České právo mají obohatit soudní procesy na ochranu spotřebitelů

V Česku zatím institut hromadných žalob neexistuje. V dohledné době by se však mohla situace změnit. Ministerstvo spravedlnosti chce s plánem, jak by měly v českém podání vypadat, přijít už v září.

Vojtěch Wolf 20.6.2017
Šmejdi (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šmejdi (ilustrační foto). | foto: Shutterstock
Šmejdi (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Soudní procesy, ve kterých se spotřebitelé spojili proti obřím korporacím a firmám a vymohli na nich společně odškodnění, mohou znát Češi maximálně z knížek či amerických filmů. V Česku něco takového zatím možné není – institut hromadných žalob u nás neexistuje. V dohledné době by se však mohla situace změnit.

Ministerstvo spravedlnosti chce s plánem, jak by měly hromadné žaloby v českém podání vypadat, přijít už letos v září. „Ano, předložení věcného záměru zákona o hromadných žalobách v termínu září 2017 je součástí Plánu legislativních prací na rok 2017,“ potvrzuje Jakub Říman, mluvčí resortu spravedlnosti.

Lepší vymahatelnost práva

Od iniciativy si ministerstvo slibuje zlepšení vymahatelnosti práva a snížení nákladů u sporů, které nesou nějaký kolektivní prvek. Nabízí se tak třeba nedávná kauza kolem zpoplatnění bankovních služeb, kdy tisíce klientů požadovaly po svých bankách zpět poplatky za vedení hypotéky nebo spotřebitelského úvěru. Klienti přitom museli žalobu podat jednotlivě – každý sám za sebe. Celkově šlo o stovky žalob, které zahltily soudy a které navíc klienti v drtivé většině prohráli.

Od iniciativy si ministerstvo slibuje zlepšení vymahatelnosti práva a snížení nákladů u sporů, které nesou nějaký kolektivní prvek. Experti i lidé z praxe snahu zavést hromadné žaloby vítají.

Dalším příkladem toho, kde by novinka mohla najít podle právníka spotřebitelské organizace dTest Lukáše Zeleného využití, mohou být často kritizované předváděcí akce, pro jejichž provozovatele se vžil termín „šmejdi“. „V rámci těchto akcí dochází k uzavírání smluv se zvláště zranitelnými spotřebiteli s použitím násilí a výhrůžek. Tito spotřebitelé jsou jen málokdy sami schopni účinně se domáhat svého nároku,“ říká Zelený.

Experti i lidé z praxe snahu zavést hromadné žaloby vítají. „Hromadné žaloby jsou institutem, který by mohl být vhodnou součástí i českého právního řádu,“ řekl LN Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu. Varuje ale před možným zneužíváním institutu. „Text zákona přinášejícího možnost takových žalob by měl být rozhodně formulován velmi uvážlivě a precizně. Proto mě trochu leká každý legislativní spěch, a to zejména krátce před volbami,“ míní Fiala.

Fáze příprav

Jak by měl zákon přesně vypadat, ale zatím není vůbec jasné. Vše je ve fázi příprav. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán obnovil expertní skupinu, která se skládá z akademiků a lidí z praxe. Společně s tím se jeho úřad obrátil s žádostí o připomínky i na spotřebitelská sdružení, jako je dTest, Sdružení českých spotřebitelů a další.

Jak by měl zákon přesně vypadat, ale zatím není vůbec jasné. Vše je ve fázi příprav. Pokud by byl zákon špatně nastavený, může se z něj stát například nástroj k šikaně konkurence.

„Pozitivem je samozřejmě snazší vymáhání většího počtu shodných nároků. Podstatné by bylo nalezení takového modelu, který by byl nejen použitelný v praxi, ale zároveň znemožňoval jeho zneužití,“ říká advokát Jan Sůra, partner advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný. Podle něho hrozí, že pokud by byl zákon špatně nastavený, může se z něj stát například nástroj k šikaně konkurence.

Jeho slova potvrzuje i právník spotřebitelské organizace dTest. „Důležitou otázkou, kterou by bylo třeba vyřešit, je okruh oprávněných subjektů k podání hromadné žaloby. Aby se nepodněcovalo k podávání hromadných žalob proti určitým společnostem ze strany jiných konkurentů na trhu, nesmělo by být žalobní právo přiznáno bezpodmínečně každému,“ říká advokát Lukáš Zelený.

Různé podmínky

Jakási „light“ verze hromadných žalob už dnes v Česku existuje v podobě takzvaných reprezentativních žalob. „V nich mohou vystupovat právnické osoby domáhající se zájmu soutěžitelů nebo zákazníků, aby se rušitel nekalé soutěže zdržel, anebo aby odstranil závadný stav,“ říká advokát Tomáš Sokol. Tyto žaloby mohou podávat i spotřebitelské organizace. Nejde však o hromadné žaloby v pravém smyslu, protože organizace žaluje pouze vlastním jménem a uplatňuje nárok na zdržení se protiprávního jednání.

Hromadné žaloby nefungují jen v USA. Z 28 členských zemí Evropské unie umožňuje jejich podávání 16 států. V každé z těchto zemí však existují různé podmínky a oprávnění k podání kolektivní žaloby má zcela odlišný rozsah.

„Stávající úpravu kolektivních žalob považujeme za nedostačující. Zejména postrádáme možnost, aby spotřebitelské organizace mohly jménem poškozených spotřebitelů požadovat rovněž kolektivní odškodnění,“ říká Gerta Mazalová, ředitelka neziskové organizace Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace z.s.

Hromadné žaloby nefungují jen v USA. Z 28 členských zemí Evropské unie umožňuje jejich podávání 16 států, k nejtradičnějším pak patří Nizozemsko, Švédsko, Rakousko či Velká Británie. V každé z těchto zemí však existují různé podmínky a oprávnění k podání kolektivní žaloby má zcela odlišný rozsah.„Jde o dost odlišné úpravy a není jasné, zda si český zákonodárce vezme vzor z některé z těchto úprav, anebo půjde, nedej bože, svou vlastní cestou,“ dodává Sokol.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.