Cestou k pracovní síle je i řízená imigrace

Firmy v Česku si stěžují, že nemají dostatek pracovníků. Spolupracovník LN Jan Macháček se předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: Proč firmy nemají lid a jak velký je to problém? Proč firmy nezvýší mzdy? Máme někoho dovézt? A koho?

Pracovní trh. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pracovní trh. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Pracovní trh.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Pustíte si rádio, firmy si stěžují, že nemají lidi. V televizi totéž. Při opravách klíčových dálnic a silnic stojí stroje – firmy nemají lidi. Člověku vyrůstajícímu v komunismu to nápadně něco připomíná.

Čím to je a jak velký je to problém? Máme příliš průmyslu? Přehnala to ČNB s oslabením koruny v tom smyslu, že vývozcům se „příliš daří“? Proč tedy firmy nezvýší mzdy? Proč k nám nemíří Bulhaři ani Rumuni, kteří k tomu nepotřebují pracovní povolení?

V šedesátých letech to Němci řešili dovozem turecké pracovní síly. Jsme v podobném stadiu rozvoje? Máme také někoho dovézt? A koho? Je možné se spoléhat na masovější přísun Ukrajinců?



Pavel Kohout, Partners

Pavel Kohout, Partners

Pravdivý příběh

Před několika lety jsem se účastnil konference o sociálním státu, kde jsem seděl v panelové diskusi s Bohuslavem Sobotkou, tehdy v opozici. Po diskusi přišel ke stolu jeden bojovník za sociální spravedlnost, který vážil asi 200 kilogramů a zle se pustil do nešťastného Sobotky.

„Jak si to představujete, vy pro naše lidi vůbec nic neděláte“ křičel, že mu sliny létaly až na Sobotkovu kravatu. „Co si vůbec myslíte, nic pro nás neděláte a myslíte si, že vás budeme volit zadarmo? No, to si tedy, chlapečkové, myslíte špatně! Něco pro nás dělejte, nebo vás budeme ignorovat!“

Nedotknutelný komfort

Tak zhruba zněl plamenný projev dotyčného bojovníka za sociální jistoty, pokud vynecháme vulgarity a opakování. Nebohý Sobotka jen stál a tvářil se provinile jako vzorný žáček přistižený při opisování během písemky.

Komfort českého sociálního státu ve prospěch dlouhodobě nezaměstnaných a vůbec sociálních skupin, které dávají přednost podporám před mzdou, je nedotknutelný

Minulo několik let a z káraného klučíka se stal premiér. Stále si však dobře pamatuje, jakou sodu tenkrát zažil od zástupce jedné z významných voličských skupin. Ví, že komfort českého sociálního státu ve prospěch dlouhodobě nezaměstnaných a vůbec sociálních skupin, které dávají přednost podporám před mzdou, je nedotknutelný.

Tak se stává, že se kombinace různých dávek a příspěvků nasčítá až do hodnoty vyšších desítek tisíc měsíčně pro šestičlennou rodinu, pokud klient sociálního státu v tom „umí chodit“. Ne, to není hoax, to je skutečnost. Výsledek? Máme 415 tisíc nezaměstnaných a nedostatek pracovních sil. Co ještě dodat.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

České zvláštnosti

Nedostatek pracovní síly v době relativní konjunktury by neměl nikoho překvapovat a bude muset vést ke zvyšování mezd v některých oborech. Naše dnešní situace však vykazuje některé zvláštnosti.

Předně se konečně začíná projevovat jednotný trh práce s tím, jak se do pracovní síly zařazují další ročníky, které již vyrostly ve sjednocené Evropě a jsou lépe připravené hledat si práci i jinde v Evropě. To se sice týká jen některých profesí, avšak těch, na které je trh obzvlášť citlivý.

Problém státní služby

Jednak se to týká vysoce kvalifikovaných pracovníků, kde zaměstnavatelé budou muset této situaci přizpůsobovat své systémy odměn a benefitů, jednak profesí, které již naši bohatnoucí občané vykonávat nechtějí, a kde řešení je zcela jistě imigrace. V soukromé sféře by si tuto situaci měl vyřešit trh. Tomu však poněkud brání špatné fungování naší státní služby.

Česká státní správa má problém s přizpůsobováním se požadavkům měnícího se pracovního trhu

Její nedostatky zvětšují tento problém dvěma způsoby. Především se začíná teprve nyní, s 25letým zpožděním, transformovat a trpí „dětskými nemocemi“, které si ostatní společenské instituce a formy prodělaly v devadesátých letech.

Zejména má problém s přizpůsobováním se požadavkům měnícího se pracovního trhu a vytváří rigidní struktury, které snad budou jednou chránit před politickým vlivem, ale neumějí se zatím přizpůsobovat pracovnímu trhu. Stát jako zaměstnavatel je proto dnes instituce snad nejméně připravená na změny – nejvíce je to vidět ve zdravotnictví a školství.

Iniciativní vyhledávání

Dále není státní služba zřejmě připravená cílevědomě řídit imigraci do země tam, kde to je nutné. Již více než deset let se opakovaně dozvídáme o nesmyslných překážkách pro přirozený nábor pracovních sil i ze zemí, o nichž nikdo nepochybuje o schopnosti imigrantů začlenit se do života naší země.

Místo skuhrání a strašení jsme dávno měli iniciativně vyhledávat nejlepší imigranty všude ve světě

Přitom země, které imigraci úspěšně zvládají, jako je Kanada, USA, Austrálie, ale i Německo, mají velice dobře fungující imigrační službu, jež dokáže pro jejich hospodářství vybírat kandidáty, kteří mají největší pravděpodobnost se integrovat a být přínosem. V těchto zemích především dobře funguje státní služba, jejíž transformaci jsme ostudně zanedbali.

Místo skuhrání a strašení jsme dávno měli iniciativně vyhledávat nejlepší imigranty všude ve světě. Musíme začít co nejdříve s dobře řízenou imigrací, i když to budeme mít mnohem těžší než dříve, protože jsme si pravděpodobně renomé zkazili v zemích, z nichž by imigrace byla nejpodnětnější. Soukromí zaměstnavatelé se do toho jistě také zapojí, ale nejdříve musí fungovat efektivní státní imigrační systém.



Miroslav Radiměřský, Mendelova univerzita v Brně

Miroslav Radiměřský, Mendelova univerzita v Brně

Lidí je dost, jen ti vhodní chybí

Česká ekonomika se stále spíš zotavuje. Zaměstnanci se vrací na místa, ze kterých museli kvůli krizi odejít. Ekonomická intuice říká, že bychom neměli mít nedostatek pracovníků. Čísla intuici podporují.

Dle dat úřadů práce bylo v dubnu letošního roku na jedné straně 414 960 nezaměstnaných, na straně druhé pak 124 280 volných míst. Tedy více než 3krát tolik uchazečů, kteří aktivně hledají práci, oproti volným místům. Podobné údaje nesvědčí o nedostatku lidí. Přesto mají firmy problémy nalézt vhodné lidi. Problém bude právě ve vhodnosti uchazečů.

Nechtění učni

Stížnosti na nedostatek pracovníků slýcháme hlavně od firem, které potřebují kvalifikovanou pracovní sílu: řemeslníky, učně, pověstné technické obory. Přesně v tomto duchu promluvil tento týden prezident Hospodářské komory. Zopakoval mantru průmyslu, že máme málo absolventů technických oborů a potřebujeme dostat víc studentů na učňovské obory.

Více než 400 tisíc nezaměstnaných opravdu nejsou historici umění či kulturní antropologové, jejichž potřebnosti se průmyslníci často vysmívají, drtivou většinu tvoří právě vyučení.

Jak je tento názor oblíbený, tak je chybný. Zmíněných více než 400 tisíc nezaměstnaných opravdu nejsou historici umění či kulturní antropologové, jejichž potřebnosti se průmyslníci často vysmívají, drtivou většinu tvoří právě vyučení.

České školství produkuje dostatek učňů, bohužel ale takových, které firmy nechtějí. Problém je jak ve struktuře učňovského vzdělávání, kdy nejvíc studentů a studentek míří například na obor kuchař-číšník. S výučním listem pak pokračují v lepším případě k rekvalifikaci, v horším na úřad práce a k nezaměstnatelnosti.

Také kvalita, respektive praktická výuka pokulhává a příprava na praxi často chybí. Firmy o takové absolventy nemají zájem. Vzniká paradoxní situace: na jedné straně podnikům chybí vyučení zaměstnanci, na straně druhé právě oni tvoří největší počet nezaměstnaných. Nevyužíváme jejich potenciál. Toto plýtvání může vytvořit velký problém, a to i kdyby se povedlo chybějící pracovníky nějak nahradit.



Michal Brožka, hlavní analytik Raiffeisenbank, lektor Unicorn College

Michal Brožka, hlavní analytik Raiffeisenbank, lektor Unicorn College

Máme příliš mnoho průmyslu? Groteskní věta.

Nesoulad mezi potřebami ekonomiky a pracovní silou vnímáme neustále a zlepšení není na obzoru. Říci, že máme příliš mnoho průmyslu, je groteskní. Jednoduchým řešením by tedy bylo například zkomplikovat průmyslu život vyššími daněmi, přidusit ekonomiku a navodit propouštění.

Otázka vlivu příliš slabé koruny sklouzává k tématu kurzové nejistoty. ČNB sice podnikům dala určitou umělou jistotu neposilující domácí měny. Ovšem tím, že je toto oslabení umělé, mohou se podniky právem obávat, že v budoucnosti dojde k významnému posílení koruny. Mohou se tedy zdráhat zvyšovat mzdy a motivovat nové zaměstnance. I když máme poměrně důvěryhodnou centrální banku, nemohou se podniky plně spolehnout, že vždy naplní vše, co říká. Ale působení centrální banky v problematice nesouladu potřeb ekonomiky a pracovní síly považuji za zavádějící.

Pokud bychom připustili, že máme příliš mnoho průmyslu a chybí nám obráběči a svářeči, pak během deseti let přijde doba, kdy budeme říkat: „Jsme příliš závislí na počítačích!“

Pokud bychom připustili, že máme příliš mnoho průmyslu a chybí nám obráběči a svářeči, pak během deseti let přijde doba, kdy budeme říkat: „Jsme příliš závislí na počítačích!“ Bude vznikat dojem, že automaty berou lidem práci, ale bude to tím, že bude příliš málo těch, kteří dokáží tyto systémy obsluhovat a vyvíjet. Ano, narážím opět na problematiku vzdělávání v Česku. Ne náhodou nedávno Česko sklidilo kritiku za nízké platy učitelů.

Zazněla zde další důležitá otázka. Proč se k nám nehrne pracovní síla ze zahraničí? Zmiňováni jsou Rumuni a Bulhaři. Ale naší metou by spíše měla být snaha o nalákání Němců, Rakušanů, případně Švýcarů, Angličanů – neměli by sem jezdit jen za holkami a pivem.



Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně, Zastoupení Evropské komise v ČR

Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně, Zastoupení Evropské komise v ČR

Demografický problém

Debata o nedostatku pracovníků se v české kotlině vede intenzivně přibližně dva roky. Zprvu měla podobu stížností zaměstnavatelů na nedostatek pracovníků v konkrétních kvalifikacích. Vina byla přikládána zejména vzdělávacímu systému, neboť neprodukuje absolventy v takové struktuře, jakou by pracovní trh, zejména průmysl, potřeboval. V tomto duchu se nesla i loňská kampaň zaměstnavatelských svazů Rok průmyslu a technického vzdělávání.

Podle řady odborných studií v České republice žádný zásadní nesoulad mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi není, alespoň v porovnání s ostatními evropskými zeměmi. Ačkoli lze na systému odborného školství leccos zlepšit, zejména v kvalitě učňovského školství, zaměstnanost absolventů je obecně velmi dobrá, což dokládá i druhá nejnižší míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU.

Mladí nejsou

Nyní se diskuse o nedostatku pracovníků posouvá v tom smyslu, že chybí lidi úplně všude, kvalifikovaní i nekvalifikovaní. Na nedostatku pracovních sil se podílí více faktorů. Hlavním důvodem je přitom demografický vývoj. Počet lidí ve věku blízkém odchodu do důchodu vysoce převyšuje počet mladých, kteří na trh práce nově vstupují. Zatímco v roce 1995 bylo v kategorii 18-24 let o půl milionu více lidí než ve věkové kategorii 57-63 let, dnes je jich o 200 000 méně.

Počet lidí ve věku blízkém odchodu do důchodu vysoce převyšuje počet mladých, kteří na trh práce nově vstupují.

Bude ještě hůře. Nejméně je dnes šestnáctiletých, a to o polovinu méně než v roce 1990. Tento trend byl v posledních letech zmírňován postupným posouváním odchodu věku do důchodu i větším využíváním částečných úvazků, takže celková nezaměstnanost stále rostla. Je třeba se ale připravit na to, že některé z těchto faktorů se již vyčerpávají a přitom v příštích pěti letech bude počet absolventů dále klesat.

Nepříznivý demografický vývoj se v případě České republiky dostal do souběhu se silným hospodářským růstem. Situaci zaměstnavatelům ztěžuje i to, že Česká republika zůstává poměrně uzavřená vůči pracovní migraci z třetích zemí.

Pokud chce Česká republika do budoucna udržet slušná tempa hospodářského růstu, je třeba se – kromě zvyšování důchodového věku – zaměřit na zapojení skupin, které jsou na trhu práce dosud málo zastoupeny. Významnou skupinou jsou matky s malými dětmi, které často z důvodu nedostatku míst ve školkách nebo nemožnosti pracovat na částečný úvazek či z domova na rodičovské zůstávají déle, než by chtěly. Další skupinou jsou nízkokvalifikovaní pracovníci, jejichž většímu zapojení na trh práce by pomohla úprava daňově-dávkového systému, individuální přístup pracovních úřadů a dobře zacílené rekvalifikační programy.



Monitor Jana Macháčka
K. Loskot Kolik ta slepice Žáková má dětí ? 17:06 3.6.2016
J. Poděbradský kdo by dělal za takové otrocké mzdy?? 15:49 2.6.2016

Počet příspěvků: 15, poslední 5.6.2016 01:01 Zobrazuji posledních 15 příspěvků.