Britský finančník žádá od českého státu 13 miliard za 20 let staré úvěry

Ministr financí Miroslav Kalousek zamýšlí vyřešit spor narovnáním, jehož hodnota by se údajně pohybovala kolem miliardy korun.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto ČTKČeská pozice

Miroslav Kalousek řeší problematické dědictví po České konsolidační agentuře (ČKA) a důsledky 20 let starých nejasných změn v zákonech souvisejících se státními garancemi, které se nyní objevily. Ministr financí plánuje uzavřít dohodu o narovnání se dvěma držiteli starých úvěrů z portfolia zaniklé ČKA, kteří již několik let vedou soudní spory s resortem financí, tedy se státem.

Z informací a dokumentů, které má ČESKÁ POZICE k dispozici, vyplývá, že žalovaná částka se pohybuje kolem třinácti miliard korun plus úroky. Žalujícími stranami jsou kyperská firma Nesyros Limited a britská Alde Securities. Za oběma je 70letý britský občan Jonathan Wiesner, o němž z otevřených zdrojů existuje jen málo informací. Wiesner je mimo jiné známý jako obchodník s pohledávkami.

O problému státních záruk ČESKÁ POZICE poprvé informovala v článku:

Kalousek zamýšlí vyřešit spor s Nesyros Limited a Alde Securities narovnáním, jehož hodnota by se údajně pohybovala kolem miliardy korun. Návrh ministerstva financí vypracoval Kalouskův klíčový poradce pro tyto záležitosti Radek Šnábl a schválil náměstek Zdeněk Zajíček (ODS). Ministr svůj návrh na narovnání podložil různými expertními názory. Jeho resort si nechal vypracovat tři nezávislé audity od renomovaných společností a od zkušených právníků.

O případném narovnání bude muset rozhodnout celá vládaMinisterstvo financí obdrželo stanoviska od firem Deloitte Advisory, PricewaterhouseCoopers a Value Added, jejíž šéf Roman Češka si jako bývalý předseda Fondu národního majetku (FNM) možná problematiku státních garancí ještě pamatuje. Právní analýzy byly zpracované dokonce čtyři – od právních firem WGM a Felix a spol., kontrolní právní posudek zhotovili advokátní kancelář Toman, Devátý & Partneři a expert Vladimír Balaš.

Výše narovnání je údajně odvozena z analýzy více než dvou desítek pohledávek. Celkem je proti ministerstvu financí podle informací ČESKÉ POZICE v současné době uplatněno až 160 pohledávek.

Miroslav Kalousek s těmito informacemi seznámil ekonomické ministry již 2. května. Některé z nich zpráva zaskočila, a proto se rozhodli ministerstvo financí a jiné státní organizace požádat o doplňující informace. O případném narovnání totiž bude muset rozhodnout celá vláda.

Jak se Wiesnerovy firmy dostaly ke starým pohledávkám

Předmětem sporů je uplatnění údajných garancí státu zejména za úvěry na trvale se obracející zásoby (TOZ), které byly státním podnikům poskytnuty ještě před zahájením privatizace začátkem devadesátých let minulého století. Úvěry poskytovala tehdejší Státní banka Československá, která je po delimitaci převedla do nově vzniklých komerčních bank.

Závazky z těchto úvěrů na základě zákona o velké privatizaci přešly spolu s privatizovaným majetkem státního podniku na nové vlastníky. Za veškeré závazky však ručil tehdejší Fond národního majetku (FNM). Po zrušení fondu v roce 2005 přešly tyto garance na ministerstvo financí.

Zákon o velké privatizaci byl  několikrát novelizován, přesto ani po 20 letech není zcela jasné, jaký právní výklad je pro státní garance správnýPříslušný zákon z roku 1991 byl v dalších letech několikrát novelizován, přesto ani po 20 letech není zcela jasné, jaký právní výklad je pro státní garance správný, ani soudní judikatury nejsou jednotné. Není tedy divu, že tuto nejasnou právní situaci využili spekulanti.

Úvěry na TOZ v roce 1991 od komerčních bank převzala po svém vzniku státní Konsolidační banka. Zjednodušeně řečeno, podniky, respektive jejich noví vlastníci, měli závazky vůči ní. V průběhu devadesátých let pak vznikla řada nevyřešených pohledávek.

Jak se tyto pohledávky dostaly do rukou britské a kyperské firmy? Několika cestami.

Konsolidační banka velkou část těchto úvěrů (v nominální hodnotě 19 miliard korun) prodala v červnu 2001 v rámci pilotního balíku pohledávek firmě Czech Debt Vehicle 1 (CDV-1) ze skupiny Goldman Sachs za 1,2 miliardy korun, tedy za sedm procent nominální ceny. Podle současného stanoviska ministerstva financí byl prodej uskutečněn bez ohledu na to, že za tyto úvěry ručil nejdříve FNM a po jeho zániku český stát.

Od CDV-1 později část pohledávek koupila za neznámou cenu společnost IV NOVA, která je v roce 2005 prodala britské firmě Alde Securities. Tu vlastní již zmíněný Jonathan Wiesner ze Suffolku. Zajímavé je, že firma Alde Securities tyto úvěry, od nichž odvozuje nároky uplatňované před českými soudy vůči ministerstvu financí, koupila od společnosti IV NOVA pouze měsíc po svém založení.

V roce 2009 získala Wiesnerova Alde Securities i další pohledávky. Jejich cesta byla následující: v roce 2007 získala od České konsolidační agentury, která jako právní zástupkyně Konsolidační banky vznikla v září 2001, jejich balík za 900 milionů korun firma Global Financial Restructuring Czech z americké finanční skupiny GE Capital. Šlo o pohledávky v nominální hodnotě 23 miliard korun vůči různým firmám v konkurzu (Let Kunovice, Milo Holding a další). Od Američanů tyto pohledávky koupila společnost CML z Hradce Králové a poté je prodala Wiesnerově firmě.

Záhadný Brit, o němž lze z otevřených zdrojů dohledat jen málo informací a jehož nikdo z českých finančníků, kteří v minulosti nejvíce obchodovali s pohledávkami, nezná, ovšem české úvěry s údajnými státními garancemi nakupoval dál. V roce 2011 získal za 53 milionů korun kyperskou firmu Nesyros Limited, která patřila do finanční skupiny PPF. V tomto případě cesta pohledávek vyhlížela takto:

  • Firma AB-Credit, kterou stoprocentně kontroluje skupina nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, v roce 2003 koupila od České konsolidační agentury velký blok nebonitních úvěrů (v nominální hodnotě 62 miliardy korun) za 1,2 miliardy korun. Na financování se ale z poloviny podílela společnost Vinaco Holdings Limited z česko-slovenské finanční skupiny Penta, na kterou AB-Credit převedla ideální polovinu pohledávek.
  • V červnu 2010 koupila společnost AB-Credit kyperskou firmu Nesyros Limited, za akcie zaplatila pohledávkami a následně rovněž pohledávkami navýšila základní kapitál. Celková výše pohledávek při těchto transakcích byla 38 milionů korun. Zhruba o rok později pak firmu Nesyros Limited koupila od AB-Credit za 53 milionů korun společnost Kalic Holdings Limited z Britských Panenských ostrovů. Tuto firmu ovládá prostřednictvím Cyproman Services Limited z Kypru právě Jonathan Wiesner.
Bílý kůň Kellnera? Neprokázalo se.

A tak Wiesnerovy firmy Nesyros a Alde již delší dobu vedou spory s českým státem, uplatňují enormní částku až 13 miliard korun s příslušenstvím. Podle informací ČESKÉ POZICE žalující stranu zastupuje i advokát Jan Petřík, bývalý partner advokátní kanceláře BBH, která dlouhá léta úzce spolupracuje s finanční skupinou PPF. Petřík dotazy ČESKÉ POZICE odmítl komentovat.

Skutečnost, že Petřík, který v minulosti pracoval pro PPF, nyní zastupuje Wiesnera, otevřela otázku, zda za britským obchodníkem s pohledávkami ve skutečnosti není Petr Kellner. Pro nejbohatšího Čecha by bylo společensky nepřijatelné, kdyby žaloval český stát, proto vzniklo podezření, zda PPF žaloby nevede prostřednictvím Wiesnera. Podle informací ČESKÉ POZICE si tuto možnost zhruba před půl rokem prověřilo ministerstvo financí a vyšlo najevo, že Wiesner není „bílým koněm“ Kellnera.

ČESKÁ POZICE se u PPF zajímala také o to, zda za žalobami Wiesnerových firem nejsou zájmy této finanční skupiny nebo jejich akcionářů. „Společnost AB-Credit v rámci svých standardních postupů využila potenciál firmy Nesyros ke zhodnocení jejích pohledávek a následně společnost odprodala. S kupující stranou ani s panem Wiesnerem jiné obchodní vazby PPF neměla a nemá,“ reagoval mluvčí PPF Group Radek Stavěl.