Češi nikdy nebrali víc. Jejich průměrná mzda je 31 851 korun

Průměrná mzda vzrostla meziročně nejrychleji za uplynulých deset let. Problémem však je, že současný růst mezd a platů je už teď dlouhodobě neudržitelný. Navíc zvyšování platů ve státní sféře nutí firmy, aby přidaly svým zaměstnancům, jenže ti si na přidání fakticky „nevydělají“. Na růst platů tlačí i extrémně nízká nezaměstnanost.

Vojtěch Wolf 25.9.2018
Hrst drobých – ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hrst drobých – ilustrační foto | foto: Shutterstock
Hrst drobých – ilustrační foto

Zaměstnanci v Česku mají v peněženkách nejvíc v historii. Meziročně vzrostla průměrná mzda ve druhém čtvrtletí z 29 335 korun o 8,6 procenta na dnešních průměrných 31 851 korun. Jde o nejrychlejší růst za uplynulých deset let. Reálně si lidé polepšili o 6,2 procenta. Podle názoru řady ekonomů se však takové tempo dotýká možností firem i celé ekonomiky. Jak známo, většina lidí na průměrnou mzdu nedosáhne, protože ukazatel zkreslují vysoké mzdy těch nejlépe placených.

Nejnovější čísla však ukazují, že ještě rychleji roste medián, tedy příjem, který pobírá člověk přesně uprostřed řady, do níž by se srovnaly mzdy a platy lidí v ekonomice od nejnižších po nejvyšší. Medián vzrostl meziročně o 9,4 procenta – na 27 236 korun. To znamená, že hůře placeným lidem rostou mzdy rychleji. Důvodů je několik. Velký vliv má růst platů ve veřejné sféře.

„V odvětvích jako školství, zdravotnictví a veřejná správa vesměs rostly mzdy dvojciferným tempem. Drtivá většina ostatních odvětví vykázala mzdový růst o pět procentních bodů nižší, tedy mezi šesti a osmi procenty,“ doplňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Navíc od příštího roku stát přidá zaměstnancům v průměru osm procent. „Vývoj platů ve veřejné sféře se odvíjí od politické reality, růst mezd v soukromém sektoru reaguje na reálnou situaci na pracovním trhu,“ doplňuje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

Vysávání lidí

Problémem jsou i chybějící zaměstnanci. Zatímco práci hledá 231 tisíc lidí, volných míst je 310 tisíc. A dalším významným faktorem je růst minimální mzdy. Ta se od srpna roku 2013 zvyšovala už pětkrát na dnešních zhruba 12 200 korun. Dobrá zpráva pro zaměstnance má ale i stinné stránky. Problémem podle ekonomů je, že současný růst mezd a platů je už teď dlouhodobě neudržitelný. Navíc zvyšování platů ve státní sféře nutí firmy, aby i ony přidaly svým zaměstnancům, jenže ti si na přidání fakticky „nevydělají“.

Stát svou mzdovou politikou – i v příštím roce hodlá výrazně přidat svým zaměstnancům – konkuruje soukromníkům. Vysává totiž lidi z pracovního trhu.

„Mzdy v ekonomice rostou už výrazně rychleji než naše schopnost vyrábět či obsluhovat stále rychleji, s menšími ztrátami, chybami a prodávat výrobky za vyšší ceny, tedy s vyšší přidanou hodnotou,“ upozorňuje například ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Problém podle ekonomů i podnikatelů je v tom, že se stát svou mzdovou politikou – i v příštím roce hodlá výrazně přidat svým zaměstnancům – konkuruje soukromníkům. Vysává totiž lidi z pracovního trhu.

„Růst mezd ve státní správě pro firmy dobrý není. Kdyby to bylo alespoň vyváženo úsporou lidí ve státní správě, tak se to dá lépe akceptovat. To ale naráží na zákon o státní službě, takže je jasné, co se musí nejdříve změnit,“ říká Pavel Juříček, šéf a majitel výrobce autodílů Brano Group a zároveň poslanec za ANO. „Není to správně. Státní správa by měla být příkladem v rozumu, racionalizaci a úsporách,“ přizvukuje Kvído Štěpánek, šéf tuzemské společnosti Isolit Bravo.

Nekonkurenceschopné firmy

Podle Heleny Horské z Raiffeisenbank navíc nárůst platů a stále větší armády státních úředníků produktivitu práce určitě nezvýší, spíš naopak. „Firmy, místo aby vymýšlely inovace, vyplňují úřední lejstra a přou se s úřady nebo v lepším případě dlouho čekají na úřední rozhodnutí,“ říká Horská. Problémem je, že firmy, které kvůli udržení pracovníků musejí zvyšovat mzdy, přestávají být konkurenceschopné.

Firmy, místo aby vymýšlely inovace, vyplňují úřední lejstra a přou se s úřady nebo v lepším případě dlouho čekají na úřední rozhodnutí,. Problémem je, že firmy, které kvůli udržení pracovníků musejí zvyšovat mzdy, přestávají být konkurenceschopné.

„Rostoucí mzdové náklady budou nutit firmy, které na to mají, k investicím do zvyšování produktivity. Příští rok také čekám větší pohyby na pracovním trhu, kdy budou méně úspěšné firmy uvolňovat pracovníky a ti skončí u pružnější konkurence. V zásadě půjde o zdravý proces, který se ale neobejde bez bolesti,“ říká ekonom Pavel Sobíšek. „Důležité je, aby vláda nepřehnala možnosti zvyšování minimální mzdy, protože hrozí, že by mohla převážit v procesu restrukturalizace ekonomiky negativa nad pozitivy,“ doplňuje Sobíšek.

Ministerstvo práce přitom teď chystá změnu zákoníku práce, podle níž by se od roku 2020 minimální mzda zvyšovala tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. To by při současném průměru 31,8 tisíce korun znamenalo necelých 16 tisíc. Nyní minimální mzda činí 12 200 korun. Na růst platů přitom tlačí i trh práce.

Problém pro vládu

Nezaměstnanost v Česku je totiž extrémně nízká. Podle Eurostatu činila v červenci 2,3 procenta, zatímco průměr EU byl 6,8 procenta. Na konci roku, kdy navíc statistiky ovlivní vánoční i jiné prémie, by tak podle prognóz analytiků mohla průměrná mzda dosahovat zhruba 34 tisíc korun a medián by se mohl pohybovat těsně pod 30tisícovou hranicí. „Průměr za celý rok by mohl činit asi 31 900 korun a medián 27 400 korun,“ upřesňuje odhad Miroslav Novák z firmy Akcenta. Potíže přitom může rychlý růst mezd, pokud se nezpomalí, způsobit ve výhledu všem.

Rostoucí platy ve veřejné sféře mohou přinést problém pro vládu, pokud přijde ekonomické zpomalení a její příjmy klesnou. Některé podniky mohou mít problém, že nebudou schopné své zaměstnance zaplatit, pokud nezvýší svou produktivitu.

„Rostoucí platy ve veřejné sféře mohou přinést problém pro vládu, pokud přijde ekonomické zpomalení a její příjmy klesnou. Některé podniky mohou mít problém, že nebudou schopné své zaměstnance zaplatit, pokud nezvýší svou produktivitu,“ uvádí negativa hlavní ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Rekordní data jsou však i signálem pro Českou národní banku, že domácnostem rostou příjmy, takže se zvýší spotřeba a následně i ceny v průmyslu. „Současný růst mezd zřejmě přispěje k rozhodnutí ČNB zvýšit v září úrokovou sazbu o dalšího čtvrt procenta,“ dodal ekonom Sobíšek.

Počet příspěvků: 4, poslední 27.9.2018 03:25 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.