Česko vyhostí tři ruské diplomaty. Zemanovi navzdory

Česká republika se přidala k 16 dalším státům Evropské unie a ke Spojeným státům americkým, Albánii, Makedonii, Norsku a Kanadě a rozhodla, že jako gesto solidarity k Velké Británii vyhostí diplomatické pracovníky Ruska. Jde o reakci na otravu ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury jedem Novičok.

Martin Shabu 29.3.2018
Český premiér v demisi Andrej Babiš na tiskové konferenci o odvolání ruských... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Český premiér v demisi Andrej Babiš na tiskové konferenci o odvolání ruských... | foto: ČTK
Český premiér v demisi Andrej Babiš na tiskové konferenci o odvolání ruských... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Přípravy na jednu z největších diplomatických ofenziv se v Praze rozjely už minulé úterý ráno. Tajná služba dostala na Bezpečnostní radě státu za úkol sestavit seznam utajených ruských agentů, kteří v Česku pobývají schovaní pod diplomatickým krytím. Až do pondělí nebylo jasné, jestli se premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) pustí do nejotevřenějšího střetu s prezidentem Milošem Zemanem. V pondělí se však konflikt mezi Hradem a Strakovou akademií odhalil naplno.

Česko se přidalo k 16 dalším státům EU a k USA, Ukrajině, Albánii, Makedonii, Norsku a Kanadě, když se rozhodlo na výraz solidarity s Velkou Británií vyhostit diplomatické pracovníky Ruska. Jde o reakci na otravu ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury jedem Novičok. Podle společné unijní deklarace je za použití jedovatého plynu zodpovědné Rusko.

Do Moskvy se budou muset z Prahy do 1. dubna vrátit tři lidé. „Rusové překročili veškeré hranice, když řekli, že látka Novičok pochází od nás. Je to naprostá lež,“ prohlásil Babiš. Identitu vyhoštěných politici neuvedli, řekli jen, že se jedná o nepřiznané příslušníky ruských tajných služeb, na což má mít BIS důkazy.

Jde o jednu z nejrazantnějších odpovědí Západu vůči Rusku od konce studené války. „Víc už je jen odvolání velvyslance ke konzultacím nebo zmrazení diplomatických vztahů. Vypovězení je velmi silný politický krok. Nic podobného si ze své kariéry nepamatuji,“ řekl LN Cyril Svoboda, exministr zahraničí a Babišův poradce.

Babiš sice posílil zahraničněpolitické vazby Česka na západní spojence, ale na domácí scéně a v kontextu skládání vlády si situaci zkomplikoval. Jako unáhlenost bez důkazů to vyhodnotila SPD i KSČM, s nimiž oběma se hnutí ANO vedle ČSSD namlouvá. Ještě důležitější je odpor Hradu.

Babiš sice posílil zahraničněpolitické vazby Česka na západní spojence, ale na domácí scéně a v kontextu skládání vlády si situaci zkomplikoval. Jako unáhlenost bez důkazů to vyhodnotila SPD i KSČM, s nimiž oběma se hnutí ANO vedle ČSSD namlouvá. Ještě důležitější je odpor Hradu. Babišovo opětovné jmenování má stále v rukou Zeman, který se dle informací LN od pátku snažil diplomatickou odvetu překazit. V pondělí pověřil šéfa BIS Michala Koudelku, aby zjistil, zda se v Česku „nevyvíjel či neskladoval novičok“. Zeman zvolil pátrání po důkazech, jež svědčí ruskému manévru. Jím Kreml odvádí pozornost od podstaty, že jedině Rusové měli důvod jed použít. Šéfdiplomat Hradu Rudolf Jindrák se v pondělí večer bránil. Zeman podle něj nikdy vyhoštění Rusů nezpochybnil.

Podle informací LN se už od pátku Hrad snažil případnou českou odvetu za útok v Salisbury brzdit. V tlaku se měl angažoval ředitel zahraničního odboru Rudolf Jindrák i kancléř Vratislav Mynář. Neuspěli, v čemž velkou roli sehrálo Babišovo osobní setkání s britskou premiérkou Theresou Mayovou, která ho o solidaritu výslovně požádala.

Do karet mu hrají i výstupy českých zpravodajců. Zejména BIS dlouhodobě upozorňuje, že česká ambasáda je rejdištěm ruských zpravodajců. Vybraní tři vyhoštění diplomaté, kteří mají do konce března opustit Česko, označila BIS za skryté příslušníky ruských zpravodajských služeb GRU a SVR. „Jde o lidi, kteří podle nás nejvíce škodili,“ řekl LN pod podmínkou anonymity zdroj z bezpečnostní branže. Zpravodajci navrhovali k vyhoštění více osob. Nakonec se číslo usadilo na počtu, který je skoro srovnatelný s osmkrát větším Německem, jež vyhostilo celkem čtyři diplomaty. V diplomatickém světě je vyhoštění skutečně bezprecedentním krokem. Není proto divu, že Rusové ihned avizovali obdobný krok vůči Česku. V ošemetné situaci se ocitl českou stranou již posvěcený nový velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka, který ještě z Česka neodcestoval. Jeho přijetí Putinovským Ruskem se zřejmě ještě zkomplikuje.

Podle informací LN z bezpečnostní branže se ale nemusí jednat o neřešitelnou situaci. „Rusové budou v dohledné době žádat o akreditaci deseti diplomatů. V rámci toho bude jistě příležitost vyjednávat i o velvyslanci,“ uvedl pod podmínkou anonymity zdroj.

Lánské představování

Již delší dobu se proslýchá, že jmenování Koudelky nesl Zeman, který se netají obdivem k Putinovu Rusku, s nelibostí. Koudelka se totiž celou svou dřívější kariéru v BIS zabýval odhalování ruských špionů v Česku.

Kvůli vyhoštění Rusů musela v pondělí za prezidentem Milošem Zemanem přijet ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO) i šéf BIS Michal Koudelka. Pro ředitele kontrarozvědky šlo navíc o vůbec první setkání s prezidentem od svého jmenování do funkce, které se odehrálo už předloni! Již delší dobu se proslýchá, že jmenování Koudelky nesl Zeman, který se netají obdivem k Putinovu Rusku, s nelibostí. Koudelka se totiž celou svou dřívější kariéru v BIS zabýval odhalování ruských špionů v Česku.

Od Zemana v Lánech dostal úkol, aby zjistil, jestli se s nervovým jedem Novičok v Česku nějak zacházelo. „Je to sice úkol, ale ne úplně pro nás. Jestli s tím měl někdo co dočinění, pak by o tom věděli spíš vojáci. Je proto nepochopitelné, proč se neobrátil na Vojenské zpravodajství,“ reagoval na setkání zdroj LN ze zpravodajské komunity.

Komunistům a SPD navzdory

Kritikou vyhoštění nešetřil jako vždy prokremelský místopředseda KSČM Jiří Skála: „Je mi trošku líto pana premiéra a celé vlády, že musí jednat v tak těsném krunýři omezené suverenity. Na stůl nebyly položeny žádné důkazy.“ Podle Skály strana ještě posoudí programové prohlášení příští vlády. Notoval si s místopředsedou zahraničního výboru z SPD Jiřím Kobzou, který prohlásil, že by bylo rozumnější vyčkat výsledku vyšetřování kauzy Skripal. „Pořád nemůžeme vyloučit, že se jedná o provokaci,“ dodal v reakci na útok v Salisbury.

„Je mi trošku líto pana premiéra a celé vlády, že musí jednat v tak těsném krunýři omezené suverenity. Na stůl nebyly položeny žádné důkazy.“

Vyhoštění naopak uvítal předseda ČSSD Jan Hamáček. „S postupem vlády souhlasím, ruské výroky o ČR jako o zemi původu chemické látky, kterou byl spáchán útok na agenta Skripala, pokládám za naprosto nepřijatelné,“ kvitoval možný Babišův koaliční partner.

A odvetu z Česka podpořili dokonce opoziční politici. „Je to nezbytná reakce, která vyjadřuje naše zapojení do euroatlantického společenství. A je to i odpověď na nepodložená obvinění ze strany Ruska,“ uvedl Petr Fiala, předseda ODS. Krok vlády podpořil i místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek: „Jedná se o jasný vzkaz Putinovi. Ukazujeme mu silné pouto spojenectví. A to je dobře.“

Detašovaný Kreml uprostřed Bubenče

  • Ruská ambasáda sídlí v honosné vile na dohled od Pražského hradu v klidné čtvrti Bubeneč. Již delší dobu se ale spekuluje o tom, že vedle diplomatů na ambasádě působí příslušníci ruských tajných služeb a diplomatický pas využívají jen pro utajení zpravodajské mise.

  • Zarážející je na první pohled vysoký počet zaměstnanců ambasády Ruské federace. Jde o násobky ve srovnání s jinými velmocemi. Loni v létě české ministerstvo zahraničí potvrdilo, že na ruské ambasádě pracuje 48 diplomatů a 81 osob z administrativně technického personálu. Ve stejném období přitom na velvyslanectví USA v Praze pracovalo dohromady 66 lidí a zájmy Pekingu hájilo „pouhých“ 30 osob.

  • Na vysoké počty diplomatů a zejména pak na pronikání ruských špionů systematicky upozorňuje zejména česká kontrarozvědka, jejímž úkolem je odhalování zahraničních agentů. „Ruské zpravodajské služby nezměnily svůj extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí. Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci,“ uvádí se v poslední výroční zprávě Bezpečnostní informační služby (BIS).

  • Od roku 2016 je ruským velvyslancem v Praze Alexandr Zmejevskij. Je označován za blízkého spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten ho také v roce 2011 jmenoval svým zvláštním zmocněncem pro boj proti terorismu a organizovanému zločinu.

  • Právě ambasador si v pondělí odpoledne z úst ministra zahraničí Martina Stropnického (ANO) vyslechl jako první zprávu o vyhoštění tří svých podřízených.

Článek původně vyšel v Lidových novinách 27. března 2018.