Češi si pronajímají domy na vesnici. Na městské nájmy nemají

Zájem o starší domy na venkově rychle roste. Češi si začínají pronajímat domy z kategorie „second chance“. Tedy nemovitosti, o které doposud nebyl takový zájem. Buď kvůli stáří, lokalitě anebo dispozici. Nyní ale dostávají druhou šanci, protože bydlení ve velkých městech se dostává pro řadu lidí mimo jejich finanční možnosti.

Český venkov. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Český venkov. | foto: Lidové noviny
Český venkov.

Z kuchyně výhled do zahrady, možnost grilování. Pravidelně udržovaná zahrada s patnácti ovocnými stromy – tak nabízí majitel svůj dům ve středočeské Unhošti. Cena pronájmu: 18 tisíc korun měsíčně. V Praze lze za tuto částku pronajmout byt o rozloze 50 metrů čtverečních.

Po bydlení se zahradou touží přitom více než 60 procent obyvatel. Jenže podmínky pro získání hypotéky se zpřísňují a ceny nemovitostí letí vzhůru. I proto Češi objevili v západním světě běžnou strategii.

Zájem roste především o venkovské nemovitosti, často 30 a více let staré, které po roce 1989 ztratily svůj rezidenční účel. Jejich pronájmy jsou až o 30 procent levnější než v městských oblastech. Trend je v tuto chvíli nejsilnější ve Středočeském kraji, ale rychle se šíří do celé republiky, do okolí Brna, Plzně, Olomouce či Hradce Králové. Příkladem je obec Prokopov u Moravských Budějovic. „Lidé si tu začali pronajímat domy klidně v horším stavu a upravují si je. Někteří mají hospodářská zvířata, jiní ale ne,“ říká starosta František Kašík.

„Zmrtvýchvstání“ zažije podle odhadů nejméně deset tisíc domů. „Již nyní se každý měsíc zdvojnásobí nabídka takzvaných second chance domů a bytů k pronájmu. Tedy nemovitostí, o které doposud nebyl takový zájem – kvůli stáří, lokalitě anebo dispozici,“ popsal pro LN Hendrik Meyer ze společnosti Bezrealitky.cz.

Lidem také přestává vadit, že dojíždějí až hodinu do práce. I když lidé, kteří vyměnili město za venkov, ráno stráví více času na cestách, nakonec se jim to vyplatí. „V případě lidí, kteří se z Prahy stěhují do středních Čech, je důležité uvědomit si rozdíl mezi životními náklady. V Praze by dali za bydlení 40 procent příjmů, náklady ve Středočeském kraji vám klidně klesnou na pětinu,“ propočítal Hendrik Meyer z Bezrealitky.cz.

V zahraničí běžná praxe

Výhodné je to samozřejmě i pro samotné majitele nemovitostí. Tento zánovní realitní jev by podle odhadů mohl ročně vydělat kolem 1,5 miliardy korun na nájemném. Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí je přesvědčen, že i proto bude trend pronajímání starších venkovských domů sílit: „Nárůst nájemního bydlení v menších obcích a městech se s ohledem na rostoucí mobilitu obyvatel, zejména za prací, zvyšuje. Připočteme-li k tomu i přísnější podmínky získání hypotéky nastavované Českou národní bankou, pak tato forma bydlení bude stále obvyklejší.“ Nedávný výzkum o vysněném bydlení agentury Ipsos napovídá, co k novému trendu vede. Až 82 procent respondentů uvedlo, že upřednostňuje dům před bytem. A jak více než polovina oslovených navíc touží po těsném sousedství s přírodou.

Výhodné je to samozřejmě i pro samotné majitele nemovitostí. Tento zánovní realitní jev by podle odhadů mohl ročně vydělat kolem 1,5 miliardy korun na nájemném.

Variantu vzdálenější od města volí podle Meyera hlavně mladší rodiny s dětmi. Právě kvůli nejmladším by tato strategie neměla být pro běžný rodinný život zátěží: „Těm se dojezd do školy a školky naopak může zkrátit, protože na ty vesnické se nestojí fronty jako ve městech.“

V zahraničí je podle realitních makléřů pronajímání domů v lokalitách vzdálenějších od větších měst již ustálenou praxí. „Výjimkou tam není ani spolupráce nájemníka a majitele. V rámci dlouhodobého nájemního kontraktu mohou nájemníci výměnou za nižší nájem zajistit rekonstrukci nemovitosti. Věřím, že tento postup by mohl být zajímavý i pro řadu Čechů,“ domnívá se Meyer.

Dobrou zkušenost s volbou venkovského bydlení potvrzuje Václav Haken, který žije přes 12 let v Irsku. „Nejdříve jsme bydleli v Dublinu, kde stále pracuji, ten jsme ale raději opustili. Pronájmy jsou tam drahé, všude chaos. Zvolili jsme raději kombinaci přírody, rozumného nájmu a města, které je dobře dostupné autem, ale i vlakem,“ říká Václav Haken. S manželkou se odstěhoval 40 kilometrů od hlavního města do Droghedy, kde si pronajímají patrový domek. Měsíčně zaplatí za pronájem tisíc eur za čtyři pokoje a zahradu. V centru Dublinu by za jeden pokoj zaplatili i dva tisíce eur.

S majitelem jsou domluvení, že v domě zůstanou dlouhodobě. „Vždycky nám proto vyšel vstříc ve všem, co se týkalo oprav i úprav,“ dodává Haken.

Šance pro mrtvé obce

Pro jihomoravský Prokopov, kde si starosta František Kašík všímá nových tváří, může mít začínající trend zásadní význam: konec stárnutí a vylidňování. Jedná se totiž o obec, kterou nesžírá jen nejvyšší nezaměstnanost v tuzemsku. Trvalé bydliště tam má dnes jen stovka lidí, většinou starších usedlíků. Společenský život se zcela vytratil. „Každý se zavře doma a stará se o sebe. Vždycky tomu tak ale nebývalo,“ říká Ladislav Nevrkla, který 37 let píše kroniku.

Jak pomoci venkovu získat mladé obyvatele, řeší i ministerstvo pro místní rozvoj. Odborníci se shodují, že klíčové je zajistit dostatek pracovních míst v okolí, ale také obchodů a služeb. „Jen za poslední dva roky zaniklo více než tisíc prodejen. Je to obrovský problém,“ popsal pro Český rozhlas ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Vysokoškolsky vzdělaní mladí lidé podle něj často nezůstávají ve velkých městech, kde je bydlení zpravidla příliš drahé. „Stěhují se do těsného sousedství velkých měst nebo podél dálnic, aby měli zároveň zajištěnou kvalitu služeb,“ říká Jiránek.

Počet příspěvků: 2, poslední 16.11.2018 02:34 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.