Jde o nejlepší výsledek za uplynulých 20 let. České hospodářství je v ojedinělé kondici: ve druhém čtvrtletí vzrostl jeho výkon o 2,5 procenta, a Česko tak v růstu hrubého domácího produktu (HDP) suverénně dominuje celé Evropské unii. Až s odstupem následuje Švédsko, jehož HDP stoupl o 1,7 procenta.

A není to úspěch zapříčiněný jedním náhodným faktorem. Podle Českého statistického úřadu, který příznivá čísla zveřejnil v úterý 3. října, má růst řadu důvodů. Nakopla ho domácí i zahraniční poptávka. Dařilo se většině odvětví národního hospodářství. K neobvyklému tempu přispěl především zpracovatelský průmysl, a to nejen výroba aut, ale například i zvýšení produkce elektrických přístrojů a zařízení.

Především tuzemští spotřebitelé

„Hlavním tahounem růstu zůstává domácí poptávka,“ konstatuje analytik Komerční banky Viktor Zeisel. A dodává, že největší podíl na tom ve druhém čtvrtletí měla investiční aktivita. Utrácet a investovat se přitom nebojí především domácnosti. Jejich reálný příjem se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 2,6 procenta, spotřeba však rostla ještě víc, o celá tři procenta. Domácnosti vydávají tolik, že se snížila míra úspor, a to o 10,9 procenta.

Ze situace těží především tuzemští spotřebitelé. Silný růst ekonomiky je totiž spojen s poklesem nezaměstnanosti a zvyšujícím se tlakem na rychlejší růst mezd. Stejně dobrá zpráva je to pro veřejné rozpočty.

Nadšení z růstu, který po započtení rekordního druhého čtvrtletí meziročně činí už 4,7 procenta (čtvrtý nejlepší výsledek v EU po Rumunsku, Estonsku a Slovinsku), však ekonomové mírní. Podle nich statistikám pomohlo několik šťastných okolností a podobný výsledek se bude sotva opakovat. „Do karet hrálo velmi prudké oživení investičních výdajů spolufinancovaných z fondů EU i vnější prostředí, například silný hospodářský růst v eurozóně, který je dobrou zprávou pro naše exportéry,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

„Velmi silný mezikvartální růst HDP České republiky za letošní druhé čtvrtletí vnímám jako pozitivní anomálii a je těžké si představit, že by se takto silná dynamika mezičtvrtletního růstu měla udržet,“ dodal Jáč. Ze situace těží především tuzemští spotřebitelé. Silný růst ekonomiky je totiž spojen s poklesem nezaměstnanosti a zvyšujícím se tlakem na rychlejší růst mezd. Stejně dobrá zpráva je to pro veřejné rozpočty.

Pokles ziskovosti

Opačně ji však mohou vnímat zaměstnavatelé. Problém najít další vhodné pracovníky se stává bariérou pro další hospodářskou expanzi. Český průmysl jede na plné obrátky, výrobní kapacity jsou plně využity a některé segmenty ekonomiky se takzvaně přehřívají, což mimo jiné platí právě o tuzemském trhu práce.

Rostoucí mzdové náklady, které se meziročně zvýšily o 9,4 procenta, měly negativní vliv na pokles ziskovosti českých podniků. Míra zisku se snížila o 2,9 procentního bodu na 49,6 procenta. Navzdory tomu zůstává nadprůměrná.

Rostoucí mzdové náklady, které se meziročně zvýšily o 9,4 procenta, měly negativní vliv na pokles ziskovosti českých podniků. Míra zisku se snížila o 2,9 procentního bodu na 49,6 procenta. Navzdory tomu zůstává nadprůměrná, neboť podle údajů Eurostatu se průměrná míra zisku nefinančních podniků v Evropě pohybuje kolem 39 procent.

Přední pozice Česku letos vydrží, s podobnými výkony však do budoucna počítat nelze. Odhady Komerční banky hovoří o tom, že v průměru za celý rok přidá česká ekonomika 4,3 procenta, především ale díky výkonům v první polovině roku. V letních měsících nastalo ochlazení hospodářského růstu, v investicích zase chybí výraznější příspěvek vládní sféry.

Zpřísňování měnových podmínek

„Průmysl vykázal slabá růstová čísla, i když prázdninové údaje jsou často výrazně ovlivněny celozávodními dovolenými, což ztěžuje jejich interpretaci. Podle našich hrubých odhadů však ekonomika ve třetím čtvrtletí v podstatě nerostla,“ upozorňuje Zeisel.

Silná poptávka a tlak na růst nákladů, včetně těch mzdových, proto v dalším období povede k růstu cenových tlaků v ekonomice, což odráží růst takzvané jádrové inflace, na který Česká národní banka reaguje zpřísňováním měnových podmínek.

Silná poptávka a tlak na růst nákladů, včetně těch mzdových, proto v dalším období povede k růstu cenových tlaků v ekonomice, což odráží růst takzvané jádrové inflace, na který Česká národní banka (ČNB) reaguje zpřísňováním měnových podmínek. Prvním krokem v tomto směru bylo ukončení kurzového závazku letos v dubnu, v srpnu pak následovalo první zvýšení úroků v tomto hospodářském cyklu a je pravděpodobné, že v tom ČNB bude pokračovat.

„Právě zpřísňování měnové politiky ČNB a postupné posilování koruny budou jedním z faktorů, které v dalších letech povedou ke zpomalení tempa růstu české ekonomiky. I tak lze ale pro roky 2018 až 2020 čekat růst HDP v průměru v oblasti tří procent, což by nadále znamenalo velmi solidní výkon české ekonomiky,“ vypočítává Radomír Jáč.