Brněnský „převrat“ v hlasitosti: Maximálně 50 decibelů

Krajský soud v Brně dal za pravdu Jiřímu Novákovi, který si léta stěžoval na hluk z brněnského náměstí Svobody, kde bydlí. Jeho právo na klid – 50 decibelů v ročním průměru – vyhrálo, a nikoli nad soukromým pořadatelem, ale nad městem. Rozsudek dává velkou šanci uspět všem Čechům, jimž venkovní produkce obdobně znepříjemňují život.

Eliška Nová 23.5.2017
Jiří Novák, brněnský vítěz nad hlukem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Novák, brněnský vítěz nad hlukem. | foto: Foto Marie StránskáMAFRA
Jiří Novák, brněnský vítěz nad hlukem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Na brněnském náměstí Svobody se objevila neobvyklá cedule. Nad programem velikonočních slavností se městská část Brno-střed omlouvala, že musí omezit doprovodné akce, protože jí soud nařídil ubrat na hlasitosti. A to na 50 decibelů v ročním průměru – to odpovídá hluku, který vzniká při běžném rozhovoru.

Brněnský „převrat“ je důsledkem verdiktu soudu, u něhož uspěl Jiří Novák. Léta si na hluk z náměstí, kde bydlí, stěžoval a jeho právo na klid vyhrálo. Rozsudek tak dává velkou šanci na úspěch lidem po celé republice, kterým venkovní produkce obdobně znepříjemňují život. A není jich málo! Podle loňského průzkumu hluk z ulice vadí 44 procentům Čechů. Příběhu dodává váhu, že Novák nevyhrál nad soukromým pořadatelem, ale nad městem. Jsou to totiž právě obce, jimž náleží povinnost venkovní rámus korigovat.

Úprava vyhláškou

Na dopravu, letiště i produkci uvnitř budov platí zákonné limity, hlídají je hygienické stanice, ale na venkovní produkce platí od prosince 2015 vlastní, volnější režim. Obce si normy upravují samy vyhláškou, protože venkovní koncerty a další akce nevystavují člověka hluku dlouhodobě, a dopad na zdraví se tak těžko měří. „Města nejlépe posoudí přínosy, protože na podobných akcích vydělávají. Jenže někteří lidé jsou na to choulostiví,“ říká Leoš Heger (TOP 09), bývalý ministr zdravotnictví. U permanentního hluku platí, že nebezpečí pro zdraví začíná nad 70 decibely.

Obce si normy upravují samy vyhláškou, protože venkovní koncerty a další akce nevystavují člověka hluku dlouhodobě, a dopad na zdraví se tak těžko měří

Leoš Heger dává za příklad Hradec Králové, kde každý rok tradičně probíhá festival Rock for People, na který si řada lidí stěžuje. Není to ale věc, která by podle exministra byla zdraví škodlivá. „Je namístě, když se to posuzuje lokálně a rozhodnou více méně politicky, nikoliv exaktním měřením. Ale je pravda, že ne vždy se všechny obce chovají zcela standardně. Stává se, že se do územního plánu dostane hlučná provozovna a lidi obtěžuje. Typickým příkladem je magistrála v Praze, která prochází městem. Tam není žádné řešení,“ míní Heger.

Proti novele zákona o ochraně zdraví, jež stanovila, že o venkovní produkci mají rozhodovat obce, se postavila například senátorka Jitka Seitlová (za KDU-ČSL a Zelené). Působila jako zástupkyně ombudsmana za Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. „Hluk patří mezi obtěžující nebo zdraví ohrožující kontaminanty prostředí a bývá jednou z nejčastějších stížností osob institucím veřejné správy. Může být příčinou zdravotních obtíží. Podle aktuálních studií Světové zdravotnické organizace umírá v EU na nemoci jím způsobené několik tisíc osob ročně,“ uvedla Seitlová.

Někdy občan

Odpůrci omezování venkovních akcí argumentují tím, že na vybraných místech, a patří mezi ně i centra měst, nelze očekávat, že budou zrovna reklamou na ticho. Zatímco Krajský soud v Brně dal za pravdu Jiřímu Novákovi, Nejvyšší správní soud vydal loni jiný rozsudek. V něm říká, že v některých případech je to právě občan, kdo se má přizpůsobit.

Zatímco Krajský soud v Brně dal za pravdu Jiřímu Novákovi, Nejvyšší správní soud vydal loni jiný rozsudek. V něm říká, že v některých případech je to právě občan, kdo se má přizpůsobit.

„Nelze zakázat činnosti společensky běžné, přijatelné, takříkajíc normální. Podle rozšířeného senátu je třeba hledat proporci mezi mírou zátěže, její četností a společenským a kulturním významem akce. Na jedné straně je přirozené, že čas od času, typicky v letní festivalové sezoně, budou muset i občané určité obce, kteří nejsou fanoušky toho či onoho hudebního žánru, strpět hlučnou hudební produkci,“ uvedl na webu Epravo.cz předseda senátu Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. Musí ale podle něj jít o dočasné hlukové zatížení.

Senát v tomto případě rozhodoval o hudebním festivalu Mighty Sounds 2012. Hygienická stanice tehdy dala organizátorovi za porušení norem pokutu 360 tisíc, ministerstvo zdravotnictví ji poté snížilo na 260 tisíc korun. Organizátor se ale bránil u soudu, a u Nejvyššího správního uspěl. Jsou to většinou právě organizátoři, kdo skončí u soudu. Brněnský rozsudek je jiný v tom, že na lavici obžalovaných usedlo město. Poslední slovo bude mít ještě Nejvyšší soud, kam Brno podalo dovolání.

Osvojování řeči

Podle Státního zdravotního ústavu může mít hluk vliv například na osvojování řeči a čtení u dětí nebo na poruchy spánku. „Když někdo žije v prostředí, kde je příliš hlučno, škodí to sluchu, může to způsobit neurózy i kardiovaskulární onemocnění,“ vyjmenovává exministr zdravotnictví Heger důsledky, jež může mít kontinuální hluk.

Hluk může mít vliv například na osvojování řeči a čtení u dětí nebo na poruchy spánku

Nárazový hluk je pak podle něho nejhorší v noci a působí jako stresor. „Pak je ještě třetí faktor, který může být pod hladinou škodlivosti, ale je nepříjemný. Když bydlíte na hezkém místě, ale je tam velký rámus, na člověka to nepůsobí dobře. To je ale spíš otázka životního prostředí než medicíny,“ dodává Heger.

Původci hluku a jejich decibely

petardy: 170 decibelů; startující letadlo: 120 decibelů; diskotéka: 110 decibelů; vrtačka: 97 decibelů; motorová vozidla, vlak: 90 decibelů; tramvaj: 85 decibelů; zvonění telefonu: 85 decibelů; chrápání: 80 decibelů; vysavač: 80 decibelů; silný déšť: 70 decibelů; frekventovaná ulice: 70 decibelů; kvákání žáby: 64 decibelů; hovor: 60 decibelů; běžný pouliční hluk: 50 decibelů; televize při běžné hlasitosti: 55 decibelů; tichá ulice: 30 decibelů; šum listí: 20 decibelů

  • Trvalé vystavení zvuku nad 70 decibelů má negativní vliv na zdraví.
  • Práh bolesti: 130 decibelů
  • Práh nepříjemnosti: 120 decibelů

Zdroj: bydlímlépe.cz



Počet příspěvků: 3, poslední 29.5.2017 11:52 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.