Česko, sedmnáctá země Německa

Z Česka míří do Německa zhruba třetina exportu a pro Němce jsme centrální zemí v jejich expanzi do východní Evropy. Může naše obchodní spolupráce posilovat? Proč bychom se měli v Německu inspirovat víc než v anglosaských zemích?

Třetina veškerého vývozu z Česka jde právě k německým sousedům a každým rokem... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Třetina veškerého vývozu z Česka jde právě k německým sousedům a každým rokem... | foto: Shutterstock
Třetina veškerého vývozu z Česka jde právě k německým sousedům a každým rokem...

Vysoký statný muž s modrýma očima a blond vlasy, oblečený do světlých kožených kraťasů a kostkované košile stojí před skupinou turistů a s nadšením v hlase vykládá v bavorské metropoli o místních tradičních pivech. Je to jasné, Němec jako řemen. Tedy jen do chvíle, než promluví česky. „Plete si to hodně lidí,“ směje se Lukáš Bulka, který v Mnichově provádí v Muzeu piva a Oktoberfestu. Ve městě žije už dlouho, a jak říká, sám už ani Čechy a Bavory moc nerozlišuje. „Jsme si víc podobní, než si myslíme. A nejde jen o pivo a tučné jídlo,“ dodává. A má pravdu, stačí se podívat na naše ekonomiky. Z tohoto pohledu se dá s trochou nadsázky o Česku mluvit i jako o 17. spolkové zemi.

„Vazba na Německo je pro nás suverénně nejdůležitější. I v rámci regionu střední a východní Evropy jsme tak úzkou vazbou na tuto zemi ojedinělí,“ potvrzuje ekonom ČSOB Jan Bureš s tím, že nadnesené označení 17. spolkové země není daleko od pravdy. A i když čeští politici a zástupci hospodářských komor se zvláštní zálibou neustále hledají nové exportní trhy, které zřejmě volí podle hesla čím dál, tím lépe, realita je mnohem blíž. Z ekonomického hlediska součástí Německa už jsme.

Třetina veškerého vývozu z Česka jde právě k německým sousedům a každým rokem roste. Jen do Bavorska vyvážíme zboží ve vyšší hodnotě než do Ruska, USA, Indie a Číny dohromady

Třetina veškerého vývozu z Česka jde právě k německým sousedům a každým rokem roste. Jen do Bavorska vyvážíme zboží ve vyšší hodnotě než do Ruska, USA, Indie a Číny dohromady. Export do spolkové země přiléhající k našim hranicím, jež má zhruba o dva miliony obyvatel víc, loni přesáhl deset miliard eur. Do celé Spolkové republiky to pak bylo víc než 42 miliard. Tedy desetkrát tolik co do Ruska, o kterém mnozí čeští politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem básní jako o zásadním hospodářském partnerovi a odmítají proto evropské sankce.

Navíc i celková obchodní bilance je pro nás vůči Německu pozitivní, což je pro české hospodářství dobrá zpráva. Provázanost našich ekonomik dokládá i například index nálady německých investorů, který českým analytikům slouží jako ukazatel, jak se bude vyvíjet domácí průmysl. „Zhruba do dvou měsíců se vývoj tohoto indexu projeví přímo i u nás,“ vysvětluje Bureš. Zdá se ale, jako by tohle nikoho moc nezajímalo. „Německo je pro nás natolik klíčovým partnerem, že je nepochopitelné, jak málo se mu věnuje pozornosti,“ shodují se někteří lidé z vládních úřadů, kteří si s ohledem na svou pozici nepřáli být jmenováni.

Otevřeně se k tomu hlásí předseda Asociace exportérů Jiří Grund. „Naše budoucnost je v tom, abychom navýšili obchody s Německem. Nemá význam, aby stát podporoval hledání příležitostí v dalekých zemích. Jsou tam jak kulturní, tak i další obchodní překážky, to nemůže být naše priorita,“ upozorňuje.

Místo toho by podle něj bylo potřeba, aby se navýšila kapacita obchodních radů a zastoupení Česka v jednotlivých německých městech. „Na německém trhu nás berou naprosto vážně, jsme tam zcela konkurenceschopní,“ dodává Grund s tím, že šance výrobků s vysokou přidanou hodnotou uspět rostou a potenciál českoněmecké spolupráce není i přes současnou vysokou úroveň zdaleka vyčerpaný.

„Tenhle trh se nedá vyčerpat. České firmy láká neustále a nových, které sem chtějí vstoupit, je spousta.“

To jedním dechem potvrzuje i Adam Jareš, který vede zastoupení agentury CzechTrade v Düsseldorfu. „Tenhle trh se nedá vyčerpat. České firmy láká neustále a nových, které sem chtějí vstoupit, je spousta,“ říká s tím, že v Německu ročně osloví několik stovek společností a je tak nejvíce vytíženým zastoupením agentury ze všech 45 poboček na světě. Firmy, jež se na trhu s 80 miliony obyvatel chtějí uchytit, jsou z nejrůznějších oborů – od dámských punčoch přes elektrotechniku až po slévárny nebo třeba stavebnictví.

Českým podnikům se opět daří lépe a dívají se po nových šancích. „Letos jsme zaznamenali enormní nárůst českých firem, které se na nás obracejí a hledají v Německu obchodní partnery,“ potvrzuje Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory. A dodává, že přibývá i společností, které zvažují v Německu vlastní investice. Většinou například ze strojírenství, zpracovatelského průmyslu nebo stavebnictví. Na atraktivní trh se chtějí dostat nejen největší firmy, ale i menší podnikatelé. „Náš likvidátor pachu vyvážíme už do Polska, Maďarska, na Slovensko a do pobaltských zemí. Jako další trh se logicky nabízí Německo. Navíc moje babička byla Němka, tak k tomu mám i osobní vztah,“ vysvětluje jednatel společnosti ALP ecology David Rašmadžian z Ostravy.

Vydal se přitom na zatím méně objevený trh. „Oslovujeme hlavně nemocnice, domovy důchodců a ústavy sociální péče. Teď jsme ve fázi uvádění našeho výrobku na trh a ukazuje se, že poptávka bude dobrá,“ dodává podnikatel. Právě oblast zdravotnictví a pečovatelství je ostatně tím segmentem, o kterém se nyní v Německu velmi mluví. S tím, jak stárne obyvatelstvo, je nejrůznější medicínská technika, ale třeba i zařízení pro monitorování seniorů velkým a aktuálním tématem, potvrzuje i Jareš z CzechTradu.

Na správném místě správný kumšt

Ekonomickou provázanost ukazuje i to, že investice firem s německou majetkovou účastí patří v Česku k nejvyšším a nejde zdaleka jen o mladoboleslavskou Škoda Auto. Dosud k nám z Německa přiteklo na 300 miliard korun a může to být ještě mnohem víc. „Česko je pro nás nejdůležitější investiční zemí v regionu střední a východní Evropy. Je i před Polskem, které je mnohem větší nejen rozlohou, ale i počtem obyvatel,“ upozorňuje ekonom Michael Moritz z norimberského Institutu pro výzkum trhu práce.

Nabídka a poptávka na obou stranách hranice se ideálně doplňují. Společné kulturní prostředí, dějiny i podobný životní styl vzájemné vztahy ještě ulehčují a přísun investic tak nejspíš bude pokračovat v dalších letech.

Sám se podílel na zpracování několika odborných studií, které zjišťovaly, proč a jak u nás Němci investují. A důvody jsou podle něj poměrně jednoduché. Jednak jde o prostou geografickou výhodu. „Česko hraničí s Bavorskem, zatímco Polsko má společnou hranici s východním Německem, kde je mnohem méně firem, které by i potenciálně chtěly nebo mohly jít do zahraničí nebo by tam nějakým způsobem budovaly vazby,“ vysvětluje Moritz.

Druhý výrazný faktor, který mluví ve prospěch „Standort Tschechien“ – jak říkají Němci –, je už komplexnější. „Máte velkou historicky danou kompetenci ve strojírenství a elektrotechnice, automobilovém průmyslu,“ dodává ekonom, který hovoří perfektně česky s tím, že právě to jsou obory, které jsou lídry i například v příhraničním Bavorsku. Nabídka a poptávka na obou stranách hranice se tak ideálně doplňují. Společné kulturní prostředí, dějiny i podobný životní styl vzájemné vztahy ještě ulehčují a přísun investic tak nejspíš bude pokračovat v dalších letech podobným tempem jako dosud. „Největší příležitosti vidíme v oblasti výstavby infrastruktury, odstranění starých ekologických zátěží a celém oboru environmentálních technologií, jako je vodní hospodářství, likvidace a recyklace odpadů a odpadních vod,“ načrtává oblasti, kam můžou v budoucnu směřovat německé investice, Gerit Schulze, ředitel agentury Germany Trade and Invest pro Česko a Slovensko.

Pomalu se ovšem začíná objevovat i relativně nové téma investic českých firem v Německu. Byť se zatím jedná o malé sumy, jejichž celková hodnota přesáhla zhruba 14 miliard korun, jednoznačně jde o trend, který nabírá na významu. Předpokládá se, že českých investorů bude ve Spolkové republice přibývat s tím, jak rostou tuzemské podniky a jejich kapitálová vybavenost.

Dílna se zavírá. Vítej, hi-tech

Mění se i další dlouho zažitá věc. Ještě před pár lety možná bylo Česko, jak se říkalo, prodlouženou výrobní linkou Západu, tedy hlavně německých firem. Dnes už to ale neplatí. Přece jen platy, byť jsou stále zhruba třetinové oproti Německu, vzrostly a i samotná výroba je stále sofistikovanější. „Vedení firmy v německé centrále potřebovalo udržet náklady na práci nízko, to u nás ale už nešlo. Propustili tu proto před pár lety na dvě stě lidí, zavřeli výrobu a přesunuli ji jednoduše do Maďarska,“ vypráví manažer německé strojírenské firmy, která investovala na Plzeňsku.

Ještě před pár lety možná bylo Česko, jak se říkalo, prodlouženou výrobní linkou Západu, tedy hlavně německých firem. Dnes už to ale neplatí.

Úplně chytrý krok to ale nakonec nebyl. Platy jsou sice o poznání nižší, jenže sehnat v maďarské zemědělské oblasti kvalifikované techniky se ukázalo jako pořádný problém. Produktivita práce klesla a firma musí zaměstnance do podniku svážet z celého regionu. „Pro nás to ale nakonec znamená výhodu. V centrále asi i díky tomu pochopili, že tady máme specifickou kompetenci, že máme k technice a strojírenství blízko a jsou tu lidé, kteří tomu rozumí,“ popisuje manažer druhou, šťastnější část příběhu. Vedení společnosti se proto rozhodlo pro novou rozsáhlou investici a vybudovalo u Plzně moderní vývojové a výzkumné centrum, které letos nabírá zhruba stovku nových zaměstnanců na kvalifikovanější práci s vyšší přidanou hodnotou.

Fakt, že nízké mzdy hrají rozhodující roli už jen pro malou část investorů, potvrzují i průzkumy. „Podle naší studie dvě třetiny německých firem investují v Česku proto, že si chtějí otevřít přístup na tento trh. Vidí zde ještě pořád enormní potenciál, kupní síla roste, a proto zde zakládají přímo vlastní pobočku,“ vysvětluje Moritz.

A jak dodává Gerit Schulze, spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje bude nejspíš dál nabývat na významu. „Předpokládáme, že ještě více německých firem bude využívat velmi dobrou vědeckou infrastrukturu a výborně vzdělané vědce z Česka ke společnému vývoji inovativních produktů. První na řadě bude automobilový průmysl. Zajímavé jsou ale také obory jako vývoj softwaru, nanotechnologie nebo letecký průmysl,“ upozorňuje.

Perfektně naplánováno a geniálně improvizováno

Kvalifikovaná pracovní síla přitom neláká pouze investory, ale i firmy v samotném Německu. Jen v Bavorsku dnes žije na 20 tisíc Čechů a v celé Spolkové republice je to pak bezmála 50 tisíc a další tisíce za prací dojíždějí.

Němci se obávali přívalu „levné síly z Východu“, dnes je situace úplně jiná. Přes náborové kampaně firmy urputně hledají za východní hranicí zedníky, truhláře, elektrotechniky, ale i doktory nebo třeba pekaře a cukráře.

Zatímco se před úplným otevřením německého trhu pro nové členské země EU v květnu 2011 Němci obávali přívalu „levné síly z Východu“, dnes je situace úplně jiná. Přes náborové kampaně firmy urputně hledají za východní hranicí zedníky, truhláře, elektrotechniky, ale i doktory nebo třeba pekaře a cukráře. Německé firmy intenzivně shání hlavně v příhraničí i další profese. Tamní agentury práce proto i posílily své kontakty v Česku.

Právě tady je vidět, jak si je česká a německá mentalita blízko a zároveň se doplňují. Kdo někdy pracoval v Německu, ví, že řeči o kreativních Češích a plánovánímilovných Němcích nejsou klišé. Ostatně název jednoho z kurzů Česko-německé obchodní a průmyslové komory je všeříkající: „Perfektně naplánováno a geniálně improvizováno“. Jednoduše vystihuje, že Češi a Němci jsou v práci ideální tým, jenž se může výborně doplňovat.

Poptávka po českých zaměstnancích souvisí i s tím, že v obchodech ale i restauracích nebo třeba zábavních parcích jsou lidé, kteří umí česky, velmi žádaní. Proto, aby se s českými zákazníky dorozuměli.

Dlouhou dobu ale stály příhraniční regiony na obou stranách bok po boku jako pozapomenuté krajiny. Z pohledu západních Němců byla hranice s tehdejším Československem konec (civilizovaného) světa. Pro nás naopak jeho nedosažitelným začátkem. I dnes si stačí sednout do auta a projet pár měst a vesnic v nejzápadnější části Plzeňského kraje a pak přejet do sousedící Horní Falce a rozdíly jsou vidět na první pohled.

Ostatně se stačí podívat i na čísla z úřadů práce. Zatímco na naší straně dosahuje nezaměstnanost téměř sedmi procent, na té německé je to mnohdy jen okolo dvou.

Jen do regionu Horní Falc přinášejí Češi podle aktuální studie Hospodářské a obchodní komory v Řezně Češi ročně okolo 95 milionů eur.

Kdysi hluboká propast se ale pomalu zaceluje a příhraniční regiony postupně prorůstají. I v bavorských obchodech, kde ještě před 25 lety jediné nápisy v češtině upozorňovaly, že krádež se nevyplácí, je dnes situace zcela jiná. Lepší. Češi jsou tu vítaní zákazníci, o které podniky bojují. Jen do regionu Horní Falc přinášejí podle aktuální studie Hospodářské a obchodní komory v Řezně Češi ročně okolo 95 milionů eur. Víc jak polovinu z toho utratí ve městě Cham, které je jen pár kilometrů za hranicemi. „Češi jsou v tomto regionu důležitým hospodářským faktorem a zdrojem příjmů,“ upozorňuje ekonom Michael Moritz. Podobně je tomu například i v saských Drážďanech a dalších městech v příhraničí.

Právo? Berme to německé!

Z hlediska podobností se ale zdaleka nejedná jen o podnikání, investice nebo dynamický export. Propojení mezi oběma zeměmi je zřejmé i v přímo navazující oblasti legislativy a práva. V tom nás Německo již v mnohém inspirovalo a vlastně stále inspiruje.

Právě Němci přišli s řadou právních novinek. Jako první například v období kancléřství Otto von Bismarcka jasně nastavili pravidla sociálního zabezpečení, která dala základ sociálnímu státu, jak jej známe dnes. Nový systém přitom vytvořili právě pomocí vymahatelných zákonů.

Vzhledem ke vzájemnému obchodu, a tedy množství smluv, které se přes hranice uzavírají, se mezi českými právníky objevují i celkem odvážné názory volající po co největším sjednocení českých a německých pravidel.

I vzhledem ke vzájemnému obchodu, a tedy množství smluv, které se přes hranice uzavírají, se mezi českými právníky objevují i celkem odvážné názory volající po co největším sjednocení českých a německých pravidel. A to zejména právě v oblasti obchodního práva. Například profesorka a soudkyně Tribunálu Soudního dvora EU Irena Pelikánová – mimochodem matka současného ministra spravedlnosti Roberta Pelikána – mluví opakovaně o tom, že by bylo daleko lepší, kdybychom v roce 2014 namísto nového občanského zákoníku přeložili a přijali ten německý.

V Německu totiž už od roku 1900 platí Bürgerliches Gesetzbuch, zkracovaný jako BGB. Existují tak k němu přesné a propracované komentáře, stejně jako soudní rozhodnutí v prakticky všech oblastech života. Inspirovali se jím právníci po celém světě a velkou roli sehrál zejména v Asii. „Recepce je rychlá, účinná a také levná. Nepřináší nebezpečí interpretačních problémů. Umožňuje rychlé zvýšení úrovně právní kultury,“ vypočítává výhody profesorka Pelikánová.

České právo se podle ní může tím německým v mnohém inspirovat. „Zejména hloubkou a přesností právního myšlení, stabilitou právních pojmů a přesnou harmonizací s unijním právem,“ říká. Podle ní by bylo vhodné, aby se český a německý právní svět více propojily. „Německo je členským státem EU a má obdobnou tradici právního myšlení,“ dodává Pelikánová.

Nemusí jít ovšem zdaleka jen o legislativu coby pomyslný vrchol státu. Užší propojení a spolupráce se nabízí i v samotné politice. Možná o co víc se roztáčí ekonomická spolupráce, o to víc se zpomalují kola na politické rovině. Česko-německé vztahy prý nyní připomínají oko tornáda. Zatímco velké krize, ať už dluhová, konflikt na Ukrajině, nebo obří vlna uprchlíků, obcházejí Evropu a týkají se obou zemí, naše vztahy žádným způsobem ani nerozproudily ani jimi neotřásly.

Zatímco velké krize, ať už konflikt na Ukrajině, nebo vlna uprchlíků, obcházejí Evropu, naše vztahy žádným způsobem ani nerozproudily ani jimi neotřásly.

„To je dobrá a zároveň i špatná zpráva,“ říká k tomu odborník na střední a východní Evropu Kai-Olaf Lang z berlínského think tanku Nadace pro vědu a politiku. Zatímco Česko se soustředí na hospodářství, Německo „hasí“ velké požáry v Evropě.

A tak ač se na první pohled může zdát, že čeho se mohlo dosáhnout, to už máme, ve skutečnosti to může být o dost jinak. „Naše vztahy mají ještě pořád obrovský nevyužitý potenciál,“ dodává Lang.

Výkladní skříň

Jednou z rozvíjejících se oblastí jsou vztahy s jednotlivými spolkovými zeměmi. Když loni v prosinci předseda bavorské vlády Horst Seehofer slavnostně otevíral zastoupení své země v Praze a s nízko položeným hlasem říkal, že jde o historický okamžik, který ho osobně velmi těší, dalo se jeho pohnutí věřit. Právě s Bavorskem byly české vztahy kvůli poválečným dějinám a zvláště odsunu ještě nedávno na bodu mrazu.

To je ale dnes už minulost. Seehofer navštívil Prahu již čtyřikrát, plánuje se společné zasedání české a bavorské vlády, a dokonce i Sudetoněmecké krajanské sdružení nedávno vypustilo ze svých stanov kontroverzní zmínku o právu na domovinu a o vrácení zkonfiskovaného majetku.

Seehofer navštívil Prahu již čtyřikrát, plánuje se společné zasedání české a bavorské vlády, a dokonce i Sudetoněmecké krajanské sdružení vypustilo ze svých stanov zmínku o právu na domovinu a o vrácení zkonfiskovaného majetku.

Bavorské zastoupení, které následuje to saské, otevřené v Praze již před třemi lety, má velké ambice v dalším prohlubování vztahů. „Chceme je ještě více zintenzivnit především v oblasti politiky, občanské společnosti a hospodářství. Je to jakási „výkladní skříň“ Bavorska v Česku a zároveň také platforma pro různé projekty a setkání lidí z obou zemí,“ uvedla pro LN ministryně bavorské vlády pro evropské záležitosti Beate Merk.

„Prostor bych viděla v železničním spojení Prahy a Mnichova a také Prahy a Norimberka. I v silniční výstavbě je před námi ještě práce. Přála bych si zlepšit jazykové znalosti na obou stranách hranice, například skrze užší přeshraniční spolupráci školek, škol i vysokých škol. Tady již vidíme velmi dobré začátky,“ dodala ministryně Merk.

Bavorský bratr, německý bratranec

S Bavorskem k sobě máme z celého Německa nejblíže a nejde zdaleka jen o geografii, ekonomiku a zahraniční obchod. Sice neslavíme Oktoberfest a pražská Sparta má k mnichovskému Bayernu daleko, v jádru jsme si ale mentalitou i životním postojem velmi podobní.

Ostatně pro většinu Němců jsou Bavoři tak trochu jiný národ, se kterým toho nemají tolik společného. A u piva rodilý Bavor zase přitaká, že v Plzni se cítí víc doma než v Hamburku. S trochou fantazie se tak může vztah s Bavorskem popsat jako sourozenecký, i když jeden z nich je o pěkných pár desítek let zkušenější. Mluvit se pak dá i o velkém bratranci, celé Spolkové republice.

Kulturní i historické vazby jsou sice s Bavorskem nejužší, o to bolestivější je ale i letmý pohled na ulice běžného menšího města u nás a na druhé straně hranic. Jednoznačně je vidět, kdo je dál a kde brát inspiraci. Zemi se podařilo v 80. letech nastoupit na cestu razantního růstu a dnes patří k hospodářským lídrům celé Spolkové republiky.

Kulturní i historické vazby jsou sice s Bavorskem nejužší, o to bolestivější je ale i letmý pohled na ulice běžného menšího města u nás a na druhé straně hranic.

„Jsme si velmi blízcí a společně se můžeme posunout o další kus dál,“ říká Franz Josef Pschierer z bavorského ministerstva hospodářství s tím, že by se měla víc propojit spolupráce ve výzkumu a vývoji. To je ostatně podle něj i způsob, jak by mohlo Česko napodobit bavorskou cestu ekonomického zázraku.

Bavorsko, které je u nás vnímané jako technologický a hospodářský lídr Německa, bylo ještě před 30 lety zemědělským regionem závislým na finanční pomoci ostatních spolkových zemí. „Náš úspěch souvisí s investicemi do výzkumu a vývoje. A právě to je oblast, na kterou se musíme soustředit dál, když si chceme udržet náskok. Nevidím důvod, proč by to nemělo Česko také dokázat. Stejně jako my nemáte suroviny, ale máte kvalifikované lidi, kteří jsou motivovaní a chtějí podávat dobré výkony,“ říká Pschierer.

Rozdíly mezi Českem a Německem jsou stále obrovské, přesto se pomaličku přibližujeme. Ekonomické připojení Česka coby 17. spolkové země tak dává smysl nejen pro nás, ale i pro naše sousedy.

Počet příspěvků: 29, poslední 28.8.2015 12:50 Zobrazuji posledních 29 příspěvků.