Brněnské mikroskopy přitahují pozornost. Už 60 let

Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR získal pro svůj „excelentní tým“ vyvíjející metody holografické endoskopie, jejíž pomocí se dají „prosvítit“ živé tkáně, dotaci ve výši 179 milionů korun. S výzkumem se začne u myší.

V laboratoři (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V laboratoři (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
V laboratoři (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Celý letošek pojímají slavnostně. Ústav přístrojové techniky Akademie věd, který sídlí v brněnské čtvrti Královo Pole, byl totiž založen před šedesáti lety.

U zrodu stáli legendární vědci v čele s Alešem Bláhou a jeho studenty Arminem Delongem, Vladimírem Drahošem či Ladislavem Zobačem, kteří vyvinuli prototyp stolního elektronového mikroskopu Tesla BS 242, jehož si všiml celý svět – na výstavě Expo 1958 v Bruselu získal zlatou medaili.

Asi třetina světové produkce

Na slavnou tradici navazují nejen brněnské firmy Tescan Orsay, FEI či Delong Instruments, jež se dnes podílejí na třetině světové produkce mikroskopů, ale i „mateřský“ ústav Akademie věd.

„Nechápu, jak tu dříve dokázali jen s tužkou v ruce rozkreslit na prkně celý mikroskop. V dílnách je pak dali dohromady a vyráběli,“ řekla LN ředitelka Ilona Müllerová při vzpomínce na 92letého profesora Delonga anebo Toma Mulveyho z Birminghamu, jenž za socialismu jezdíval za českými kolegy, s nimiž se často přátelil.

„Nechápu, jak tu dříve dokázali jen s tužkou v ruce rozkreslit na prkně celý mikroskop. V dílnách je pak dali dohromady a vyráběli.“

Sama v ústavu pracuje od roku 1973. „U mě je to jako pohádka. Po průmyslovce jsem začínala v dílnách. Až pak mě profesor Drahoš přemluvil, abych šla na vysokou; dálkově jsem vystudovala elektrofakultu VUT Brno,“ vzpomíná Müllerová. Dnes už má ve světě plno kontaktů; pracovala i v Japonsku a v roce 2013 byla oceněna cenou Česká hlava za svůj dlouhodobý a systematický výzkum elektronových mikroskopů, česky drobnohledů.

Pod jejím vedením pracuje 183 lidí. Z toho je 93 výzkumníků a doktorandů, četní jsou i technici. Institut, jenž ve světě vystupuje pod zkratkou ISI, patří bez přehánění mezi „výkladní skříně“ české vědy. Koho by dal vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek ostatním za příklad? „Můžu uvést Ústav přístrojové techniky Akademie věd. To jsou obrovské úspěchy, mají schopnost se z velké části i sami financovat,“ chválil vědecké pracoviště Bělobrádek v interview LN.

I s vracejícím se expertem

Jak již LN informovaly, nově se ústav řadí k institucím s 32 „excelentními týmy“, mezi něž ministerstvo školství rozpustilo pět miliard korun. Projekt Čecha Tomáše Čižmára, jenž po studiích odjel z Brna do skotského St. Andrews, vysoutěžil 179 milionů korun na výzkum moderní holografické endoskopie, kterou se dají „prosvítit“ živé tkáně. Nejprve u myší.

Čižmár loni získal i prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). „Na půl úvazku bude řešit své ERC, na půlku bude u nás. V týmu bude mít kolem deseti lidí, kteří se věnují čtyřem tématům: od fyzikálních modelů šíření světla v optických vláknech přes technickou realizaci získávání obrazu až k tomu, jak se dá vyrobit zařízení typu endoskop a jak je použít třeba na mozek živé myši,“ vysvětluje profesor Pavel Zemánek, vědecký zástupce ředitelky.

„S výzkumem to máme tak napůl: jsou tu týmy základního výzkumu s mnoha články, třeba i v časopisech Nature, ale máme i skupinky technologií, jako je svařování elektronovým svazkem, jež umožňuje svařit věci běžně nesvařitelné.“

Zemánek vedl Čižmárovu doktorskou práci a na příbuzné problematice s ním dlouhodobě spolupracuje. S ERC grantem se výzkum dublovat nemá; v Brně vědci zacílí hlavně na nové přístroje.

Brněnskému ústavu se rýsuje i spolupráce s Fraunhoferem, elitní organizací podporující inovace a průmyslový výzkum. Předevčírem právě s ní v Drážďanech podepsal Bělobrádek a předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová česko-německé memorandum.

„My jsme tradičně vnímáni jako ti, kdo by měli být schopni dělat i aplikace. Pořád si držíme tři hlavní směry, a to už od založení ústavu: elektronová mikroskopie, magnetická rezonance a kryonika a laserové technologie. Dnes je sice máme rozdělené do šesti oddělení, ale je tu vícegenerační kontinuita,“ říká Müllerová.

Nejsou to typičtí akademici. „S výzkumem to máme tak napůl: jsou tu týmy základního výzkumu s mnoha články, třeba i v časopisech Nature, ale máme i skupinky technologií, jako je svařování elektronovým svazkem, jež umožňuje svařit věci běžně nesvařitelné. Naši lidé postavili též svářečku, která je v licenci prodávaná v Německu. I v ní je spousta základního výzkumu, hlubokých znalostí, dalo by se napsat plno publikací, ale ti lidé na psaní nejsou, a přitom vytvářejí zařízení s obrovskou přidanou hodnotou,“ dodává ředitelka s vizí, že ani v budoucnu nechce ústav sklouznout k jedinému pólu bádání.

Unikátní, čilý a chválený

Dobrý zvuk dokazuje i mezinárodní hodnocení ústavů Akademie věd za léta 2010 až 2014. Zahraniční evaluátoři píšou, že mnoho „výsledků je na nejvyšší úrovni... a řada výstupů je esenciálních“. Takové hloubkové hodnocení, kdy museli experti přijít na místo a bavit se s výzkumníky, uznává i Müllerová. Naopak se jí nelíbí spousta alibistického posuzování práce na dálku jen podle jakýchsi bodů a sčítání čárek.

Podle ní je chybou, že se v ČR tolik soutěží o peníze, vědce pak zahlcuje byrokracie a přichází tlak na publikace za každou cenu.

„Pokud napíše někdo jeden dva články za rok, které jsou opravdu kvalitní a přinášejí novinky, tak to přece stačí,“ míní. Osvědčené ústavy by měly mít větší jistotu: „Kdo je z oboru a projde si pár ústavů, jasně pozná, kde to dělají dobře,“ uzavírá Müllerová.

Šedesát let nejen s mikroskopií

  • 1957 - K 1. lednu byl v Brně založen Ústav přístrojové techniky ČSAV.

  • 1961 - Profesor Armin Delong byl jmenován ředitelem ústavu, jejž vedl po dlouhé dekády.

  • 1990 - Redukce ústavu, někteří bývalí zaměstnanci založili firmy Delong Instruments a Tescan a jsou také ve vedoucích funkcích společnosti FEI. 2012 - Při ústavu vznikly z unijních fondů moderní laboratoře ALISI za 513 milionů korun.

  • 2015 - Profesor Delong obdržel od prezidenta republiky medaili Za zásluhy na poli vědy.

  • 2017 - Oslavy šedesáti let ústavu, zahájení projektu „excelentní tým“ v hodnotě 179 milionů korun.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.