Bude se porcovat Šumava?

Senátor Tomáš Jirsa z ODS sepsal návrh zákona o Národním parku Šumava. Jeho součástí je převod 770 hektarů do třetí zóny, snadněji zastavitelné. Nahrává spekulantům – zdůrazňují zástupci ekologických organizací. Ke kritice Jirsova návrhu se přidalo i ministerstvo životního prostředí.

Jan Charvát 26.9.2014
Zasahování lidí do lesních ekosystémů v Národním parku Šumava skončí, až jejich vývoj bude odpovídat dynamice přírodního lesa s plně fungujícími spontánními autoregulačními procesy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zasahování lidí do lesních ekosystémů v Národním parku Šumava skončí, až jejich vývoj bude odpovídat dynamice přírodního lesa s plně fungujícími spontánními autoregulačními procesy. | foto: © ČESKÁ POZICE, montážČeská pozice
Zasahování lidí do lesních ekosystémů v Národním parku Šumava skončí, až jejich vývoj bude odpovídat dynamice přírodního lesa s plně fungujícími spontánními autoregulačními procesy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nové dělení zón Národního parku Šumava (NPŠ) existuje teprve na papíře, ale už teď naráží na tuhý odpor. Návrh zákona z dílny senátorů z ODS počítá s převedením 770 hektarů pozemků z nejpřísněji chráněné části Šumavy do takzvané třetí zóny, která snáz podléhá snahám o zastavění.

A ekologové protestují. Nechali si vypracovat analýzu, podle níž jsou majiteli těchto parcel minimálně z pětiny lidé napojení na senátory, a také realitní kanceláře či developeři, kteří za převodem vidí lákavou příležitost pro masovou výstavbu na úkor ochrany přírody. „Stovky hektarů pozemků jsou ve vlastnictví firem a osob, u nichž lze důvodně usuzovat na zájem výstavby nemovitostí nebo spekulaci s pozemky,“ varuje Jana Hrdličková z Hnutí Duha.

Ministerstvo je proti

Vedení NPŠ ani ministerstvo životního prostředí se senátní předlohou, která míří do sněmovny, nesouhlasí. Naopak tvůrci zákona a majitelé pozemků včetně obcí tvrdí, že živelná výstavba na „odkrojeném“ území nehrozí. „Většina takových pozemků je určena územními plány pro veřejnou zeleň či budování veřejně prospěšných staveb a veřejné infrastruktury. Obec Modrava nepotřebuje takto nabytý majetek rozprodávat spekulantům,“ hájí zákon starosta Modravy Antonín Schubert, který je zároveň předsedou Svazu obcí NP Šumava.

Navrhovatel zákona senátor Tomáš Jirsa (ODS) motiv spekulací rovněž popírá: „Třetí zóna není zastavitelná.“ Skutečnost je ale v tomto směru trochu jiná. I národní park třetí zónu charakterizuje jako „území člověkem značně pozměněná“, kde jsou „střediska soustředěné zástavby“.

Při velikosti pozemku 1000 metrů čtverečních by změna hranic třetí zóny teoreticky představovala 7700 budoucích stavebních parcel v celkové hodnotě až 23 miliard korun.

Parcely určené návrhem zákona k převodu jsou zatím vedené jako zemědělská půda a v blízkosti obcí, kde je silný tlak na další výstavbu. Tu však musí odsouhlasit příslušný odbor státní správy národního parku a změna územního plánu. Potom by hodnota takových pozemků prudce vzrostla. Ceny stavebních parcel se v obcích na území šumavského národního parku pohybují od 1000 do 3000 korun za metr čtvereční. Při velikosti pozemku 1000 metrů čtverečních by tedy změna hranic třetí zóny teoreticky představovala 7700 budoucích stavebních parcel v celkové hodnotě až 23 miliard korun.

Také současný ředitel parku Pavel Hubený, podobně jako někteří ekologové, vidí v převodu pozemků do třetích zón problém a nesouhlasí s ním. Senátní předloha podle něj navrhuje převádět i území, která jsou ekologicky velmi hodnotná. „Základní ochranné podmínky se týkají hlavně prvních a druhých zón a na zónu třetí se už při schvalování výstavby pohlíží značně benevolentněji – hůř se prokazuje veřejný zájem na ochraně přírody. Zájmem privátních vlastníků je pochopitelně převod jejich pozemků do třetích zón, protože v okamžiku, kdy se tam dostanou, je snadnější prosadit zde výstavbu,“ uvedl Hubený pro ČESKOU POZICI.

Narušení rázu krajiny

V praxi podle Hnutí Duha správa národního parku s výstavbou v cenných lokalitách běžně souhlasí, rozhodnutí jsou závislá na jejím personálním i politickém obsazení. V minulosti tedy vedení parku vydalo souhlasná stanoviska i ke stavbám významně narušujícím ráz krajiny. Jako příklad uvádějí ekologové apartmánové sídliště v Borové Ladě.

Obce bývají výstavbě mnohdy nakloněny. Ve Filipově Huti patřící pod Modravu je už nyní většina nově převáděných pozemků v územním plánu vedená jako zastavitelná plocha. Po změně zonace jsou tedy prakticky připravené k výstavbě.

ČESKÁ POZICE již dříve popisovala také záměr výstavby lanovky na vrch Hraničník u obce Nová Pec. I v tomto případě chce senátní návrh původně první a druhou zónu parku v místě, kudy má lanovka vést, přeměnit na zónu třetí. Lanovce by musely ustoupit staré a přírodně hodnotné smrky.

Za zmínku rovněž stojí, že mezi majiteli pozemků navržených na změnu figuruje mnoho známých jmen.

Osobní vazby

Například František Talián – poradce navrhovatele zákona, senátora Tomáše Jirsy – má nakoupené parcely v okolí několika obcí národního parku. Talián již na Šumavě provozuje řadu hotelů a penzionů, dle katastrálních map vlastní v přilehlých lokalitách alespoň 16 tisíc metrů čtverečních. Při ceně 3000 korun za metr čtvereční by teoreticky mohl jejich prodejem získat 48 milionů korun. Podnikatel nicméně tvrdí, že tam stavět nehodlá. „Proč bych tam měl chtít stavět? Vždyť na Šumavě už kvůli zeleným a duhovým aktivistům už nejsou vůbec žádní turisté. K čemu by mi tam byly hotely?“ zlobí se Talián.

Navrhovatel zákona Jirsa osobní vztah s podnikatelem netají, nevidí v něm však nic podezřelého. „Ano, s JUDr. Františkem Taliánem jsem v přátelském vztahu. Je právník a je můj nesmluvní poradce. Radí mi v otázkách, kterým jako podnikatel rozumí – daně, zaměstnanost, podnikání. A samozřejmě konzultujeme i Šumavu,“ říká senátor.

Rozsáhlé parcely v obci Stožec patří firmě Silvanus, jednatelem je Jiří Vlach, bývalý poslanec ODS. U Rejštejna spoluvlastní pozemky čtverečních David Černý, člen ODS Prachatice.

Příkladů napojení majitelů pozemků na politiky je více. Rozsáhlé parcely v obci Stožec například patří firmě Silvanus, jejímž jednatelem je Jiří Vlach, bývalý poslanec a místopředseda ODS. U Rejštejna zase spoluvlastní pozemky o výměře 26 600 metrů čtverečních David Černý, člen ODS Prachatice. Černý tam již provozuje penzion a kemp. A plánuje jeho rozšiřování. „Všechny pozemky jsme kupovali za účelem provozování areálu a pozdějšího prodeje, takže na našich záměrech se nic nemění,“ poznamenal pro ČESKOU POZICI Černý.

Lidé z ODS

Důvodem, proč mezi majiteli parcel hojně figurují lidé z ODS, může být někdejší značný vliv strany v jižních Čechách. Jiří Vlach byl do listopadu 2013 šéfem společnosti Regionální rozvojová agentura jižních Čech, jejímiž akcionáři jsou Svaz měst a obcí Jihočeského kraje, kraj a tamní hospodářská i agrární komora.

V dozorčí radě či představenstvu této firmy léta působí i další známá jména, například senátor Jirsa, dále poslanec Jan Zahradník (ODS), rovněž podporovatel senátního návrhu zákona, nebo Pavel Dlouhý, považovaný za jednoho z mocných zákulisních hráčů jihočeské ODS i ve vztahu k šumavským pozemkům.

Organizace Transparency International spojení politiků s majiteli pozemků považuje za nešťastné. Není to však podle ní poprvé, kdy se ti samí senátoři ve vztahu k Šumavě pokoušejí prosadit kontroverzní návrh.

„Opět se tím potvrzuje, že lobby místních starostů a politiků má v Senátu velmi silné zastoupení. V této souvislosti bych ráda připomněla případ zákonného opatření Senátu z počátku října minulého roku, které – díky pozměňovacímu návrhu podanému panem senátorem Pavlem Eybertem (ODS) – umožnilo zvýšení limitů pro zakázky malého rozsahu, u kterých není třeba aplikovat formální postup dle zákona o veřejných zakázkách,“ poznamenala k tomu Helena Joachimsthalerová z Transparency International.

V Modravě parcely navržené k převodu na zastavitelné zase vlastní uhlobaron Zdeněk Bakala, který už má v obci velkolepé sídlo a také trvalé bydliště.

Mezi majiteli šumavských pozemků je i řada realitních kanceláří či developerů, například Nemo reality či Eurobuild s. r. o., u kterých záměr výstavby již vyplývá z předmětu jejich podnikání. V Modravě parcely navržené k převodu na zastavitelné zase vlastní uhlobaron Zdeněk Bakala, který už má v obci velkolepé sídlo a také trvalé bydliště. Jeho plány s pozemky nejsou známy.

Největší díl pozemků nově navržených do třetí zóny, zhruba 60 procent, je stále ve vlastnictví státu.

I to může být problém. V případě, že je ředitel správy parku prohlásí za majetek nepotřebný k ochraně přírody, může je se souhlasem ministerstva životního prostředí prodat. „Máme důvodnou obavu, že osoby, které návrh zonace vypracovaly (patřil mezi ně například bývalý ředitel Jiří Mánek) počítaly s tím, že v době, kdy ODS obsadila vedení parku a ministerstvo svými lidmi, bude po schválení zákona přistoupeno k prodeji těchto pozemků,“ domnívá se Hrdličková.

Podle Jirsy se však návrh zákona absolutně neřídí tím, kdo jaké parcely vlastní. „V rámci území Národního parku Šumava existují, odhaduji, tisíce vlastníků. Celá tato konstrukce, pozemky vs. zákon, je nesmyslná manipulace některých nevládních organizací a jimi placených žurnalistů,“ stojí si za svým senátor.

Zóny v Národním parku Šumava

Zóny v Národním parku Šumava

  • I. zóna – přísná přírodní

Zahrnuje nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy: pralesovité zbytky lesů, mokřady a vrchovištní rašeliny. Území I. zóny je ponecháno přirozenému vývoji bez ovlivňování člověkem.

  • II. zóna – řízená přírodní

Zahrnuje zbývající převážnou část lesních a ostatních ekosystémů s různým stupněm skladby a stavu porostů od původních přes změněné až po silně poškozené a geneticky nevhodné. Cílem veškeré činnosti je udržení přírodní rovnováhy a postupné přibližování stávajících ekosystémů (cestou usměrňování a rekonstrukce) přirozeným společenstvům.

  • III. zóna – okrajová

Zahrnuje území člověkem značně pozměněná a střediska soustředěné zástavby. Cílem je udržet a podporovat využívání této zóny pro trvalé bydlení, služby, zemědělství, turistiku a rekreaci, pokud to není v rozporu s posláním národního parku.

Obce: obavy nejsou na místě

Nicméně obavu o budoucnost některých státních pozemků, které senátoři navrhují převést do třetí zóny, sdílí i současné vedení ministerstva. Platná legislativa, konkrétně zákon o státním pozemkovém úřadu, totiž zakazuje převádět pozemky v prvních a druhých zónách národních parků. Změnou zonace (rozšíření třetí zóny) má být však podle ministerstva umožněn převod některých pozemků na obce.

„Tento převod je v řadě případů smysluplný, například převody ostatních ploch v centrech obcí či místních komunikací, v jiných případech je z pohledu ochrany přírody problematický, neboť v intravilánech obcí či jejich těsné blízkosti se vyskytuje řada přírodovědně hodnotných lokalit s výskytem vzácných rostlinných či živočišných druhů (například České žleby či Filipova Huť – pozn. red.),“ říká k tomu náměstek ministra Vladimír Dolejský.

Dle předsedy Svazu obcí NP Šumava a starosty Modravy Antonína Schuberta však poškození přírody, masivní výstavba či rozprodávání pozemků obcemi nehrozí. „Pokud existuje obava ze strany státu, pak není nic jednoduššího, než zakotvit institut ochrany pozemku před spekulací do smlouvy o převodu pozemku,“ říká starosta. Navíc tvrdí, že půjde převádět pouze pozemky, které jsou platnou územně plánovací dokumentací definovány jako zastavěná a zastavitelná území.

Náměstek ministra Vladimír Dolejský však nechce zvláštní zákon pouze pro Šumavu, ale přichystal novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která má zjednodušit a zpřehlednit legislativu všech českých národních parků. Sněmovna by o novele měla hlasovat v listopadu.

Kromě převodu pozemků do třetích zón se očekává vášnivá diskuse i kolem rozsahu nejpřísněji chráněných prvních zón. V tom se ministerský i senátní návrh shodují, rozsah by měl být rozšířen z 13 na 26 procent. Prezident Miloš Zeman se však již nechal slyšet, že zákon rozšiřující rozsah prvních zón bude vetovat. Národní park Šumava by chtěl úplně zrušit.

Realitky, developeři, jihočeská ODS i Bakala

Hnutí Duha vloni požádalo ministerstvo životního prostředí podle zákona o svobodném přístupu k informacím o souřadnice zón, které se mají v národním parku změnit na zastavitelné. Majitelé těchto území

  • JUDr. František Talián

Poradce senátora Jirsy a majitel vydavatelství Fortuna. Pozemky Nové údolí, Stožec, Srní, Strážný atd., celkem přibližně 16 ha.

  • Zdeněk Bakala

Finančník. Pozemky u obce Modrava.

  • Silvanus

Majitelem je bývalý místopředseda ODS Jiří Vlach. Pozemky ve Stožci.

  • Nemo reality

Realitní kancelář. Pozemky ve Strážném, Stožci atd.

  • Borová Lada Project, s. r. o.

Realitní kancelář z Prahy. Pozemky ve stejnojmenné obci jsou zasíťované, zčásti zastavěné novými apartmány, které tam vznikly v první a druhé (tedy nestavební) zóně.

  • JUDr. David Černý

Člen ODS Prachatice, kandidoval do zastupitelstva Prachatic, v letech 2000 až 2004 byl na magistrátu Prahy 10. Spolumajitel pozemků v Rejštejně o výměře 26 600 metrů čtverečních.

  • Vejvoda BL, s. r. o.

Pronájem nemovitostí. Pozemky v Borové Ladě.

  • Pavel Zavaďák

Jednatel ve stavebních firmách a realitních kancelářích (bydliště Praha). Spolumajitel pozemku v obci Kvilda s výměrou 4438 metrů čtverečních.

  • Eurobuild, s. r. o.

Developerská firma, realitní kancelář nabízející „luxusní nemovitosti“. Například pozemek v Srní