Česko odvolalo nabídku vyslat své ženisty na Golanské výšiny

Minulý týden se mezi českou stranou a zástupci OSN odehrála roztržka. Ti totiž chtěli Čechy nasadit v Sýrii namísto území Golanských výšin kontrolovaného Izraelem. Zdá se, že Zemanův sen o mírové misi Čechů končí.

Sýrie z izraelské strany Golanských výšin. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sýrie z izraelské strany Golanských výšin. | foto: Foto Wikimedia Commons
Sýrie z izraelské strany Golanských výšin. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Už za dva měsíce se mohla naplnit vize českého prezidenta Miloše Zemana vyslat české vojáky do mírové mise OSN na Golanských výšinách. Podle diplomatických zdrojů se na tom v uplynulých týdnech v tichosti dohodli zástupci českých ozbrojených složek, diplomacie a ústředí světové organizace.

Jak ale zjistily Lidové noviny, ve středu 18. května nastala při jednáních mezi českou stranou a zástupci OSN roztržka. Výsledkem je, že Češi nakonec do výbušné oblasti na pomezí Sýrie a Izraele nejspíš vůbec nepojedou.

Problematické rozhodnutí OSN

„Je to definitivní rozhodnutí, ze strany OSN totiž došlo ke zcela zásadní změně podmínek,“ prohlásil včera mluvčí ministerstva obrany Petr Medek. „OSN po nás požadovala nasazení vojáků na syrské straně a to je pro nás z bezpečnostních, operačních i politických důvodů zcela nepřijatelné,“ tlumočil pro LN stanovisko ministerstva. Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček byl ale ještě ve čtvrtek 19. května vpodvečer opatrnější. „Takovou informaci z ministerstva zahraničí nemám a neoficiálně mám přesně opačnou,“ napsal LN.

Na námitku, že o této variantě se dosud nejednalo, velitel mírových jednotek OSN, indický generál Jai Menon, prý Čechům opáčil, že „v sídle OSN pravá ruka neví, co dělá levá“

Praha dosud předpokládala, že česká ženijní četa bude působit na vcelku stabilním území Golanských výšin, kontrolovaném Izraelem. Ve středu 18. května ale velitel mírových jednotek OSN, známých pod zkratkou UNDOF, indický generál Jai Menon, prohlásil, že by své budoucí podřízené rád viděl na syrské straně, tedy na horké půdě, kde proti sobě bojují Asadovy vládní síly a různé povstalecké skupiny.

„Všichni vojáci UNDOF jsou na izraelské straně, někdo musí být spolu se mnou na té syrské,“ řekl údajně Menon v newyorském ústředí OSN českým vyjednávačům. Jak upřesnily diplomatické zdroje LN, na námitku, že o této variantě se dosud nejednalo, generál s modrým baretem prý Čechům opáčil, že „v sídle OSN pravá ruka neví, co dělá levá“.

Oprava tábora Faouar

Také vysoký zdroj z českého ministerstva obrany situaci pro LN ve čtvrtek 19. května shrnul tak, že jinou představu mělo velení jednotek UNDOF nasazených přímo na Blízkém východě, a jinou celosvětové vedení mírových operací OSN v New Yorku. „OSN neustále měnilo parametry našeho nasazení, tedy hlavně to, kde mají naši vojáci působit, kde mají bydlet a co tam mají dělat. Ve finále se plán tak zásadně změnil, že se pro nás zapojení ženijní čety stalo nepřijatelným,“ uvedl zdroj.

Češi měli během svého šestiměsíčního nasazení především opravit hlavní základnu UNDOF v Sýrii, tábor Faouar, který v uplynulých dvou letech plenily různé povstalecké frakce bojující proti Baššáru Asadovi

Ještě zkraje týdne OSN počítala s nabídkou 30 až 40 českých ženistů. „Na místě by měli být k 1. červenci, plně nasazeni budou o dva týdny později,“ zněl i oficiální český plán. Češi měli být podle propozic OSN vybaveni osobními zbraněmi, ale hlavně stavební technikou a nářadím, protože podle generála Menona měli během svého šestiměsíčního nasazení především opravit hlavní základnu UNDOF v Sýrii, tábor Faouar, který v uplynulých dvou letech plenily různé povstalecké frakce bojující proti Baššáru Asadovi.

„Předpokládalo to, že by vojáci bydleli v Damašku a do Faouaru by dojížděli s eskortou syrské armády přes oblasti, kde bohužel působí Fronta an-Nusra,“ přiblížil LN situaci další zdroj, který si kvůli citlivosti kauzy nepřál zveřejnit své jméno.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek avizoval, že ve vojenských otázkách budou mít konečné slovo vojáci. „Za nás ale mohu říci, že podobná mise musí mít jasně stanovený smysl a cíl, takže jsem trochu skeptický. Jednotky UNDOF a jejich mandát jsou staré desítky let, od té doby se situace v terénu výrazně změnila a současná rizika je nutné velmi dobře zvažovat,“ řekl Zaorálek LN ještě před tím, než do Prahy přišly zprávy o krachu jednání.

Neblahé dopady

Miloš Zeman začal zájem o vyslání českých vojáků do jednotek UNDOF dohlížejících na příměří mezi židovským státem a Sýrií veřejně prezentovat už před třemi lety. „Velmi bych si přál, abychom touto akcí, zahrnující přibližně 150 vojáků, pomohli jednak našemu tradičnímu spojenci Izraeli, jednak se účinně zapojili do boje proti největšímu nepříteli civilizace v současné době, to jest Islámskému státu,“ zopakoval prezident v listopadu 2014.

Zatímco však mezi Sýrií a Izraelem panuje už desítky let klid, situace se vyhrotila v důsledku syrské občanské války. Na syrské straně Golan začaly operovat i oddíly al-Káidy, Islámského státu a dalších povstaleckých skupin. UNDOF v listopadu 2014 veškerý personál z tábora Faouar i z přilehlých oblastí přesunula na izraelskou stranu Golan. Chabě vyzbrojení vojáci mírových sil s velmi omezeným mandátem se totiž opakovaně stávali terčem rebelů.

Někteří čeští diplomaté připouštěli, že stažení celé jednotky Čechů z mírové mise, ještě než se do ní vůbec zapojila, může mít i určité neblahé dopady

Na sklonku léta 2014 také Fronta an-Nusra, syrská odnož al-Káidy, držela dva týdny v zajetí 45 fidžijských příslušníků UNDOF. Většinou incidenty skončily relativně klidně, jednotlivé státy však postupně všechny svoje vojáky z nebezpečných syrských oblastí stáhly anebo převelely. První zemí, která to učinila, bylo již v březnu roku 2013 Chorvatsko. Vyšlo totiž najevo, že Saúdská Arábie, Turecko a USA ze Záhřebu tajně letecky přepravovaly zbraně východoevropského původu syrským rebelům, a chorvatské vedení se obávalo, že by na to mohli doplatit jeho příslušníci modrých baretů.

Navzdory tomu Česká republika zastoupení v jednotkách UNDOF má – od loňského července působí tři vojáci české armády v hlavním štábu mise v táboře Ziouani v části Golan okupované Izraelem.

Někteří čeští diplomaté však ve čtvrtek 19. května připouštěli, že stažení celé jednotky Čechů z mírové mise, ještě než se do ní vůbec zapojila, může mít i určité neblahé dopady: „Hrad byl bezesporu rád, když OSN konečně přijala nabídku našich vojáků. Teď jde ale hlavně o to, že když už jsme si účast v UNDOF vytrucovali, tak aby to kvůli vnitropolitickým ohledům nebo nedostatku odvahy náhle nevypadalo, že jsme to nezvládli.“



Počet příspěvků: 1, poslední 24.5.2016 07:29 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.