Čeština je genderově nevyvážená. Je třeba ji revidovat

Podle socioložky Jany Valdrové má mateřský jazyk zásadní vliv na vnímání světa. A je přesvědčena, že čeština staví ženy automaticky do podřadné pozice, čemuž se věnuje ve své knize Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit. Proto vyzývá jazykovědce k analýze češtiny z hlediska rovnosti pohlaví.

Naučte se svádět - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Naučte se svádět - ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Naučte se svádět - ilustrační foto.

Socioložka Jana Valdrová říká: „Když mluvíme o ženě a psovi, pes je z hlediska jazyka víc. V přísudku budeme tedy psát měkké i.“ Mateřský jazyk má podle ní zásadní vliv na vnímání světa již od dětství. Čeština ale staví ženy automaticky do podřadné pozice, domnívá se vědkyně. „Přes 20 let zkoumám texty nejen v knihách a zpravodajských článcích, ale i v diskusích. Čeština straní mužům,“ prohlásila Valdrová, když představovala spolu se Sociologickým ústavem AV knihu Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit.

Jako velký prohřešek uvádí názvy studijních oborů. Příklad za všechny: kondiční trenér. „Název studijního nebo učebního oboru v maskulinu (mužském rodě) může odrazovat ženy, přestože pro něj mají stejné vlohy jako muži,“ upozorňuje socioložka. Valdrová proto vyzývá jazykovědce k hlubší analýze češtiny z pohledu rovnosti pohlaví: „Moje kniha je hlavně o tom, jak citelně nám chybí znalosti o fungování genderu v jazyce.“

Zapomenuté vědkyně

Specifickou kapitolou je podle ní shoda podmětu s přísudkem. V tomto ohledu jí dává za pravdu jazykovědec Karel Oliva a přidává příklad: „Jeden muž a sto žen přišli.“ V češtině se podle něho odráží historický vývoj – tedy i kmenové zřízení společnosti. Že tomu tak v historii bylo, ukazují slova zmužilý a zbabělý. V druhém případě je slovo odvozeno od baba. „Zde jazyk nepochybně odráží společenskou realitu starověku a středověku, jež mužům přisuzovala – ač o to třeba vůbec nestáli – roli odvážných bojovníků a starým ženám ustrašenost,“ vysvětluje jazykovědec.

Socioložka Jana Valdrová se domnívá, že ženy přicházejí o slávu v drtivé většině případů, kdy se veřejnost dozvídá o „mimořádném úspěchu vědců“. Na vědkyně, pokud v týmu byly, se v tu chvíli zapomene.

S Valdrovou však nesouhlasí v základní myšlence: „Nemyslím si, že obecně současná čeština vyjadřuje nějakou podřazenost.“ Podle Valdrové nicméně chybí ženská verze některých výrazů: „Můžeme říct, že je někdo odvážný. Když je ale mimořádně odvážný, řekneme, že ,má koule‘.“ Zároveň jí vadí používání generického maskulina – tedy souhrnného označení mužů i žen v mužském rodě. Jazykové příručky uvádějí jako příklad „zaměstnanec, pracovník nebo politik“.

Socioložka se domnívá, že ženy přicházejí o slávu v drtivé většině případů, kdy se veřejnost dozvídá o „mimořádném úspěchu vědců“. Na vědkyně, pokud v týmu byly, se v tu chvíli zapomene. Jazykovědec Oliva upozorňuje, že každé slovo v češtině musí mít nějaký rod. V případě jazyka nicméně nejde o rody biologické, nýbrž gramatické. Mnohá slova v češtině mají dokonce více rodů. Jako třeba „image“. Podle Olivy se však nejen v češtině název osoby, která vykonává určité povolání, uvádí v rodě mužském: „To nijak neimplikuje, že ten, kdo toto povolání vykonává, musí nebo má být přednostně muž.“

Postoj celé společnosti

Valdrová doplňuje, že třeba v okolních zemích mnohem více naráží na příklady žen pracujících v profesích, které jsou v Česku stále považované za mužské. Švédové si s podobným problémem, k jehož řešení socioložka vybízí, poradili po svém. Před třemi lety zařadili do svého slovníku zájmeno „hen“, které je genderové neutrální. Zájmeno se v zemi používá už od roku 1960. Kolem roku 2000 se slovo etablovalo do běžné mluvy Švédů.

Podle Valdrové se jazykové nálady odrážejí na postoji celé společnosti. A ta v Česku není příliš přívětivá poslouchat cokoliv o genderové rovnosti.

U nás je ale debata na jiné úrovni. Ve své knize Valdrová uvádí příběh: „Otec se synem spěchá automobilem domů a dojde k vážné dopravní nehodě. Otec na místě umírá, syn je převezen do nedaleké nemocnice na operační sál. Službu konající chirurg při spatření dítěte zoufale vykřikne: Nemohu operovat! Je to můj syn!“

Valdrová se ptá čtenářů, jak je to možné? „Doba rozluštění – chirurgem je chlapcova matka – je přímo úměrná tomu, jak pevně je představa chirurga v naší mysli a pracovní síly obecně spojena s obrazem muže,“ uvádí socioložka. Podle Valdrové se jazykové nálady odrážejí na postoji celé společnosti. A ta v Česku není příliš přívětivá poslouchat cokoliv o genderové rovnosti: „Píšu o tom blog a dostávám nelichotivé reakce. Někteří lidé ani pořádně nevědí, co je gender, ale kritizují. Často ale kritizujeme to, čeho se bojíme. Nálada se zostřuje,“ domnívá se socioložka.

Nejčastěji platy

Svou roli podle ní v horšících se náladách hraje i kampaň MeToo. Tímto hashtagem označují ženy své příběhy, kdy byly sexuálně obtěžované. Připojila se k ní řada celebrit. Kritici tvrdí, že se na vlně kampaně svezly i ženy, které se chtěly jen zviditelnit. Problematika rovnosti žen a mužů se dostává na povrch v tuzemsku i v jiných ohledech než čistě jazykových v současnosti mnohem více než dříve. Předmětem bouřlivých debat se stala i Istanbulská úmluva, která řeší prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. V projevu ji nedávno zavrhl katolický kněz Petr Piťha.

Nejčastěji diskutovanou kapitolou jsou ale platy. Češky vydělávají v průměru o 22,5 procenta méně než muži. Větší rozdíl v platech mužů a žen je v zemích Evropské unie pouze v Estonsku. V průměru za celou EU je tento rozdíl 16,3 procenta, vyplývá ze studie evropského statistického úřadu Eurostat.

Diskutuje se také o obsahu učebnic pro žáky prvního stupně. Ty jsou plné stereotypů. Stále více se rovněž skloňuje postavení vědkyň oproti jejich kolegům. Debatu o tom vedla nedávno Akademie věd. Nejčastěji diskutovanou kapitolou jsou ale platy. Češky vydělávají v průměru o 22,5 procenta méně než muži. Větší rozdíl v platech mužů a žen je v zemích Evropské unie pouze v Estonsku. V průměru za celou EU je tento rozdíl 16,3 procenta, vyplývá ze studie evropského statistického úřadu Eurostat.

V čem jazyk nadbíhá mužům

  • Pravidla o shodě podmětu s přísudkem.
  • Názvy studijních oborů.
  • Používání názvů profesí jako politik, pracovník, vědec.
  • Výrazy, pro něž chybí ženský ekvivalent.

„Mužský“ jazyk

  • Souhrnné označení mužů i žen je v mužském rodě. Jazykové příručky uvádějí jako příklad „zaměstnanec, pracovník nebo politik“.
  • Chybí ženská verze některých výrazů: „Můžeme říct, že je někdo odvážný. Když je ale mimořádně odvážný, řekneme, že ,má koule‘.“
  • Shoda přísudku s podmětem. Jeden muž a sto žen přišli. Sloveso má měkké i podle mužského rodu.

J. Tínek Re: O genderu Bingo... 13:53 9.1.2019
Uplnej Vypatlanec kristova noho to je krawa 13:00 8.1.2019

Počet příspěvků: 37, poslední 11.2.2019 12:33 Zobrazuji posledních 37 příspěvků.