Čeští IT specialisté jsou v americkém byznysu úspěšní

Čeští vývojáři si budují v USA silné renomé. Progresivních a mladých firem za oceánem přibývá a daří se jim etablovat na jednom z nejnáročnějších a nejkonkurenčnějších trhů světa. Epicentrem, kde čeští IT specialisté vystupují z letadla, je New York.

Roboti - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Roboti - ilustrační foto | foto: Shutterstock
Roboti - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vrcholí doba sklizně a po nedozírném lánu kukuřice v americké Iowě se rozjíždí traktor. Kdyby chtěl a sjel na vedlejší silnici, zvládl by předstihnout závodní auto. V „hlavě“ zemědělského stroje je speciálně upravený čip, díky kterému se motor cítí silnější. Motivační softwarová úprava putovala do amerického traktoru tisíce kilometrů z jihlavské firmy Agroecopower. Cílem čipování není závod, takhle vylepšený stroj spotřebuje podstatně méně paliva.

Jihlavská firma není sama, kdo něco podobného dělá, ale patří k průkopníkům, kteří s nápadem v USA prorazili. Zdaleka nejsou jediní, čeští vývojáři si budují v USA silné renomé. Hlavním epicentrem, kde tuzemští IT specialisté vystupují z letadla, je New York. „Objem rizikového kapitálu, jejž jsou lidé ochotni investovat do startupů, je v New Yorku čím dál větší,“ potvrzuje zástupce tamního generálního konzula Karel Smékal.

Vize a strategie

Progresivních a mladých firem za oceánem přibývá a daří se jim postupně etablovat na jednom z nejnáročnějších a nejkonkurenčnějších trhů světa. Mladých je míněno doslova, většina českých startupistů má před třicítkou nebo chvíli po ní. „Musíte mít vyšší práh bolestivosti. Je tu nová generace českých podnikatelů, sveřepá a zaměřená na technologie. Všichni to vydřeli, nemají nic, co by jim spadlo do klína,“ popisuje Jan Fried profil současných dobyvatelů Nového světa. Sám je jedním z nich, má na starosti americkou expanzi české technologické firmy U+.

Podnikatelé, kteří už mají zkušenost s pronikáním na americký trh, se shodují, že prezentační dovednost Čechům ještě namnoze chybí. Drží se evropského zvyku, kde se staví na číslech, grafech a faktech. Američané chtějí vize a strategie.

Ta pracuje mimo jiné na výrobě digitálních prototypů. Investor přijde s nápadem, ví, co by chtěl, ale neví, jak technicky na to. Odborníci z U+ mu proto vyrobí funkční zkušební model, na kterém je vidět, jestli nápad v praxi dává smysl a funguje. „Toho už jsme v USA prodali desítky,“ říká Fried, který v USA začínal jako ředitel pobočky CzechInvestu. Jedním z větších projektů je třeba AlertMe pro vydavatele novin. Jde o speciální tlačítko pod každým webovým článkem, díky němuž si může čtenář „objednat“, aby dostal avízo pokaždé, když se objeví text na podobné téma.

Společnost U+ má asi sto vývojářských specialistů usazených v Praze, na Friedovi je, aby se postaral, nač se v USA při hledání klientů musí hledět především – přesvědčit zaneprázdněného a netrpělivého investora, že mu projekt stojí za to. Každý dostane své dvě až tři minuty. Když nezaujme, konverzace končí, bez zdvořilostních frází a útěšlivého mlžení.

Podnikatelé, kteří už mají zkušenost s pronikáním na americký trh, se shodují, že prezentační dovednost Čechům ještě namnoze chybí. Drží se evropského zvyku, kde se staví na číslech, grafech a faktech. Američané chtějí vize a strategie.

Společná symbióza

„Často sem přišly firmy, které byly tak zvyklé na určité podmínky a typ jednání, že odmítly pokoru toho, že by se tu musely něco učit a dělat to jinak. Nebudu jmenovat, ale zažili jsme opravdu velké a etablované firmy, které byly úspěšné takřka po celém světě, ale v Americe ne. Tady je to prostě jiné,“ uvádí Tomáš Hádl, kterého si v roce 2008 najala agentura CzechTrade, aby externě vypomáhal tuzemským firmám, když chtěly zkusit vyvážet nebo rovnou zakládat pobočku v USA.

Česká komunita v USA si hodně pomáhá, mnoho projektů vzniká ve společné symbióze

Dnes už Hádl tento servis zajišťuje v rámci vlastního byznysu ve společnosti Quantarex. Zájemci o zaoceánskou expanzi se na něho obrátí a on s nimi v prvním kroku projde, jestli se o to vůbec mají pokoušet. Protože to stojí hodně času, peněz, sebezapření a vytrvalosti. Když česká firma prvním testem projde, Quantarex jí pomůže založit kancelář, vyřídit víza, sehnat právníka, účetního, vhodnou kancelář, případně zajistit i její chod, prodej a logistiku.

Česká komunita v USA si hodně pomáhá, mnoho projektů vzniká ve společné symbióze. Fried s Hádlem teď chtějí tuto spontánní vzájemnost povznést na vyšší, formálnější rovinu. Zakládají platformu společně s Robinem Raszkou, který prodal jeden ze svých programátorských nápadů firmě Yahoo. „Začínáme hledat společnou kancelář, která by všem usnadnila problém s místem. Každý, kdo by přišel, by dostal zázemí a know-how,“ dodává Fried.

Klobouky a rukavice

Není to jediná pomoc, které se Čechům s dobrým nápadem ale bez startovního kapitálu dostává. Péči jim nabízí třeba americká pobočka české technologické společnosti CNS, a. s., ta sídlí v Pittsburghu, kvůli nižším nákladům a kvalitnímu akademickému prostředí, tamní univerzity si na podporu technologického pokroku hodně potrpí. IT-CNS, Inc., jak se americká příbuzná české matky jmenuje, se specializuje na zabezpečený přenos dat. V Praze roky trénovala na spolupráci s celní správou a zdravotnickými laboratořemi a z toho sestavila produkt pro soukromé firmy v USA.

Na americký trh se teď snaží probojovat třeba Tonak se svými klobouky pod vlastní značkou, dosud tam dodával jen polotovary, které si americké firmy dopracují pod svým štítkem. Nebo zlínský výrobce rukavic Holík, který má vedle módního zboží v arzenálu ještě jednu, vyšší kartu – rukavice pro hasiče.

„Mnoho lidí, které tu potkáváme, smeká před českými vývojáři, a tak je velká škoda, že je zatím v Americe českých firem docela málo. Snažíme se jim proto pomoci, hlavně v oblasti IT a zdravotnictví, aby se dostaly na americký trh,“ říkají Jakub Voleman a Marek Hajn z pittsburské pobočky. Nedávno kvůli tomu uspořádali v Praze seminář. Tam přišlo dvanáct zájemců, s pěti běží další jednání a u tří je prý skoro jisté, že se na tohle náročné dobrodružství vydají. A pomáhá taky český stát.

„Přes zastupitelské úřady a CzechInvest vozíme nadějné firmy na americkou zkušenou, propojujeme je s dobrými akcelerátory. Podporujeme jejich účast například na veletrhu startupů TechCrunch, na západním i východním pobřeží,“ říká Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničí pro neevropské trhy. Vedle technologií patří New York ke světovým špičkám ještě v módě a designu.

Na americký trh se teď snaží probojovat třeba Tonak se svými klobouky pod vlastní značkou, dosud tam dodával jen polotovary, které si americké firmy dopracují pod svým štítkem. Nebo zlínský výrobce rukavic Holík, který má vedle módního zboží v arzenálu ještě jednu, vyšší kartu. „Jsou to rukavice pro hasiče. Hasič sáhne na stěnu zvenčí a displej mu ukáže, jaká je teplota za ní. Když ji rozrazí, ví, co se na něj vyvalí. Na tyto rukavice už firma Holík získala certifikaci, aby je mohli dovážet do Států. Tím se před nimi otevírá obrovský potenciál,“ dodává Smékal.

České iglú řeší problém s newyorskými byty

„Mami, když se mi nebude dařit, vrátím se,“ řekl v roce 2006 tehdy čerstvý maturant Martin Mucha u domovních dveří. Nadhodil si v ruce svou jedinou tašku, v kapse překontroloval pětieurovou bankovku se zpátečním lístkem na trase Olomouc–Vídeň a vyrazil. Nevrátil se. Naopak jeho maminka ho loni navštívila v New Yorku, aby se podívala, jak její syn vede vlastní firmu o hodnotě deseti milionů dolarů.

„Ještě že tu byla, teď už je klidnější. Dlouho si myslela, že jsem se buď zbláznil, nebo dělám něco nelegálního. To bylo pořád: ,Ty pereš špinavé peníze, ty spolupracuješ s mafií, jedeš v prostituci nebo drogách,‘“ směje se mladý podnikatel, který společně s českými vývojáři z U+ buduje webový vyhledávač vhodného bydlení s názvem Igluu. Důvod, proč dvě písmenka „o“ nahradila dvě „u“, je prozaický. Doména s óčky už byla zadaná a majitel chtěl pár set tisíc dolarů.

Realitní byznys

Pro pochopení rostoucího úspěchu Igluu je třeba vědět, jak v New Yorku funguje realitní byznys a že se v poslední době dostal do fáze, kdy spolu válčí dvě vlivné organizace. Na jedné straně je REBNY, více než stoletá instituce, která spravuje skoro všechny nemovitosti ve městě, mezi svými 17 tisíci členy sdružuje makléře, developery i vlastníky budov.

Proti tomu stojí firma Zillow Group, ta zase vlastní všechny dominantní webové stránky, na kterých se bydlení v New Yorku nabízí. Protože už si Zillow v tomto ohledu prakticky vybudoval monopol, zavedl nedávno vedle dalších poplatků makléřům ještě jednu platbu. Tři dolary za den za každý byt, který na webových stránkách mají, což při objemu 40 tisíc bytů dělá solidní byznys. A to už se makléři v REBNY začali bouřit.

„REBNY má svůj interní nástroj, kde se agregují nabídky bytů od všech možných společností. Před měsícem jsme si s nimi sedli a vysvětlili jim, že Igluu je jediná firma, která jim teď může pomoci Zillow konkurovat,“ líčí Mucha, který teď při rozjíždění nového byznysu pracuje 16 hodin denně. Mezi členy poradní rady jeho projektu sedí šéf výzkumu derivátů z Bloombergu nebo bývalý šéf Uberu pro expanzi do Latinské Ameriky. Vývojáři z U+ mají na starosti technickou část, Mucha byznysový plán a shánění investorů.

Webový prohlížeč

Webový prohlížeč Igluu dělá vlastně totéž, co konkurenti od Zillow, ale chytřeji a s nadstavbou přes vlastní algoritmy, umělou inteligenci a sběr dat. Shromažďuje informace, jak se člověk chová na síti, co třeba hledá na Googlu. Podle toho rovnou klientovi dodá pár nejvhodnějších nabídek. Záleží, kolik má k dispozici peněz, jestli chce klidnou čtvrť s parkem, nebo rušnou s bary, jestli chodí do posilovny nebo má doma školáky.

„Chceme, aby u nás člověk mohl chytřeji hledat a najít, pak navážeme i s online vyplněním žádosti, podepisováním smluv a pak i měsíčními úhradami nájmu online. New York má přes 3,5 milionu bytů, z toho 2,4 milionu je k pronajímání, průměrný nájem je asi 3500 dolarů měsíčně. To se bavíme o 80 miliardách dolarů, které se ročně platí jenom za nájem. To je obrovský trh a my zatím chceme zůstat v New Yorku. Chceme být nejdřív perfektní v tom, co děláme, a až pak expandovat dál, do USA a do světa,“ říká podnikatel.

Dostat se do dnešní pozice mu zabralo čas – stejně jako přesvědčit maminku – a vyžádalo si to zeměpisnou okliku. Když po maturitě odjel do Vídně, studoval tam na prestižní Lauder Business School – tu založil Ronald z rodu Estée Lauder. Protože si musel vydělat na jídlo a bydlení, sehnal si práci v rakouské veřejné výzkumné instituci zaměřené na inovace, na stáž pak odjel právě do New Yorku, kde dělal pro firmu Somerset Partners, která nakupuje a prodává nemovitosti, Mucha měl na starosti například akvizice v jižním Bronxu.

V mezičase cestoval. Trávil čas v Pekingu, Šanghaji, Singapuru, Indonésii nebo Indii. Právě v Novém Dillí ho čtyři měsíce po skončení stáže zastihl telefonát ze Somerset Partners.

„Volali, že mám hned přijet do New Yorku, objednali mi letenku na spoj, který se odlepoval od země za pět hodin. Že kupují bývalé sídlo firmy Sony a potřebují mě. Po čtyřech letech mě nabrala jedna velká rakousko-americká rodina, abych pomohl vybudovat fond, v němž dnes spravují asi dvě stě milionů dolarů. Půjčují z něj na realitní projekty, které jsou pro banky rizikové,“ vypráví Mucha o následném angažmá v Cerco Funding a dodává: „Dodnes nikdo, pro koho jsem pracoval, nechtěl vidět můj životopis. Nikoho nezajímal, mluvila za mě práce a výsledky.“

Jak hledat miny ve smlouvách

Ondřej Antoš si dřív myslel, že USA jsou pro něho nedostižný a nesplnitelný sen. Studoval práva ve svém rodném Brně a říkal si, že výjezd přes program Erasmus do Glasgow by mohl být aspoň takovou dílčí metou, jak si zajet do světa pro zkušenosti. Tam se ukázalo, že mu nechybí schopnosti, jak si myslel, šlo jenom o sebevědomí.

„Začal jsem jezdit na modely OSN do Oxfordu a Cambridge, kde jsem se dostal do styku a konkurence se studenty z nejlepších univerzit na světě. Zjistil jsem, že můžu obstát. Díky tomu, že jsem později pracoval v české pobočce americké advokátní kanceláře Squire Patton Boggs, kde je běžné vyjet po pár letech práce do Anglie nebo do Ameriky, to už pak byl jasný cíl,“ vzpomíná.

Startup Klarity

Při práci pro americkou kancelář přišel na nápad, na kterém teď mladý start-upista rozjíždí v USA podnikání. Jako většina nápadů, které se uchytí, i tenhle vzešel z touhy usnadnit si úmornou práci. Ondřej měl ve firmě na starosti fúze a akvizice technologických firem a pokaždé musel zkontrolovat všechny existující smlouvy společnosti, kterou jeho klient kupoval. „To jsou stovky i tisíce dokumentů, sedíte nad tím dlouhé týdny od rána do noci. V jednu chvíli jsem si řekl: To přece není možné, aby to nešlo zjednodušit a zrychlit pomocí umělé inteligence,“ popisuje mladý podnikatel.

Poté odešel studovat práva na Harvard, která nedávno dokončil, a začal se propátrávat internetem, jaké jsou technologické možnosti, aby se jeho myšlenka zhmotnila. Zaregistroval si předmět na Massachusettském technologickém institutu (MIT), kde potkal své dva americké firemní spoluzakladatele, kteří jsou oba špičkoví programátoři se zaměřením na umělou inteligenci. Věci se daly do pohybu a vznikl startup Klarity usazený v Bostonu.

„K na místo C jsme zvolili proto, že američtí právníci používají velké K jako zkratku pro contract, pro smlouvu. Když si dělají poznámky, píší tohle. Máme s tím velmi dobré zkušenosti, náš trh to chápe a ví, že my rozumíme jim. Je to nějaký úzus, pátrali jsme, proč se to dělá – nevíme, ale děje se to už aspoň 150 let,“ říká.

Aplikace na neuronových sítích

Aplikace je založena na neuronových sítích, které se trénovaly na velkém množství smluv. Z nich se naučí oddělovat pasáže, které jsou pokaždé v zásadě stejné, od těch, co vyžadují lidské přezkoumání. Bez softwarové pomoci musí právník sedět a číst větu za větou, protože bez znalosti celého dokumentu nedovede říci, kde se problematická místa schovávají. Systém Klarity má v identifikaci pasáží úspěšnost 99,1 procenta, zatímco u člověka podle studií dosahuje skóre hodnot na škále 50 až 60 procent.

„Zvládneme jakýkoli formát, stačí smlouvu nafotit na mobil a nahrát do naší aplikace. Systém umožní, že nebudete muset sedět dlouho do noci v práci, protože vám ušetříme hodně času a zároveň budete moci klidně spát, nebudete se budit ve tři ráno, protože víte, že jste nic neopomněli,“ popisuje absolvent Harvardu s tím, že jejich prvotní trh představují interní právní oddělení softwarových společností v USA a dalších anglicky mluvících zemích. V tom, jak pronikat na trh, se inspiroval u Elona Muska – nejdřív si najít menší, ale přesně vymezený segment, a až pak jít po dalších soustech.

Ondřejovi, který má na starosti především strategii a shánění investorů, radí mentoři, mezi které patří bývalá šéfka operací FBI či bývalý ředitel marketingu amerického softwarového obra Nuance Communications. Ten jim také pomáhá s marketingovou strategií, jejímž výsledkem je například instagramový účet, kde mladá firma předkládá zákazníkům nápady, co všechno mohou dělat v čase, který jim Klarity ušetří – třeba zaběhat si v Central Parku.

Přívětivější atmosféra

Podobně jako vyrazil do světa na zkušenou zakladatel firmy Klarity, vyrazila tam teď i aplikace. Startup testuje beta verzi své aplikace s klienty v New Yorku, Bostonu, Singapuru a indického Bengalúru. Mezinárodní mix vznikl i s ohledem na to, že jde o různé jurisdikce, které používají různý typ smluv. Protože čím víc rozličných dat aplikace schroupe, tím šikovnější a komplexnější bude.

Pak může pomáhat třeba i veřejné správě, zvládla by rychle a nezávisle posoudit tržní standard. Zadavatel se pak může třeba ptát, proč mu někdo nabízí dodávku za pět milionů, když se běžně poskytuje za dva. „Kdybychom vzali pár tisíc dokumentů z českého registru smluv, ukázali bychom si hlavní věci, na které se má algoritmus dívat, uměl by s tím zacházet,“ popisuje právník.

Když si porovnává, je-li lehčí založit firmu v USA, nebo v České republice, vyhrávají USA, i přes to, jak je trh náročný. Podle něho je to v mnohem přívětivější atmosféře, s níž se k začínajícím startupům přistupuje. Prostředí je vlídnější, administrativně i v dostupnosti kapitálu, další věc je kvalita univerzitních a technologických inkubátorů, v nichž si Američané nadějné nápady hýčkají a finančně je podporují.

To je i případ Klarity, která se nachází v předním americkém akcelerátoru „MIT delta v“ a připravuje se na bostonský, newyorský a sanfranciský Demo Day, kde stovkám potenciálních investorů představí novou verzi aplikace pro veřejnost. „Ale to neznamená, že v České republice nejsou fantastické firmy, vývojová střediska nebo kvalitní akademické zázemí. A jako brněnského rodáka mě těší, že jejich druhé hnízdo vedle Prahy je právě kolem Brna,“ dodává.

České úspěchy v USA

Zatímco kolem Chicaga se daří hlavně strojírenským firmám, New York je centrem módy a umělé inteligence. Velmi dobré jméno má v USA i české sklářství.

Lasvit

Designérská firma se zaměřuje na osvětlení, o její práci už nelze říci, že jsou to lustry, jde spíš o umělecké světelné instalace. Díla od Lasvitu jsou v řadě newyorských hotelů.

Crystalex Bohemia

Společnost se specializuje na užitkové sklo od skleniček po sošky, loni si otevřela v New Yorku vlastní showroom.

Meohub

Někdejší Meopta Přerov je nyní v rukou česko-americké rodiny Rausnitzů, přesunula část výroby z Přerova na Long Island v New Yorku, protože mají i dodávky pro americkou armádu. Nejmladší z Rausnitzů z úcty ke kořenům usiluje o získání českého občanství a založil firemní inkubátor Meohub, v němž pomáhá českému byznysu proniknout na americký trh.

Preciosa

Sklářská firma pracuje s křišťálem, letos byly její práce součástí i newyorského Týdne módy. Modely od návrhářského dua The Blonds zdobilo více než 20 tisíc kamenů od českých sklářů.

Delong a Tescan

V každé laboratoři významné vědecké instituce lze najít aspoň nějaký mikroskop nebo spektroskop značky Delong nebo Tescan, obojí se vyrábí v Brně.

Tonak

Kloboučnická společnost už na americký trh hodně dodává polotovary, z nichž si tamní firmy dodělávají finální výrobky pod svou značkou. Nyní firma začíná pracovat na tom, aby v USA prodávala vlastní klobouky.

Češi na vzestupu

  • Jan Fried z vývojářské firmy U+ a Tomáš Hádl, jenž zajišťuje Čechům, kteří chtějí do USA, servis, nyní zakládají platformu, díky níž by tuzemští nováčci už nemuseli při vstupu do zámoří tolik tápat. Nabídnou jim svoje zkušenosti a počáteční zázemí.
  • Podobnou službu nabízí i Meohub, inkubátor pro firmy, který založili nynější česko-američtí majitelé původní přerovské Meopty. Jejich péčí prošla například i zlínská firma Holík, která dělá rukavice. Před pár týdny se jí podařilo získat certifikát, aby mohla na obrovský americký trh dodávat svoje speciální rukavice pro hasiče. Umějí na displeji ukázat, jaká je teplota za stěnou hořícího domu, takže záchranář ví, co ho čeká.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.