Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Budoucnost zemního plynu: Tři úhly pohledu

V jakém kontextu se zemní plyn nachází na energetickém trhu? Dle Vratislava Ludvíka má budoucnost, avšak s četnými „ale“...

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Poutníkalf

9. 2. 2014 16:27
Děkuji za reakci
nicméně musím oponovat v bodech a,b. Bohužel o bezpečnosti frakování mám silné pochyby, je třeba si uvědomit, že polovina vody s chemikáliemi zůstává v ložisku. Při tak velkém tlaku, kterým je směs vháněna do ložiska nelze bezpečně zaručit nulový průsak k povrchu, břidlice není zrovna vzor homgení hmoty. Zpracování výplachové vody, jejíž množství je velké, tvoří také problém. Zatím nikdo nepředvedl seriozní anlýzu k dopadům, jen PR kecy těžařů a ekonomické lobby. Vzpomeňme na DDT, který byl kdysi také považován za zázračný inseticid.Zemětřesení může ovlivnit uvolnění metanu z hydrátu jednoduše tím, že se hydrát dostane do spodních proudů. Jistě znáte katastrofu z jezera Nyos, kdy uvolněný CO2 ze dna náhle zabil skoro 1800 lidí v okruhu 25 km. Proč by se takto nemohl uvolnit metan? Chápu, že množství zásob je obrovské, nicméně každý m3 který vytěžíme přednostně z rizikových oblastí jde k dobru, tak proč frakovat?
0 0
možnosti
Foto
Fakt nejsem geolog,
ale z dostupných pramenů jsem přesvědčen, že riziko frackingu u břidlicového plynu není nijak dramatické. Hlavní chemickou substancí je NaCl, tedy sůl kuchyňská; zbylé přísady jsou objemově nízké (nechtějte prosím po mě, abych je vyjmenoval :-) ). Co se týče často diskutované otázky spotřeby vody, tak na jeden vrt je třeba množství, odpovídající roční spotřebě na zalévání golfového hřiště (to jsem si nevymyslel, jen převzal z dokumentů MU Brno). Riziko je tedy pouze v míře těsnosti a pevnosti dočasného bazénu na záchyt vody. Pokud je mi známo, došlo pouze jednou - a to v Austrálii - k úniku této vody do volného terénu. Souhlasil bych s Vámi v případě frackingu na úrovni uhelných ložisek (coal bed methan), kde dochází k prolínání spodních vod s těžbou metanu. Fracking se v polovině devadesátých let zkoušel na Ostravsku právě v těch "méně bezpečných" hloubkách. V prvé řadě nedošlo k žádné kontaminaci životního prostředí, v řadě druhé se prokázalo, že míra plasticity černého uhlí je u nás vysoká, takže se v krátkém čase po rozrušení opět slilo a plyn přestal plynout. Kdoví, jaké vlastnosti mají naše plynové břidlice...
0 0
možnosti

Poutníkalf

12. 2. 2014 10:35
jen bych si dovolil upřesnit
Směs pro frakování není jen voda, písek, sůl, ale obsahuje další pomocné látky. Každý těžař má složení vlastní. V Americe se uvádí až 600 položek mimo jiné třeba chlorovodík či metanol. Ač je obsah látek max 5 %, stále se bavíme o tisících litrech chemikálií každý rok. Americká těžba probíhá v odlehlých oblastech, tudíž mohou riskovat. Zde je prakticky co 5km vesnice či město a riziko, že dojde k havárii na povrchu, nebo únik frakovací směsy s plynem do zlomu (a tedy k povrchu) je zbytečně vysoké, pokud máme jiné alternativy. A vzhledem k nákladnosti této těžby je pravděpodobné, že těžaři budou šetřit kde se dá.
0 0
možnosti