Česko má historicky skvělé vědce na světové úrovni

„Je úkolem humboldtiánů propagovat svou vlast, a to sebevědomým způsobem, že i jejich země má co nabídnout,“ říká Helmut Schwarz, prezident Humboldtovy nadace, jež podpořila 27 tisíc stipendistů.

Profesor Helmut Schwarz, prezident Humboldtovy nadace. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Profesor Helmut Schwarz, prezident Humboldtovy nadace. | foto: Foto Dan MaternaMAFRA
Profesor Helmut Schwarz, prezident Humboldtovy nadace.

Profesor Helmut Schwarz, prezident Humboldtovy nadace, v rozhovoru mimo jiné říká: „Jako Humboldtova nadace bychom si přáli, aby spolupráce fungovala obousměrně: nejen Češi do Německa, ale aby i němečtí výzkumníci a akademici mohli působit v ČR. To je úkolem pro vědecké instituce v Praze nebo v Brně, aby se dostaly na vědecký ,radar‘ a byly známy na mezinárodní scéně. V propagaci může pomoci i Humboldtův klub, který sdružuje bývalé stipendisty, humboldtiány. Přeji si, aby i česká vláda pokračovala v podpoře vědy, protože to je jedna z nejlepších investic.“

LIDOVÉ NOVINY: Humboldtova nadace za dobu své činnosti podpořila 27 tisíc stipendistů. Jak lze hledat mladé vědce, kteří si takovou podporu zaslouží?

SCHWARZ: To je jedna z vůbec nejtěžších otázek. Každý rok se u nás ucházejí o podporu tři tisíce mladých vědců z různých oborů a zemí světa. A my máme v podstatě jediný formální požadavek – aby měli ukončené doktorské studium, nepodporujeme studenty ani doktorandy. Mohou se ovšem rekrutovat ze všech disciplín.

Každý rok se u nás ucházejí o podporu tři tisíce mladých vědců z různých oborů a zemí světa. A my máme v podstatě jediný formální požadavek – aby měli ukončené doktorské studium, nepodporujeme studenty ani doktorandy. Mohou se ovšem rekrutovat ze všech disciplín.

Na výběru se podílejí přední vědci, kteří nás podporují svými odbornými znalostmi, expertizou a dokážou posoudit kvalitu žadatelů. Když se podíváte zpět, úspěchy našich stipendistů jsou opravdu značné – většina „humboldtiánů“ má za sebou hvězdnou kariéru.

LIDOVÉ NOVINY: Mezi ty nejhvězdnější patří více než 50 nobelistů, kteří od vás obdrželi stipendium... Je jistě těžké někoho vybrat, ale kteří jsou úplně nejvýznačnější?

SCHWARZ: To nelze říci. Držitelů Nobelových cen je přesně 52, ale i ostatních 27 tisíc humboldtiánů tvoří úžasnou společnost. Ještě zajímavější je fakt, že řada nobelistů obdržela stipendia naší nadace ještě dávno předtím, než získali Nobelovu cenu – což se stalo ve 38 případech. I to ukazuje, že asi máme dobrý „nos“ na talenty, když dokážeme objevovat lidi, kteří si podporu skutečně zaslouží.

LIDOVÉ NOVINY: Máte dobrý „čuch“ a předpokládám, že jste jej uplatnili i u 413 oceněných Čechů.

SCHWARZ: Určitě, ale vím jistě, že mezi českými stipendisty není žádný nobelista. Zatím. (smích) Ale jsou to významné osobnosti, pochopitelně. V první řadě uvedu Jiřího Drahoše, nynějšího předsedu Akademie věd ČR, který v osmdesátých letech pobýval v Hannoveru, dále Jiřího Zemánka z Ústavního soudu, Petra Pokorného z Učené společnosti, exministryni spravedlnosti Helenu Válkovou nebo profesora Josefa Michla, který působí zde i v americkém Coloradu. Je to hodně osobností.

A co je v souvislosti s ČR zajímavé, je vysoká úspěšnost jejích žadatelů, což dokazuje, že máte velmi kvalifikované uchazeče, kteří mají dobré šance. Mnoho lidí se možná nepřihlásí, protože si myslí, že je příliš těžké získat to vytoužené stipendium Humboldtovy nadace. Měli by to ale zkusit! Byli bychom rádi za více uchazečů z České republiky.

LIDOVÉ NOVINY: Co dělat pro to, aby bylo úspěšných Čechů ještě více?

V souvislosti s ČR je zajímavá vysoká úspěšnost jejích žadatelů, což dokazuje, že máte velmi kvalifikované uchazeče, kteří mají dobré šance

SCHWARZ: Když se post doktorand rozhodne odejít do zahraničí, musí si vybrat konkrétní zemi. A proto je úkolem pro všechny instituce v Německu, jako jsou ústavy Maxe-Plancka, univerzity nebo další, aby zajistily „viditelnost“ svých vědeckých pracovišť, lákaly mladé vědce, protože ti jsou kvalifikovaní a velice motivovaní, ale zároveň mají hodně příležitostí, kam odejít – ať už to jsou USA, Francie, Velká Británie, nebo Japonsko. Proto je důležité, aby dané země byly více „vidět“.

Jako Humboldtova nadace bychom si zároveň přáli, aby spolupráce fungovala obousměrně: nejen Češi do Německa, ale aby i němečtí výzkumníci a akademici mohli působit v ČR. To je úkolem pro vědecké instituce v Praze nebo v Brně, aby se dostaly na vědecký „radar“ a byly známy na mezinárodní scéně. V propagaci může pomoci i Humboldtův klub, který sdružuje bývalé stipendisty, humboldtiány, což je i částečně odpověď na vaši otázku.

LIDOVÉ NOVINY: Máte ještě nějaký tip?

Coby prezident si přeji, aby každý humboldtián měl i své humboldtovské dítě, následovníka, který se také stane stipendistou

SCHWARZ: Coby prezident si přeji, aby každý humboldtián měl i své humboldtovské dítě, následovníka, který se také stane stipendistou. Setkal jsem se teď v Praze s jedním vědcem, jenž je ideálním představitelem: už měl svého učitele s Humboldtovým stipendium a on sám vychoval dalšího následníka – vlastně již tedy humboldtiána ve třetí generaci...

LIDOVÉ NOVINY: Při své pražské přednášce jste hovořil o Humboldtově stipendiu s přízviskem Feodor Lynen, které může i Němce zavést do Česka. Jak to funguje?

SCHWARZ: První tři předsedové Humboldt Stiftung byli nositeli Nobelovy ceny – Werner Heisenberg, Feodor Lynen i Wolfgang Paul. Druhý, Lynen, bohužel zemřel předčasně a právě po něm jsme pojmenovali stipendium pro německé postdoky, kteří mohou přijet až na dva roky k někdejším humboldtiánům a působit na jejich domovských pracovištích. Tímto stipendiem chceme zajistit obousměrnost kontaktů pro mladé vědce. Bývá jich okolo sta za rok.

LIDOVÉ NOVINY: V čem jste výjimeční?

SCHWARZ: Víte, existuje mnoho různých nadací, které rozdávají jednorázová stipendia, možná i lépe financovaná než naše, jenže my se odlišujeme a říkáme: „Jakmile se jednou stanete humboldtiánem, budete jím po celý život...“ Proto také fungují i mezinárodní vazby – někdejší stipendisty zveme do Německa a ti zase mohou své německé hostitele zvát například na hostovské přednášky a další akce, čímž vzniká unikátní a doslova celosvětová síť s našimi vyslanci.

LIDOVÉ NOVINY: Loni jsem hovořil s Martinem Stratmannem, prezidentem Max-Planck-Gesellschaft, který říkal, že se němečtí vědci zajímají i o nová vědecká centra, která v Česku vznikla díky penězům z Evropské unie. Je tím česká věda pro cizince atraktivnější?

Někdejší stipendisty zveme do Německa a ti zase mohou své německé hostitele zvát například na hostovské přednášky a další akce, čímž vzniká unikátní a doslova celosvětová síť s našimi vyslanci

SCHWARZ: Myslím, že je to několik věcí, které se v tom spojují. Dlouho platí, že mladí talentovaní lidé z celého světa chodí na zkušenou do USA; je to preferovaná země a já nechci hodnotit, zda je to dobře, nebo špatně. Ale za uplynulých deset let se toho hodně změnilo. Evropa, včetně Německa, získala na prestiži a mnoho mladých talentů přichází do Německa – a z toho těží i okolní země...

Právě Česká republika je dobrým příkladem, že historicky máte skvělé vědce na světové úrovni, jako příklad uvedu bývalého předsedu Akademie věd profesora Rudolfa Zahradníka z Heyrovského ústavu nebo celý skvělý Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, ale i další instituce se skvělým vybavením a kvalifikovanými lidmi, což sem může perspektivní vědce přilákat.

Nicméně mám pocit, že třeba v rámci Lynenova programu přichází do ČR málo německých postdoků – sám nevím, čím to je. Možná nedostatečnou propagací, možná přílišnou skromností na české straně. To je sice hezká vlastnost, ale bylo by asi zapotřebí se více prezentovat... Nevím.

Prvním pravidlem je, že nemáme žádné kvóty v politickém či jiném smyslu – pro pohlaví, pro menšiny, pro země, pro obory. Ne. Podporujeme vědce ze všech oborů, ať již to jsou přírodní, společenské, nebo humanitní vědy.

Každopádně je to úkol i pro humboldtiány, aby propagovali svou vlast, a to sebevědomým způsobem, že i jejich země má co nabídnout! Jazyk by neměl být problém, neboť vědecká komunikace probíhá převážně v angličtině, a i když čeština není snadná, neměla by být bariérou. Přeji si, aby i česká vláda pokračovala v podpoře vědy, protože to je jedna z nejlepších investic.

LIDOVÉ NOVINY: Přednášel jste o důrazu na excelenci. V Česku je poměrně málo ERC grantů, které podporují vynikající, jedinečné individuality, ale vím, že tomuto pojetí – snad i podobnému vašemu přístupu – je vytýkán až moc elitní či „elitářský“ přístup.

SCHWARZ: To je komplikované téma a nechci dávat lehkou odpověď. My, jako Humboldtova nadace, máme několik jednoduchých pravidel a snažíme se je striktně dodržovat. Prvním pravidlem je, že nemáme žádné kvóty v politickém či jiném smyslu – pro pohlaví, pro menšiny, pro země, pro obory. Ne. Podporujeme vědce ze všech oborů, ať již to jsou přírodní, společenské, nebo humanitní vědy.

Dalším kritériem je důsledná kontrola kvality, bez kompromisů. To je alfa a omega našeho úspěchu... Za uplynulé desetiletí se nám podařilo vytvořit kritéria, která nám umožňují vybrat opravdu nejlepší kandidáty. Myslím, že jsme v tom i dost úspěšní.

Ke grantům ERC: ano, bývá jim někdy vyčítáno, že málo podporují strukturní rozvoj. Stejně jako naše nadace podporují individuální vědce jen na základě jejich excelence, kvality. A já si myslím, že jak v jejich případě, tak i v našem je to správně, protože také podporou výjimečných jednotlivců můžete dlouhodobě dosáhnout systémové a strukturní podpory, protože správně zvolený jedinec podpoří i další výborné osobnosti.

Za uplynulé desetiletí se nám podařilo vytvořit kritéria, která nám umožňují vybrat opravdu nejlepší kandidáty. Myslím, že jsme v tom i dost úspěšní.

Nabízíme i možnost Humboldtovy profesury, každý rok jich udílíme až deset, kdy vědci mohou dlouhodobě působit v SRN a přitahovat k sobě nejlepší doktorandy a postdoktorandy z celého světa. Tím mění i prostředí. To se, myslím, z dlouhodobého hlediska povede i ERC. Jsem v tom optimista: je ovšem důležité uchovat si nezávislost ERC i do budoucna.

LIDOVÉ NOVINY: Jste vynikající chemik. Jaké vidíte hlavní vědecké výzvy?

SCHWARZ: V příštích desetiletích nás budou zajímat zejména odpovědi na dvě otázky. První z nich je, jak funguje lidský mozek. Zde sehraje významnou roli chemie, ale ne samotná, půjde i o další obory a poznání nejen na molekulární úrovni, ale i o odpovědi, jak funguje mozek, paměť, co způsobuje kreativitu a vše související. Druhou otázkou bude původ života; v podstatě přechod neživé hmoty v živou... Je mnoho složitých otázek, na něž jsme nenašli odpovědi.

LIDOVÉ NOVINY: Máte ještě čas chodit do své laboratoře? Přednášíte?

Rád bych přednášel, ale bohužel v Německu máme přísné nařízení, co se týče věkové hranice, takže učit už nemohu

SCHWARZ: Rád bych přednášel, ale bohužel v Německu máme přísné nařízení, co se týče věkové hranice, takže učit už nemohu. Svoji „laborku“ jsem si ještě mohl ponechat díky tomu, že jsem i prezidentem nadace, takže po tu dobu mám možnost spolupracovat se svými postdoky. Ale myslím, že nařízení na základě věku jsou velice hloupá – nemělo by to být obecně ustanoveno, nýbrž se má individuálně posuzovat, zdali člověk může, nebo nemůže pokračovat v činnosti.

S tím ale souvisí důležitá věc, kterou se vracíme k vaší první otázce: je nezdravé, když se v některých zemích stává, že staří lidé – ke kterým již tedy také patřím – nejsou ochotní uvolnit místo nastupující generaci. Sám jsem si s univerzitou již před lety dohodl své nástupnictví a část své agendy předal mladším, aby celý proces proběhl postupně. Je nezdravé, když staří zůstávají v pozicích na úkor mladých vědců. Má to být v rozumné rovnováze.

Mezi takzvanými humboldtiánů je 413 Čechů

V roce 1991 obhájil mladý český chemik v Akademii věd svou disertaci na téma „substrátová specifita retrovirálních proteas“. A rok nato dostal životní šanci: Humboldtovo stipendium.

„Byl to kriticky důležitý moment pro mou vědeckou kariéru. Dostal jsem se díky tomu na univerzitu v německém Heidelbergu, kde jsem začal pracovat ve špičkové laboratoři na virech i na výzkumu HIV,“ řekl LN Jan Konvalinka, dnešní prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum. Přesně tak mají Humboldtova stipendia fungovat. Cílit na vynikající mozky a posilovat též mezinárodní vztahy s Německem.

„Ambasadoři“ ve svých zemích

Od roku 1964 získalo tuto podporu 413 Čechů, kteří jsou součástí celosvětové sítě takzvaných humboldtiánů. Přesně čtvrtstoletí už funguje oficiální český Humboldtův klub, na jehož výroční oslavu přijel Helmut Schwarz, prezident Humboldt Stiftung.

Co doporučuje mladým lidem? „Jít do zahraničí, učit se cizí jazyky a poznávat jiné kultury. Věda je jednou z cest, jak spolupracovat na mezinárodní úrovni, a kromě odbornosti vyžaduje i určitou důvěru v rámci spolupráce, takže souvisí i s jistou diplomacií,“ řekl LN profesor Schwarz. To byl jeden z důvodů, proč Němci nadaci v prosinci 1953 založili. Měli za sebou druhou světovou válku, zničenou zem i reputaci.

„Úkolem bylo rozvíjet vědu i jako prostředek diplomacie a kooperace, což pomohlo Němcům v jisté reintegraci do mezinárodních struktur a přispělo též výrazně k porozumění na mezinárodní úrovni,“ vypráví německý chemik. Západní Německo, které nemělo dobré diplomatické vztahy s Východem, i tak zvalo do země badatele ze socialistických či arabských zemí. „Když padla železná opona, tak tito lidé se stali ideálními ,ambasadory‘ ve svých zemích,“ doplňuje Schwarz.

Výběr vynikajících individualit

Dnešní nadace, jež má roční rozpočet 120 milionů eur (z 96 procent pocházejí z veřejných zdrojů), pečlivě vybírá vynikající individuality z celého světa, aby je zvala do Německa a nabídla jim štědré stipendium.

Tito humboldtiáni pak přenášejí dobrou praxi i vazby na německou vědu do své vlasti. „Vzory jsou důležité – to platí ve vědě i v politice, ale ve výzkumu obzvlášť, protože mladí lidé jsou odkázáni právě na své mentory,“ vysvětluje Schwarz, jenž si velice váží členství v Učené společnosti ČR.

Stipendia již dostala řada výjimečných českých osobností – například chemik a předseda Akademie věd Jiří Drahoš, plastický chirurg Jan Měšťák děkan Igor Jex z ČVUT, historik a rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller, soudce Pavel Holländer, lingvistka Eva Hajičová nebo biblista Petr Pokorný.

Profesor Helmut Schwarz (72)

  • Od roku 2008 vede prestižní nadaci Humboldt Stiftung, která má roční rozpočet 120 milionů eur (asi 3,2 miliardy korun) na podporu vynikajících vědců.
  • Je teprve šestým prezidentem v její 63leté historii.
  • Vystudoval molekulární chemii a působí na Technické univerzitě Berlín; od roku 1978 je profesor.
  • Autor stovek studií a více než tisíce přednášek.
  • Držitel bezpočtu cen a čestných doktorátů (ETH, Technion).
  • Od roku 1999 je rovněž členem Učené společnosti ČR.

Adenauerovo dítě

  • Nadaci pojmenovanou po význačném vědci Alexandru von Humboldtovi obnovil – v moderní podobě – v prosinci 1953 spolkový kancléř SRN Konrad Adenauer.
  • Pravidla činnosti stanovil první její předseda, fyzik a nobelista Werner Heisenberg. Nadace poskytuje stipendia vynikajícím vědcům bez ohledu na zemi, rasu, národnost, pohlaví či náboženství.
  • Ročně tudíž do Německa přijíždí na zkušenou stovky vědců z celého světa (historicky ze 137 zemí).

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.