Černá plus šedá ekonomika: Letos až 15 procent českého HDP

Češi utratí ročně za drogy okolo devíti miliard korun, za prostituci pak šest miliard. V popředí českých neřestí se drží i alkohol. Za pivo, víno a lihoviny utratí každý Čech 618 korun měsíčně. A to v průměru – takřka osmkrát více, než vydá každý občan Česka za své vzdělání.

Petr Kain 30.12.2016
Čtyři lidé byli zadrženi v Česku na území Prahy a Libereckého kraje. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čtyři lidé byli zadrženi v Česku na území Prahy a Libereckého kraje. | foto: Národní protidrogová centrála
Čtyři lidé byli zadrženi v Česku na území Prahy a Libereckého kraje. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jeden gram kokainu vyjde v Praze na téměř tři tisíce, za stejnou cenu lze pořídit i půlhodinku s prostitutkou. Podíl nelegálních odvětví na české ekonomice, především prostituce a obchodu s drogami, dosahuje 0,2 procenta českého HDP, tedy přibližně tolik jako celý textilní průmysl. Výše peněz investovaných Čechy převážně do sexu a návykových látek roste. Na českou ekonomiku to má spolu s nepřiznanými daněmi a odvody neblahý vliv.

„Jen za drogy vydají Češi ročně kolem devíti miliard korun,“ uvádí Jiří Vopravil z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Za prostituci se pak podle něho každý rok protočí dalších šest miliard. Na předních příčkách českých neřestí se pak drží pití alkoholu. Za pivo, víno a lihoviny utratí každý Čech 618 korun měsíčně. A to v průměru, do kterého se počítají všichni, včetně dětí a abstinentů. Je to takřka osmkrát víc, než kolik vydá každý občan Česka za své vzdělání.

Vyšší výdaje

Jak uvádí hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek, „černá“ – tedy nelegální – ekonomika má společně s tou „šedou“ (transakce, z nichž lidé neplatí daně a odvody) negativní vliv na českou ekonomiku. „Dle propočtů profesora Friedricha Schneidera z Univerzity Jana Keplera v rakouském Linci dosahuje podíl černé a šedé ekonomiky v Česku letos zhruba 15 procent HDP. Jde o stovky miliard korun, z nichž nejsou odváděny daně,“ varuje Marek.

V absolutních číslech dnes Češi utratí za neřesti, jako jsou drogy, alkohol či sex, mnohem více. Jestliže loni spotřebovali za drogy devět miliard korun, v roce 2003 za ně utratili o miliardu méně. Totéž platí o alkoholu.

Mírnou útěchou může být, že před pár lety hřešili Češi statisticky ještě více. V roce 2003 se podle odhadů ČSÚ drogy, prostituce a pašování alkoholu a cigaret podílely na hrubém domácím produktu dokonce půl procentem. Jenže – v absolutních číslech dnes Češi utratí za tyto neřesti mnohem více. Jestliže loni spotřebovali za drogy devět miliard korun, v roce 2003 za ně utratili o miliardu méně.

Totéž platí o alkoholu. Podíl výdajů domácností na alkoholické nápoje sice za uplynulých 20 let mírně klesl, a to v řádu jednoho až dvou procentních bodů, v reálných cenách ale za ně Češi vydávají asi o osm procent více. Mladí Češi se sice stále více propadají v mezinárodních žebříčcích měřících úroveň vědomostí, s přehledem ale vévodí žebříčku jinému – v žádné jiné evropské zemi nekouří takový podíl mladých lidí marihuanu nebo hašiš.

Konopí a pervitin

Z výroční zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) za loňský rok vyplývá, že ve skupině od 15 do 16 let má zkušenost s konopím 42 procent Čechů a Češek. Ve věkové skupině 15 až 34 let pak marihuanu nebo hašiš okusila v posledním roce takřka třetina lidí. Není tedy divu, že se u nás v konopných drogách ročně protočí minimálně dvě miliardy korun.

V konopných drogách se u nás ročně protočí minimálně dvě miliardy korun. Objem trhu s pervitinem je dokonce dvojnásobný. Česko je totiž jeho významným producentem, v Evropě dokonce největším.

Objem trhu s pervitinem je pak dokonce dvojnásobný. Česko je totiž jeho významným producentem, v Evropě dokonce největším. Svědčí o tom i slangová přezdívka, kterou na Západě metamfetamin z českých laboratoří získal – czecho (čti čeko). „Spotřeba těchto dvou drog je ve skutečnosti ještě vyšší, neboť se u nás produkují i pro vlastní potřebu a neprocházejí trhem,“ dodává Vopravil z ČSÚ.

Čím dál více užíváme i kokain, který podle odborníků živí vůbec nejkrvavější drogový byznys na světě. V roce 2004 se jej v Česku odhadem „vyšňupalo“ jen 54 kilogramů, před čtyřmi lety už to bylo podle ČSÚ 835 kilogramů. Velkou roli hrálo i to, že zhruba před deseti lety jihoamerické kartely výrazně snížily velkoobchodní cenu kokainu, a dostaly se tak i na předtím opomíjené trhy. Kvalita kokainu v Česku je nicméně kvůli masivnímu ředění ze strany prodejců často velmi nízká. Zatímco jeho velkoobchodní čistota je okolo 60 procent, k uživateli se dostane asi 35procentní.

Byznys se sexem

Kromě drog je u nás velkým byznysem i prostituce. Nezisková organizace Rozkoš bez rizika, jež se zaměřuje na prevenci a léčbu sexuálně přenosných chorob u lidí s rizikovým sexuálním chováním, odhaduje, že nejstaršímu řemeslu se dnes u nás věnuje zhruba deset až třináct tisíc žen. „Celková produkce v sex byznysu činí přibližně šest miliard korun ročně,“ uvádí Jiří Vopravil z ČSÚ. „Z toho přibližně 60 procent tvoří tuzemští zákazníci. Záleží na tom, o jaký region se jedná,“ doplnil.

Odečtou-li se od této částky náklady například na pronájem prostor, oblečení či lékařské prohlídky, získáme přidanou hodnotu byznysu se sexem – zhruba 3,5 miliardy korun ročně. I na této částce je vidět, že nejlepší léta má byznys se sexem v Česku za sebou. V letech 1995 až 2005 se totiž jeho přidaná hodnota držela o dost výše – okolo pěti miliard korun.

Nejlepší léta má byznys se sexem v Česku za sebou. V letech 1995 až 2005 se totiž jeho přidaná hodnota držela okolo pěti miliard korun, na rozdíl od současných 3,5 miliardy korun ročně.

„Sex byznys zažíval boom na přelomu století a pak před rokem 2008, od té doby ceny těchto služeb klesaly. Změnila se i klientela, do roku 2005 převažovali zahraniční zákazníci, jejichž útraty za tento servis se vykazují jako vývoz služeb,“ vysvětluje statistik Vopravil. Češi se také pravidelně pohybují na předních místech žebříčku největších konzumentů alkoholu na světě. Každý den pije alkohol 12,5 procenta lidí v Česku a velká část z nich už pití přestává zvládat.

Podle výroční zprávy o stavu užívání drog v Česku za loňský rok u nás zhruba 640 tisíc lidí pije rizikově alkohol a může mít problém se závislostí. U mužů to znamená, že denně vypijí minimálně tři piva, nebo šest decilitrů vína, či tři sklenky tvrdého, ženy pak přinejmenším dvě piva, nebo dvě sklenky vína, či lihovin.

Dalších více než půl milionu lidí v Česku pak denně zkonzumuje jen o trochu méně alkoholu. Pití alkoholických nápojů u nás přitom každoročně usmrtí mnohem víc lidí než užívání takzvaných tvrdých drog (rovněž způsobujících fyzickou závislost). Podle registru zemřelých bylo loni předávkování příčinou smrti 57 lidí, na otravu alkoholem zemřelo 342 osob.



Počet příspěvků: 1, poslední 30.12.2016 04:32 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.