Češi se zásobují máslem. Obávají se zdražení až na 70 korun

Máslovou krizi, jež se dotkla celé Evropy, vyvolal především nedostatek mléčného tuku, který je pro jeho výrobu nejpotřebnější.

Máslo (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Máslo (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Máslo (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kdysi plné regály másla nyní v některých obchodech zejí prázdnotou. Pokud se máslo přece jen objeví, rychle mizí. A to i přesto, že za něj zaplatíme až 55 korun, tedy o 20 více než loni. Z obav, že cena ještě poroste, nakupují zákazníci do zásoby. LN to potvrdili mluvčí řetězců Tesco a Ahold. Na konci předminulého týdne proto například Albert na pražském Smíchově povolil jen čtyři kusy na osobu.

„Byl jsem svědkem akce nejmenovaného řetězce, jenž nabízel máslo za 43 korun. Možný počet na osobu byl deset kusů a zákazníci jej právě v tomto počtu nakupovali, pravděpodobně do mrazáků,“ doplnil Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského (ČMSM). Obavy zákazníků nejsou liché. Vrchol by měl nastat před Vánocemi. Zatím poslední varování zaznělo od šéfa jihočeské mlékárny Madeta Milana Teplého. Podle něho se ceny másla ke konci podzimu dotknou až 70 korun za 250 gramů. Poté by měly klesat a ustálit se na 45 korunách za kostku.

Vrchol před Vánocemi

„Mnohé babičky přestanou péct z kvalitního másla a nahradí ho levnějším margarínem,“ komentuje Helena Horská z Raiffeisenbank. Máslo se tak stalo symbolem inflace, která se již druhý měsíc drží na hladině 2,5 procenta. O meziročním růstu cen informoval v pondělí 11. září Český statistický úřad. Vyšší cenovka se objevila i u jiných základních potravin, jako je maso (5,8 procenta), vejce (33,9 procenta) a u dalších mléčných výrobků.

Zdražování potravin má největší dopad na peněženky domácností s nižšími příjmy včetně důchodců nebo mladých rodin s dětmi, u nichž připadá na jídlo největší část z rozpočtu. V Česku je přitom příjmovou chudobou ohrožen asi milion obyvatel. U samostatně žijících lidí tato hranice představuje 10 691 korun, u rodičů se dvěma dětmi 22 450 korun měsíčně.

Podle odborníků cena másla ještě nedosáhla vrcholu. Ten by měl nastat až před Vánocemi, kdy bude třeba do cukroví a svátečních pokrmů. Spolu s máslem se také zvýšily ceny mléka nebo sýrů, a to o více než 14 procent.

Máslovou krizi, jež se dotkla celé Evropy, vyvolal především nedostatek mléčného tuku, který je pro jeho výrobu nejpotřebnější. Navíc se letos vyrobilo více dalších mléčných produktů jako sýrů a tvarohů. Máslo také zachutnalo Číňanům. Podle ČMSM ho Čína dovezla za půl roku o 16 procent více. Nezdražily ale jen potraviny.

Spolu s máslem se také zvýšily ceny mléka nebo sýrů, a to o více než 14 procent. „Ceny tohoto zboží nerostou jen kvůli větší poptávce, ale i kvůli omezené nabídce mléka na evropském trhu a zároveň snaze výrobců a prodejců zvýšit své marže po hubených letech, kdy ekonomika buď klesala, nebo rostla jen pomalu. Lidé utrácejí a výrobci i prodejci se snaží využít situace,“ vysvětluje Helena Horská z Raiffeisenbank. Podle odborníků cena másla ještě nedosáhla vrcholu. Ten by měl nastat až před Vánocemi, kdy bude třeba do cukroví a svátečních pokrmů.

Také oblečení a vycházková obuv

Podle šéfa mlékárny Madeta Milana Teplého se ceny másla ke konci podzimu dotknou 70 korun za 250 gramů. Poté by měly ceny klesat a ustálit se na 45 korunách. To potvrzuje i šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. „Rozhodně nečekejme, že by se do budoucna mělo prodávat pod 40 korun. To byla špatná cenotvorba a mlékárny na tom prodělávaly. Cena za čtvrt kila nad 43 korunami je naprosto normální. Na to si musíme zvyknout,“ říká Kopáček.

Zdražování se kromě potravin a stravovacích služeb dotklo i oblečení jako zimních bund nebo vycházkové obuvi. rodiče musejí nyní počítat s nárůstem cen obědů ve školních jídelnách a výdajů za zájmové kroužky pro děti. Naopak snižování mohli spotřebitelé pocítit v případě zeleniny a elektroniky, především pak mobilních telefonů až o 15 procent.

S cenou vajíček, která se meziročně zvýšila až o 33 procent, zase zahýbala fipronilová aféra. První vajíčka a drůbeží maso kontaminované nebezpečnou látkou se objevily již v červenci v belgických chovech, kde byl fipronil přimíchán do dezinfekčního prostředku. Kontaminovaná vejce byla následně zaznamenána i v dalších zemích Evropské unie včetně Slovenska a Česka, kde se fipronil objevil ve žloutkových věnečcích Opavia firmy Mondelez a dalších vajíčkových výrobcích z Německa.

„Pečení a vaření obecně viditelně zdražuje. Je to vidět i na cenách v restauracích, které nejprve zdražovaly kvůli zavedení EET a nyní kvůli růstu cen potravin, ze kterých vaří. Smažák přes 130 korun už není výjimkou,“ uvádí Horská. „Ceny v restauracích vzrostly meziročně o 6,7 procenta. Zde jde zdražování na úkor vyšších nájmů, růstu mezd a zřejmě i zavedení EET,“ doplňuje Marek Dřímal z Komerční banky. Zdražování se kromě potravin a stravovacích služeb dotklo i oblečení jako zimních bund nebo vycházkové obuvi.

Ekonomové také odhadují, že rodiče musejí nyní počítat s nárůstem cen obědů ve školních jídelnách a výdajů za zájmové kroužky pro děti. Naopak snižování mohli spotřebitelé pocítit v případě zeleniny a elektroniky, především pak mobilních telefonů až o 15 procent. Inflace, která je půl procentního bodu nad cílem českého regulátora, přitom může pomoci centrálním bankéřům v rozhodování, zda zvýšit do konce roku úrokové sazby.

Zvýšení úrokových sazeb

„Vzhledem k příznivému ekonomickému vývoji, inflaci bezpečně nad dvouprocentním cílem ČNB a neposilující koruně se domníváme, že ČNB v letošním roce ještě jednou své úrokové sazby zvýší,“ říká ekonom ING Jakub Seidler. Podle analytiků oslovených LN přistoupí ČNB ke zvýšení sazeb nejspíše v listopadu. „Ačkoli nejde vyloučit růst sazeb již na zářijovém jednání, pravděpodobněji tak ČNB učiní na začátku listopadu, kdy bude mít bankovní rada k dispozici i novou prognózu,“ dodává Seidler.

Pokud ČNB sazby zvýší, je jen otázkou, kdy se to promítne ve zdražení úvěrů, včetně hypoték

Podobně to vidí i Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Ten rovněž dodává, že zvýšení už v září by vyvolávalo dojem, že je třeba urgentně hasit nějaký požár. „Tomu se bude ČNB snažit vyhnout,“ říká. Pokud ČNB sazby zvýší, je jen otázkou, kdy se to promítne ve zdražení úvěrů, včetně hypoték.

„Marže bank na hypotékách jsou nyní stlačeny velkým konkurenčním tlakem na historické minimum a vzájemná konkurence jim zároveň příliš nedovoluje sazby zvedat. Pokud by však ČNB sazby zvýšila, mohly by to banky využít jako argument a signál pro navýšení sazeb,“ soudí šéf poradenské společnosti Golem Finance Libor Ostatek. Dodává ale, že to nebude hned. I podle ekonoma Radomíra Jáče se případné rozhodnutí ČNB projeví na úrocích v bankách hlavně až v průběhu příštího roku.