Čechy zajímají obnovitelné zdroje více než jejich senátor

Centrum pro otázky veřejného mínění se zeptalo na finanční podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE): 68 procent pro, proti pouze 20 procent. Pokud je u nás veřejná podpora OZE na úrovni vyspělých evropských zemí, bylo by načase odstartovat i komunitní energetiku.

Obnovitelné zdroje energie. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Obnovitelné zdroje energie. | foto: Montáž Alessandro CanuČeská pozice
Obnovitelné zdroje energie.

Ve volebním mumraji zůstaly bez povšimnutí výsledky průzkumu veřejného mínění o energetice. Nepřinesl, že lidem jsou sympatické především úspory energie a její výroba z čistých zdrojů, jako je Slunce a vítr, a že jádro a uhlí prohrávají. Takové výstupy mají průzkumy ve skutečnosti a v rozporu se zažitými představami opakovaně, a nebylo by to tedy nic nového.

Centrum pro otázky veřejného mínění se tentokrát zeptalo lidí, co říkají finanční podpoře obnovitelných zdrojů energie (OZE): 68 procent pro, proti pouhých 20 procent. Možná to znamená, že nešťastná éra poznamenaná zpackanou podporou velkých fotovoltaických projektů je definitivně za námi. Určitě to však znamená, že o budoucnost čistých zdrojů se zajímá mnohonásobně více lidí než o to, kdo bude jejich senátorem.

I bez dotací

Problém s fotovoltaikou nikdy nespočíval v technologii, a dokonce ani v systému podpory (stejný zavedlo Německo a dnes slaví úspěchy), ale v tom, že stát nedokázal (či pod vlivem zainteresovaných podnikatelů nechtěl?) včas změnit podmínky a uřídit systém v době rychlého poklesu výrobních cen fotovoltaických panelů.

Střešní fotovoltaické elektrárny jsou již natolik levné, že by stačila drobná podpora ze Zelené úsporám a dokonce by se mohly houfně instalovat i bez dotací

Naštvanosti na nadměrnou podporu se však nelze divit. Ani tomu, že odpůrci změn v energetice využili příležitosti a prosadili plošné zastavení podpory OZE. To, že například u větrných elektráren či bioplynek žádný problém nebyl a že i fotovoltaika se dala řešit včas a rozumně (nejen v Německu to zvládli), zaniklo ve všeobecném honu na obnovitelné čarodějnice.

Podpora se postupně vrátila pro bioplynové stanice i malé vodní elektrárny. Střešní fotovoltaické elektrárny jsou již natolik levné, že by stačila drobná podpora ze Zelené úsporám a dokonce by se mohly houfně instalovat i bez dotací, pokud by stát nastavil jasné, stabilní a motivační podmínky pro připojování těchto zdrojů a nestrašil například zaváděním nevýhodných cenových tarifů pro domácnosti.

Nejlevnější zdroj

Paradoxně zůstal stranou největší a zároveň nejlevnější obnovitelný zdroj – větrné elektrárny. Kdybychom se všichni nemuseli skládat na škody způsobené pálením uhlí a platili je majitelé elektráren, byly by větrníky dokonce nejlevnější zdroj a žádnou podporu by nepotřebovaly. Ale v naší ekonomické realitě ji potřebují, dokud cena této slibně se rozvíjející technologie neklesne pod dotované uhlí.

Kdybychom se nemuseli skládat na škody způsobené pálením uhlí a platili je majitelé elektráren, byly by větrníky nejlevnějším zdrojem a žádnou podporu by nepotřebovaly

Špinavé uhlí je třeba nahrazovat už nyní. Není však důvod, aby z větrných turbín profitovaly velké elektrárenské společnosti nebo dokonce firmy z daňových rájů. Proto by nová podpora měla být určena projektům ve vlastnictví či spoluvlastnictví obcí, zemědělců a místních lidí.

Pokud se u nás už veřejné vnímání podpory obnovitelných zdrojů energie dostalo na úroveň vyspělých evropských zemí, bylo by načase také odstartovat komunitní energetiku, která se v nich díky rozumné podpoře rozvíjí.

Počet příspěvků: 2, poslední 2.11.2016 02:21 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.