Česká koruna je pro občany symbolem naší státnosti a suverenity

Kolkování rakousko-uherských bankovek začalo 3. března 1919 a skončilo po šesti dnech – tak vznikla samostatná československá měna. Při příležitosti 100. narozenin se v rozhovoru koruně věnuje guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Vojtěch Wolf 15.3.2019
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Guvernér České národní banky Jiří Rusnok. | foto:  Michal Šula, MAFRA
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru při příležitosti 100. narozenin české kotuny mimo jiné říká: „Měna je atribut moderního státu. Jistě existovaly a existují i nadnárodní či nadstátní měnové unie, kdy se stát rozhodne tuto část své suverenity předat na nadnárodní úroveň. Nám nejbližším příkladem je dnes eurozóna. To, že máme vlastní měnu, nám dává do rukou možnost vykonávat vlastní měnovou politiku. Pokud se staneme členy eurozóny, o tuto kompetenci přijdeme a budeme součástí rozhodovacího mechanismu tohoto uskupení.“

LIDOVÉ NOVINY: Co vás napadlo, když jste viděl fronty lidí, kteří čekali i v mrazech na speciální výroční dvacetikoruny s portréty Aloise Rašína, jeho nástupce Karla Engliše a prvního guvernéra Národní banky Československé Viléma Pospíšila před pobočkami ČNB? Podobné výjevy byly vidět i loni na podzim, kdy na nich byl například T. G. Masaryk...

RUSNOK: Bylo to více věcí. Znovu jsem si uvědomil, že česká koruna je ve vědomí občanů symbolem naší státnosti a suverenity. Pak i to, že symboly a emoce hrají i v této „postmoderní“ době stále významnou roli. A již loni v říjnu při první emisi s portréty zakladatelů státu, že jsme připravili nejúspěšnější akci k oslavě sta let naší státnosti, co se počtu zúčastněných týče.

LIDOVÉ NOVINY: Nežijeme příliš minulostí, místo abychom se dívali dopředu?

Povědomí o naší minulosti, o našich kořenech považuji za mimořádně důležité. To platí pro každou společnost. Již klasická moudrost učí, že kdo nezná vlastní dějiny, je odsouzen opakovat v budoucnu podobné chyby.

RUSNOK: Nemyslím si to. Povědomí o naší minulosti, o našich kořenech považuji za mimořádně důležité. To platí pro každou společnost. Již klasická moudrost učí, že kdo nezná vlastní dějiny, je odsouzen opakovat v budoucnu podobné chyby.

LIDOVÉ NOVINY: Připomínáme si sto let československé koruny. Jak velká je to pro naši zemi výhoda či nevýhoda mít vlastní měnu?

RUSNOK: Měna je atribut moderního státu. Jistě existovaly a existují i nadnárodní či nadstátní měnové unie, kdy se stát rozhodne tuto část své suverenity předat na nadnárodní úroveň. Nám nejbližším příkladem je dnes eurozóna. To, že máme vlastní měnu, nám dává do rukou možnost vykonávat vlastní měnovou politiku. Pokud se staneme členy eurozóny, o tuto kompetenci přijdeme a budeme součástí rozhodovacího mechanismu tohoto uskupení.

Bude to mimo jiné znamenat, že v případě jakýchkoliv šoků v ekonomice již nebudeme moci spoléhat na reakci vlastní měnové politiky, vykonávané především pohyby úrokových sazeb nebo i použitím kurzových nástrojů, a budeme muset být schopni pružněji reagovat jinými nástroji, například fiskální politikou či politikou mzdovou a trhu práce. Výhodou případné účasti v měnové unii by byla jistá úspora transakčních kurzových nákladů pro ekonomické subjekty.

LIDOVÉ NOVINY: Nepřijde vám zvláštní, že Češi si pro svou novou republiku nechali rakousko-uherskou korunu, symbol monarchie, a Rakousko přešlo na šilink?

Výhodou případné účasti v měnové unii by byla jistá úspora transakčních kurzových nákladů pro ekonomické subjekty

RUSNOK: Nevím. Možná to něco vypovídá o jisté naší konzervativnosti, ale i o pragmatismu. Možná to ale byla jen historická náhoda. Stejně jsme dnes mohli platit měnou, která by nesla jiný název. Na názvu tady až tolik nezáleží...

LIDOVÉ NOVINY: Podíváme-li se zpětně na sto let existence koruny, kdy jí bylo nejlépe a kdy nejhůř?

RUSNOK: Měnu nelze oddělit od společnosti a jejího života čili její historie. Určitě jí bylo nejhůře v obdobích, kdy bylo zle i s naším státem a jeho existencí – zmínil bych jako příklady Protektorát Čechy a Morava nebo počátek komunistické totality a „měnovou reformu“ v roce 1953.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vidíte její budoucnost? Myslíte, že budeme například slavit i 110 let či 120 let koruny?

RUSNOK: Bude-li se dařit české ekonomice, bude to dobré i s naší měnou. Ohledně otázky, zda a kdy se případně připojíme k eurozóně, si netroufnu v delším horizontu spekulovat. Půjde do značné míry o výlučně politické rozhodnutí.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno mi jeden velký český podnikatel řekl, proč si držíme korunu, když „se chová jako skořápka za bouře na moři“? Skutečně nám vlastní měnová politika tolik pomáhá a potřebujeme ji?

Měnu nelze oddělit od společnosti a jejího života čili její historie. Určitě jí bylo nejhůře v obdobích, kdy bylo zle i s naším státem a jeho existencí.

RUSNOK: Rozhodně nám v tuto chvíli nijak neškodí. Na to, že jsme poměrně malá ekonomika, patří naše měna k nejstabilnějším na světě. Podívejte se na výkyvy eura vůči dolaru v uplynulých deseti letech a porovnejte to s výkyvy koruny k euru. Realita je taková, že porovnáme-li průměrný kurz koruny a eura v letech 2018 a 2009, zjistíme, že koruna byla v roce 2018 v průměru silnější vůči euru o tři procenta, kdežto euro vůči dolaru slabší o 15 procent.

LIDOVÉ NOVINY: Když zpomaluje Německo, budeme zpomalovat i my, bez ohledu na to, zda máme korunu, či euro...

RUSNOK: Je to logický předpoklad, jelikož jsme silně hospodářsky na Německo navázáni. Ale měna sama o sobě či měnová politika nemůže zajistit dlouhodobě prosperitu žádné země. To může jen dlouhodobě dobrá správa země, hlavně hospodářská politika.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vidíte budoucnost eura? Bude za deset let ještě existovat? Co je největší hrozbou pro další existenci společné evropské měny?

RUSNOK: Opět se nechci pouštět na tenký led futurologie. Rozhodně ovšem platí, že Evropská měnová unie je ve své konstrukci nedokončený projekt, který trpí závažnými systémovými nedostatky. Největší hrozbu dnes vidím v silně odlišném vnímání eurozóny a její filozofie v členských zemích na severu a na jihu tohoto uskupení.

LIDOVÉ NOVINY: Po listopadu 1989 se mluvilo o tom, jak za pár let budeme dostávat „německé“ mzdy. Realita je i po třech desetiletích jiná. Doženeme někdy úroveň mezd vyspělých zemí, nebo se musíme smířit s tím, že některé ekonomiky jsou výkonnější?

Bude-li se dařit české ekonomice, bude to dobré i s naší měnou. Ohledně otázky, zda a kdy se případně připojíme k eurozóně, si netroufnu v delším horizontu spekulovat. Půjde do značné míry o výlučně politické rozhodnutí.

RUSNOK: Do značné míry bude záležet na nás samotných. Navzdory historickému zaostávání, kulminujícímu zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, máme slušné předpoklady, jak se v historicky krátké době velmi přiblížit ekonomické úrovni vyspělejších členských zemí Evropské unie. Klíčem opět bude moudrá hospodářská a strukturální politika.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká jsou největší současná rizika ohrožující růst české ekonomiky?

RUSNOK: V zahraničí jsou to zhoršující se podmínky pro další rozvoj mezinárodního obchodu a růst nacionalismu, který mimo jiné vede k nízké akceschopnosti EU. V tuzemsku platí stále totéž už aspoň 15 let: jsou třeba správné instituce, inovace a infrastruktura.

LIDOVÉ NOVINY: Je italský dluh stále jedním z hlavních rizik pro eurozónu? Mohla by případná dluhová krize Itálie dopadnout i na české banky?

Měna sama o sobě či měnová politika nemůže zajistit dlouhodobě prosperitu žádné země. To může jen dlouhodobě dobrá správa země, hlavně hospodářská politika.

RUSNOK: Italské předlužení a zejména neschopnost italské ekonomiky vystoupit z dlouholeté stagnace je významným rizikem pro celou EU, a tím i pro nás. Nicméně pro české banky v tom nevidím žádné významnější bezprostřední riziko. Expozice českých bank na italská aktiva je téměř nulová.

Rozhovor vznikal korespondenčně

Měnová odluka

  • Bezprostředním cílem měnové reformy v roce 1919 řízené ministrem financí Aloisem Rašínem bylo osamostatnit měnu na území nově vzniklého státu.
  • Odluka začala 25. února schválením zvláštního zákona. Ještě ten den v noci byly uzavřeny státní hranice a bylo zamezeno pohybu osob, zboží, i pošty.
  • Kolkování a razítkování rakousko-uherských bankovek probíhalo od 3. do 9. března.
  • Měnová odluka byla završena přijetím tzv. měnového zákona 10. dubna 1919, jímž se upravil oběh a správa platidel v československém státu. Ten poprvé určil, že novou státní měnou je koruna.

Počet příspěvků: 1, poslední 15.3.2019 10:31 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.