Češi si s oblibou půjčují týden před výplatou

Splatí starý dluh. A hned si půjčí znovu. Hlavně pro domácnosti, jejichž velkou část příjmů spolknou náklady na bydlení, může být problém pokrýt nenadálé výdaje. Úvěr si berou na opravu pračky či automobilu, ale třeba i na školní potřeby pro děti.

Vojtěch Wolf 13.7.2017
Úvěr | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Úvěr | foto: MAFRA - Tomáš Krist
Úvěr | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Podle průzkumu společnosti Confess je třetina Čechů připravena půjčovat si týden před výplatou. Nárazové výdaje domácností jsou důvodem krátkodobé půjčky u 49 procent dlužníků.

Čtvrtina klientů si půjčuje na úhradu nákladů spojených se začátkem školního roku, platbu kroužků nebo táborů pro děti. Téměř pětina na výdaje spojené s provozem automobilu. Naopak na dovolenou si vezmou úvěr pouhá dvě procenta zákazníků.

Čtvrtina klientů si půjčuje na úhradu nákladů spojených se začátkem školního roku, platbu kroužků nebo táborů pro děti.

Tento trend potvrzují i data úvěrové společnosti Provident Financial. Půjčené peníze lidé sice používají hlavně na stavební úpravy a zvelebení domácnosti, ale nejen to. „Dále na zaplacení nečekaných výdajů, jako je porouchaná lednička, pračka nebo auto,“ říká Ondřej Holoubek z Providentu.

Společnost Zaplo Finance zaregistrovala i další trend. „S určitým znepokojením sledujeme, že mezi podobné problémové výdaje se začínají řadit takzvané nárazové zdravotní výdaje. Vedle bydlení a jídla je totiž většinou nelze odložit,“ říká ředitel Vít Růžička.

Půjčky před výplatou jsou oblíbené také podle údajů společnosti Kruk, která se zaměřuje na správu pohledávek. „Skrývají ale nebezpečí, protože další měsíc mohou výdaje opět převýšit příjmy. Lidé se pak dostanou do začarovaného kruhu a dluhové spirály,“ upozorňuje mluvčí společnosti Markéta Kolářová.

Úvěrový kolotoč

Na první pohled se situace zadlužených Čechů, kteří mají problémy se splácením, v posledních měsících zlepšuje. Díky rostoucí ekonomice a mzdám jsou lidé schopni splácet staré závazky po splatnosti, a to jak dlouhodobé dluhy, například hypotéky, tak krátkodobé půjčky, kam se řadí i kontokorenty či spotřebitelské úvěry. Zádrhel však spočívá v tom, že lidé se často snaží vypořádat starší závazky jen proto, aby si mohli půjčit znovu.

Díky rostoucí ekonomice a mzdám jsou lidé schopni splácet staré závazky po splatnosti, a to jak dlouhodobé dluhy, například hypotéky, tak krátkodobé půjčky.

Funguje totiž stále více úvěrových registrů a podle nového zákona o spotřebitelském úvěru musejí být žadatelé důkladněji prověřeni, jinak zkrátka nový úvěr nedostanou. Splácejí se proto i dluhy, které jsou v registrech zapsané několik let, a tudíž jsou po splatnosti.

„Celých 15 procent závazků, které teď dlužníci splácejí, bylo v registru fyzických osob pět a více let po splatnosti. Splácejí je zejména s cílem získat možnost čerpat opět půjčku nebo nějakou službu,“ říká Miroslav Beneš z úvěrového registru Solus.

Na celkovém poklesu zadlužení českých domácností má významný podíl rostoucí ekonomika. Podle výkonné ředitelky Bankovního registru klientských informací Lenky Novotné pomáhají lidem splácet závazky konkrétně nízké úrokové sazby a vysoká zaměstnanost.

Celkový dluh díky rozjeté ekonomice klesá

„Lidé většinou mají stálou práci a zvyšují se jim mzdy, proto se jim také lépe daří splácet úvěry,“ souhlasí Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. „Klesá podíl klientů, kteří mají problémy se splácením svého dluhu. Tento vývoj se promítl do nízkého podílu ohroženého dluhu na celkovém dluhu, který se dostal na historické minimum – méně než dvě procenta,“ dodal.

Dokládají to i čísla. Na konci prvního čtvrtletí klesl podle dat Nebankovního registru počet lidí ohrožených krátkodobým dluhem meziročně o 14 tisíc na 291 tisíc osob. V peněžním vyjádření šlo o 27,1 miliardy korun, což je meziroční pokles o čtyři miliardy korun. U dlouhodobého dluhu to bylo 13,9 miliardy korun, o 2,3 miliardy méně než před rokem.

V registru dlužníků Solus bylo na konci loňského roku o 50 tisíc lidí s dluhem po splatnosti méně než o rok předtím.

Například v registru dlužníků Solus bylo na konci loňského roku o 50 tisíc lidí s dluhem po splatnosti méně než o rok předtím. Celková částka po splatnosti, kterou sdružení Solus v registru fyzických osob evidovalo, klesla z 52,7 miliardy ke konci roku 2015 na 50,5 miliardy korun ke konci roku 2016.

„Počet nesplacených úvěrů v čase stabilně a dlouhodobě klesá, trend je pozitivní,“ potvrzuje pak mluvčí společnosti Home Credit Zuzana Bienvenu.

Aktuální ekonomické podmínky tedy zjevně umožňují zadluženým Čechům splácet i staré dluhy. Rekordně nízké úrokové sazby však zároveň svádějí k pořízení nových úvěrů i ty, kteří by si to jinak nemohli dovolit. Krátkodobé půjčky, které si podle průzkumu společnosti Confess bezmála polovina dlužníků bere na uhrazení nečekaných výdajů v domácnosti, se tak pro ně mohou stát v okamžiku očekávaného zvýšení úroků cestou do dluhové pasti.