta bude patřit celá státu a postaví bloky. Obnovitelné zdroje a distribuce by se vydělily do nové firmy, v níž by měl podle vizí energetické skupiny stát snižovat svůj podíl až k dvaceti procentům. Neboli ztratit vliv i dividendové zisky. Právě třetí variantě vystavil Hüner stopku.

ČEZ dosud v materiálech pro vládní výbor uváděl, že mu z analýz jako nejvýhodnější vychází transformace. Podle PwC však podklady zvýrazňovaly klady u transformace, zatímco u varianty, že bloky postaví prostřednictvím své stoprocentní dceřiné společnosti, kladl důraz na nevýhody. Za nejzásadnější nedostatek ale oponentní analýza vypichuje zmíněnou absenci dopadů na rozpočet. Informace je důležitá i proto, že ve výsledku náklady ponesou přímo spotřebitelé energie nebo nepřímo všichni, kdo platí daně.

S trochou nadsázky je výběr vhodné varianty bez propočtu finančních dopadů analogický k situaci, kdy by se člověk rozhodl pro nákladnou rekonstrukci bytu tak, aby z něj vznikly byty dva. Aniž by věděl, jestli je oba bude používat sám, jestli si vezme hypotéku, oba pronajme a za kolik, nebo odprodá, jestli půlku rekonstrukce zaplatí budoucí nájemník či spoluinvestor, případně zda mu to celé uhradí rodiče. Každá z variant vede k jiným důsledkům.

Ministrova vzpoura

Výbor se nyní odmítá pustit do obrovské investice, aniž by znal klíčové odpovědi. Už proto, že je tu odstrašující příklad z roku 2014, kdy se rušil běžící tendr na dodavatele nových bloků v Temelíně. Tehdy se předem nevyjasnilo, jak moc bude muset stát projekt dotovat, a ministři Nečasovy vlády se na podobě a výši garancí neshodli. Tehdy celý projekt skončil.

„Znát ekonomické dopady na stát a spotřebitele je základní předpoklad pro odpovědné rozhodnutí. Nechápu, že předchozí ministři průmyslu toto důrazně nepožadovali. Doba se změnila a já jako ministr toto po ČEZ a příslušných institucích samozřejmě budu chtít. Bohužel jsme takové kalkulace doposud neviděli a je to jeden z hlavních úkolů, které budu důrazně požadovat,“ říká ministr průmyslu.

Rozhodnutí o investorském modelu se nedá dlouho odkládat, nynější zádrhel může bolet. Dukovanům skončí životnost asi v roce 2035, což je současně rok, kdy by mohly být hotové nové bloky, když se brzy začne.

ČEZ na dotazy LN, jak bylo možné přiklonit se k jedné z variant bez odhadu dopadů na státní pokladnu, přímo neodpověděl, mluvčí skupiny Ladislav Kříž sdělil jen následující: „ČEZ není členem stálého výboru pro jadernou energetiku, je zván jako host, případně se jednotlivci účastní pracovních skupin. Nemůžeme tedy mluvit za stálý výbor. Nemáme ani k dispozici žádnou finální verzi materiálu PwC, podle našich informací je připomínkován v rámci pracovních skupin.“

Rozhodnutí o investorském modelu se nedá dlouho odkládat, nynější zádrhel může bolet. Dukovanům skončí životnost asi v roce 2035, což je současně rok, kdy by mohly být hotové nové bloky, když se brzy začne. Bez nich by byla ohrožená stabilita dodávek, protože jádro pokrývá více než třetinu tuzemské spotřeby, a jak se bude utlumovat výroba z uhlí, význam atomové energie poroste. To, že výbor odmítl kývnout na transformaci, je překvapením a vzpourou proti vůli skupiny ČEZ. I když podklady od polostátního gigantu vyzdvihují rozpůlení firmy jako nejlepší, řada faktorů hovoří proti. ČEZ například uváděl, že samotné rozdělení by zlepšilo cenu akcií firmy natolik, že by se tím pokryl výkup minoritních majitelů ze „staré“ části. V celém ČEZ vlastní stát 70 procent, zbytek jsou minoritní akcionáři a jejich podíl by musel vykoupit.

Podle propočtů Morgan Stanley by však předpokládaný zisk na rozdělení pokryl leda výkup minoritních akcionářů, na stavbu nové jaderné elektrárny by nezbylo. Současně by stát přišel o velkou část dividendy z „nové“ větve vzniklé dělením, v níž by bylo prakticky vše výdělečné a perspektivní – obnovitelné zdroje s distribucí. Státu by zůstaly hlavně skomírající uhelné elektrárny a drahý jaderný projekt. Tedy náklady. Z toho pohledu nemá příliš smysl, proč by měla podle vize ČEZ část dluhů skupiny přejít i do „staré“ části a nepřevzala je celé „nová“ divize.

Oponentní analýza od PwC nerozporuje, že vláda bude muset pustit nemálo peněz, i když elektrárnu dostaví ČEZ. Třeba nastavením pevných výkupních cen bez ohledu na to, jak bude klesat hodnota energie na trzích, nebo takzvaným rozdílovým kontraktem

Oponentní analýza od PwC nerozporuje, že vláda bude muset pustit nemálo peněz, i když elektrárnu dostaví ČEZ. Třeba nastavením pevných výkupních cen bez ohledu na to, jak bude klesat hodnota energie na trzích, nebo takzvaným rozdílovým kontraktem. To by stát provozovateli elektrárny vždy dorovnal cenu, na které by se spolu předem dohodli. Problém je však v tom, že ČEZ neposkytl odhad, o jaké částky by se mělo jednat, a to celkově ani v průběhu jednotlivých let, přestože pro plánování státního rozpočtu je to nezbytné.

Aby nenastalo s jadernou dostavbou fatální zpoždění, bude Hüner požadovat, aby ČEZ a výbor chybějící podklady urychleně doplnily – vláda by pak stále mohla rozhodnout do konce roku. „Dosavadní podklady ukazují, že možné jsou dvě varianty. Výstavba nových bloků plně v režii ČEZ, nebo rozdělení aktiv a výstavba za státní peníze daňových poplatníků. Rozhodně nesouhlasím s tím, že existuje pouze jedna možnost – a to státní peníze –, kterou tak aktivně tlačí management ČEZ. Možná je to nejjednodušší varianta pro ČEZ. Já se finálně rozhodnu a dám své doporučení premiérovi a vládě v okamžiku, kdy budeme znát veškerá fakta, finanční kalkulace a jejich dopad do veřejných rozpočtů. A to stále nemáme! Když se ale podívám, kolik ČEZ v minulých letech proinvestoval v zahraničí, tak jsme za tyto peníze už mohli mít nový jaderný blok v Česku. Tedy peníze ČEZ rozhodně má,“ uzavřel ministr Hüner.

Jaderná časová osa

  • 2009 ČEZ vypsal výběrové řízení na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny v Temelíně. Plán byl, že hotovo bude do roku 2020. Výběr dodavatele se měl odehrát mezi lety 2009 až 2011.

  • 2010 Premiér Petr Nečas (ODS) oznámil, že vláda vybere dodavatele až v roce 2013. Jeho ministři se začali rozdělovat v názoru, jestli je dostavba dobrý nápad a stát má á garantovat veřejnými prostředky projekt, který může být prodělečný.

  • duben 2014 ČEZ zrušil tendr na dostavbu dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín, protože se vláda Petra Nečase (ODS) neusnesla na poskytnutí státních garancí.

  • leden 2016 V době vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) vznikl Stálý výbor pro jadernou energetiku, s úkolem přichystat podkladové analýzy, na základě nichž vláda rozhodne, kdo má být investorem stavby nových bloků, kolik jich má být a jak velký mají mít výkon.

  • červen 2015 Podle schváleného národního akčního plánu vláda deklaruje politickou vůli, že se má dostavět jeden blok v Dukovanech, a to s možností pozdějšího rozšíření o druhý, a stejně tak v Temelíně.

  • konec roku 2018 Mají být hotové analýzy a propočty, podle nichž vláda rozhodne, kdo nový zdroj postaví. Jestli stoprocentní dcera skupiny ČEZ, nebo se energetická firma rozdělí na dvě, přičemž v jedné zůstane státu jádro s uhlím – tato část pak zdroj postaví. Mezitím musí být připraveno i výběrové řízení na dodavatele a vyjednáno s Evropskou komisí, jaké státní garance splní podmínku, že nepůjde o nedovolenou veřejnou podporu.

  • květen 2018 Stálý výbor odkládá rozhodnutí o tom, jak se bude stavět kvůli zásadním nedostatkům v přípravných analýzách, jak je nachystal ČEZ. Chybí hlavně propočet, jak stavba dopadne do státního rozpočtu – její samotná realizace i případné dotování ztrátové výroby kvůli nízkým cenám energie.

  • do roku 2035 Má vzniknout první nový reaktor v Dukovanech, náklady jsou asi 200 miliard korun. Původní plán počítal se zprovozněním nového zdroje v roce 2025.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.