Český národní zájem existuje. A je třeba o něm mluvit

Na otázku, jaký je náš současný národní zájem, hledala odpověď konference Český národní zájem, již v Černínském paláci, sídle ministerstva zahraničí, 14. května uspořádala společnost Mafra. Zúčastnili se jí vrcholní politici a byznysmeni. Mezi hlavní řečníky patřil premiér Andrej Babiš a prezident společnosti Deloitte Josef Kotrba.

Konference Český národní zájem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Konference Český národní zájem. | foto: MAFRA
Konference Český národní zájem.

V pražském Černínském paláci se psala historie moderních českých dějin. Ministerstvo zahraničních věcí zde sídlí již od první republiky, ale většinu 20. století bylo spíše loutkou a plnilo zájmy cizích mocností, než zastupovalo české zájmy. Po sametové revoluci se situace změnila. V porevolučním chaosu nebylo jasné, co je naším národním zájmem. Vědělo se pouze, že chceme na Západ. Jaký je náš současný národní zájem?

Na tuto otázku hledala odpověď konference Český národní zájem, kterou v Černínském paláci 14. května uspořádala společnost Mafra. Akce se zúčastnili vrcholní politici a byznysmeni. Za vydavatelství Mafra na úvod promluvil šéfredaktor LN István Léko, který prohlásil, že když si státy, jako je Francie či USA, definují národní zájmy, nevidí důvod, proč bychom je neměli mít také.

Mezi hlavní řečníky patřil premiér České republiky Andrej Babiš, prezident společnosti Deloitte Josef Kotrba, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, místopředseda představenstva a ředitel divize nová energetika a distribuce ČEZ Tomáš Pleskač a ministryně financí Alena Schillerová.

István Léko

István Léko

Evropa silných členských států

Premiér Babiš se domnívá, že je důležité mluvit o českém národním zájmu. Podle něho jím je, „aby se občané naší země cítili bezpečně, viděli perspektivu naší země, měli dostatek práce, vody, energie. Abychom se starali o přírodu, aby kůrovec nesežral lesy, měli potravinovou soběstačnost, protože to, že ji máme dnes, neznamená, že ji budeme mít vždycky. Aby mladé rodiny neměly obavy mít děti, abychom jim dali perspektivu, zázemí.“

Premiér Andrej Babiš zdůraznil, že jsme součástí Bruselu, ale neztrácíme národní suverenitu a naše členství v EU je pozitivní. Problém je podle něho v institucích. Kritizoval politizaci Evropské komise, která si uzurpuje vliv, jež jí nepřísluší. Chceme mít Evropu silných členských států.

Babiš upozornil, že Česko není malou zemí – z 28 členských zemí EU je na 11. místě. Podle něho je třeba nezapomínat, jak významnou zemí jsme byli za první republiky v Evropě i ve světě. A zdůraznil, že jsme součástí Bruselu, ale neztrácíme národní suverenitu a naše členství v EU je pozitivní. Problém je podle něho v institucích. Kritizoval politizaci Evropské komise, která si uzurpuje vliv, jež jí nepřísluší. To podporuje systém spitzenkandidátů, díky nimž mají velké státy větší vliv než malé.

Proto se „musíme vrátit k definicím, znovu si říct, že politické vedení zajišťuje Evropská rada. Evropská komise má jednat jako ochránce smluv, aby právo EU bylo uplatňováno jednotně. Proto jsou volby velmi důležité. Chceme mít Evropu silných členských států. Souhlasím s kancléřkou Merkelovou, že Evropská rada by měla být koaliční vláda Evropy. Evropská komise má vykonávat rozhodnutí členských států, které musejí dospět ke kompromisu. Evropská komise nemá dělat politiku.

Vztahy se musejí změnit. Nesmíme být v podřízené pozici. Musíme také začít mluvit o Schengenu. Proč jsme nevzali například Bulharsko do Schengenu, je-li nejlepší v ochraně hranic. Řecko v ochraně hranic nefunguje.“ Národním zájmem podle premiéra je také vyřešení migrantské krize, například v Sýrii, kde čeká na návrat domů šest milionů uprchlíků.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ohrožená evropská konkurenceschopnost

Premiér Babiš také prohlásil, že je proti zpřísnění klimatických cílů, protože vedou ke zničení evropského průmyslu, zejména automobilového, což by mělo negativní dopad. Připomněl také minulé neúspěchy zelených dotací: „Měli bychom si připomenout, kdo v roce 2009 zavedl biopaliva. Strašilo se drahou ropou. Pak z toho vypadla ta prokletá řepka. A celá Evropa začala dotovat solární panely. U nás to skončilo tisícimiliardovým tunelem. Evropští výrobci nestačili vyrábět, zkrachovali a dnes to vyrábí Čína.“

Plnění Pařížské dohody podle Babiše ohrožuje evropskou konkurenceschopnost, protože globální hráči se nechovají vzorně jako Evropa a podílejí se více na produkci emisí – Evropa pouze devíti procenty. A pozastavil se nad nedomyšlenou podporou elektroaut.

Plnění Pařížské dohody podle Babiše ohrožuje evropskou konkurenceschopnost, protože globální hráči se nechovají vzorně jako Evropa a podílejí se více na produkci emisí – Evropa pouze devíti procenty. A pozastavil se nad nedomyšlenou podporou elektroaut: „Některé členské státy chtějí elektroauta a říkají, že v roce 2040 nebudeme mít žádná auta na spalovací motory, jen elektro. Když se ptám, kdo bude vyrábět baterie, pak Čína. Jaké jsou emise baterie? Nevíme. Jak se budou recyklovat? Nevíme. Hasiči říkají, že baterie nejde uhasit.

Co bude s automobilovým průmyslem? Každý výrobce řekne, že elektroauta bude dělat se ztrátou. Někdo to musí dotovat. Někteří zelení fanatici v Evropě spojeni s Piráty a dalšími extremisty nedomýšlejí dopad na evropský průmysl. Znovu to skončí tak, že elektroauta se budou vyrábět v Číně.“

Aktivnější role v EU

V případě energetiky zmínil premiér Babiš emisní povolenky, které v příštích deseti letech budou stát český průmysl 230 miliard korun: „Jde o to, jestli to nepřeháníme. Zda jsme schopní ovlivnit i další státy z hlediska klimatických cílů. Jestli to není začátek konce automobilového průmyslu. Máme základní rozpory. Evropský parlament schválil nereálné klimatické cíle. Navíc jsem vystoupil na Evropské radě, aby se do nich započetlo jádro. Proč ne? Nemá emise.

Hnutí ANO chce Česko ochránit před směrnicemi, „šílenými nápady“ a najít spojence v boji za české národní zájmy. Klíčové pro Českou republiku podle Babiše je, aby v EU hrála aktivnější roli.

My bez jádra nemáme energetický mix jako Norsko nebo Německo, které se z nějakých důvodů rozhodlo, že zavře jádro a uhlí. Trump říká, že jsme závislí na ruském plynu. Děláme asi vše pro to, abychom byli závislí. Energetické záležitosti by měly být právem členského státu.“

Evropa by se podle Babiše měla zaměřit na odstranění bariér volného pohybu. Hnutí ANO chce Česko ochránit před směrnicemi, „šílenými nápady“ a najít spojence v boji za české národní zájmy. Klíčové pro Českou republiku podle něho je, aby v EU hrála aktivnější roli: „V Evropě získáváme stále více spojenců. Bylo by dobré, aby europoslanci bojovali za naše zájmy a byli jednotní. Víme přesně, co chceme, doufám, že to nabere jiný směr než doposud.“

Josef Kotrba

Josef Kotrba

Chytrá země

Na premiéra navázal prezident společnosti Deloitte Josef Kotrba. Nechce radit vládě, co má dělat, jen má náměty ke zvážení. Zásadní je podpora inovací v energetice, protože se pravděpodobně nepodaří zvrátit současný trend podpory zelené energetiky v Evropě. V případě negativního vlivu Číny navrhuje cla, jež jsou podle něho „dobrý sluha, ale zlý pán“.

Dále řekl, že podpora zelené energie je problém v Česku, v Německu se její cena blíží ceně z tradičních zdrojů. Stát by měl být lídrem v digitalizaci. V ČR jsme zaspali, v Indii již například zavedli systém identifikace na základě otisků prstů.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se domnívá, že bychom neměli být zemí s levnou pracovní silou. S Andrejem Babišem prý dělají vše, aby se o ČR hovořilo jako o chytré zemi s chytrými lidmi, jež má dobrou infrastrukturu. Proto přesvědčují na zahraničních návštěvách, že se u nás dá podnikat, nejen levně vyrábět.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestraník za ANO) představil inovační strategii Czech Republic The Country For The Future. Podle něho jsme po komunistech zdědili slušnou průmyslovou základnu – nejen podniky a školství, ale i mnoho dobrých techniků. Měli jsme kvalifikovanou pracovní sílu, která dokázala improvizovat a vymýšlet nové věci. Slabinou bylo, že jsme se nedokázali uchytit na zahraničních trzích.

Podle agentury Bloomberg jsme na tom v průmyslu dobře, otázkou však je, zda se dokážeme dostat do světa. Havlíček se domnívá, že bychom neměli být zemí s levnou pracovní silou. S Andrejem Babišem prý dělají vše, aby se o ČR hovořilo jako o chytré zemi s chytrými lidmi, jež má dobrou infrastrukturu. Proto přesvědčují na zahraničních návštěvách, že se u nás dá podnikat, nejen levně vyrábět.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

„Lákáme lidi na technické zázemí. Chceme, aby tady zůstali mladí lidé. Proto bychom jim měli vytvořit infrastrukturu. Chceme vytyčit hospodářskou strategii. Paní Schillerová to bude řídit. Chceme být vlajkonošem jaderného programu v Evropě. Chceme vytvořit klub zemí, které mají jádro jako důležitý zdroj. Chceme vést Visegrádskou čtyřku. Jsem přesvědčen, že to je národní zájem.“

Energetické otázky

Na téma českého energetického národního zájmu přednesl projev Tomáš Pleskač, místopředseda představenstva a ředitel divize nová energetika a distribuce ČEZ. Podle něho patříme mezi země s nejmenším podílem obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v EU. Otázkou však je, zda se toho držet, nebo se blížit více EU. Většina dotací šla v minulosti na solární panely. V budoucnu budou růst obnovitelné zdroje a klesat například výroba energie z uhlí.

Tomáš Pleskač

Tomáš Pleskač

Podle Tomáše Pleskače, místopředsedy představenstva a ředitel divize nová energetika a distribuce ČEZ, patříme mezi země s nejmenším podílem obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v EU. Otázkou však je, zda se toho držet, nebo se blížit více EU.

Věnoval se také jaderným zdrojům, protože je třeba zajistit prodloužení funkčnosti současných bloků. Proto musíme „udržet silnou pozici České republiky při definování jaderných standardů. Aby naše jaderné elektrárny neměly problémy.“ Předpokládá se, že v roce 2040 se namísto exportéra energie staneme zemí s její vyrovnanou výrobou a spotřebou. Jednou z hlavních současných energetických otázek je výstavba nového jaderného zdroje, přičemž je třeba vyřešit několik aspektů.

Především investorský model a optimální byznysový model. Mění se totiž přístup bank k financování neobnovitelných zdrojů. Nepodporují toho, kdo spaluje uhlí, což bude třeba řešit. A také najít kompromisy mezi českým státem a 130 tisíci akcionářů ČEZ. A nakonec je třeba vyřešit byznysový model, na základě jaké technologie zdroj postavit. V současnosti se již připravuje nový jaderný zdroj v kontextu jak státní energetické koncepce, tak mezinárodních klimatických balíčků.

Jakub Landovský

Jakub Landovský

Členství v NATO

Náměstek ministra obrany Jakub Landovský prohlásil, že náš národní zájem je spojen s existencí našeho národa a územím, které obýváme. Zásadním krokem je naše členství v NATO, zejména z následujících důvodů:

  • NATO má pevnou vazbu na USA. Je to aliance jaderných zbraní. Díky nim máme stabilitu.
  • Je unikátní organizací. Disponuje vlastní velitelskou strukturou a systémem plánování.
  • Silná a fungující aliance je národním zájmem. Z členství profitujeme celou dobu. Měli bychom být připraveni pomoci jak finančně, tak personálně.

Naše příspěvky do NATO mají dva účely. Prvním je stabilizace Evropy od nestabilního půlměsíce zemí obklopujících Evropu. Druhým solidarita se zeměmi, jež jsou více postižené, například Afghánistán. Podle Landovského se Evropa v otázce bezpečnosti probudila. Obranné kroky by se však měly provádět v kontextu NATO, aby nevznikaly zbytečné problémy.

Náměstek ministra obrany Jakub Landovský prohlásil, že náš národní zájem je spojen s existencí našeho národa a územím, které obýváme. Zásadním krokem je naše členství v NATO.

Mezi národní zájmy ČR z hlediska obrany patří podpora českých vojenských podniků a obranného průmyslu. Měli bychom být partnerem pro dodavatele a využít své skvělé know-how. V minulosti jsme byli v tomto ohledu v Evropě třetí, nyní jsme osmí a celosvětově šestnáctí. Zmínil také, že se soupeří v oblasti hybridních hrozeb, v nichž musíme dělat více a koordinovat kroky.

Na závěr shrnul, že z hlediska Ministerstva obrany ČR je naším národním zájmem silné NATO; akceschopná EU; respekt k mezinárodnímu právu a držení systému kontroly ozbrojení; vytváření příznivého bezpečnostního prostředí; účast v zahraničních operacích; uchování a rozvoj domácího obranného průmyslu; připravenost čelit novým hrozbám.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Zisk 741 miliard korun

Ministryně financí Alena Schillerová se domnívá, že naše členství v EU je pozitivní. Za dobu členství jsme v zisku 741 miliard korun. I když bohatneme a rok od roku odvádíme víc, pořád si udržujeme pozici čistého příjemce. Nyní jsme v důležitém jednání, kdy se plánují finanční výdaje na další cyklus. Pro ČR je důležitá kohezní politika, například pro zemědělství.

Ministryně financí Alena Schillerová se domnívá, že naše členství v EU je pozitivní. Za dobu členství jsme v zisku 741 miliard korun. Zdravá finanční situace je předpokladem české národní suverenity, a proto národním zájmem.

Podle Schillerové je důležité dále zlepšovat podmínky na vnitřním trhu ČR. Co se týče společné zemědělské politiky, pozitivní je, že dostáváme dotace na zemědělství. Naše hospodářství oceňují i mezinárodní ratingové agentury, které naši zemi hodnotí s menším rizikem.

Z hlediska veřejných financí patříme v EU mezi nejlepší státy. Máme čtvrtý nejnižší dluh a sedmý nejvyšší přebytek veřejných financí v poměru k HDP. Na schůzkách ministrů financí členských zemí EU jsme podle ní slyšet. A je důležité, aby to tak zůstalo i po volbách do Evropského parlamentu. Zdravá finanční situace je předpokladem české národní suverenity, a proto národním zájmem.