Český stát může přednostně obsadit ložiska důležitých surovin

Vize premiéra Andreje Babiše (ANO) byla, že lithiová ložiska na Cínovci se ve veřejném zájmu Australanům vyvlastní a těžbu převezme státní Diamo. Antimonopolní úřad sice odblokoval aktualizaci surovinové politiky, kde se vypočítávají zásoby, na něž si vždy přednostně sáhne stát, ale vláda musí hledat dohodu s australskou firmou EMH.

Cínovec | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Cínovec | foto: Ondřej BičištěMAFRA
Cínovec

Mediální bouře kolem lithia vzala s předloňskými sněmovními volbami zasvé, ale v podpalubí téma nevychladlo. Zápal premiéra Andreje Babiše (ANO) trvá a netrpělivě urguje zodpovědná ministerstva o výsledky. Teď už mu budou moci odpovídat rychleji; část prací donedávna stála, protože se čekalo, jak se antimonopolní úřad vyrovná s podnětem Těžební unie. LN zjistily, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) už rozhodl a s výhradami soukromých těžařů se neztotožnil.

„Podnět Těžební unie týkající se surovinové politiky byl na konci minulého roku vyřízen. Úřad v dané věci neshledal důvody k zahájení správního řízení,“ sdělil LN mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda. Těžaři podali podnět loni v létě, vadilo jim, že vláda na základě aktualizované surovinové politiky poskytla – ve jménu veřejného zájmu – státnímu podniku Diamo ve spolupráci s Českou geologickou službou přednostní práva ke stanovení průzkumných území nad zajímavými nerostnými nalezišti.

Hledání uličky

Přednostní právo na průzkum znamená přednostní právo na těžbu. Týká se to takzvaných kritických surovin Evropské unie, z nichž se však žádná nevyskytuje na našem území ve smysluplném množství či stavu, a dále tantalu, zirkonia, titanu, zlata, lithia a uranu. Součástí vládního pověření je i předběžný propočet, kolik lithia se nachází pod Krušnými horami v lokalitě Cínovec a na kolik by přišlo dostat jej ven v rentabilní podobě. To vyvolává nejvíc nevole, protože se tak de facto prolamuje hornické právo, jak ho české země znají od středověku.

Kdo vloží stejně jako australská společnost EMH na Cínovci horentní částky do průzkumu, má přednostní právo tamní poklady vytěžit a zpeněžit. Pokud to není stát, náleží mu dobývací poplatky. Jenomže v Krušných horách stát stále hledá uličku, jíž by se k lithiu dostal, přestože horní zákon je nyní na straně Australanů.

Kdo vloží stejně jako australská společnost EMH na Cínovci horentní částky do průzkumu, má přednostní právo tamní poklady vytěžit a zpeněžit. Pokud to není stát, náleží mu dobývací poplatky. Jenomže v Krušných horách stát stále hledá uličku, jíž by se k lithiu dostal, přestože horní zákon je nyní na straně Australanů.

„Diamo v roce 2019 zpracuje orientační studii proveditelnosti osvojení ložiska lithia v oblasti Cínovec za využití stávajících veřejně dostupných údajů. Budou navrženy varianty otvírky a zpracování suroviny. Studie umožní definovat doporučení pro přístup státu ve věci osvojování ložiska Cínovec. Tento dokument by měl rovněž sloužit jako podklad k případným jednáním státu s privátními investory,“ shrnuje aktivity materiál ministerstva průmyslu, který mají LN k dispozici a s nímž se bude brzy seznamovat ministerský sbor.

Ojedinělý úkaz

Premiérova vize byla, že lithiová ložiska se ve veřejném zájmu Australanům vyvlastní a těžbu si převezme Diamo. Tak přímočaře to v právním prostředí nejde. Rozhodnutím antimonopolního úřadu se sice odblokovala aktualizace surovinové politiky, kde se vypočítávají zásoby, na něž si vždycky přednostně sáhne stát, stejně jako novela horního zákona, ale nic z toho nemůže platit zpětně a vztáhnout se na předmětnou krušnohorskou lokalitu.

Pokud se všechny započaté snahy dovrší a Diamo se vrhne do těžby rentabilních surovin vlastními silami, stane se Česká republika v evropském prostoru ojedinělým úkazem. Loňská vládní analýza doložila, že téměř bez výjimky v zahraničí kutají soukromé firmy: domácí, zahraniční i nadnárodní.

Tam musí vláda hledat dohodu na společném podniku s firmou EMH, respektive s její českou dcerou Geometem – firma spolupráci a priori neodmítá, ale zmínky o vyvlastnění ochotě nepřidávají. Vedle úpravy výsadnějšího postavení státu vůči surovinám zavede novela horního zákona i zvýšení poplatků. Dobývací poplatek už se nebude měnit jednou za pět let, ale každoročně, a pokaždé se odvine od aktuálních tržních cen, přičemž jejich desetina bude horní mezí poplatku.

Aby bylo z čeho vycházet, těžařům přibude povinnost hlásit ministerstvu průmyslu, kolik je kutání stálo a za kolik prodávali. Ani to se firmám nelíbí, v některých případech to podle nich povede k rozsáhlému propouštění, až ekonomickému konci. Pokud se všechny započaté snahy dovrší a Diamo se vrhne do těžby rentabilních surovin vlastními silami, stane se Česká republika v evropském prostoru ojedinělým úkazem. Loňská vládní analýza doložila, že téměř bez výjimky v zahraničí kutají soukromé firmy: domácí, zahraniční i nadnárodní.

Problematické zpracování

„Jedinou dohledanou přímou angažovaností státu v těžbě některé z kritických, superstrategických komodit je případ těžby chromitů ve Finsku společností Outokumpu Oyj, ve které drží vláda menšinový podíl 40 procent,“ píše se v závěrech dokumentu. Důvody, proč státy přenechávají aktivitu na bedrech soukromníků, jsou vesměs ekonomické – průzkumy a studie spolykají milionové částky a jejich výsledkem může být, že se těžba nevyplatí.

Krušnohorská ruda není moc kovnatá. Jde o lithnou slídu, což je v podstatě odpad po těžbě jiných kovů. S jejím zpracováním nejsou zkušenosti. Je proto otázkou, zda se vyplatí lithium z podzemí dobývat.

U cínoveckého lithia podobný příběh hrozí, protože krušnohorská ruda není moc kovnatá – laicky řečeno to znamená, že z jedné tuny horniny bude většina odpadu a jen malý zlomek obchodovatelné komodity. Jde o lithnou slídu, což je v podstatě odpad po těžbě jiných kovů. S jejím zpracováním nejsou zkušenosti. Je proto otázkou, zda se vyplatí lithium z podzemí dobývat. K rizikovým faktorům patří i srbská konkurence – balkánská země disponuje rovněž velkým ložiskem, které má lepší výnosovou bilanci, a napřed je i v přípravách projektu.

Ložiska v Krušných horách

  • Česká geologická služba loni zrešeršovala a shrnula zdroje lithia v oblasti Cínovec. Zkoumala přitom i cín a wolfram, protože se v Krušných horách vyskytují pospolu a společná těžba by mohla zvýšit rentabilitu.
  • Ve zdrojích je podle údajů 656,5 milionu tun rudy s obsahem 0,43 procenta oxidu lithného. To představuje asi 1286 kilotun lithia, potažmo 6990 kilotun uhličitanu lithného. V této sloučenině se s kovem obchoduje.
  • Původní odhady přitom hovořily o dvojnásobku rudných zásob, jejichž hodnota se odhadovala na skoro půl bilionu korun. Číslo však nezohledňuje náklady na těžbu a úpravu rudy.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.