A kde berou plyn jejich konkurenti?

Tak to je opravdu záhada pro Sherlocka Holmese! Monopolisté ztratili na trhu citelný podíl a podíl ruského plynu na dodávkách do Evorpy utěšeně roste. Takže kde asi ti noví hráči a ostří konkurenti bývalých monopolistů ten plyn berou? Z nebe nepadá, na poli neroste. Je to prosté, milý Watsone, je to ten původní ruský plyn, kterého se bývalí monopolisté museli se ztrátou zbavit na spotových trzích, aby dodrželi kontrakty take-or-pay výhodně uzvařené s Rusy - alespoň občas byste si měl přečíst nějaký ten rozhovor s kolegy z RWE. Čili je to jen šaráda, skutečný dodavatel a inkasní místo 80 % tržeb za plyn se vůbec nemění, adresa je pořád stejná a je psaná azbukou. Není náhodou, že velmi významným exportérem plynu do ČR je v poslední době Německo, ačkoli prakticky nic netěží. Evropa nemohla udělat větší pitomost, než takzvanou liberalizaci trhu splynem, která ve skutečnosti znamená neomezenou vládu Gazpromu. Když k tomu přidáme uzavření jaderných elektráren v Německu, je na pořádný průšvih spolehlivě zaděláno.

Odpověď k exportu

Nešlo mi o srovnávání poměrů importu a exportu energetických surovin, spíše o věcný fakt (jeho existenci). Jinak - co se týče dálkové přepravy uhlí, tak bych tak úplně nesouhlasil - viz export australského uhlí do Evropy

Odpověď panu Holubovi

Milý pane Holube, musím s Vámi souhlasit. Energetické úspory (ty pověstné "negawatty") jsou opravdu základním opatřením pro budoucí rozvoj a formování energetické spotřeby. Však je také (byť asi trochu cudně) ve svém příspěvku zmiňuji. Ona ta celá diskuze nad tématem "teplárny ano či ne", a pokud ano, tak jaké, skutečně mnoho nekoresponduje s oblastí úspor. Ale měla by: větší míra zateplení a podstatnější snížení energetických ztrát budov znamená i pokles nutné dodávky tepla, tedy snižování spotřeby primárního paliva včetně uhlí, eo ipso těžební limity by mohly být zachovány. To jenom tak na okraj. Děkuji a přeji hezký večer. Ing. Vratislav Ludvík

tak tedy ještě jednou

Milý pane Hájku. Samosebou rozlišuji výtopnu od teplárny; pokud jsem tyto termíny zaměnil, tak se omlouvám. Co se týče účinnosti tepláren, mám poněkud jiné údaje - vztažené ke koncovému objemu prodaného tepla, protože v teplárně Vám není teplo k ničemu. Je to asi spíše věc pojetí a nerad bych vyvolával další diskuze. Pro mne je důležitější fakt, že jak teplárny, tak i výtopny (ale i uhelné elektrárny) se blíží stavu konce vlivem celkového opotřebení (hlavní výstavba se koncentrovala do sedmdesátých a osmdesátých let, tedy  před 30-40 lety). Otázka, kterou jsem se snažil vyvolat, tedy zněla: budou teplárny obnovovány po jejich fyzickém dožití, které je v dohledu? A jestliže ne: je třeba rušit územní limity těžby hnědého uhlí? Já jsem přesvědčen, že ne, ale můžete mít samozřejmě názor zcela opačný. Co se týká plynu, dovolil bych si Vás odkázat na svoji poslední odpověď panu Piskáčkovi. Jinak bych Vám rád sdělil, že liberalizace obchdu s plynem není nic virtuálního; původní monopolisté ztratili na trhu velice citelný podíl, a tento proces dále pokračuje. Pokud jste četl na tomto serveru ještě jiné mé články, jistě víte, že považuji energetickou - hlavně tu "plynovou" bezpečnost - za zcela mimořádný úkol. Sem ovšem patří i dovoz jaderného paliva z Ruska. Založit rozvojový koncept energetiky na jaderných zdrojích znamená stejnou, či ještě horší závislost na oné východní zemi mimo bruselskou jurisdikci. Děkuji Vám moc za upřesnění a přeji hezký večer.Ing. Vratislav Ludvík

úspory v debatě zdrojů nemají konkurenci

Pánové, to, že se uhelné teplárenství bude muset modernizovat, o tom není pochyb. Často zastaralé zdroje, nevyhovující rozvody, horší dostupnost paliva, přísnější emisní limity, to jsou některé faktory.Role zemního plynu naopak poroste. Cesty, jak jej dostat do Česka, se budou diverzifikovat, ať už stavbou LNG terminálů v Polsku či Chorvatsku, nebo využitím plynu z břidlic. Už nyní je možné značnou část naší spotřeby dovézt z Norska. Globální výhled z pera IEA je tady http://www.iea.org/index_info.asp?id=1968Vítězem ale budou úspory energie. Jeden přístup je brát je jen jako něco doplňkového, co sice v řádu procent pomůže, ale nebude mít vliv na "velkou" energetiku. Druhý přístup je dát jim plnou pozornost a uvědomit si, že mohou tvořit značnou část v energetické bilanci státu.Ano, pracuji pro firmy, které umí v jednotlivých domech uspořit 30 až 90 % potřebné energie. Ale přínosy úspor energie snad nikdo ani zpochybnit nemůže. To, že jsou ekonomickým přínosem a zajištěním vlastníků budov proti rostoucím cenám energie zmiňuje například analýza od Miroslava Zámečníka zde http://www.sanceprobudovy.cz/cs/nase-vystupy/odborne-studie/21-makroekonomicka-studie-dopadu-miroslava-zamecnika.htmlDobrým příkladem může být rodinný dům mých rodičů. Po důkladné renovaci klesnou platby za vytápění a ohřev teplé vody z cca 60 tisíc za elektřinu na cca 5 tisíc (ročně!) za plyn. Renovace byla investičně poměrně náročná - řekněme cena dvou běžných oktávií - nicméně investice na důchod je to výborná (rád zájemcům poskytnu bližší informace o renovaci).Teď je důležité, aby vláda při přípravě energetické politiky tyto možnosti zohlednila a pomohla nasměrovat investice do energetické efektivity budov. Lidem to přinese menší závislost, ať už finanční nebo faktickou, na trubkách, které do jejich domu vedou.Petr Holub

Pane Ludvíku, nemůžu

Pane Ludvíku,nemůžu nereagovat. Přeci devastaci krušnohorských a krkonoškých lesů nelze připisovat primárně zdrojům s vyšší emisní výškou, tj. s vyšším komínem.  To snad byl důsledek provozu neodsířených kondenzačních uhelných elektráren. V průběhu 90.let byly velké zdroje odsířeny nebo odstaveny a dnes ale v ČR nenaleznete elektrárenský nebo teplárenský provoz bez odsíření. Ani by nešel provozovat, neplnil by emisní  limity.Je pravda, že odběratel zemního plynu si může vybrat svého dodavatele (obchodníka) - plynové potrubí distributora je stále totéž. A také je pravda, že u CZT toto možné není. CZT fungují regionálně, zpravidla v rámci nějaké městské aglomerace, nejsou propojeny po celé republice. Ono ale nejde jen o obchodní "zajetí", ale zajetí komoditou jako takovou. Zemní plyn nevzniká v Lanžhotě nebo na Sv. Kateřině. Transportuje se tisíce kilometrů.  Zde mi dovolte připomenout také jednu nedávnou  událost - zastavení transportu zemního plynu přes Ukrajinu (zřizovaly se krizové štáby, vymýšlely se havarijní plány,..). Jde rovněž i o otázky diverzifikace palivové základny CŘ, tj. palivové bezpečnosti CŘ. 

Ještě jedna odpověď

Milý pane Piskači.  Jsem již přece jenom trochu starší, takže dobře pamatuji, jaké zdroje a kdy tuto devastaci působily. Ostatně v době, kdy jsem působil na MPO, začalo plošné postupné odsiřování elektráren a velkých tepláren. Chtěl jsem jenom poukázat na to, že myšlenka expedovat zplodiny sousedům byla nemravná. Co se týče Vašich pochybností o spolehlivosti dodávek zemního plynu, všiměte si, prosím, že České republiky se tato krize nedotkla. Bylo tomu tak nejen proto, že plynárenství investovalo do podzemních zásobníků, ale také díky diverzifikaci dovozu a technicné schopnosti tranzitního plynovodu přepravovat plyn obousměrně. Evropská komise - právě kvůli bezpečnosti, která je potřebná pro tak velký růst budoucí spotřeby plynu - definovala technické a obchodní podmínky, formující vznik a jednotný provoz evropské plynárenské soustavy. Za této situace je ovšem bezpečnostní riziko výrazně menší.Vím, že je plyn přepravován na dlouhé vzdálenosti; považujete však export našeho uhlí do Německa za něco odlišného? Já ne. Právě tak dovážíme i jaderné palivo, a to bez souvislosti s faktem, zda těžíme uran či nikoliv. Je docela možné, že nakupujeme výrobek z uranu, který u nás Sověti v padesátých a šedesátých letech vyrabovali.A ještě jednu poznámku: projděte si, prosím,  data uvedení jednotlivých uhelných teplárenských zdrojů do provozu. Vzhledem k tomu, že jejich obnova je ekonomicky poněkud diskutabilní (a v porovnání s možnými alternativami méně rentabilní) , dojdete třeba k podobnému závěru, jako já. Proto si myslím, že rušení územních limitů těžby hnědého uhlí nemá opodstatnění.Zdraví Ing. Vratislav Ludvík

Odpovědi k několika reakcím

1. Odpověď panu Piskačovi:Jedná se asi o malé nedorozumnění. Netvrdím přece, že zemní plyn při spalování neprodukuje žádné noxy. Tvrdím jen - a za tím si stojím - že v provnání s ostatními fosilními palivy, užívanými pro výrobu tepla, má měrnou produkci NOx absolutně nejnižší. Máte samosebou pravdu, co se týče produkce noxů ve spalovacích motorech. Pokud se jedná o malé plynové zdroje, které na rozdíl od velkých tepláren nejsou monitorovány, mohu pouze připomenout, že spalování zemního plynu není provázeno ani emisí tuhých částic (popílku), ani produkcí oxidů síry (obsah síry v zemním plynu je buď žádný, nebo zanedbatelný). Problém malých zdrojů se tak omezuje pouze na ty uhelné, nebo na LTO. Stran výhody vysokých komínů, máte jistě pravdu, že exhalace se vyhýbají vytápěným lokalitám. Na druhé straně bych rád připomněl minulou devastaci krušnohorských a krkonošských lesů, které padly za oběž právě takové filozofii (to samé se ovšem týkalo i Polska a NDR, abych nebyl nespravedlivý).  A co se míry zákaznické zajatosti týče, odběratel plynu má minimálně na výběr z řady dodavatelů. Přejít z plynu na jiný druh vytápění je možné, což neplatí v případě CZT.  2. Odpověď panu Hájkovi děkuji Vám za Váš názor, s nímž se bohužel nemohu ztotožnit. Kogenerační výroba elektřiny a tepla je technologicky zcela běžnou záležitostí; pokud k té troubě potřebujete i mrazák, prosím - i u nás existuje vytápění s trigenerací. K otázce celkové účinnosti bych rád připomněl, že jednotlivé účinnosti se násobí. Pohybuje-li se termická účinnost uhelné teplárny mezi cca 30 - 40%, je nutno přidat ještě ztráty v dálkovém vedení a ztráty výměníků. To Vy ale jistě všechno znáte. Poměříte-li tedy energetický obsah spalovaného uhlí s objemem dodaného tepla zákazníkovi, dojdete k podobnému závěru, jako já. Pro úplnost: u zařízení, spalujících zemní plyn, je na samotném zdroji dosahováno takřka dvojnásobné účinnosti a v případě kogenerace je tento poměr ještě vyšší.A ještě jednu poznámku: DPH u ostatních energetických komodit je již dnes na standardní úrovi a její růst se (komparativně) dotkne hlavně teplárenství. Nemyslím si tedy, že bych si nutně protiřečil, jak tvrdíte. Jako příklad velké teplárny uvádíte Fernwarme Wien. Já ale psal o uhelých teplárnách.Jistě máte pravdu v tom, že plyn musíme dovážet. Podíváte-li se ovšem na energetický koncept EU (20-20-20), snadno zjistíte, že Evropa počítá - při všech úsporách a zelených technologiích - s podílem plyn téměř 40%, z toho více jak 40% dovezeného v podobě LNG. To však bylo ještě v době, kdy Německo stálo o jádro. Poslední změny tak podíl plynu v Evropě nepochybně dále zvýší (mluvím o zemích EU). 3. Odpověď panu Pátkovi Rád bych Vás odkázal na dokumenty, které publikuje Teplárenské sdružení (například dokumentace k konferencím TEPKO), případně na čísla veřejně dostupných statistik. Tam to najdete. 4. Odpověď panu Josefu Vyskočovi Pokud jste můj příspěvek četl pozorně, jistě jste poznal, že se netajím svojí inklinací k plynárenství. Jen bych Vás rád ujistil, že opravdu nejsem lobistou, který v cizím nájmu cosi prosazuje. Věřte mi, že je to u mne otázka vlastního přesvědčení a odborné zkušenosti (což v mém životopisu naleznete též). 5. Odpověď panu Vlkovi Děkuji Vám za podporu. K Vašim domněnkám se však opravdu necítím být schopen reagovat. 

Pane Ludvíku, tak ještě

Pane Ludvíku,tak ještě jednou a polopatě. Výtopna je zařízení, které vyrábí pouze teplo, zatímco teplárna vyrábí současně teplo a elektřinu. Čili výtopna s kogenerační jednotkou je stejný nesmysl, jako trouba s mrazákem, to jsem měl na mysli. Pojmy s dojmy si pletete i v dalším bodě. Pokud má něco účinnost 30-40 %, tak to není teplárna, ale kondenzační elektrána. Účinnost uhelných tepláren s protitlakovou turbínou je běžně nad 80 %, u moderních zdrojů se blíží 90 %. V případě odběrových turbín, kde je částečná kondenzační výroba elektřiny je celková termická účinnost stále běžně nad 50 %. Naprosto legrační je Vaše teze o obchodnících s plynem. Tato hra na liberalizaci zatím způsobila zejména to, že nikdo přesně neví, odkud daný plyn vlastně pochází a zdražování je "věcí trhu". Pokud byste si mohl koupit pouze jeden typ dováženého auta, tak Vám asi bude celkem fuk, jestli Vám ho prodá Petr nebo Pavel. Plynaři toho ale obratně využívají a oblbují prostý lid. Desítky obchodníků jsou nám s prominutím na nic, když všichni mají jeden plyn od jednoho prakticky monopolního zahraničního dodavatele pro celou střední a východní Evropu, který je navíc jaksi poněkud mimo jurisdikci Bruselu.  

Mystifikace ?!

Pane Ludvíku,váš článek na první pohled budí dojem odborného příspěvku k problematice teplárenství. Každému, kdo se pohybuje v teplárenství, však minimálně vyvolává úsměv na rtech. Nevím, co je větší mystifikací, jestli vaše názory na sektor nebo teze "o škodlivosti zemního plynu jako zdroje NOx". Ano, při spalování zemního plynu dochází k emisi NOx, ale i při spalování uhlí a dokonce i biomasy. Vše, co hoří, je zdrojem NOx. Tak to v přírodě chodí - při spalování reaguje vzdušný dusík s kyslíkem. A při čím vyšší teplotě, tím více NOx vzniká. Proto také největší emise NOx na spálenou jednotku paliva dosahuje pístový spalovací motor, tj. doprava. Vždy když se píše, jak teplárny "smrdí", nikde ani čárka o tom, že největším emitentem je doprava.Zásadní fakt, že teplárenské zdroje jsou oproti malým lokálním plynovým zdrojům monitorovány na emise NOx a také síry, tuhých látek apod., jste nezmínil vůbec. Kromě toho, že teplárenské zdroje jsou emisně sledovány a že mají stanoveny emisní limity (do budoucna se zpřísňující) a stropy, jejich vliv na imisní zátěž je podstatně nižší nežli u lokálních topenišť. Teplárna za městem s komínem 100 m vysokým prostě musí mít nižší vliv na koncentrace škodlivin v ovzduší než objektové kotelny s emisní výškou v úrovni střech nebo dokonce "plynové vafky" s odtahem spalin na ulici.Mimochodem opravdu si myslíte, že odběratel na plynovodní "rouře" je méně "zajatý" než odběratel centrálního tepla?Dříve než se opět pustíte do podobného článku, bylo by dobré si projít základní souvislosti v sektoru teplárenství.

Probudil jste moji zvědavost.

Na serverech České pozice je kapacity jistě dost a po monitoru se dá taky rolovat takřka do nekonečna, tak to sem, prosím, když budete mít čas a chuť, napište i podrobněji. Jak je to s účinností tepláren u nás - průměrnou, nejhorší, nejlepší? Jak je to se ztrátami při dálkovém vedení tepla? Jak vypadá konkrétní srovnání uhelná teplárna - plynové lokální výtopny? Jak dlouho nám může vydržet domácí uhlí (i za limity) při různých alternativách spotřeby? Proč je nesmysl lokální výtopna s výrobou tepla i elektřiny?Zatím my, co nejsme odborníci na teplárenství a plynárenství, v podstatě jen víme, že pan Ludvík tvrdí A a Vy non-A...

drobná nápověda

podívejte se co je psáno v odkazu "o autorovi" u pana Ludvíka.. ;-)