Díky za Vaši námahu

Pane Ludvíku děkuji,jste opravdu pečlivka. Nyní můžeme být naprosto konkrétní. 1) Pokud bilance zahraničního obchodu v roce 2009 vykázala přebytek 151,7 miliardy Kč, pak zvýšení dovozu zemního plynu o 36 miliard Kč by tento přebytek snížilo o 23,7 %. To mě opravňuje k trvzení, že zvýšení dovozu zemního plynu by mělo významný negativní dopad na bilanci zahraničního obchodu České republiky. Řečeno s Cimrmanem:" Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat." Ke zbytku asi nemá smysl dále diskutovat. Myslím, že si čtenáři  udělají názor sami. S pozdravem Martin Hájek

Přece jenom ještě něco dodám

 Tak jste asi myslel, milý pane řediteli Hájku, že se Vám náramně zdařila taková pěkná tečka za tou naší diskusí – abych též parafrázoval Járu (da) Cimrmana. Nezdařila. Dodám Vám nejprve ještě další munici do Vašich kanónů. Postačí tabulka vývoje obchodní bilance v letech 2004 – 2010. Podle dokumentace z MPO byl vývoj následující: Vývoj salda bilance zahraničního obchodu (mil.Kč)  2004     2005      2006     2007     2008     2009     2010-26458  38624    39761   87915   67247   149587   121625-57050 -83943 -99971 -65672 -107238 -58856 - 82621Pozn.: řádek 1 = celkem, řádek 2= Ruská federace  Moje interpretace je ovšem trochu jiná, než ta Vaše. Vývoj salda bilance zahraničního obchodu vykazuje vysokou míru volatility. Navíc poznamenávám, že v daném případě zachycuje i období hospodářského poklesu. Kupříkladu jaderné palivo, uvažované v cílovém roce SEK, by na bilanci mělo také vliv – dvě třetiny objemu dalšího dovozu plynu, který jsem ovšem deklaroval jako vysoce optimistický. U „nejjadernějšího“ scénáře by se nároky na dovoz plynu či jaderného paliva zhruba kryly. Pro bilanci je přitom samo sebou jedno, odkud se ten který import uskuteční. Zkrátka si myslím, že mantra fatálního vlivu dovozu plynu na výsledky zahraničního obchodu není až tak závažná a svým způsobem nahrazuje zprofanovanou a lživou předchozí mantru o zemním plynu jako zločinném producentovi NOx. Jako seriosní argument to zkrátka také neobstojí. To tvrdím jako ekonom, ne jako energetik. Tož bych také skončil citátem: „Laissez faire, laises passer". Loučí se Ing. Vratislav Lusdvík   

Nejde o shodu

Pane Ludvíku,já myslím, že nejde o to, abychom se shodli, ale jestli se používají fér skutečné argumenty a nebo ne.1) Píšete, že 0,5 % by naši obchodní bilanci významně nenarušilo. To není tak docela pravda. Je to krásná hra s procenty, jenomže u procent je vždycky důležitý základ. Ukazatelem úspěšnosti naší ekomomiky v mezinárodním obchodu není import, ale saldo obchodní bilance. Jaký by byl dopad zvýšení importu o 0,5 % na saldo obchodní bilance? Přes palec zhoršení minimálně o 10 %. Navíc v případě nákupu plynu pro výrobu elektřiny trvalé nebo přinejmenším velmi dlouhodobé. 2) Kdo a jakým způsobem garantuje, že plyn skladovaný na území ČR bude v případě krize využit pro zákazníky v ČR? To prostě na liberalizovaném trhu s plynem není možné (nelze někomu vzít plyn, který klidně v ČR skladuje pro zahraniční klienty), ledaže by byl vlastníkem toho plynu stát a měl ho uložený podobně jako má vybudované zásoby ropy. To ale u plynu nemá. 30% roční spotřeby se zdá poměrně hodně, jenomže to je celková kapacita zásobníků, nikoliv nutně uložené množství plynu. Na jaře jsou zásobníky z větší části prázdné. Pokud by totální výpadek dodávek začal v dubnu, došel by nejspíš plynovému průmyslu dech nejpozději se začátkem následující topné sezóny. To je na technickou poruchu poměrně solidní zabezpečení, na záměrné přerušení dodávek poměrně málo času sehnat jiné palivo a přestavět část energetiky, pokud by ČR byla výrazně orientovaná na plyn. 3) Kdybych chtěl být jízlivý, tak bych řekl, že spotřebitelé přes svůj vlastní rozpočet uvažují už nyní, a proto spotřeba plynu v tomto státě dlouhodobě klesá. To se týká tepláren, maloodběru i podniků. Tím, kdo chce navýšit podíl na trhu proti přirozenému trendu posledních let je plynový průmysl. Podíl plynu na primární energii ve výši 20 % ve stávající (platné) energetické koncepci z roku 2004 je periodicky zpochybňován, přitom reálně této úrovně zdaleka nedosáhl. Důvodem je hlavně naprosté selhání při průniku plynu do dopravy přes veškeré daňové úlevy a výhody, které k tomu stát poskytl a dodnes poskytuje.  Zkrátka a dobře by mi vůbec nevadilo, kdybyste jako zastánce plynu argumentoval, že i plyn má v energetické bilanci své místo a minimálně v příštích několika desetiletích bude hrát významnou úlohu a snášel pro to argumenty. Jádro má například problém, že je obtížně regulovatelné a v situaci vysokého podílu OZE s proměnlivým výkonem bude obtížné najít v diagramu dostatečně velký obdélník, to je potřeba nějak řešit, výstavba je dlouhodobá a může se prodražit atd. To by bylo všechno v pořádku, ale nemůžu tolerovat manipulaci s fakty. To pak není seriózní diskuse. S přáním pěkného večera Martin Hájek

Milý pane Hájku, donutil jste

Milý pane Hájku, donutil jste mi zahrabat se ještě více do statistik, neboť mám pocit, že se trochu mýlíte.  Tak tedy: 1) Co se týče obchodní bilance (všechny další údaje jsou za rok 2009, jiné, čerstvější, statistická ročenka nenabízí), dosahovala kladného salda 151 715 mil.Kč. Obchod s Ruskou federací měl bilanci zápornou - 52 900 mil.Kč, přičemž vývoz představoval 49 600 mil.Kč a dovoz 102 504 mil.Kč. (Ve srovnání s naší bilancí vůči Číně je to kapka v moři). Česká republika dovezla ze světa ropu a plyn za 120 512 mil.Kč, z čehož ropy bylo za 60 472 mil.Kč, z Ruska pak za 42 845 mil.Kč. Celkový dovoz plynu (bez ohledu na dovozce) tedy činil 60 040 mil.Kč, z toho podíl Ruska dosahoval cca 46 800 mil.Kč, tedy velice podobně, jako u ropy. Pokud by se tudíž dovoz plynu zvýšil o nějakých 60% (a to je zřejmě přehnaně optimistický předpoklad), dosahoval by celkový dovoz v cenách roku 2009  cca 96 mld.Kč; růst výdajů za nákup plynu by tedy činil 36 000 mil.Kč. Při celkovém dovozu v úhrnné hodnotě 1 989 036 mil.Kč by tak došlo ke zvýšení hodnoty  našeho celkového importu na 2 025 036 mil.Kč, tedy k nárůstu o 1%. Prosím Vás tedy, abyste znovu zvážil, zda argument o enormní zátěži obchodní bilance je opravdu relevantní. 2) K Vaší námitce jsem již odpověděl panu Dvořákovi, ale abyste se necítil ošizen, znova to zopakuji. Vize totálního výpadku dodávky plynu v České republice je nesmyslná - vy však počítáte, jako bychom byli závislí na jediné "trubce" a jediném zdroji. Neblahé události (neblahé hlavně pro Slovensko a Balkán) z počátku roku 2009, tedy během tzv. plynové krize,  zvládlo české plynárenství zcela bez následků, a to díky jak podzemním zásobníkům, tak i - a to především - díky dalším dvěma kapacitním propojům s evropskou plynárenskou soustavou. Od té doby vznikly či právě vznikají další tři spojení - s Německem, Polskem a Rakouskem.3) Také nebudu jízlivý. V prvé řadě: i při poměrně vysoce rozvinutém použití CNG  zde není nějaký enormní nárok na zvýšení dovozu plynu (v cílovém období se hovořilo o nárůstu 1 - 2 mld.m3. což je hladce pokryto stávajícími kontrakty). Ze systémového pohledu je přece jedno, je-li pohon motorového vozidla zajišťován zemním plynem, nebo benzínem, naftou či LPG. Tři posledně jmenované komodity jsou ropnými produkty - a ropu přece také dovážíme, a hlavně z Ruska. To Vám nevadí? Abych byl upřímný, též se podivuji nad šnečím tempem rozvoje pohonu CNG v této zemi. V západní části Evropy se jedná o běžné, dostupné a plnohodnotné palivo a největší světové automobilky nabízejí buď hybridní (nafta/benzín + CNG) či čistě plynové automobily. Myslíte si, že firmy, jako je Mercedes, Volkswagen nebo třeba Volvo vyhazují peníze na vývoj a výrobu nějakých podivností? Pro možné vysvětlení, proč to u nás jde tak ztuha, nabízím příklad z Dánska roku 1993, kdy byla autobusová doprava převáděna z nafty na zemní plyn. Odpor garážmistrů a řidičů byl "zlomen" zvýšením měsíční mzdy o 300 DKK jako kompenzaci za motorovou naftu, kterou si nemohli ušetřit pro svá osobní auta. Vím, že je to hrubý pragmatismus, ale tam to fungovalo.  K Vašemu poslednímu odstavci: v dobách minulých mne energetici učili, že by měl existovat (systémový) poměr mezi instalovanými kapacitami "tvrdými", což nebyly pouze jaderné elektrárny, ale i zdroje s nezaručitelným výkonem (např. slunce a vítr), a s kapacitami pro pružnou regulaci. Byl jsem ujišťován, že tento poměr mezi instalovanými kapacitami musí být 1 : 2, aby bylo možno elektrizační soustavu efektivně řídit a provozovat. Nevím - možná se mýlili, nebo jsem je špatně pochopil. Faktem je, že návrh SEK - a o tom se přece bavíme - by takové pravidlo nenaplňoval (snad jenom v případě, že by byly nové jaderné zdroje schopny pružného regulačního výkonu, jaký částečně poskytují například francouzské reaktory Fénix - nelobuji, prosím!). Ale znovu opakuji: jsou to informace od "starých elektrárníků", tudíž je možné, že pokrok mezitím poskočil vpřed (inteligentní sítě apod.). Přeji Vám hezký den Váš Ing. Vratislav Ludvík

Milý pane Martine Hájku!

Milý pane Martine Hájku! Důvodně se obávám, že se poněkud míjíme v názorech na energetiku, což je přirozené za situace, kdy Vy podporujete teplárenství, zatímco moje preference jsou odlišné. To by mi opravdu nevadilo. Co mi vadí, je Vaše interpretace toho, co se snažím objasnit. Pokusím se zachovat rámec vyjadřování bez výrazů typu "tlachy" apod. Takže: 1) Pokud jste četl pozorně, dočtete se, že import zemního plynu (ale například i ropy) z Ruska je v hodnotovém vyjádření významně vyšší, nežli objem dovozu jaderného (nikoliv jadrného) paliva. Úvaha o zátěži obchodní bilance vychází z prostého faktu, že celkový import z Ruska (SNS) představuje pouze 6,7% z celkového ročního importu České republiky. Eo ipso: Zvýšení o nějakých 0,5% není opravdu nic, co by naší bilanci narušilo. A to ani v případě obchodního salda, které je ve vztahu k Rusku výrazně pasivní.2) Mýlite se, jestliže podzemní zásobníky plynu posuzujete jako nějakou okrajovou soukromou aktivitu. Buďte ujištěn, že vláda dosti bedlivě sleduje vývoj uskladnění plynu. Občas jsem totiž přizván na semináře o energetické bezpečnosti na příslušném ministerstvu (nikoliv MPO). Ostatně uskladňovací kapacita, která dosahuje hodně přes 30% roční spotřeby, je i na Evropu více nežli slušná. Ona bezpečnost ovšem nespočívá jenom v zásobnících plynu, ale v reverziblilitě přepravního systému a zokruhování distribučních sítí. Za důležitý ovšem považuji fakt, že dostupnost zemního plynu z jiných, nežli ruských zdrojů výrazně roste, a to za ceny nižší, než RWE platí Gazpromu. Jistě nemyslíte vážně to, co z Vašeho vyjádření implicitně vyplývá: soukromník je horší (nevypočitatelnější), nežli stát. Myslíte si, že firmy jako RWE či E.on mají jiné podnikatelské cíle, než třeba ČEZ nebo nějaký teplárenský podnik? Všichni přece chtějí dosahovat zisk, a to bez fungujících výrobních a přepravních systémů prostě nejde. Proč tedy máte dojem, že polostátní ČEZ je "bezpečnější" než soukromé plynárenské firmy? Obávám se, že poslední vývoj v ČEZu takovou myšlenku silně oslabuje.3) Několikrát jsem zdůrazňoval, že návrh SEK je ve svých formulacích mimořádně otevřený. Opravdu se domníváte, že se takový koncepční dokument stane zákonem? Já ne. Naopak - věřím, že se na trhu prosadí jeho elementární - totiž tržní - zákony.(Nezmiňuji oblast regulace přirozených monopolů - tu považuji za přirozené a komentáře nevyžadující). Těžko lze věřit tomu, že spotřebitelé paliv a energie - a o ty jde především - budou uvažovat jinak, nežli přes svůj vlastní rozpočet, ať už rodinný nebo firemní. Stát může motivovat producenty energií pouze nepřímo, tedy cenovou regulací nebo daňovými odpustky (do těch zahrnuji i emisní povolenky). Kam to vedlo ve fotovoltaice, víte stejně dobře, jako já. My dva se, milý pane Hájku, zkrátka shodnout nemůžeme už jenom proto, že Vy věříte v rozvoj teplárenství, zatímco já jsem spíše zastáncem zemního plynu. To, co bude v budoucnosti s energetikou, není přece v rukách vlády či parlamentu, ale ani v těch našich. Uvidíme, co si budou nakonec přát spotřebitelé.... Vše dobré Vám přeje Ing. Vratislav Ludvík

Tak tohle je fakt trochu moc

Pane Ludvíku,o seriózní žurnalistiku se už ani nepokoušíte a to je škoda. Nejde o to, že jste nepřítel jádra a kámoš plynu, ale Vaše argumenty jsou skutečně demagogií toho nejhrubšího zrna.Prudit jadernou energetiku, že zatěžuje obchodní bilanci, to je fakt mazec. Co že byste nám zkusil vyčíslit, kolik by stál dovoz zemního plynu pro výrobu 14 TWh, které ročně vyrobí Dukovany, ve Vašemu sdrci blízkých plynových elektrárnách?Vaše, s prominutím, tlachy o skladování zemního plynu jsou také nehoráznost. I při zásadním rozšíření vystačí kapacita zásobníků plynu tak na pár měsíců a to i za předpokladu, že v nich bude skladován plyn pro zákazníky z ČR, což dnes nikdo nezaručí, protože plyn je soukromým majetkem skladovaným na základě soukromé smlouvy. Žádné nouzové zásoby plynu podobné těm ropným ČR prostě nemá. Jadrného paliva můžete mít zásobu bez problémů na několik let provozu jaderné elektrárny, protože je to ve skutečnosti pár kontejnerů. Nepoužité palivo není nijak radioaktivní a jeho skladování je naprosto bezproblémové. Na rozdíl od plynu jaderné palivo ČR ve strategických hmotných rezervách stát má.Úžasná je také vaše interpretace obchodní bilance. Zkusme si to převést na podnik, kde dovoz jsou náklady a výzvoz tržby a saldo obchodní bilance zisk. Podle vašeho tvrzení by vůbec nezáleželo na tom, jestli náklady stoupnou třeba o 10 %, protože to je přeci zanedbatelné vzhledem k celkovému objemu nákladů... Jenomže, pokud běžnému podniku stoupnou náklady o 10 % při stejných tržbách, tak je zkrátka bez zisku, a když je bez zisku, tak dlouhodobě končí. Čili ten dovoz je potřeba porovnávat se saldem obchodní bilance, pak je význam dovozu plynu vidět v úplně jiném světle.Je neoddiskutovatelným faktem, že pokud zvýšíme dovoz zemního plynu a zaplatíme např. 50 mld. Kč, tak dlouhodobě musíme něco jiného ve stejné hodnotě vyvézt a nebo snížit dovoz. Pokud ale postavíme plynové elektrárny, tak se nezavazujeme k dovozu plynu na příští rok, ale na příštích 30 let a nebavíme se o 50 miliardách, ale o 1500 miliardách. No a to už jsou prachy, kvůli kterým leckdo vytvoří článek jako je ten Váš. S pozdravem Martin Hájek

Upresneni

Dukovany v uplynulych 10 letech prosly rozsahlou modernizaci ridiciho systemu, ktery je dnes francouzsky a ne rusky. Palivo je stale ruske a asi to tak i zustane, protoze elektrarny VVER-440 pred sebou nemaji dostatecne dlouhou dobu provozu, aby se alternativnimu vyrobci vyplatilo vyvijet nove palivo. I kdyz by to pravdepodobne byl podstatne mensi problem nez pro Temelin (a reaktory s klastrovou regulaci obecne).Palivo dodane Westinghousem skutecne zpocatku Temelinu ne uplne "chutnalo", ale problemy, ktere tam byly dodavatel odstranil, takze po technicke strance je americke palivo v poradku. Problem byl v cene. Je proste rozdil dodavat palivo urciteho typu pro 2 bloky (Westinghouse) nebo pro 20+ bloku (TVEL). Cili, pro Temelin 1 a 2 existuje zalozni dodavatel paliva.Ve svych uvahach o bezpecnosti jste "prehledl" fakt, ze jaderne palivo muzete bez problemu skladovat nekolik let. S minimalnimi riziky a naroky na prostor. Zatimco zasoby zemniho plynu jsou v prumeru na 3 mesice (tj. zhruba na 6 tydnu v zime a 6 mesicu v lete).Shrnuto - vy zkratka nezaprete, ze jste delal v plynarenstvi, ze?

Milý pane Dvořáku!   Děkuji

Milý pane Dvořáku! Děkuji Vám za Vaši poznámku. Snad na úvod: nikdy jsem nepopíral, že podporuji plynárenství - to by byla ode mne licoměrnost. Můžete tedy říci: proč tedy rozebírá dokument, který se plynárenstvím příliš nezabývá? Možná právě proto; návrh SEK je zcela evidentně vytvářen pod vlivem určitých energetických skupin, které se snaží posilovat své pozice na úkor jiných. Také Vám děkuji za poučení o současné situaci v oblasti paliva pro jaderné elektrárny. Že jej lze skladovat, samozřejmě vím. Poznámky ke kapacitám podzemních zásobníků by vydaly na další článek, tak tedy stručně: V České republice je ročně spotřebováváno okolo 9 mld.m3 plynu. Kapacita podzemních zásobníků činí cca 3,8 mld.m3 a ve výstavbě jsou další. Kromě toho lze (a v minulosti bylo využito) objednat uskladnění v sousedních státech (Německo, Slovensko).Čísla, která uvádíte, by platila pouze v případě, že by došlo k totálnímu a dlouhodobému zastavení dodávek plynu. Tato situace je však vysoce nepravděpodobná; i v případě zastavení dodávek z Ruska lze zemi zásobovat bez větších potíží v jiných směrů, což bylo patrno během plynové krize počátkem roku 2009. Ostatně: srovnejte z dlouhodobého hlediska počet (třeba i místních či regionálních) výpadků dodávek plynu a elektřiny. Ale to jenom tak na okraj... Vše dobré Vám přeje Ing. Vratislav Ludvík