Česku chybí systém ochrany před hrozbami, jež přináší internet

Před třemi lety zadala vláda Vojenskému zpravodajství (VZ) –, aby se věnovalo obraně před kyberútoky. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) letos v únoru předložil novelu zákona, která by měl nové pravomoci VZ upravovat.

Martin Shabu 3.5.2019
Bezpečnost na internetu – ilsutrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bezpečnost na internetu – ilsutrační foto | foto: Shutterstock
Bezpečnost na internetu – ilsutrační foto

Hackerských útoků sice ve světě přibývá, ale Česku chybí systém ochrany před sofistikovanými hrozbami, které přináší rozvoj internetu. Už před třemi lety zadala vláda armádní tajné službě – Vojenskému zpravodajství (VZ) –, aby se obraně před kyberútoky věnovala. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v únoru předložil novelu zákona, jenž by měl nové pravomoci VZ upravovat. Jak zjistily LN, novela, která už v minulé sněmovně spadla pod stůl, znovu naráží na zásadní odpor. V rámci připomínkového řízení vznesly ministerstva a další úřady k návrhu desítky zásadních připomínek.

Kritizuje ho i Bezpečnostní informační služba (BIS) a civilní rozvědka Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Poukazují na vágní vymezení, co by měli vojenští zpravodajci dělat, i na údajně nedostatečnou ochranu před zneužitím VZ. Na ministerstvu obrany se nyní vypořádávají připomínky. Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) je opatrná. „Na klubu ODS jsme se o tom ještě nebavili. Počkáme se stanoviskem na další čtení i na odborný seminář, který by měl být uspořádán a snad by měl jednoznačně odpovědět na nevyjasněné otázky,“ napsala LN Černochová.

Zásadní pravomoci VZ

LN zajímalo, jak se k novele postaví vládní ČSSD. „Musíme se poradit,“ uvedl Jaroslav Foldyna, sociálnědemokratický místopředseda výboru pro obranu. Ministr vnitra Jan Hamáček na dotaz, zda podpoří novelu VZ, která by měla posílit v oblasti kyberobrany, nereagoval. Jeho resort ji však kritizoval.

„Požadujeme vysvětlit, na základě jakých úvah, podkladů a podobně VZ učiní kvalifikovanou úvahu, že je povinno odvrátit nebo snížit ohrožení důležitých zájmů státu, neboť ozbrojené síly či ozbrojené bezpečnostní sbory nedisponují potřebnými silami nebo prostředky,“ píše ministerstvo vnitra v připomínkovém řízení.

Pravomoci, kterými by mělo být VZ vybaveno, jsou zásadní. Novela by umožnila zpravodajcům nepřetržitě monitorovat veřejné komunikační sítě a služby elektronické komunikace. Ke komerčním operátorům by mohli nasadit speciální sondy. Cílem je sběr neadresných dat, která proudí přes internet.

Pravomoci, kterými by mělo být VZ vybaveno, jsou zásadní. Novela by umožnila zpravodajcům nepřetržitě monitorovat veřejné komunikační sítě a služby elektronické komunikace. Ke komerčním operátorům by mohli nasadit speciální sondy. Cílem je sběr neadresných dat, která proudí přes internet. Díky nim by měli být schopni detekovat, odkud útok pochází, a případně ho odvrátit. VZ by mělo získat oprávnění vést protiofenzivu proti pachateli. Podle obrany ale nebudou sondy využívat ke sledování obsahu komunikace mezi lidmi. Na to by stejně jako nyní potřebovali povolení soudu.

„Návrh vylučuje zásahy do soukromí a garantuje vícestupňovou kontrolu,“ řekl před časem ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Do VZ se nicméně pustila civilní rozvědka Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), která spadá pod ministerstvo vnitra. „Za zásadní nedostatek návrhu považujeme skutečnost, že se nijak nezabývá spoluprací s ostatními zpravodajskými službami České republiky v předmětné oblasti,“ stěžuje si rozvědka a požaduje, aby návrh novely obsahoval také poskytování informací právě ÚZSI.

Vzájemné hlídání

BIS detaily kritiky do elektronického systému pro vypořádání připomínek nevložila. Do úřední databáze uvedla: „Bezpečnostní informační služba uplatňuje k předloženému návrhu 19 zásadních a šest doporučujících připomínek.“ Mimo mikrofony pak vrcholní úředníci ministerstva vnitra i příslušníci BIS přiznávají, že největší problém mají s posílením tajné služby, která spadá pod ministra, jehož nominuje pouze jedna politická strana. Obávají se o nezávislost nově posílené tajné služby.

Obecně v bezpečnostní branži platí, že zpravodajské služby se hlídají navzájem. Posílení jedné mnohdy vnímají jako vlastní oslabení. Armádní zpravodajci tvrdí, že je k aktivnímu přístupu vyzvala vláda už před čtyřmi lety. Od té doby za stovky milionů korun vyškolili experty a pořídili si zvláštní vybavení.

„Ať se udělá stejný model jako BIS. Ať služba spadá pod premiéra a není to pod jedním ministrem,“ řekl LN vysoce postavený zdroj ze zpravodajské komunity. Další ho pak doplnil: „Nikdo nechce posilovat tajnou službu, která spadá pod ministra za ANO.“ Obecně přitom v bezpečnostní branži platí, že zpravodajské služby se hlídají navzájem. Posílení jedné mnohdy vnímají jako vlastní oslabení. Armádní zpravodajci tvrdí, že je k aktivnímu přístupu vyzvala vláda už před čtyřmi lety. Od té doby za stovky milionů korun vyškolili experty a pořídili si zvláštní vybavení.

Zároveň jako jediná tajná služba v Česku může VZ působit jak doma, tak v zahraničí. Nebylo by také podle nich dobré, kdyby oprávnění získala armáda, protože v případě odvetného opatření by musela vyhlásit mimořádný stav. Tajná služba naopak může vést skryté operace. Zpravodajci dále upozorňují, že v současnosti se stát masivním hackerským útokům nedokáže legálně bránit. Proto chtějí získat zákonné oprávnění vést operace v kyberprostoru.

Jako příklad konkrétního útoku zmiňují výpadek energií na Ukrajině z roku 2015, při němž se ocitlo čtvrt milionu lidí bez proudu. Hackeři tehdy zaútočili na 30 rozvoden, jež na několik hodin virem vyřadili z provozu. Po vypořádání připomínek zamíří materiál do vlády, teprve pak o věci budou rozhodovat poslanci.

České zpravodajské služby

Bezpečnostní informační služba (BIS)

  • Civilní kontrarozvědka zajišťuje ochranu ekonomických zájmů a kontrašpionáž. Ředitele BIS jmenuje a odvolává vláda po projednání v příslušném výboru sněmovny. V roce 2016 se jím stal Michal Koudelka.
  • Stálé komisi pro kontrolu činnosti BIS předsedá Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI)

  • Civilní rozvědka získává v zahraničí informace důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničněpolitických a ekonomických zájmů státu. Ředitele jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Od loňského léta ÚZSI šéfuje Marek Šimandl.
  • Stálou komisi pro kontrolu ÚZSI vede Pavel Blažek (ODS).

Vojenské zpravodajství (VZ)

  • Shromažďuje a vyhodnocuje klíčové informace pro zajištění obrany Česka. Nově by měla získat oprávnění k detekci a odvrácení kybernetických útoků. Šéfa jmenuje a odvolává ministr obrany po souhlasu vlády a projednání ve sněmovně. Ředitelem je od roku 2014 Jan Beroun.
  • Na činnost VZ dohlíží sněmovní komise v čele s Vítem Rakušanem (STAN).

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.