Češi se více obracejí k víře. K církvi se však příliš nehlásí

Místo v Boha věří Češi třeba v životní sílu. Mají se tak dobře, že už jim nestačí pouze materiální zabezpečení a hledají vyšší smysl života. Ten však přestávají nacházet v církvi. K té se jich hlásí jen čtvrtina.

Bůh a věda. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bůh a věda. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Bůh a věda.

Až devadesát procent Čechů uvádí, že jsou buď velmi, nebo celkem šťastni. Podle odborníků se jim v osobním životě daří i díky dobré kondici Česka. „Jsme ohromně blahobytná společnost. Žijeme v bezpečné zemi, dožíváme se vysokého věku,“ říká religionista Zdeněk Vojtíšek.

A velmi úzce s tímto pocitem štěstí souvisí otázka náboženství. „To přestává být záležitostí existenciální, různých obav a toužení. Stává se naopak prostředkem k tomu, abychom ten náš do nebe volající konzum ještě vylepšili,“ míní Vojtíšek. Češi se podle něho v současnosti mají totiž tak dobře, že už jim nestačí pouze materiální zabezpečení a hledají vyšší smysl života.

„Člověku nestačí, když se má prostě dobře. Chce v rámci existenciální touhy nasytit i svou duši,“ řekl farář Romuald Štěpán Rob z Římskokatolické farnosti Karlovy Vary-Rybáře.

Češi jsou ale opatrní a veřejně se ke své víře příliš nehlásí. Příslušnost k církvi nebo náboženství přiznává každý čtvrtý. V roce 1991 jich bylo více, a to 40 procent. Když už, uvádějí příslušnost k římskokatolické církvi. „Když se budeme bavit o tradičním náboženství, patříme v evropském kontextu mezi ty nejméně věřící,“ vysvětluje Roman Vido z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ta publikovala studii Hodnoty a postoje v České republice 1991 až 2017. Když se ale sociologové ptali respondentů, zda jsou věřící, ano odpovědělo 36 procent lidí.

Jako přesvědčený ateista se označilo 14 procent lidí. „Zajímavé je zkoumat, v co lidé vlastně věří. Část říká, že v něco, ne tedy v Boha v tradičním pojetí,“ řekl Vido.

„Kněz musí s lidmi na pivo“

I když více lidí než v předchozích zkoumaných letech uvádělo, že existuje Bůh, v Boha jako osobu věří pouze 7 procent z nich. Daleko více, přesně 40 procent, věří v „ducha, životní sílu“. Bůh a církev totiž zavání Čechům institucí, a tu odmítají. „Obliba neinstitucionalizovaných forem náboženství je v tuzemsku podstatně vyšší než u jiných národů,“ řekl religionista Vojtíšek. Podle něj u lidí převažují individuální náboženství.

„Nejlépe jde o víru, která má praktické důsledky. Milujeme jógu, experti jsme na homeopatii, máme ohromnou důvěru k astrologům.“

„Nejlépe jde o víru, která má praktické důsledky. Milujeme jógu, experti jsme na homeopatii, máme ohromnou důvěru k astrologům,“ jmenuje religionista. V převtělování, tedy že se po smrti znovu narodí, věří 26 procent respondentů. V roce 1997 jich bylo jen 11 procent.

Vzestupný trend nastal i u otázky na víru v nebe, peklo nebo posmrtný život. „Svou roli samozřejmě hraje i kontext, klima ve společnosti v době dotazování. To již studie nesleduje. Ale to, že se podíl zvyšuje ve všech těchto sledovaných záležitostech, již něco naznačuje,“ říká sociolog Vido.

Podle faráře Romualda Štěpána Roba ale nejde zcela bez institucí fungovat: „Lidé ale touží v té instituci potkat vlídného člověka. To se týká i církve. Musí být otevřená pro všechny, i když se to ne vždycky děje. Dávat si pravidelně dobré pivo v hospodě blízko kostela je podle mého pro každého faráře povinnost.“

Více věří ženy nad 60 let

Již od roku 1991, kdy sociologové poprvé zkoumali hodnoty a postoje obyvatelstva, se k víře více hlásily ženy, především ty ve věku 60 plus.

Většina věřících žije v malé obci do 5 tisíc obyvatel na Moravě. „Na jižní Moravě se víra daří předávat z generace na generaci. Tam, kde není vytvořené společenství okolo farnosti, je mnohem snazší ochladnout,“ sdělil sociolog. Spolu s kolegy se ptal respondentů i na to, jak často se modlí. Možnost „nikdy“ uvedlo 67 procent z nich, každý den 10 procent. Na bohoslužby chodí častěji než jednou týdně 3 procenta a jednou týdně 15 procent dotazovaných.