Češi se mění v elektronické Estonce

Digitální light verze estonské občanky už přilákala 69 Čechů. Především kvůli snadnému podnikání si za sto eur pořídili modrou rezidenční kartu..

Digitalizace státní správy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Digitalizace státní správy. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Digitalizace státní správy.

Frýdecko-místecký marketingový manažer Petr Silon absolvoval koncem května v Praze neobvyklou schůzku. Pozval si ho k sobě přímo estonský velvyslanec Sten Schwede a ve své kanceláři na Kampě mu předal modrou obálku. Nešlo o žádné předvolání od nějakého estonského soudu.

V obálce byla plastová kartička s čipem a Silon se díky ní oficiálně stal „digitálním Estoncem“. Ostatně stejně jako 68 dalších lidí, které v Česku zlákala představa využívat přes internet některých služeb estonské státní správy, která je v digitalizaci evropskou špičkou.

Estonci na svůj občanský průkaz s čipem již jedenáct let z domova volí a přes internet také podávají daňové přiznání. Doklad totožnosti jim ale slouží také jako kartička zdravotní pojišťovny, tramvajenka nebo průkazka do knihovny.

S virtuálním estonským občanstvím je možné digitálně podepisovat dokumenty, obsluhovat bankovní konto nebo založit v Estonsku firmu.

Modrá elektronická rezidenční karta je jakousi light verzí digitální občanky. Je určena cizincům, kteří za stoeurový poplatek za její vyřízení mohou využívat alespoň část z široké palety služeb, jež Estonsko svým občanům nabízí. S virtuálním estonským občanstvím je možné digitálně podepisovat dokumenty, obsluhovat bankovní konto nebo založit v Estonsku firmu. To je ostatně nejčastější důvod, proč si elektronickou kartu cizinci pořizují. Stejně jako Silon.

„Mohu srovnávat, protože používám jako jednatel firmy také český elektronický podpis a datovou schránku. Estonský systém je vyspělejší, déle provozovaný, všechny instituce jej akceptují. Kartou se přihlásíte na portály všech úřadů, přijímají ji i soukromé společnosti jako některé banky, poskytovatelé virtuální adresy, účetní nebo hostingové firmy,“ popisuje Silon své zkušenosti. Estonsko navíc pro své virtuální občany chystá další novinky. Příští rok už bude možné zřídit si v zemi účet v bance, aniž by se žadatel musel fyzicky dostavit na pobočku. Kontrolu dokladů obstarají biometrická data na elektronické rezidenční kartě a pohovor s bankéřem půjde zařídit přes Skype. Ostatně další produkt, kterým Estonci zabodovali ve světě internetu.

Reklama na stát

Elektronická rezidence není samozřejmě jen služba těm, kdo v Estonsku nežijí. Slouží také jako dobrá reklama na tento pobaltský stát. „E-estonství“ propaguje několik twitterových účtů a poněkud překvapivě také velmi „nedigitální“ brožury na křídovém papíře.

Kartičku, která otevírá brány do estonské digitální administrativy, má přes 12 tisíc lidí.

Estonci si ostatně takovou reklamu mohou dovolit. Elektronické rezidenční karty se totiž zaplatí ze vstupního poplatku ve výši sta eur. „Máme robustní digitální infrastrukturu, elektronickou dálnici X-road budujeme již více než 15 let. Nějakých pár tisíc uživatelů navíc tak nehraje z hlediska nákladů žádnou roli,“ vysvětluje LN ambasador Schwede. „Když už máme takové privilegium, přišlo nám logické část infrastruktury nabídnout i cizincům,“ pokračuje.

Kartičku, která otevírá brány do estonské digitální administrativy, má přes 12 tisíc lidí. Nejvíce je Finů, Rusů a Američanů. „Slyšel jsem ale, že rezidenční kartu mají i někteří ministři z jiných členských zemí EU. Nebudu jmenovat, ale jsou země v západní Evropě, kde digitální správa téměř neexistuje,“ říká estonský velvyslanec.

Odpověď na brexit

V poslední době roste počet žádostí z Velké Británie. „Týden po brexitu jsme měli 70 žádostí z Británie, to je desetinásobek dlouhodobého průměru,“ vypočítává Kaspar Korjus, manažer programu eResidency. Pro přesun podnikání a novou základnu na půdě EU je elektronická karta ideální – byť ke zřízení estonské společnosti je stále nutná fyzická adresa. Tu je ale možné získat od hostingové agentury. Mimochodem – k založení firmy stačí osmnáct minut strávených u počítače.

Při pohledu na českou praxi, která je stále založená na papírování a kulatých razítkách, zní estonská digitální agenda jako sci-fi.

Při pohledu na českou praxi, která je stále založená na papírování a kulatých razítkách, zní estonská digitální agenda jako sci-fi. V žebříčku digitalizace státního aparátu jsme na 27. místě z celé EU. Za námi už je jen Rumunsko.

Digitalizace není to hlavní

Pokus rychle dohnat okolní země by ale neměl být tou hlavní snahou. Česká státní správa je totiž prozatím tak nepřehledná, že „překlápět“ papírovou agendu do elektronické příliš nepomůže. „Nejprve je nutné maximálně zjednodušovat. Tak komplikovaný systém opřený o propletenou legislativu snad ani nemá cenu digitalizovat,“ posteskl si nedávno na konferenci o státní správě předseda hospodářského výboru Ivan Pilný.

Do té doby bude elektronizace pro obyčejné Čechy jen zajímavým doplňkem, který jim ale čas neušetří. A nadšenci, kteří si budou chtít vyzkoušet, jak funguje úřad na pár kliknutí, mohou sáhnout třeba po modré kartě z Estonska.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.