Česko si počká na výši peněz z nového rozpočtu EU do konce května

V úterý 2. května představil v Evropském parlamentu v Bruselu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dlouhodobý rozpočet Evropské unie. Zdůraznil nutnost solidarity členských zemí EU, a dal tak najevo, že „neposlušnost“ může znamenat omezení peněz. Unie chce v letech 2021 až 2027 utratit 1,135 bilionu eur (29 bilionů korun).

Evropské dotace (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Evropské dotace (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Evropské dotace (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Více peněz na společnou obranu, ochranu hranic, pro studenty i na digitální ekonomiku. Naopak méně pro regiony i zemědělce. Ale také finanční bič na země, které nebudou dodržovat pravidla právního státu, budou podvádět s dotacemi nebo liknavě spolupracovat s unijní protikorupční agenturou OLAF. Tak by se ve stručnosti dal představit návrh nové unijní „sedmiletky“, který ve středu 2. května představil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Detaily rozpočtu budou sice známy až koncem měsíce, ale předpokládá se, že Česká republika získá na dotacích zhruba 22 miliard eur – o deset procent méně, než má k dispozici nyní. Až do roku 2027 by ale mělo Česko z Bruselu dostávat více peněz, než odvádí do společné pokladny. Vysokého podílu dotací zejména na infrastrukturu chce Česko docílit i do budoucna. „Jednání budou tvrdá,“ nastínil premiér v demisi Andrej Babiš.

Zastavení dotačních toků

Nástin víceletého rozpočtu na roky 2021 až 2027 je historicky již čtvrtým v řadě, sedmileté rozpočtové výhledy EU chystá od roku 2000. Nejnovější „pobrexitový“ návrh evropského eráru ovšem překračuje hned dva milníky. Vůbec poprvé se střednědobý rozpočet EU přehoupne přes magickou hranici bilionu eur. Celkově chce unie po roce 2020 utratit 1,135 bilionu eur (29 bilionů korun). Lehce se přitom zvýší hlavní příjmový zdroj rozpočtu EU, kterým je procentní sazba z hrubého národního důchodu.

Poprvé v historii EU návrh rozpočtu obsahuje také možnost zastavit dotační toky, pokud některá z členských zemí přestane uplatňovat společně sdílené zásady právního státu

Ta se posune ze současných 1,03 na 1,11 procenta. Část příjmů chce EU nově získat z poplatku za obchodování s emisemi i příspěvku z objemu nerecyklovaných plastů. „Dnešní návrh je příležitostí, jak naši budoucnost definovat jako novou unii 27 členů svázaných solidaritou,“ prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Poprvé v historii EU návrh rozpočtu obsahuje také možnost zastavit dotační toky, pokud některá z členských zemí přestane uplatňovat společně sdílené zásady právního státu.

Kromě striktně ekonomické části obsahuje nástin evropské sedmiletky také politickou část v podobě nařízení o plnění rozpočtu. A ta počítá s mechanismem, podle nějž může unie „pozastavit, omezit nebo zredukovat přístup k fondům EU úměrně podstatě, závažnosti a rozsahu odchylek od vlády práva“. Mezi kritéria přitom Brusel počítá například nezávislou instituci pro účtování dotací, samostatně působící soudy nebo účinné stíhání korupce a podvodů v souvislosti s čerpáním rozpočtu EU.

Páka proti nerespektování pravidel

Sankce by navrhovala Evropská komise a schvalovali lídři zemí EU. Ti by ale ke zvrácení postupu neformální evropské vlády potřebovali sestavit kvalifikovanou většinu, tedy dát dohromady alespoň 15 zemí, které reprezentují více než 55 procent obyvatel Unie. Jinak by sankce navržené komisí platily i přes odpor postižených zemí. V případě zastavení nebo krácení dotací by ovšem o peníze žadatelé přijít neměli. Výpadek z bruselského eráru by měl hradit národní rozpočet.

Páku proti těm, kteří nebudou respektovat společná pravidla, si prosadily zejména země, které dlouhodobě evropský rozpočet štědře dotují – Francie a Německo

Žádný potenciální „potížista“ v textu jmenován není – z kontextu je ale jasné, že jde především o Maďarsko a Polsko. To jako jediný stát EU Evropská komise loni v prosinci označila za hříšníka, když dospěla k závěru, že v Polsku hrozí jasné riziko porušování vlády práva. Páku proti těm, kteří nebudou respektovat společná pravidla, si prosadily zejména země, které dlouhodobě evropský rozpočet štědře dotují – Francie a Německo.

„Velmi ostře volají po tom, aby ve státě, kam jdou evropské peníze, byla funkční justice, aby se tam trestaly podvody ve veřejných zakázkách, aby se tam trestalo svévolné rozhodování o tom, do čeho peníze dávat,“ podotkla k tomu česká eurokomisařka Věra Jourová. Česko hlavní rysy nové sedmiletky podporuje – včetně toho, že do společné kasy více připlatí.

Více jen Slováci

Premiér v demisi Andrej Babiš již dříve prohlásil, že nemá problém ani se sledováním kritéria právního státu. Na to, kolik peněz k nám nakonec z bruselského eráru přiteče, si ale Česko musí počkat až do konce května. To by Brusel měl zveřejnit balík pro jednotlivé země určený na rozvoj ekonomicky méně rozvinutých regionů. Právě v těchto dotacích je Česko hned za Slovenskem dosud evropským rekordmanem – v rámci takzvané politiky koheze (soudržnosti) u nás končí sedm eur z deseti, které plynou z unijní pokladny. Větší podíl peněz pro „chudé“ dostávají již jen Slováci.

V rámci takzvané politiky koheze (soudržnosti) u nás končí sedm eur z deseti, které plynou z unijní pokladny. Větší podíl peněz pro „chudé“ dostávají již jen Slováci.

Vysoký podíl dotací zejména na infrastrukturu chce Česko i do budoucna. „Budeme intenzivně jednat, aby nejvíc peněz šlo do koheze a zemědělství, zároveň chceme sami rozhodovat, kde evropské peníze použít. Jednání budou tvrdá. Připravil jsem na to naše ministry,“ řekl k návrhu evropského rozpočtu Babiš.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.