Byli jsme drzá, arogantní parta. Pak přišla vendeta

Již několik měsíců čelí bývalý ředitel pražského dopravního podniku Martin Dvořák obvinění v kauze prodeje lístků ve vestibulech metra a v aféře s dodávkami jízdenek. Je vůbec první figurou éry politiků a podnikatelů Pavla Béma či Martina Romana, která otevřeně popisuje fungování a vztahy v rámci donedávna nejsilnější mocenské skupiny.

Martin Dvořák. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Dvořák. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Martin Dvořák.

Byli jsme relativně široká parta Husákových dětí, které byly úspěšné ve svých kariérách. Obsazovali jsme klíčové posty jak v politice, tak ve vedení státních firem, popisuje Dvořák v rozhovoru pro ČESKOU POZICI vlivnou partu, jíž byl prominentním představitelem.

ČESKÁ POZICE: Kým jste po odchodu z dopravního podniku? Podnikatelem, manažerem, lobbistou, kombinací všeho? 

DVOŘÁK: No, jestli něco nechci být, tak lobbistou, protože v Česku to má neskutečně pejorativní charakter s nádechem korupce. Samozřejmě hodně času věnuji historii, abych dokladoval, že ve své kauze jsem nevinný. Chci dokázat, že to, co udělala parta Karla Randáka, nebyla žádná svatá válka, nýbrž že šlo o čistě vyřizování si osobních účtů a byznysové pozadí. Po těch dvou a půl letech je na základě jasných faktů vidět, že šlo o vylhané příběhy nastavené tak, aby to vypadalo pro novináře atraktivně. Dodal jsem novinářům dokumenty, o kterých někteří z nich nechtěli psát. Napadeny byly malé stupidní zakázky, přitom dopravní podnik realizoval velké zakázky za miliardy korun, které nikdo nenapadnul a nezpochybnil.

ČESKÁ POZICE: Kauzy dodávky pražských jízdenek či prodej lístků ve vestibulech metra, ve kterých jste obviněn, nechť nyní posoudí policie a státní zastupitelství, respektive soud, pokud se obvinění překlopí do obžaloby.

DVOŘÁK: Jenže já jsem stále napadán, jak dopravní podnik kvůli mně přestal málem fungovat. Poukazuji proto na výroční zprávy. Jeden novinář mi řekl, že i auditovaná Výroční zpráva se dá zfalšovat. To už jsem šílel z bezradnosti. Po dvou a půl letech po mém odchodu je jasně vidět, že za mě provozní náklady oproti minulosti klesly. Po mém odchodu tyto náklady naopak stouply o 10 procent a podnik se dostal do hluboké ztráty. Největším pachatelem, který by zasloužil potrestat za špatné hospodaření s veřejnými prostředky, je docent Svoboda a jeho „melody boys“ a výběrčí jako Marek Hanč a Jan Veverka. Osobně jsem byl svědkem, když mě žádali o neuvěřitelné věci.

ČESKÁ POZICE: Koho ve své kauze považujete za největšího soupeře?

„Zažil jsem nesčetněkrát, když mi různí bývalí policisté a lobbisti nabízeli, že moji kauzu vyřeší, že mi přinesou část spisu nebo příkaz k mému sledování.“

DVOŘÁK: Děsí mě jedna věc, kterou jsem zažil na vlastní kůži. Všechny věci, než se řádně vyšetří a zdokumentují, jsou mezitím dvacetkrát na titulních stránkách novin, aniž by člověk měl šanci se bránit. Skupiny napojené na policii toho zneužívají ve svůj prospěch a snaží se obchodovat se strachem. Dotčeným prodávají kusy spisů, zvyšují nátlak. To je věc, která se absolutně bagatelizuje, ač je strašně nebezpečná. Zažil jsem nesčetněkrát, když mi různí bývalí policisté a lobbisti nabízeli, že moji kauzu vyřeší, že mi přinesou část spisu nebo příkaz k mému sledování. Nikdy jsem se ale nenechal vydírat, přišlo mi to neuvěřitelné.

ČESKÁ POZICE: Prodávali teplou vodu nebo skutečně měli přístup k reálným informacím?

DVOŘÁK: Někteří z nich samozřejmě blufovali, ale někteří byli velmi zkušenými vyděrači, kteří se takovou aktivitou živí. Dnešní doba jim, bohužel, velmi nahrává.  

ČESKÁ POZICE: Když považujete své působení v čele největší městské firmy za úspěšné, láká vás další angažmá v nějaké velké státní či městské firmě?

DVOŘÁK: Už nechci být závislý na libovůli politiků. V byznyse se potřebujete o někoho opřít. Proto v tomto ohledu nenechám dopustit na Pavla Béma, protože takové osobnosti v politice nevidím. Ať si o něm říká, kdo chce, co chce, když se podala ruka, Pavel Bém byl schopen vzít bič a začít mrskat. Prostě jeho slovo platilo. To nemá nic společného s tím, že jsme se často hádali, řezali a on mě několikrát z dopravního podniku odvolával. Měli jsme na spoustu věcí rozdílné názory a z hlediska své povahy neuměl přijmout, že mu někdo odporuje, a hrál specifické hry, které občas byly až za hranou. Jinými slovy: pro mě není cesty zpět do státní firmy. Leckdo z toho může mít velkou radost, já mu na to ale opáčím, že jsem nikdy neodcházel z firmy, která by byla ve špatném stavu.

ČESKÁ POZICE: Čím se teď živíte?

DVOŘÁK: Máme rodinný byznys a jsem členem představenstva Hospodářské komory ČR. Mám i své osobní aktivity. To mě naplňuje.

ČESKÁ POZICE: Politici či lidé ovlivňující politiky se na vás vzhledem k vašim zkušenostem neobracejí?

DVOŘÁK: (smích) Spousta lidí přeceňuje mé aktivity. Ano, někdo se přijde poradit, čehož si i vážím. Jinak ale nemám ambice cokoliv ovlivňovat a politicky se angažovat. Po skandalizaci, jakou jsem zažil, mohu říct, že kdybych neměl silné ekonomické a vztahové zázemí, dneska bych asi byl mrtvola.

ČESKÁ POZICE: V minulosti jste působil v Českém Telecomu, šest let jste byl ředitelem televize Prima a od roku 2007 jste na pět let stanul v čele pražského dopravního podniku. V roce 2011 jste padnul. Nechybí vám vysoké funkce a posty?

„V drtivé většině mě mé životní pády velmi obohatily. Je to výzva vyškrábat se zpátky na vrchol a dosáhnout opět mety.“

DVOŘÁK: Počkejte. Pády byly mnohem zajímavější než ty zmiňované vrcholy. Když jste nahoře, máte spoustu endorfinů. Máte pocit, že jste skvělý, nejlepší a nejhezčí. Najednou začnete dělat spoustu chyb a nekoukáte napravo nalevo, pod sebe za sebe. V okamžiku, kdy padnete hubou do bahna, vám mozek začne fungovat úplně na jiné obrátky. Jste mnohem senzitivnější, používáte intuici, přemýšlíte o věcech ve větší hloubce a detailněji. V drtivé většině mě mé životní pády velmi obohatily. Je to výzva vyškrábat se zpátky na vrchol a dosáhnout opět mety.

ČESKÁ POZICE: Takové pády do bahna musejí být likvidační pro rodinu, pro kterou to asi žádné endorfiny nebudou.

DVOŘÁK: Musím děkovat osudu a Bohu za mou rodinu. Bojím se to snad až vyslovit, ale svůj rodinný stav považuji za ideální (smích). Se svou druhou ženou jsem deset let, mám zdravé děti. Moje máma mi je mimořádně silnou oporou. Díky všem těm pádům jsem o to víc pochopil, že nejdůležitější nohou života je ta rodinná.

ČESKÁ POZICE: Jistou roli prý ve vašich vzestupech a pádech hrála vaše první manželka Michaela Krešlová. Měli jste mezi sebou válku?

DVOŘÁK: Všechno je možné, ale nechci se do této diskuse pouštět. Ona i já víme, jakou roli v tomto hrála. Myslím si, že stačí nám dvou, abychom věděli, jak to bylo. Ostatní ať si dál spekulujou. A novináři, které obcházela se zaručenými informacemi o mně, ať zpytují svědomí, jak asi tyto informace mohly být objektivní.

ČESKÁ POZICE: Jak si vysvětluje, že vaše mocenská skupina složená z podnikatelů, manažerů a politiků – takzvaná Bémova parta – byla po volbách v roce 2006 na vrcholu, ale po volbách 2010 velmi rychle a strmě padla?

„Nezastírám, že jsme spoustu věcí konzultovali, radili se a vycházeli si vstříc. Někdo to považuje za zločinné spolčení, podle mě je to ale standardní.“

DVOŘÁK: Byli jsme relativně široká parta Husákových dětí, které byly úspěšné ve svých kariérách. Obsazovali jsme klíčové posty jak v politice, tak ve vedení státních firem. Všichni jsme se znali a komunikovali spolu. Nezastírám, že jsme spoustu věcí konzultovali, radili se a vycházeli si vstříc. Někdo to považuje za zločinné spolčení, podle mě je to ale standardní. Lidé, kteří spolu trávili dětství, studovali spolu a potkávají se v práci, prostě mají tendenci k sobě inklinovat. Tak to funguje všude na světě.

ČESKÁ POZICE: Jenže takové propojení by nemělo přejít do klientelismu. Vzhledem k tomu, co se začalo dít po roce 2010, se vaše skupina asi kdekomu znelíbila. 

DVOŘÁK: Je pravda, že jsme byli natolik přesvědčení o svých schopnostech a pravdě, že neexistuje jiná správná cesta než ta naše. Začali jsme ignorovat signály, že jsou lidé, kterým se to nelíbí. Buď to byly osoby, které chtěly mezi nás patřit nebo které nám záviděly. Průřezově se to týkalo všech velkých politických stran a velkých státních firem. Myslím si, že svou roli v tom sehrála i americká ambasáda. Uvědomte si, o jaké zakázky se tu hraje. A nejde jen o Temelín, ale i armádní nebo energetické zakázky. Bylo to zašpuntované a moc a peníze se zkrátka přehouply do rukou jiných lidí, kteří po tom toužili.

ČESKÁ POZICE: Držíte stále pospolu?

DVOŘÁK: Ne. Stačí jeden náraz do útesu a loď jde rychle ke dnu. Je ponaučením, jak vztahy mezi lidmi fungují. Lidé, kteří stáli na zádi lodi, si mysleli, že náraz se týká jen těch vepředu. Postupem času se ukázalo, že otřes se týkal úplně všech, a vztahy mezi námi se rozdrolily a rozmělnily.

ČESKÁ POZICE: Mluvíte o skupině. Kdo všechno do ní patřil? Martin Roman, lidé kolem pražské radnice, vedení ČEZ, pražského dopravního podniku? Kdo všechno?

DVOŘÁK: Nechci to personifikovat. Večeře a společné dovolené jsou však minulostí.

ČESKÁ POZICE: Lišily se zájmy jednotlivých skupin tím, kam se vycestovávalo? Říkalo se, že tu existovala dubajská, zadarská a toskánská parta.

„Nejezdili jsme do ciziny kvůli tomu, abychom tam domluvili nějaké kšefty. Chtěli jsme se prostě jen spolu bavit, dát si dvě tři láhve vína.“

DVOŘÁK: To spíše byly náhody. Někdo si vybral Itálii, druhý Chorvatsko a jiný Dubaj. Bylo to o vkusu, nikoliv podle zájmů. Cestování sloužilo k prohlubování našich vztahů. Když parta chlapů někam vyjede a tráví čas potápěním, rybařením, golfem nebo jízdou na kole, má určitě lepší vztahy, než kdybyste jednou za měsíc zašli na večeři. Nejezdili jsme do ciziny kvůli tomu, abychom tam domluvili nějaké kšefty. Chtěli jsme se prostě jen spolu bavit, dát si dvě tři láhve vína. Samozřejmě neříkám, že jsme neřešili politické záležitosti, nebyla to ale priorita. Byli jsme si vzděláním a generačně podobní. Domnívám se, že naše doba je neopakovatelná.

ČESKÁ POZICE: Když se zpětně ohlédnete, co považujete za moment nárazu vaší lodi?

DVOŘÁK: Tím zásadním úderem byl masivní nástup vlny boje proti korupci, která ale neměla konkrétní podobu. Nepopírám, že tu bylo spoustu neplech a trestuhodných nekalostí, přesně ale vím, jak to fungovalo v Praze. Role některých lidí se najednou začala přeceňovat.

Naprosto neuvěřitelné mi přijde, že lidé, kteří teď říkají, že by neměla vznikat takzvaná centra moci a politici by neměli mít lobbisty a styčné důstojníky v byznysu, jsou přesně ti, kteří ještě před pár lety ťukali na naše dveře a chtěli mezi nás. Když čtu rozhovory některých těchto mravokárců a bojovníků proti korupci, vstávají mi vlasy hrůzou na hlavě. Stydím se za ty lidi a nechápu, že nemají ani pocit studu. Vždyť to, co dělali před třemi čtyřmi lety, bylo totéž, na co dnes nadávají.

ČESKÁ POZICE: Třeba vlivný developer Luděk Sekyra, který bojuje za transparentní zadávání veřejných zakázek?

DVOŘÁK: Těch jmen bude určitě více. Jeden z nich se například motá kolem lidovců.

ČESKÁ POZICE: Boj proti korupci byl hlavním tématem voleb v roce 2010.

DVOŘÁK: Začala doba politických experimentů. Řada lidí začala zakládat různé projekty, čímž se snažili naskočit na protikorupční vlnu a boji proti všemu, co bylo. Nezdá se to, ale byla to taková malá revoluce. Lidé přemýšleli hlavně na základě emocí, což je vždy základ pro revoluční děje.

ČESKÁ POZICE: A co třeba lidé kolem Václava Klause? Konkurovaly si různé zájmové skupiny kolem předních politiků a podnikatelů, nebo naopak spolupracovaly?

DVOŘÁK: Samozřejmě tu bylo víc paralelních skupin, všechny ale spolu dokázaly mimořádně dobře komunikovat. Dneska tu jsou ale taková uskupení taky. Je nesmysl myslet si, že něco takového zmizelo. Ve chvíli, kdy komunální a státní firmy nabízejí milionové a miliardové zakázky na stavby či IT, vždycky o to bude mezi firmami zájem. Akorát lobbing musí být sofistikovanější a opatrnější. Už to prostě není tak jednoduché a přímočaré jako v minulosti.

ČESKÁ POZICE: Kdo byl považován v tom zlatém období 2002 až 2010 za hlavní osobnost?

„Nyní se k moci dostali ambiciózní politici, kteří si mysleli, že na protikorupční vlně dosurfují ke krásným pozicím garantujících odpovídající ekonomické příjmy“

DVOŘÁK: Byla to doba silných osobností. Vypíchnul bych tři, které se bohužel nesnášely. Kdyby bývaly komunikovaly víc, situace dnes mohla být jiná. Na státní úrovni to byl určitě Jiří Paroubek s Mirkem Topolánkem, na komunální pak Pavel Bém, který měl mimořádnou a unikátní pozici v Praze. Nyní se naopak k moci dostali ambiciózní politici, kteří si mysleli, že na protikorupční vlně dosurfují ke krásným pozicím garantujících odpovídající ekonomické příjmy. Exprimátor Bohuslav Svoboda je mimořádný příklad. Pamatuji, když na schůzkách před volbami i po volbách v roce 2010 naslouchal a kejval a kejval a kejval Tomáši Hrdličkovi, Romanu Janouškovi nebo Borisi Šťastnému. To, jak se emancipoval a jaké pobudy si přivedl, byla ukázka mistrovského machiavelismu.

ČESKÁ POZICE: Na rozdíl od roku 2010 nebyly loňské sněmovní volby ani tak o boji proti korupci jako o silném lídrovi a schopnosti řízení státu. Jak vnímáte rozdíly mezi těmito dvěma volbami?

DVOŘÁK: Podle mě nás čeká katarze. Jsem zastáncem větší koncentrace moci ve stylu osvícenecké monarchistické demokracie. To by podle mě bylo řešením současného bahýnka, ve kterém se společnost nemůže pohnout kupředu. Jen stagnujeme.

ČESKÁ POZICE: Je Putin osvíceným monarchou?

„Nevolám po Putinovi v českých botách, ale podobně silná skupina by v Čechách měla také vzniknout“

DVOŘÁK: Řeknu hroznou věc, za kterou mě spoustu lidí odsoudí. Myslím si, že silná persona je pro některé společnosti nezbytnou podmínkou k tomu, aby se nakopla a někam posunula. Samozřejmě v současnosti mám z Putina strach, ale když se podíváte na Rusko v 90. letech – ve vládě samý alkoholik, rozpad ekonomiky, rozpad armády, rozklad všeho. Putin se silným mandátem Rusko posunul, byť uznávám, že dnešní jeho chování už je za hranou. Rusům svým způsobem závidím, že mají v čele politika, který se obklopil spolehlivými a loajálními lidmi. Nevolám po Putinovi v českých botách, ale podobně silná skupina by v Čechách měla také vzniknout.

ČESKÁ POZICE: Třeba kolem Andreje Babiše?

DVOŘÁK: Má našlápnuto. Na této vlně se může svézt. Lidé chtějí jasné názory, pevnou ruku, žádnou břečku. Na jasný dotaz chtějí obdržet zřetelnou a srozumitelnou odpověď, ne čtyřicet vyhýbavých. Jasné informace a deklarace lidem chybí. Babiš jim to dává, proto má ve volbách úspěch. Zarazilo mě ale, že zaujal i mladou, vzdělanou generaci. Evidentně zahrál na notu, která je všem vlastní – touha po silné osobnosti, pevné ruce a zřetelných názorech. On jim to dává. Lidem ani nevadilo, že je v permanentním střetu zájmů. Dostal hlasy ve volbách, jeho mandát je zcela legitimní.

ČESKÁ POZICE: Zaznamenal jste v podnikatelských kruzích, že by o založení projektu podobného hnutí ANO uvažovali i jiní miliardáři, jimž by Babiš na ministerstvu financí, které ovládá mocný Finanční analytický útvar, mohl nahánět obavy?

„Podle mě nikdo jiný nemá ambice jako Babiš. Ostatní chtějí vydělávat peníze, protože to je ta hra, která je baví.“

DVOŘÁK: Podle mě nikdo jiný nemá ambice jako Babiš. Nemyslím si, že někdo by byl ochoten mít denně obličej na obrazovce nebo na titulní stránce novin. Ostatní chtějí vydělávat peníze, protože to je ta hra, která je baví. Oligarchů v Čechách není tolik a navíc si nemyslím, že by byli schopní se domluvit tak jako třeba v Rusku. K tomu bych ještě dodal, že si nemyslím, že se chce Babišovi někdo vyrovnávat nebo mu konkurovat. Proč by ho jiní oligarchové chtěli porážet? Podle mě jim nastavený stav vyhovuje.

ČESKÁ POZICE: Vzhledem k výsledkům ODS a slábnoucí ČSSD spěje tuzemský stranický systém k zániku tradičních stran, které nahradí hnutí a volební bloky vlastněné a zakládané bohatými a vlivnými podnikateli?

DVOŘÁK: Lidi nenadchnete pastelkovným nebo minimální mzdou. Zaujmete ve chvíli, když ukážete rozhodnost, pevnost a směr svých vizí. Znechucenost v posledních letech podle mě plynula z té rozbředlosti, nejasnosti, žabomyších válek a nesmyslných důvodů pro pád vlády. Primitivní pletichaření společnost strašně vytáčí, mě to také hodně vadilo. Politické strany tohle podcenily a teď na to doplácejí. Společnost dlouhodobě nechce přešlapovat v bahně.

ČESKÁ POZICE: Nepřispěli jste k tomu bahýnku, jak říkáte, i vy sami? 

DVOŘÁK: Ale jo. Šlápli jsme vedle tou naší arogancí. Byli jsme si jisti soudržností nějaké party a skupiny složené z manažerů a politiků. Byli jsme přesvědčení, že vše děláme správně, že jsme neomylní. Byli jsme drzí a arogantní, jistí sami sebou. Podcenili jsme nepřátele a závist kolem sebe.

ČESKÁ POZICE: Litujete nějakých kroků z hlediska morálního?

„Co je nemorálního na tom, že podle zákona necháte zpracovat všechna potřebná odborná stanoviska, která potvrzují správnost vašeho postupu?“

DVOŘÁK: Četl jsem váš rozhovor s Karolínou Babákovou, které jste se podobně ptal, zda nepovažuje například v kauze jízdenek pro Dopravní podnik za nemorální, že někdo přes zprostředkovatelskou smlouvu dohodí nějaké jiné firmě zakázku. Musím říct, že i vy jste svým způsobem postižený. Co je nemorálního na tom, že podle zákona necháte zpracovat všechna potřebná odborná stanoviska, která potvrzují správnost vašeho postupu, a stejně nějaký laik přijde a řekne, že jste měl postupovat jinak? A řekne to i přes to, že zakázka nezpůsobí firmě žádnou škodu a ještě jí ušetří peníze? Kde je ta nemorálnost?

ČESKÁ POZICE: Měl jsem na mysli to, že někomu – Petru Kmeťovi, který v kauze vystupuje za firmu Cokeville Assets z Panenských ostrovů – platíte za to, že vymyslí způsob, jak se k zakázce dostat bez soutěže. Přijde mi to zkrátka zvláštní.

DVOŘÁK: Pan Kmeť vydělal peníze na tom, že doporučil Dopravnímu podniku dodavatele, který byl levnější než předchozí dodavatelská firma.

ČESKÁ POZICE: Pohyboval jste se v prostředí, které dobře znali i vlivní podnikatelé a lobbisti Ivo Rittig, Roman Janoušek nebo Tomáš Hrdlička. Jaký je mezi nimi rozdíl?

DVOŘÁK: Rozdíly tam byly. Nikdy to nebyla homogenní parta. Každý z nich měl svou sféru vlivu a zájmu. Vím, že Ivo Rittig se nikdy v Praze nijak výrazně neangažoval. Praha byla v tomto smyslu stát ve státě. Víc bych to asi nekomentoval. Bohužel tito pánové odnesli společenskou-mediální démonizaci, dle které politika je či měla být řízena výhradně lidmi s nálepkou kmotrů. Ano, byli to lidé, kteří měli vliv a kontakty, uměli věci zařídit, o tom není sporů. Avšak představa, že byli nějakým alternativním mocenským centrem, z jehož kanceláří se řídil stát, je naprosto nesmyslná a směšná. Stejně jako to, že by přehazovali peníze vidlemi.

ČESKÁ POZICE: Roman Janoušek měl ve Švýcarsku zadrženy dvě miliardy korun, to teda není tak málo…

DVOŘÁK: Ano, to je pravda, nesmíte ale zapomenout, že oficiálně podnikali. Tak ať prokáže, kde je vydělal a jak k nim přišel. Myslím, že toto čeká nás všechny. Já se nebojím, nemám problém s tím, abych dokázal, jak jsem přišel ke svému majetku.

ČESKÁ POZICE: Liší se nějak zmínění lidé od šedých eminencí politiky a byznysu, které se tu pohybovaly v 90. letech po pádu komunismu?

„Ti dosavadní vlivní jsou pracovití, nejsou to gangsteři, kteří by používali policejní metody zastrašování. To naopak přišlo znovu až nyní a nevím, které lidské prase toto spustilo.“

DVOŘÁK: Rozdíl je tam velký. Ti dosavadní vlivní jsou pracovití, nejsou to gangsteři, kteří by používali policejní metody zastrašování. To naopak přišlo znovu až nyní a nevím, které lidské prase toto spustilo. Podnikatelé a politici se udávají, posílají na sebe trestní oznámení, vydírají se, pomlouvají jeden druhého u novinářů. Nevím, kdo to začal a kdy přesně se to pustilo. Jsem jen rád, že jsem z toho kolotoče vyskočil, protože to je odporné.

ČESKÁ POZICE: Co říkáte na Janouškův trest za autonehodu, za kterou má jít (zatím nepravomocně) na tři roky do vězení?

DVOŘÁK: Jsem rád, že soudce nepodlehl společenské hysterii a poptávce po lynčování, a zachoval chladnou hlavu. Z laického hlediska mi přijde, že věc posoudil bez emocí.

ČESKÁ POZICE: Nemáte obavu, jak kauzy, ve kterých jste stíhán, pro vás dopadnou? Nemáte strach, že byste nakonec mohl jít do vězení?

DVOŘÁK: Samozřejmě obavu mám. Na druhou stranu máme v rukách tolik materiálů, podkladů a argumentů, že by případný rozsudek byl absolutním ohrožením pro kohokoliv v tomto státě. Myslím si, že ty příběhy jsou zkreslené. Nedošlo k žádným škodám, žádným střetům zájmů. Je to vendeta, nikoliv racionální uvažování.

ČESKÁ POZICE: Kdybyste mohl, vrátil byste se do funkce šéfa dopravního podniku?

DVOŘÁK: Můj sen je nechat si udělat plastickou operaci, konečně být za hezkého kluka, kterého nikdo nepozná. Být anonymním občanem a dělat si věci, které mě naplňují a baví, a žít spokojený život.

Martin Dvořák (43)

Martin Dvořák.

  • Pochází z Brna (jeho matkou je podnikatelka Marie Nováková), část dětství strávil v Praze a ve Varšavě.
  • Vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické.
  • Od roku 1992 do roku 2000 působil převážně v marketingových pozicích několika firem, naposledy coby ředitel marketingu Českého Telecomu.
  • V letech 2000 až 2006 byl generálním ředitelem TV Prima.
  • Od dubna 2007 do prosince 2011 vedl Dopravní podnik hl. m. Prahy. Na post rezignoval po dohodě s tehdejším primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).
  • V únoru 2013 byl s dalšími třemi lidmi obviněn v kauze firmy Cross Point, která ve vestibulech metra prodává jízdenky.
  • Od října 2013 je trestně stíhán i kvůli jízdenkové zakázce pro firmu Neograph. Část z provize pro tuto společnost tekla do offshorové firmy Cokeville Assets na Britských Panenských ostrovech, za niž vystupuje podnikatel Peter Kmeť.

A. Javůrek chudak nevinny :D 9:27 8.7.2014
F. Rudl byli arogantní? 12:13 7.7.2014

Počet příspěvků: 16, poslední 17.7.2014 08:55 Zobrazuji posledních 16 příspěvků.