Češi platí bezkontaktně. Čím dál populárnější je platba mobilem

Češi si už zvykli drtivou většinu plateb uskutečňovat přiložením platební karty k terminálu. Zcela bezkontaktní by při platbách mohli být do dvou let, odhadují kartové společnosti. Výběru z bankomatů se ale nevzdávají, počet výběrů z těchto zařízení totiž zůstává již několikátým rokem stabilní.

Vojtěch Wolf 17.4.2018
Platba kartou. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Platba kartou. | foto: Shutterstock
Platba kartou. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Češi si v obchodech a restauracích zvykli, že stačí přiložit platební kartu k terminálu a účet je vyrovnán. Podle odhadů už devět z deseti plateb uskutečňují bezkontaktně. „Počet plateb kartou u obchodníků roste o více než 20 procent ročně. V České republice provádíme 91 procent všech plateb kartou bezkontaktně, což nás staví na druhou příčku na světě hned za Austrálii,“ říká Marcel Gajdoš, regionální manažer Visy pro Česko a Slovensko. Podobný podíl potvrzuje i Miroslav Lukeš, šéf kartové společnosti MasterCard pro Česko, Slovensko a Rakousko.

Bezkontaktní placení se přitom v Česku objevilo teprve před několika málo lety. Vůbec první taková platba se odehrála 20. července 2011 v Globusu v Praze Čakovicích. V roce 2014 už byla bezkontaktních skoro polovina plateb. Loni na podzim Sdružení pro bankovní karty uvedlo, že asi u 83 procent všech transakcí kartou se jen „pípalo“.

V současné době stále existují místa, kde – pokud chce člověk zaplatit – musí vytáhnout hotovost, případně kartu vložit do terminálu.

Výlučně bezkontaktně by se podle Lukeše mohlo platit do dvou let. Do těchto transakcí se dnes nepočítají jen karty, ale i platební přívěsky, nálepky či stále populárnější placení mobilem. „Přiblížit se ke sto procentům bychom se mohli někdy v roce 2020. V té době by měly být už všechny platební terminály vybaveny bezkontaktní technologií,“ říká šéf kartové společnosti MasterCard.

V současné době stále existují místa, kde – pokud chce člověk zaplatit – musí vytáhnout hotovost, případně kartu vložit do terminálu. „Rezervy máme zejména v celkové akceptaci platebních karet. V Česku je prostor přibližně pro 90 tisíc nových akceptačních míst,“ tvrdí Gajdoš.

Nicméně bezkontaktní placení skrývá určité riziko. Pokud si člověk nenastaví zabezpečení jinak, platí, že do 500 korun nemusí zadávat PIN. Ten po něm chce karta až po několikáté platbě. Jinými slovy: případný zloděj může s kartou několikrát zaplatit, než si toho majitel všimne. „Proti zcizení se lze pojistit. V případě hotovosti neudělá člověk nic. Tady lze zablokovat kartu prakticky hned,“ hájí bezpečnost placení Lukeš. Přesto lidé na hotovost zcela nezanevřeli – počet výběrů z bankomatů zůstává již několikátým rokem stabilní.

Od bezhotovostních plateb si kartové společnosti hodně slibují. Například podle nové studie společnosti Visa s názvem Bezhotovostní města by větší „digitalizace plateb“ přinesla pražským spotřebitelům, obchodníkům a institucím 33 miliard korun ročně navíc.

Postupnou změnu platebních zvyklostí dokládají i banky. „Dlouhodobě pozorujeme zvyšující se zájem o aktivní využívání karty. Podíl plateb hotovostí u našich klientů se nyní pohybuje kolem 20 procent. Roste počet klientů, kteří platí pouze bezhotovostně a pouze čas od času vybírají z bankomatu nízkou částku,“ říká Jakub Švestka, mluvčí Moneta Money Bank. Bezkontaktně dnes platí i lidé, kteří dříve karty odmítali nebo je mít nemohli. „Typicky jde o důchodce či děti,“ říká Lukeš s vysvětlením, že dříve byl bariérou právě PIN. „Ne že by si ho nepamatovali, ale například tlačítka na terminálu byla příliš malá,“ vysvětluje Lukeš.

Trend potvrzuje i největší retailová banka – Česká spořitelna. „Počet klientů, kteří kartu nepoužívají, se snižuje zhruba o šest procent ročně. Zatímco v roce 2015 používalo kartu zhruba 60 procent z těch, komu byla vydána, loni to bylo již 72 procent,“ říká mluvčí banky Filip Hrubý.

Od bezhotovostních plateb si kartové společnosti hodně slibují. Například podle nové studie společnosti Visa s názvem Bezhotovostní města by větší „digitalizace plateb“ přinesla pražským spotřebitelům, obchodníkům a institucím 33 miliard korun ročně navíc. Jen podnikatelům by měla zajistit 26 miliard korun navíc díky úsporám času při zpracovávání příchozích i odchozích plateb, zvýšení počtu zákazníků a růstu tržeb. Veřejné instituce by pak mohly ušetřit až šest miliard.

„Nebudou muset řešit papírování s výplatními páskami, tiskem či rozesíláním složenek za poplatky či pokuty. Rozpočtům institucí se uleví i díky snížení kriminality spojené s hotovostí. Průzkum například ukazuje, že náklady městem spravovaných přepravců na jeden vybraný ‚fyzický‘ dolar jsou průměrně 14,5 centu a jen 4,2 centu z toho ‚digitálního‘,“ tvrdí Gajdoš.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.