Česko nedokáže využít evropské peníze na systém e-zdravotnictví

Česko má na elektronizaci zdravotnictví 2,2 miliardy korun z evropských fondů. Problém je, že zatím chybí zákon, jenž by stanovil, jak budou v rámci elektronizace chráněny citlivé osobní údaje pacientů.

Konzultace s lékařem (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Konzultace s lékařem (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Konzultace s lékařem (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pětačtyřicetiletého Petra z Prahy poslala stomatoložka na polikliniku na rentgen zubů. Na místě si za 30 korun koupil prázdné CD, na které mu snímek nahráli. Své zubařce ho pak musel sám doručit. Podobné situace nastávají po celé zemi, protože českému zdravotnictví se elektronizace vyhýbá a jednotlivá pracoviště spolu kvůli ochraně citlivých dat nekomunikují. Přitom šlo tento problém dávno vyřešit.

Česko má na elektronizaci zdravotnictví k dispozici 2,2 miliardy korun z evropských fondů.Díky nim by Petr nemusel chodit k zubaři s CD, každý jiný lékař by mohl snadno v počítači zkontrolovat, jaké léky jeho pacient bere, a vyhnout se tak třeba nežádoucím účinkům po předepsání nového preparátu. Jenomže jak LN zjistily, peníze na vybudování systému e-zdravotnictví nemůže Česko využít. „Aby finance mohly být čerpány, musí být nastavena domácí legislativa,“ vysvětluje šéf sněmovního zdravotního výboru Rostislav Vyzula (ANO).

Složitá legislativa

Problém je, že zákon, který by stanovil, jak budou v rámci elektronizace chráněny citlivé osobní údaje pacientů, zatím chybí. „Zahájili jsme jeho věcnou přípravu,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Macura. Je tak jasné, že nynější sněmovna, jíž končí mandát v říjnu, ho už neprojedná. Sliby politiků, které se týkají snazší komunikace pacientů s lékaři, přitom patří k těm, které se opakují nejčastěji. Také Čechům na tématu mimořádně záleží, nedávný průzkum ukázal, že zdravotnictví je klíčovou otázkou pro dvě třetiny voličů.

Vzhledem ke složitosti této legislativy se nový zákon zřejmě stěží podaří schválit dříve než v roce 2019. Na čerpání dotace z Bruselu pak bude zbývat rok. Peníze na elektronizaci českého zdravotnictví jsou tak možná už ztracené.

Poté, co zkrachoval projekt elektronických knížek IZIP, se elektronizace zdravotnictví omezuje na rozjezd e-receptů. Přitom třeba na Slovensku mají elektronické zdravotní knížky plně fungovat od příštího roku. Vzhledem ke složitosti této legislativy se nový zákon zřejmě stěží podaří schválit dříve než v roce 2019. Na čerpání dotace z Bruselu pak bude zbývat rok. Peníze na elektronizaci českého zdravotnictví jsou tak možná už ztracené.

Politici se přitom elektronizací zdravotnictví zaklínají už řadu let. Začalo to v roce 2001, kdy tehdejší poslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký založili společnost IZIP. Firma získala od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) bez výběrového řízení zakázku na systém elektronické zdravotní knížky IZIP. Ta obsahovala historii pojištění pacienta a přehledy vykázané péče, uhrazených regulačních poplatků či doplatků za léky.

Nový státní úřad

Jenomže když vyšlo najevo, že VZP do systému nasypala více než dvě miliardy korun, aniž to přineslo viditelný efekt, tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) projekt v roce 2012 zastavil. A tím skončilo i elektronické zdravotnictví v Česku. Současná vláda proto přišla s návrhem, aby místo soukromé firmy řídil elektronizaci zdravotnictví nový státní úřad. A na tom se prozatím elektronizace znovu zasekla.

Současná vláda proto přišla s návrhem, aby místo soukromé firmy řídil elektronizaci zdravotnictví nový státní úřad. A na tom se prozatím elektronizace znovu zasekla.

Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) loni na podzim schválila Národní strategii elektronického zdravotnictví na léta 2016 až 2020. „Předpokladem pro realizaci projektů je vytvoření klíčové organizační struktury Národního centra elektronického zdravotnictví, které bude nést celkovou zodpovědnost za přípravu a budování elektronického zdravotnictví,“ píše resort v materiálu.

Úřad má řídit nezávislá rada. „Bez ní by byl problém, že to dopadne jako s IZIP. To byla dobrá myšlenka, ale ve špatných rukou, prohospodařily se miliardy. Elektronizace je kvůli tomu dnes zdiskreditovaná, každý si představuje, že je to další tunel,“ dodává předseda sněmovního zdravotního výboru Rostislav Vyzula (ANO).

Doposud ale žádný úřad ani rada nevznikly, podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Macury zatím jeho povinnosti převzal odbor informatiky. K tomu, aby úřad mohl vzniknout a shromažďovat zdravotní údaje pacientů, je i v tomto případě třeba změnit legislativu. A ani to už vláda do konce svého volebního období nestihne.

Nikoli mezi sebou

„Dnes lze z evropských peněz čerpat pouze na systémy elektronizace, které už naše legislativa zná. Jakékoli centrální úložiště zdravotnických dokumentací by ale v tuto chvíli vyžadovalo změnu zákona,“ potvrzuje i Ondřej Dostál, specialista na zdravotnické právo z PwC Legal. To znamená, že jednotlivé nemocnice si mohou vzít dotaci na svoje interní systémy a převést data z papíru do elektronické podoby. Nelze ale, aby si údaje o pacientech posílaly mezi sebou.

Jednotlivé nemocnice si mohou vzít dotaci na svoje interní systémy a převést data z papíru do elektronické podoby. Nelze ale, aby si údaje o pacientech posílaly mezi sebou.

Jedním z mála úspěšných projektů tak v Česku zůstávají elektronické recepty na léky. Lékaři je mohou vydávat už deset let, zatím to dělá asi čtvrtina z nich. Od ledna budou e-recepty ve všech ordinacích povinné, což už mělo být v roce 2015. „V každé evropské zemi je nějaká úroveň elektronizace, ale my jsme na předposledním místě. Za námi je už jenom Rumunsko,“ tvrdí Vyzula.

Z evropských peněz proto nyní nemocnice budují především vlastní systémy elektronické dokumentace. Peníze mohou získat například z integrovaného regionálního operačního programu. „Krajské nemocnice již do této výzvy úspěšně vložily své projekty a prostředky z evropských fondů buď čerpají, nebo čekají na vyhodnocení,“ sdělila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši. Ministerstvo nyní eviduje 12 žádostí za 360 milionů.

Elektronické sdílení dat zatím funguje jen lokálně, tedy například v jedné nemocnici, anebo celorepublikově, ale pouze pro sdílení obrazové zdravotnické dokumentace. Plošná elektronizace by přitom podle vlády „přinesla do zdravotnictví významné finanční úspory ve spotřebě léčiv, snížila duplicitu vyšetření, pomohla zkracovat délku pobytu pacientů v nemocnicích a snižovala frekvenci návštěv v ambulancích“. Odpadla by tak třeba úmorná praxe, kdy jde nový zaměstnanec na vstupní prohlídku a musí si obstarávat výpis ze své zdravotnické dokumentace.

Tři příklady e-zdravotnictví ve světě

NĚMECKO

Nový zákon loni usnadnil sdílení dat mezi jednotlivými nemocnicemi a lékaři a zavedl pojišťovnami hrazené videokonzultace s doktorem.

DÁNSKO

Všichni praktičtí lékaři zaznamenávají data elektronicky a téměř všichni si je i elektronicky vyměňují. Elektronicky dostávají výsledky laboratorních testů a naprostá většina doporučení k hospitalizaci se také provádí elektronicky. Občané mají přístup k vlastní lékařské dokumentaci v národním elektronickém registru.

IZRAEL

Elektronický zdravotní systém začaly tamní zdravotní pojišťovny zavádět již v devadesátých letech. Nejdříve přišla na řadu ambulantní sféra, pak se zapojily i nemocnice.



Počet příspěvků: 1, poslední 19.7.2017 09:33 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.