Cesta autem znamená vyšší riziko než bydlet u Temelína

Z prověrky bezpečnosti jaderných elektráren a eventuálně jejich zákazu se pravděpodobně v blízké budoucnosti stane politické téma.

Dle statistiky zemřete pravděpodobněji při automobilové nehodě než při jaderné havárii. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dle statistiky zemřete pravděpodobněji při automobilové nehodě než při jaderné havárii. | foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice
Dle statistiky zemřete pravděpodobněji při automobilové nehodě než při jaderné havárii.

Kvůli havárii japonské atomové elektrárny Fukušima eskalovalo v Evropské unii téma jaderné bezpečnosti. Ukázalo se na něm, jak je EU nehomogenní a nejednotná. Názor zemí, jako je Francie a Česko, jež jádro vnímají tradičně pozitivně, se diametrálně liší od těch, které zaujímají rezervovaný přístup, nebo jsou proti jádru, například Německa a Rakouska. Sdružení CZECH TOP 100 proto 17. května na toto téma uspořádalo na Žofíně setkání předních českých a evropských odborníků. A věnovala se mu i média.

Téma příštích voleb

V chování vlád se odrážejí nálady voličů. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že zvěsti o změně chování EU a tlaku na převod problematiky jaderné bezpečnosti z kompetence členských zemí na unii se nepotvrdily. Ve svém příspěvku na konferenci to uvedl i europoslanec Pavel Ploc (ČSSD).

Z prověrky bezpečnosti jaderných elektráren a eventuálně jejich zákazu se pravděpodobně v blízké budoucnosti stane politické téma. A jednotlivé strany v Evropě se jej chopí a budou snažit využít ve svůj prospěch. Občané by na to měli reagovat a začít sledovat relevantní informace ze zdrojů, jež jsou na stoupencích nebo odpůrcích jádra nezávislé.

Na potřebě jaderné energetiky se v Česku shodují všechny hlavní politické strany s výjimkou zelených

Zajímavé je, že na potřebě jaderné energetiky se v Česku shodují všechny hlavní politické strany s výjimkou zelených. Obdobný příklad lze jen obtížně najít. Hraje se však o hodně. Stručně řečeno o to, že likvidací jaderné energetiky se sice zamezí novým Černobylům a Fukušimám, ale u tradičních i obnovitelných zdrojů se mohou jejich rychlým rozvojem objevit dosud neznámá rizika. Navíc se pravděpodobně výrazně zvýší cena energie a její dodávky se stanou zejména kvůli fyzikálním vlastnostem obnovitelných zdrojů nespolehlivější. Do toho asi nějak zasáhne nový fenomén elekromobilita.

Po několika desítkách let pokusů a slepých uliček ve formě hybridů a jiných pohonů se zdá, že elektromobily čekají jen na zlevnění a poté zaplaví minimálně ulice měst. Možná, že hit uplynulých patnácti let – mobily – nahradí právě elektromobily. Logicky proto vzniká otázka, kdo, respektive co je bude v noci nabíjet. Solární elektrárny stěží. Jaderné elektrárny se k tomu hodí mnohem víc.

Poměr obětí

Srovnejme následky tří nejdiskutovanějších havárií jaderných elektráren. První nastala v roce 1979 v americké Three Mile Island. Dle dostupných údajů při ní nikdo nezahynul. Povinná evakuace se týkala asi 3,5 tisíce lidí a víceméně dobrovolná a dočasná zhruba dvou set tisíc. Průzkumy sice odhalily zvýšený výskyt nádorových onemocnění, ale jejich interpretace se liší.

Při černobylské havárii v roce 1986 přišlo o život asi sto lidí – některé zdroje uvádějí 19 –, přičemž většina z nich patřila k zasahujícím hasičům a elektrárenským technikům. Dle některých zdrojů ovlivnila život milionu osob. To se zdá přehnané, ale minimálně desítky tisíc lidí musely trvale, nebo dočasně opustit své domovy. Výzkumy ohledně pozdějších zdravotních následků se opět liší.

Dle britského týdeníku New Statesman je poměr obětí v jaderné a uhelné energetice jedna ku čtyřem tisícům

Havárie v japonské Fukušimě zatím dle dostupných zpráv neusmrtila přímo nikoho. Informace o přímých i následných hmotných škodách všech havárií nejsou dostupné, ale nepochybně budou obrovské. A uvedu poněkud morbidní a trochu demagogické údaje, za což se omlouvám. Jaderné elektrárny dodávají celosvětově přibližně 21,5 procenta a uhelné zhruba 63 procent elektrické energie. Počet smrtelných úrazů v uhelných dolech, při přepravě uhlí a v tepelných elektrárnách sice není známý, ale lze předpokládat, že na celém světě je to podstatně víc než oněch sto v Černobylu.

Britský týdeník New Statesman je ještě radikálnější. Dle něj je poměr obětí v jaderné a uhelné energetice jedna ku čtyřem tisícům.

Bezpečné zařízení neexistuje

Nikdo není schopný zkonstruovat technické zařízení, jehož pravděpodobné selhání by neexistovalo. Pokud jaderné elektrárny zůstanou součástí energetického mixu, dříve nebo později havárie nastane – a patrně z důvodu, který se nám nyní zdá absolutně nemožný. Lidé však umírají i při jiných činnostech. Z hlediska statistiky je cestování autem mnohem rizikovější než život v domě bezprostředně u Temelína.

S jadernou energetikou je to stejné jako s většinou věcí v lidském životě. Pokud ji zrušíme, něco získáme, a něco naopak ztratíme. Každý si musí udělat vlastní názor.