Byznysové výhledy 2017: Jaká bude skutečnost?

Prognózy pro letošní rok sahají od obav z dalšího protekcionismu a z rozkladu EU až po radostné očekávání oživení domácího i evropského hospodářství a levné ropy.

Jan Klesla 6.1.2017
Evropská ekonomika 2016: Souboj černé a bílé labutě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Evropská ekonomika 2016: Souboj černé a bílé labutě. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Evropská ekonomika 2016: Souboj černé a bílé labutě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Sedmnáctý rok třetího milénia bude mít pro českou ekonomiku jednoho hlavního jmenovatele. Po třech letech, kdy centrální banka lila na trh miliardy, aby tuzemskou měnu udržela na hodnotě 27 korun za euro, by měla nabrat uvolněnější kurz. Podle náznaků bankéřů a převažujících názorů analytiků se můžeme konce intervencí dočkat už ve druhém, či spíše třetím čtvrtletí nového roku. Klíčovou otázkou ale je, co ve skutečnosti nastane.

Kurz může poskočit zpět k hranici 25 korun za euro. „V takové situaci dochází k přestřelování kurzu,“ říká například prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Jak ale upozorňuje, může to být jen krátkodobý výkyv. Pak by očekávané zlevňování dovolených a zahraničního zboží vůbec nenastalo. A co víc, koruna se může vydat i opačným směrem.

Například podle Petra Zajíce ze společnosti Pioneer Investments kurz neposílí pod 27 korun za euro, jak se zatím předpokládalo, ale naopak se více propadne. Mohli by to způsobit spekulanti, kteří budou naši měnu pravděpodobně vyprodávat. Také ostatní středoevropské měny bez intervencí centrálních bank v posledních letech přirozeně oslabily víc než koruna uměle oslabovaná Českou národní bankou (ČNB).

Šance, že čeští centrální bankéři upustí od intervencí do léta, se zvýšila na přelomu listopadu a prosince poté, co klíčový ukazatel inflace vzrostl na 1,5 procenta. Mírné zdražování v rámci mantinelů určených ČNB, tedy stabilita cen je pro uvolnění koruny zásadní. Nehrozí, že by si kvůli vysoké inflaci lidé za své úspory koupili méně nebo se začala ekonomika naopak hroutit poklesem cen či mezd. Zásadní pro vývoj cen bude i kurz dolaru, který se v závěru roku rekordně přiblížil euru. Americkou měnu mohou ovlivnit politické výkyvy i třeba ceny ropy a jiných surovin.

Rok 2017 v byznysu

Leden

  • Inaugurace nového prezidenta USA Donalda Trumpa a s ním nová ekonomická politika nastupující administrativy mohou vyvolat krátkodobou nejistotu na trzích.
  • Počátkem roku bude pokračovat dohadování ropného kartelu OPEC o těžbě ropy i řešení problému italských bank. Hned v lednu může přijít na přetřes další řešení řeckého dluhu.
  • Ve švýcarském Davosu se 17. až 20. ledna sejdou špičky světového byznysu a politiky na tradičním Světovém ekonomickém fóru.

Březen

  • Prvního března přichází další vlna elektronické evidence tržeb, dopadající tentokrát masivně na obchodníky. Týdny předtím tedy budou ve znamení příprav a dohadů, stejně jako na podzim 2016. Ve hře je nyní především schvalování vynětí pro platby přes internet, především pro e-shopy, a možnost živnostníků s obratem pod čtvrt milionu požádat o paušální daň a s ní se zbavit i EET.

První čtvrtletí

  • Během prvního čtvrtletí nového roku se budou bedlivě sledovat ekonomické ukazatele jak domácí, tak zahraniční, především v eurozóně. Analytici budou hledat znaky zpomalování růstu a zvyšování inflace. V případě Česka pak polevování stále se nafukující bubliny. Výsledky ekonomiky za předchozí rok, závěrečný státní účet a především vývoj v prvním čtvrtletí budou klíčové i pro rozhodnutí České národní banky, jak a kdy ukončit kurzové intervence.

Duben

  • Nejpozději do poloviny dubna se musí rozhodnout o osudu těžební společnosti OKD. Věřitelé dali ostravské firmě na podzim odklad rozhodnutí o reorganizaci o 120 dnů, termín vyprší 17. dubna. Zásadní bude ochota státu, reprezentovaného především resorty financí a průmyslu a obchodu, podílet se finančně na útlumu těžby, tedy nasypat do firmy další nejméně stovky milionů korun.

Květen/červen

  • Během druhého čtvrtletí se obecně očekává ukončení intervencí České národní banky do kurzu koruny. Centrální banka samozřejmě neřekla a nejspíš ani v předstihu neřekne, jaký je plán opouštění intervenčního režimu, opakovaně ale její představitelé naznačili, že k ukončení intervencí může dojít do prázdnin. Obdobně naznačovali už při jejich zahájení před třemi lety. Otázkou zůstává, nakolik bude chtít ČNB využít momentu překvapení a zda se rozhodne pro uvolnění koruny skokově, nebo v několika krocích.

Září

  • Volby do německého Spolkového sněmu budou bezpochyby nejen politickou událostí číslo jedna. Společně s výsledkem dubnových prezidentských voleb ve Francii přemalují mapu Evropy a budou mít zásadní vliv na další směřování eurozóny, například na rozhodnutí o ruském embargu, a tedy obchodu s plynem a ropou. Otázkou bude také vztah EU s USA a Čínou, ve druhé polovině roku už může být v plném proudu hrozící obchodní válka.

Říjen

  • Volby do Poslanecké sněmovny budou mít jistě ve znaku několik ekonomických faktorů, kromě kurzu koruny a dalšího vývoje ekonomiky především dopady EET a hospodaření státu v podobě schodku státního rozpočtu. Ten je na příští rok projektován na 60 miliard korun a po prázdninách bude, stejně jako letos, mnohem jasnější, zda se jej podaří plnit.

Listopad/prosinec

  • Povolební vyjednávání budou mít zásadní dopad i na sestavování rozpočtu na další rok.
  • Po opuštění kurzových intervencí se otevřou možná i další debaty o vstupu do eurozóny. Bude záležet především na tom, jak se vyvine česká a evropská ekonomika. Před Vánocemi nás po třech letech čeká první nakupování v uvolněném kurzu.
  • Koncem roku se sečte i první rok vládnutí Donalda Trumpa a jeho nově nastaveného ekonomického kurzu.

Černobílý výhled

Černé scénáře

  • Konec roamingu

Stejně jako už několikrát v minulosti se operátorům opět daří zbrzdit odstraňování roamingových poplatků ze svých ceníků. V Bruselu neprojdou pravidla o maximálním počtu dnů bez roamingu, který se operátorům zdá příliš vysoký. Také snižování velkoobchodních cen je jim proti srsti. Firmy z jihoevropských dovolenkových destinací si stěžují, že jsou neúměrně zatěžovány, což si žádá další investice. Těm ze severu se zase nelíbí vysoké poplatky za provoz jejich SIM karet v cizích sítích.

  • Bydlení v Česku

Spolu s tím, jak se na tuzemském trhu podstatně snižuje zásoba nových bytů, úměrně roste i jejich cena. Hlavní problém je podle odborníků i hlasů z trhu pomalé povolování nové výstavby. Příslušné úřady však budou i letos nejspíš postupovat stejným tempem jako loni. Dnes vyjde metr čtvereční v novém bytě v Praze už na více než 70 tisíc korun a za nezměněných podmínek se situace nezlepší, naopak cena poroste.

  • Čínská expanze

Velkou neznámou je politika budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se během předvolební kampaně do Pekingu několikrát opřel s tím, že je třeba dosáhnout „lepší dohody s Čínou, která by pomohla americkému obchodu a dělníkům v (obchodní) soutěži“. Pokud Trump uvalí vysoká cla na čínské zboží, jak sliboval, čínský export bude mít vážné problémy a zpomalení tamní ekonomiky by mohlo být markantnější.

  • Byznys s módou

Přestože se české módě daří v cizině, tuzemští zákazníci ji teprve objevují – a zatím ji neumějí ocenit. Raději sáhnou po oděvech šitých v zemích třetího světa, než aby za stejné peníze podpořili kvalitní českou výrobu. Té taky zvoní umíráček, neboť tuzemským značkám, návrhářům a podnikatelům se nedostává krejčích ani švadlen, již by uměli více než jen přišít kapsy. Nastane tedy zřejmě paradox, kdy si česká móda získává jméno, ale není nikdo, kdo by ji vyráběl.

  • Insolvenční mafie

Třebaže boj s insolvenční mafií měl být prioritou ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, zdá se, že se tato agenda z žebříčku jeho cílů pomalu vytratila. Prakticky z ní zbyla „jen“ novela insolvenčního zákona, která se navíc zaměřuje především na agendu oddlužení a úpravy pravidel pro exekutory (jež jsou terčem nemalé kritiky).

Loni se sice podařilo poměrně zásadní skupinu lidí pohybujících se v kalných vodách insolvenčního práva odstavit od válu, ale lze očekávat, že jejich místo vyplní noví. Tomu totiž žádný zákon nezabrání, a i když pomineme otázky podnikatelské kultury, bylo by třeba se boji s insolvenční mafií soustavně věnovat.

  • Trumpova politika

Prezident USA Donald Trump splní své předvolební sliby a uvalí na zboží dovážené z Číny vysoká cla. Peking v odvetě devalvuje jüan, aby podpořil své vývozce, zruší také objednávku na letadla Boeing, zablokuje v Číně prodej iPhonů a přestane dovážet americkou kukuřici a sójové boby. Američanům v důsledku obchodní války podraží nejen mobilní telefony a tablety, ale i další zboží z dovozu. Postižena bude rovněž řada amerických firem, kterým kvůli clům vzrostou produkční náklady.

Čínská ekonomika výrazně zpomalí, neboť v důsledku cel poklesne export do USA o zhruba 90 procent. Politika nízkých daní sice krátkodobě povzbudí touhu Američanů utrácet, v delším časovém horizontu ale způsobí výpadek daňových příjmů a USA se budou muset ještě více zadlužit.

  • Pohonné hmoty

Pohonné hmoty by měly letos stát mezi 30 a 32 korunami. Cena je úzce provázána s cenou ropy Brent, jež zřejmě vzroste do rozmezí 55 až 65 dolarů za barel. Růst ceny paliva nad současných 30 korun by mohl potěšit správce státní pokladny. Odbyt pohonných hmot roste, ukazuje se, že řidiči tankování neomezili, a ministerstvo financí se může v případě benzinu a nafty těšit na meziročně vyrovnaný výběr spotřební daně a vyšší inkaso DPH.

Zároveň by ale nešlo o razantní zdražení, takže nehrozí, že by kvůli tomu dopravci zvyšovali cenu za přepravu kamiony a pekaři lidem rohlíky. Méně nadšení budou řidiči osobáků, kterým by meziroční zdražení v průměru o dvě koruny prodražilo natankování jedné 50litrové nádrže o sto korun. Byly tu ale už i výrazně dražší roky, třeba v roce 2012 prodávaly některé pumpy litr benzinu i za víc než 40 korun.

  • Korunová intervence

S tím, jak velká část trhu počítá s posílením koruny, by oslabení kurzu bylo pro mnohé velkým překvapením. Ostatně jak pro LN exguvernér ČNB Miroslav Singer: „Čím více lidí teď uvěří, že koruna může jenom posilovat, a budou na to spekulovat, tím pravděpodobnější je, že se to nestane.“ Podle některých ekonomů tak může koruna oslabit, protože ji za prvé po ukončení intervencí budou vyprodávat spekulanti, za druhé proto, že ostatní středoevropské měny i bez jakýchkoli intervencí oslabily v uplynulých letech víc než koruna.

  • Tuzemská ekonomika

Hospodářství by citelně zpomalil větší protekcionismus, k němuž se hlásí nastupující prezident USA Donald Trump a po brexitu i Velká Británie. Zasáhnout by nás mohl i případný kolaps italského bankovního systému. Příčina zpomalení ovšem může být i ryze tuzemská, před volbami se vždy objevuje řada nebezpečných nápadů, jak firmy v Česku znechutit – třeba sektorovou daní.

  • Evropská unie

Voliči v Evropě povzbuzeni Trumpovým vítězstvím v USA dají ve volbách své hlasy extremistickým a protievropanským stranám. V čele Francie stane Marine Le Penová a okamžitě vyhlásí referendum o vystoupení země z EU. V Itálii se dostane k moci Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla, který vyhlásí referendum o návratu k liře. A když pak v Německu prohraje volby Angela Merkelová, idea jednotné Evropy začne brát za své.

  • Rozvoj internetu

Ministerstvo průmyslu nezvládne kvůli sporům se zástupci IT sektoru vypsat dotační výzvy nebo je vypíše v takové podobě, že o ně nebude zájem. Oněch 14 miliard korun na rozvoj vysokorychlostního internetu, které chce do České republiky poslat Evropská unie, tak propadne, v lepším případě se je do konce roku podaří přesměrovat na jiné projekty. Připojení k internetu v regionech však stále bude záviset na komerčním zájmu jednotlivých operátorů.

Bílé scénáře

  • Korunová intervence

Všechno nasvědčuje tomu, že Česká národní banka (ČNB) letos upustí od závazku držet korunu na 27 korunách za euro. Co se opravdu stane, ovšem není ještě zcela jisté. K opuštění závazku by přitom ČNB mohla přistoupit už ve druhém čtvrtletí roku 2017. Koruna posílí, jak předvídá velká část analytiků, někam k 26 korunám za euro a tam se ustálí. Jak velké to posílení z počátku bude, se ale teprve ukáže. Je však vcelku pravděpodobné, že koruna v prvních dnech hodně přestřelí svůj kurz, aby se pak vrátila a posilovala pozvolna.

  • Tuzemská ekonomika

Hrubý domácí produkt České republiky by měl podle prognózy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 2017 vzrůst o 2,5 procenta. Základním tahounem růstu ekonomiky bude i letos spotřeba domácností. Pokud ekonomika bude šlapat, lze počítat nadále s nízkou nezaměstnaností a růstem mezd, včetně těch reálných.

  • Evropská unie

Neveselé myšlenky na hrozící rozpad Evropské unie vyklidí tváří v tvář obnovenému hospodářskému růstu a zlepšujícím se životním podmínkám veřejný prostor. Zásluhu na tom bude mít především Evropská centrální banka, které se naléváním desítek miliard eur na finanční trhy a zároveň držením úrokových sazeb v záporných hodnotách podaří povzbudit růst kontinentální ekonomiky a konečně nastartovat inflaci.

  • Rozvoj internetu

Obyvatelé menších českých měst a obcí se letos konečně dočkají. Po letech peripetií se podaří vypsat a vyhodnotit výzvy a začínají se realizovat projekty výstavby internetových sítí nové generace. Díky tomu budou mít všechny české domácnosti i v odlehlých oblastech po roce 2020 připojení o rychlosti 30 megabitů za sekundu, polovina z nich dokonce více než trojnásobnou. Digitální revoluce přezdívaná Průmysl 4.0 tak konečně propukne i mimo velká města.

  • Insolvenční mafie

Právě v uplynulém roce spustila tehdy ještě funkční protikorupční policie pod dohledem státních zástupců zcela bezprecedentní zátah proti insolvenční mafii. Před jejím řáděním v českých soudních síních opakovaně varovala řada podnikatelů, občanských iniciativ a její existenci připustilo i ministerstvo spravedlnosti.

Policejní operace, která vyústila v obvinění takřka 20 lidí (mezi něž patří i jedna soudkyně českobudějovického soudu), podle informací LN zřejmě nevyzní jen tak do ztracena. Minimálně od oné dotčené skupiny, která podle detektivů fungovala jako organizovaný gang, by si tak mohla tuzemská justice konečně oddychnout.

  • Trumpova politika

Obavy z dopadů ekonomické politiky nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa se nepotvrdí. Slíbené investice do infrastruktury podpoří růst americké ekonomiky a zvýší zaměstnanost. Trump nakonec nezavede vysoká cla na zboží z Mexika a Číny a nerozpoutá obchodní válku, v níž by nakonec tratili všichni.

Snížení daní nebude natolik razantní, navzdory tomu oživí domácí poptávku a růst amerického HDP. Víru v pozitivní dopady Trumpovy politiky ostatně sdílí i experti OECD, podle nichž by v příštím roce mělo hospodářství EU růst o 2,3 procenta; původně předpovídali růst pomalejší o 0,4 procentního bodu.

  • Pohonné hmoty

Pokud ceny ropy neporostou, pro Česko by to byla spíše příznivá zpráva. Zaradují se řidiči, spotřeba by vzhledem ke stále rostoucí ekonomice dál rostla, a spokojen by tak byl i ministr financí. Výběr spotřební daně by mohl být vyšší než v případě zdražení benzinu, protože spotřební daň není dána procenty z konečné cenovky, ale pevnou sazbou za každý prodaný litr. Stát si tak bere z každého prodaného litru nafty 10,95 koruny a z každého prodaného litru benzinu 12,84 koruny. K tomu je třeba přičíst 21procentní sazbu DPH, která při současných cenách činí kolem šesti korun.

Takže z každého prodaného litru paliva dostává státní pokladna 17 až 19 korun. A takových litrů se za rok prodá kolem sedmi miliard. Očekávaný růst spotřeby by tak výrazně pomohl daňovému inkasu. Hodně špatnou zprávou by bylo zachování nízkých cen ropy pro země, které jsou na jejím vývozu závislé, což není případ Česka – ropu u nás těží a prodávají jen Moravské naftové doly, ale jejich produkce představuje sotva viditelnou část z roční potřeby českých rafinerií.

  • Konec roamingu

Telefonování, smskování i volání z evropské dovolené bude stejně výhodné jako z domova. Operátoři budou muset dle regulí EU poskytnout svým zákazníkům od poloviny roku v zahraničí služby za domácí ceny. Kdo tedy má neomezený tarif, ten bude moci volat zdarma. Pravidla však počítají s ročním limitem pro dny strávené v zahraničí, aby nebyl zneužíván roaming, jako je nákup levné SIM karty v Bulharsku pro použití na dražších západoevropských trzích.

  • Bydlení v Česku

Loni vydaly úřady v Praze povolení pro výstavbu zhruba tisícovky bytů. Dle Institutu plánování a rozvoje by přitom bylo vhodné každý rok jen v Praze uvést na trh 5500 až 6000 nových bytových jednotek. V uplynulém roce si nové bydlení pořídilo asi 6500 kupujících. Napřesrok nicméně úřady začnou povolovat více developerských projektů a lze očekávat, že se průměrná cena nových bytů sníží.

  • Čínská expanze

Čínská ekonomika by letos měla růst tempem kolem 6,5 procenta. Zaznamená tak jen nepatrné zpomalení, protože loňské tempo růstu odhadují ekonomové na 6,7 procenta. Podmínkou dalšího růstu je, že se podaří dostat pod kontrolu přehřívající se realitní trh ve velkých městech a enormní zadlužení. Stejně tak nesmí Říši středu zasáhnout zdražení surovin nebo obchodní válka, především s USA a EU.

  • Byznys s módou

Českým módním značkám se tento rok nevídaně dařilo. Po celé republice se otevřelo téměř deset nových obchodů s nabídkou lokálních značek. Ty se navíc nepodbízejí mainstreamovému vkusu, ale snaží se zákazníka vychovávat a poučit, jak je tuzemský trh bohatý na nadějné a úspěšné tvůrce. Vyhlídky na letošní rok jsou proto více než nadějné: zatímco české firmy jako Blažek nebo Pietro Filipi míří na Východ, menší značky si podmaňují Západ – Paříž, Berlín nebo Chicago.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.