České domácnosti žijí stále lépe

Podle Českého statistického úřadu domácnosti ve srovnání s rokem 1995 více utrácejí. Průměrný měsíční příjem zaměstnance vzrostl trojnásobně – na 23 320 korun. Zvýšily se i výdaje – na průměrnou domácnost zhruba o 60 procent. Každý Čech utratil loni měsíčně v průměru 16 672 korun, nejvíce za bydlení, 4511 korun.

Dům s bazénem | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dům s bazénem | foto: Shutterstock
Dům s bazénem

O kolik se zlepšila situace českých domácností za uplynulých 20 let? Podle Českého statistického úřadu hodně, alespoň co se financí týče. Průměrný měsíční příjem zaměstnance vzrostl od roku 1995 trojnásobně na 23 320 korun. Spolu s tím se ale zvýšily i výdaje – na průměrnou domácnost přibližně o 60 procent.

Každý Čech utratil loni měsíčně v průměru 16 672 korun, nejvíce za bydlení, a to 4511 korun. Právě útraty za pronájem bytu nebo na splácení hypotéky tvoří stále vyšší část rodinných rozpočtů. Češi tak bydlení obětují více než čtvrtinu rodinných výdajů, před 20 lety to přitom byla pouze pětina.

Pokles ziskovosti podniků

V červnu přinesla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj analýzu, podle které se Čechům žije stále lépe. Subjektivní hodnocení spokojenosti teď doplnila objektivní čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve srovnání s rokem 1995 jsou české domácnosti bohatší. Jejich výdaje stouply reálně o 60 procent.

Růst mezd, zejména v poslední době, začal snižovat ziskovost podniků. Trh práce začíná narážet na své limity, a firmy tak musí nové i stávající zaměstnance lépe ohodnotit.

„Průměrný měsíční příjem zaměstnance ve sledovaném období vzrostl trojnásobně na 23 320 korun. Průměrný měsíční příjem podnikatele zhruba na 1,5násobek na 46 868 korun,“ uvedl ředitel národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet s tím, že nižší růst podnikatelských mezd může souviset se zvýšeným počtem lidí pracujících v takzvaném švarc systému.

Ještě lépe je na tom téměř 50 tisíc Čechů pracujících v zahraničí, nejčastěji v Německu. Jejich průměrné měsíční příjmy dosahovaly 67 785 korun, tedy téměř 2,5krát více, než si vydělali zaměstnanci v ČR. Podle statistického úřadu si tak celkem domů přinesli přes 41 miliard korun.

„Není to úplně překvapivé, máme reálnou konvergenci k zemím západní Evropy a životní úroveň se opravdu za těch 20 let hodně zvýšila,“ myslí si o statistice ekonom Komerční banky Marek Dřímal s tím, že by čísla stála za hlubší analýzu. Podle něho totiž růst mezd, zejména v poslední době, začal snižovat ziskovost podniků. „Trh práce začíná narážet na své limity, a firmy tak musí nové i stávající zaměstnance lépe ohodnotit,“ vysvětluje Marek Dřímal poslední vývoj.

Investice do bydlení

Kromě příjmů obyvatel rostou i jejich výdaje. Celková inflace za uplynulých 20 let přesáhla 90 procent. Loni každý Čech utratil za měsíc průměrně 16 672 korun, z toho nejvíce tradičně za bydlení, potraviny a dopravu. Mění se především to, jak velkou část rodinného rozpočtu jednotlivé položky tvoří.

Příznivý vývoj ekonomiky, růst příjmů a nízké úroky hypoték umožnily loni domácnostem investovat do bydlení 160,8 miliardy korun, což je druhá nejvyšší hodnota za posledních 20 let

Právě bydlení zaznamenalo od roku 1995 nárůst z 21 na 27 procent. Příznivý vývoj ekonomiky, růst příjmů a nízké úroky hypoték umožnily loni domácnostem investovat do bydlení 160,8 miliardy korun, což je druhá nejvyšší hodnota za posledních 20 let. Naopak klesá podíl výdajů na potraviny z 19 na 17 procent. O dva procentní body se snížil i podíl útrat za obuv a oblečení, které nyní tvoří čtyři procenta výdajů domácností.

Zároveň s tím však roste zadlužení obyvatel, i když už ne stejně drasticky jako mezi lety 2004 a 2007, kdy to bylo meziročně až o 30 procent. Loni tento ukazatel stoupl o šest procent a každý Čech tedy v průměru dluží 132 100 korun.

„Míra zadlužení v Česku je nižší než v západních zemích, což je pozitivní. Na druhou stranu ale rychle roste – a přibývá tak – počet lidí, kteří se kvůli úvěrům dostávají do existenčních problémů. A to je něco, v čem bychom si ze západního světa příklad brát nemuseli,“ upozorňuje finanční expert a majitel serveru Bankovnipoplatky.com Patrik Nacher.

Češi podle statistik za 20 let

Průměrný měsíční příjem

  • podnikatel

1995: 30 280

2015: 46 868

  • zaměstnanec

1995: 8845

2015: 23 320

loni každý Čech utratil v průměru 16 672 za měsíc

z toho nejvíce

  • bydlení: 4511
  • alkohol a tabák: 1451
  • stravovací a ubytovací služby: 1085
  • pošta a telekomunikace: 492
  • potraviny: 2855
  • rekreace, kultura a sport: 1446
  • bytové vybavení: 906
  • zdraví: 356
  • doprava: 1547
  • ostatní zboží a služby: 1341
  • odívání a obuv: 601
  • vzdělání: 81

Struktura výdajů na konečnou spotřebu (v procentech)

Rok 1995; 2015

  • Potraviny: 19; 17,1
  • Alkohol a tabák: 10,3; 8,7
  • Odívání a obuv: 6,4; 3,6
  • Nájemné a služby bydlení: 20,8; 27,1
  • Bytové vybavení: 6; 5,4
  • Zdraví: 1,4; 2,1
  • Doprava: 9,8; 9,3
  • Pošta a telekomunikace: 1,9; 3
  • Rekreace, kultura a sport: 10,9; 8,7
  • Vzdělání: 0,4; 0,5
  • Stravovací a ubytovací služby: 6,2; 6,5
  • Ostatní zboží a služby: 7,2; 8

Češi pracující v zahraničí

49,4 tisíce (z toho 24,9 tisíce v Německu; 9,2 tisíce v Rakousku; 2,8 tisíce ve Velké Británii; 1,9 tisíce na Slovensku)

průměrný příjem v roce 2015: 67 785 (téměř dvojnásobek výdělků v ČR)

celkem si přivezli: 41 miliard korun

Nárůst výdajů domácností: 60 procent

v prvních deseti letech: +2,4 procenta za rok

ve druhých deseti letech: +1,5 procenta za rok

Změny ve struktuře výdajů domácností (v %)

  • nárůst podílu výdajů na bydlení: z 21 na 27
  • pokles podílu výdajů na potraviny: z 19 na 17
  • pokles podílu u obuvi a oblečení: z 6 na 4

Průměrné zadlužení: 132 100

Meziročně: +6 procent (v letech 2004–2007 to bylo +30 procent ročně)

Celková inflace od roku 1995

91,60 procenta