Bude mít Nový Zéland novou vlajku s kapradinou?

Premiér Nového Zélandu John Key chce svou zemi mentálně odtrhnout od Velké Británie – změnou zástavy, jíž dosud vévodí britský Union Jack. Ve dvou referendech si Novozélanďané mají vybrat nový státní symbol nezaměnitelný s vlajkou Austrálie.

O své nové vlajce rozhodnou Novozélanďané v referendu příští rok v březnu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy O své nové vlajce rozhodnou Novozélanďané v referendu příští rok v březnu. | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
O své nové vlajce rozhodnou Novozélanďané v referendu příští rok v březnu.

Hokejoví komentátoři často označují Kanadu za zemi javorového listu. A současní mistři světa jej mají hrdě na svých červenobílých dresech. Kdo si vzpomene, že ještě v roce 1964 se na počest kanadského hokejového mužstva vytahoval červený prapor, který měl v levém horním rohu britskou vlajku nazývanou Union Jack a uprostřed státní znak. Až 15. února 1965 byl nahrazen ikonickým javorovým listem.

Kanadským příkladem se s 50letým zpožděním inspirovala další bývalá britská kolonie – Nový Zéland. Ten v uplynulých měsících řešil novou podobu své vlajky, jíž by už Union Jack neměl vévodit – pokud příští rok v březnu v referendu dosavadní státní symbol své místo na stožárech neobhájí.

Ani ovce, ani kiwi

Poté, co novozélandský ministerský předseda John Key potřetí vyhrál volby, na začátku roku 2014 prohlásil: „Věřím, že nastal správný čas, aby Novozélanďané zvážili změnu designu vlajky, která lépe odráží náš status moderního, nezávislého národa.“ Dosavadní standarta, na které je na modrém podkladu znázorněn červenobílými hvězdami Jižní kříž a levému hornímu rohu dominuje Union Jack, mu symbolizuje „koloniální a postkoloniální éru, jejíž čas pominul“.

V polovině srpna nezávislá komise pro posouzení vlajky provedla užší výběr 40 kandidátů, mezi kterými už kiwiové pšoukající duhu ani další recesistické návrhy zástavy nejsou

Jeho pravicová Národní strana odstartovala kroky ke změně. Vyhlásila veřejnou soutěž, do níž kdokoliv mohl poslat svůj návrh. Amatérští vexilologové se chtivě pustili do díla a poslali 10 293 variant. Vedle seriózních designů se objevily i humoristická dílka připomínající dětské omalovánky, na kterých často figuroval endemický nelétající pták kiwi nebo z Evropy dovezená ovce. Mimochodem, když Kanaďané přemýšleli o nové podobě své vlajky, někteří na ní chtěli mít bobra, zatímco jiní losa.

V polovině srpna nezávislá komise pro posouzení vlajky provedla užší výběr 40 kandidátů, mezi kterými už kiwiové pšoukající duhu ani další recesistické návrhy zástavy nejsou. Mezi vyvolené se dostali jen tři základní motivy v různých barevných a grafických obměnách – souhvězdí Jižní kříž, stříbrná kapradina – symbol novozélandské flóry – a koru, do spirály svinutá kapradina, která se často objevuje na uměleckých dílech původních Maorů. Jen jeden návrh, který prošel do dalšího kola, obsahuje Union Jack, přičemž jeho rovné linie jsou vylepšeny „kudrlinkami“ koru.

Originální návrhy

Předseda komise pro posouzení vlajky John Burrows před novináři výběr obhajoval: „Při vybírání alternativ jsme se řídili tím, že potenciální nová vlajka musí být nezaměnitelně z Nového Zélandu, vychvalovat nás jako pokrokový a otevřený národ, který je spojený se svou přírodou, uvědomuje si svou minulost a má vizi budoucnosti.“

Sloučit všechny tyto záležitosti na malém obdélníku látky není snadné. Například v Kanadě dlouho přemýšleli, jak na něj vtěsnat původní populaci, anglické a francouzské kolonialisty, takže některé návrhy byly přeplácané. Nakonec se rozhodli pro biologický motiv, který je pro zemi typický bez ohledu na historii.

Všechny novozélandské návrhy v užším výběru vypadají originálněji než červenobílomodré trikolóry, kterými se od sebe téměř nerozpoznatelně identifikovaly po pádu železné opony nové slovanské státy

Podobná situace nastala i v Jihoafrické republice po konci apartheidu na počátku devadesátých let, kdy z vlajky také odstraňovala Union Jacka. Politici se nemohli na žádné nové variantě dohodnout, přičemž se blížila chvíle, kdy se měla moci ujmout černošská většina. Nakonec se dohodl vyjednavač dosavadní bělošské vlády se zástupcem Afrického národního kongresu a nechali multietnickou republiku znázornit šesti barvami s tím, že jde o prozatímní řešení. Jenže pestrá standarta se lidem zalíbila, takže další úvahy o změně brzy padly a žádný motiv z přírody se nehledal.

Všechny novozélandské návrhy v užším výběru vypadají originálněji než červenobílomodré trikolóry, kterými se od sebe téměř nerozpoznatelně identifikovaly po pádu železné opony nové slovanské státy, jež vznikly na místě rozpadajících se federací. Nově nezávislé republiky tehdy prováhaly šanci zapsat se do povědomí lidí, kteří žijí o několik stovek kilometrů dále. Kdo ve světě kromě vexilologů rozezná vlajku Slovinska a Slovenska? Jako by nestačilo, že se obě země jmenují skoro stejně.

Union Jacka nechceme

Z této 40členné skupiny komise pro posouzení vlajky 1. září oznámila čtyři finalisty – na třech je kapradina (na dvou v kombinaci s Jižním křížem) a na jedné černobílé koru. Z nich vyberou voliči v referendu letos na přelomu listopadu a prosince. Vítěz tohoto klání pak příští rok v březnu svede souboj s dosavadní vlajkou, zda ji nahradí, či nikoliv.

Proč je pro Novozélanďany natolik důležitá kapradina? Její stříbrný list diagonálně položený na černém podkladu dlouhodobě používají sportovní výběry 4,5milionového národa – především obávání ragbisté All Blacks, kteří, oblečení pouze v černém, před zápasy vždy zastrašují své soupeře bojovým maorským tancem haka. Rostlinný symbol figuruje i ve státním znaku, na jednodolarové minci nebo v armádních odznacích.

Diskuse o zástavě bez Union Jacka se stejně jako v Austrálii vedou v podstatě od vyhlášení nezávislosti, i když na Novém Zélandu nejsou spojované se zrušením monarchie a vyhlášením republiky

Dlouho byl stoupencem této černobílé varianty i premiér Key, protože mu nejvíce připomíná kanadský javorový vzor. Poté, co se však nedávno začala stále častěji ve zpravodajství objevovat černá vlajka s bílým arabským nápisem Islámského státu, odklonil se od této varianty k veselejší modročervenobílé kombinaci, ze které se na úhlopříčce opět vyloupne kapradina. Autor toho návrhu Kyle Lockwood tvrdí: „Stejně jako javorový list křičí ,Kanada‘, stříbrná kapradina ,Nový Zéland‘.“

Pokud se s tímto pokřikem probije až do souboje se současnou vlajkou, nebude mít snadný úkol. Debata o nové standartě je pouze Keyova iniciativa. Diskuse o zástavě bez Union Jacka se stejně jako v Austrálii vedou v podstatě od vyhlášení nezávislosti, i když na Novém Zélandu nejsou spojované se zrušením monarchie a vyhlášením republiky. Jenže zrovna teď není po změně velká poptávka.

Dle římských císařů

Proti Keyovi, jenž vládu vede od roku 2008, stojí všechny opoziční strany – vadí jim posloupnost referend. Podle nich by první otázka měla znít, zda Novozélanďané vůbec nový symbol chtějí. A pokud by řekli ano, pak teprve vybírat náhradu. Zlobí je i vysoké náklady na uspořádání soutěže návrhů, vyhlášení dvou plebiscitů a následná výměna zástav – od úřednických vizitek až po sloupořadí před budovou OSN v New Yorku.

Celá legrace přijde v přepočtu na půl miliardy korun, které by podle novozélandských levicových politiků mohly jít na užitečnější sociální projekty, jež země navzdory svému bohatství potřebuje. Zaznívají i názory, že premiéru Keyovi je podoba vlajky ve skutečnosti lhostejná a jen dle římských císařů dává lidu „hry“, aby se nestaral o podstatnější záležitosti.

Zaznívají i názory, že premiéru Keyovi je podoba vlajky ve skutečnosti lhostejná a jen dle římských císařů dává lidu „hry“, aby se nestaral o podstatnější záležitosti

Key se brání, že náklady se vrátí díky marketingové výhodnosti nové vlajky. Už si ji nikdo nebude plést s australskou, která je té novozélandské podobná natolik, že by se mohly dát do dětských časopisů s titulkem Najdi pět rozdílů. „Jak moc je cenné, že lidé budou snadno rozeznávat a kupovat naše produkty? Nakonec to pro nás budou miliardy,“ argumentoval Key před novináři, že vexilologická originalita bude mít dopad na mezinárodní image země.

Větším problémem než odpor opozice je pro premiéra apatie veřejnosti. Když komise pro posouzení vlajky projížděla města, nechodily na veřejné debaty davy, ale jen jednotlivci – třeba v Christchurch pouze deset. Ve všech průzkumech veřejného mínění se také občané staví proti změně – podle srpnového průzkumu New Zealand Herald byly proti tři čtvrtiny. Jedním z argumentů, především veteránů, je účast Nové Zélandu ve válečných konfliktech, v nichž pod dosavadním praporem umírali jeho vojáci. Odstranění vlajky by podle nich bylo urážkou padlých.

Také Fidži

V odstraňování Union Jacku není v Oceánii Nový Zéland sám. Do finále míří také výběr vlajky pro Fidži, které chce novou verzi představit 11. října během oslav 45. výročí nezávislosti. Zatím je vybráno 23 finalistů. Většinou mají blankytný podklad s motivy slunce, hvězd, želvy, mušle nebo kanoe s plachtou.

Pokud na Novém Zélandu a Fidži změna projde, zůstane Union Jack pouze Austrálii a Tuvalu. A samozřejmě Velké Británii – alespoň do doby, než se od ní odtrhne Skotsko.

Pokud na Novém Zélandu a Fidži změna projde, zůstane Union Jack pouze Austrálii a Tuvalu. A samozřejmě Velké Británii – alespoň do doby, než se od ní odtrhne Skotsko. Každopádně je pozitivní, že do změny státního symbolu premiér Key zapojil celý národ. Ať už bude jeho rozhodnutí jakékoliv, bude platné na mnoho let dopředu a nestane se to, co v prezidentské republice Malawi na jihovýchodě Afriky.

Tam nechal v roce 2010 prezident Bingu wa Mutharika nahradit na černočervenozelené zástavě vycházející slunce za jeho plný kotouč, aby tím vyjádřil, že se země z rozvojové už stala rozvinutou. Ale lid si pro nápad, který v reálném životě neměl žádný podklad, nezískal. Když pak v dubnu 2012 na infarkt zemřel, jeho viceprezidentka a nástupkyně Joyce Bandová se pokusila obyvatele získat na svou stranu tím, že starou oblíbenou vlajku vrátila na stožáry.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.