Británie: Vražda agenta Litviněnka jako špionážní thriller

Brity ohromila odhalení při soudním vyšetřování smrti ruského zpravodajského důstojníka Alexandra Litviněnka, jenž před více než osmi lety zemřel na otravu radioaktivním izotopem polonia 210.

Dan Macek 10.2.2015
Zběhlý ruský zpravodajec Alexandr Litviněnko na lůžku v londýnské nemocnici po... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zběhlý ruský zpravodajec Alexandr Litviněnko na lůžku v londýnské nemocnici po... | foto: Isifa
Zběhlý ruský zpravodajec Alexandr Litviněnko na lůžku v londýnské nemocnici po... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Svolení s veřejným obnovením vyšetřování Litviněnkovy smrti z roku 2006 přišlo v době nejhlubší krize mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Předkládání důkazů, z nichž některé budou kvůli zachování státních tajemství slyšeny neveřejně, bude pokračovat do března a zveřejnění výsledků vyšetřování se předpokládá do konce roku.

Důkazy, které byly zatím předloženy, ovšem podle deníku The Daily Telegraph už nyní „patří mezi vůbec nejvíc ohromující skutečnosti, jaké v anglické soudní síni kdy zazněly“. Kdyby šlo o epizodu ve špionážním thrilleru, lidé by se jí možná vysmáli jako málo věrohodné, podotýká britský list.

Miniaturní jaderný útok

Scénář by zněl: zhrzený zpravodajský důstojník, který se stal osinou ve slabinách bezohledného a nemilosrdného režimu, je zlikvidován groteskně hrůzným způsobem – nukleární otravou.

Během probíhajícího slyšení u soudu také zaznělo, že Londýn byl vystaven „miniaturnímu jadernému útoku“

„A nejen to. Ve městě, kde je zavražděn, jsou hotely, restaurace a kanceláře zamořeny radiací, neboť jeho neschopní zabijáci si nejsou vědomi smrtelné nebezpečnosti zbraně, kterou třímají ve svých rukách. Přenášejí ji z místa na místo, jako by to byla pouhá voňavka, čímž ohrozí životy tisíců nic netušících lidí,“ vypočítává autor článku Neil Tweedie. Během probíhajícího slyšení u soudu také zazní, že Londýn byl vystaven „miniaturnímu jadernému útoku“.

Litviněnko upadl v nemilost Kremlu, když se opovážil poodhalit vazby Putinova režimu na organizovaný zločin. Právní zástupce Mariny Litviněnkové Ben Emmerson podle listu The Guardian označil hned ve svém úvodním slovu prezidenta Putina za „obyčejného zločince převlečeného za hlavu státu“ a Putinovo Rusko za „mafiánský stát“.

Krátce po pronesení těchto slov Kreml (opět „shodou okolností“) vyslal nad Lamanšský průliv dálkové bombardéry k prověření připravenosti britské vzdušné obrany. Pozorovatelé to s typicky britským suchým humorem ocenili jako „historicky ojedinělý způsob vznesení námitky“.

Dva vražedné pokusy

Muži, kteří se chystali zavraždit zběhlého ruského zpravodajce Alexandra Litviněnka, zanechávali po Londýně radioaktivní stopy. Látka, se kterou pracovali, přitom byla smrtelně nebezpečná a oni s ní zacházeli poněkud lehkovážně.

Litviněnko zemřel v roce 2006 v Londýně. Vrahové mu dvakrát podali polonium-210. První útok byl neúspěšný, protože sklenice s kontaminovanou vodou se převrhla. Litviněnko se mírně přiotrávil, ale večer se vyzvracel. Při druhém útoku, 1. listopadu 2006 v baru hotelu Millennium, si třikrát nebo čtyřikrát usrkl z otráveného čaje. Ačkoliv šlo o mikroskopické množství, dávka dalece přesahovala známé limity pro přežití.

  • 1. listopad 2006

Alexandr Valterovič Litviněnko, bývalý agent KGB a kritik Kremlu, si dal v londýnském hotelu Millennium čaj s dalšími bývalými agenty Andrejem Lugovým a Dmitrijem Kovtunem.

  • 4. listopad 2006

Po třech dnech zvracení přijali Litviněnka do nemocnice, kde 23. listopadu zemřel krutou smrtí na následky otravy radioaktivním poloniem.

  • 30. listopad 2006

Ministr vnitra John Reid oznámil, že na dvanácti místech v Londýně byly objeveny stopy radioaktivity.

  • 4. prosinec 2006

Do Moskvy odletělo devět britských vyšetřovatelů.

  • 22. květen 2007

Britský státní zástupce obvinil z vraždy Andreje Lugového.

  • Únor 2012

Britská prokuratura obvinila z vraždy Dmitrije Kovtuna.

  • Únor 2015

V Británii začalo veřejné soudní vyšetřování Litviněnkovy smrti. Vdova Marina Litviněnková léta žádala o konání procesu s vrahy.

Původ polonia

Vyšetřovatelé nevylučují, že polonium-210, vzácný a drahocenný izotop vyráběný výlučně v jaderných reaktorech, bylo zvoleno jako vražedná zbraň nikoli kvůli mimořádné kruté smrti, která by zastrašila případné další renegáty, nýbrž kvůli téměř dokonalé nezjistitelnosti jedu (je-li s ním opatrně nakládáno).

Polonium podané Litviněnkovi bylo zcela čisté, bez příměsí, což znemožňuje jednoduše dohledat jeho „rodokmen“

Jeho přítomnost vyjde na povrch pouze v případě provedení testů na smrtící emise alfa částic. Běžné pitvy taková zjišťování nezahrnují. Jak upozorňuje The Daily Telegraph, polonium-210 je zároveň na dálku obtížně odhalitelné (například sklo alfa částice nepropouští), pročež je s ním snadnější projít bezpečnostními kontrolami na letišti než s radioaktivními izotopy vydávajícími gama záření.

Polonium podané Litviněnkovi bylo navíc zcela čisté, bez příměsí, což znemožňuje jednoduše dohledat jeho „rodokmen“ (příměsi poskytují jakési poznávací znamení konkrétního reaktoru).

Nezasvěcení atentátníci

Polonium použité k zavraždění Litviněnka by na trhu údajně stálo desítky milionů dolarů. Vyšetřovatelé upozorňují, že natolik nákladnou metodu zabití by si „ekonomicky uvažující“ zločinecká organizace patrně nikdy nezvolila. Atentátníci operující v režii tajných služeb by se však k poloniu mohli dostat bezplatně – kdyby jim ho dodali ze státem vlastněného reaktoru.

Podle vyšetřovatelů se dvojice podezřelých atentátníků mohla domnívat, že jde o chemický, nikoli radioaktivní jed

Vyšetřovací verzi, že použité polonium mělo být záměrně neodhalitelné, nasvědčuje, že dvojice podezřelých atentátníků Andrej Lugovoj a Dmitrij Kovtun patrně zůstala do povahy jedu „preventivně nezasvěcena“ (pro případ jejich dopadení). Podle vyšetřovatelů se mohli domnívat, že jde o chemický, nikoli radioaktivní jed. S látkou, jež by snadno smrtelně ohrozila je i jejich blízké, totiž nakládali vcelku ledabyle.

Lugovoj například dovolil, aby si jeho syn, který ho do Londýna doprovázel, s již kontaminovaným Litviněnkem podal ruku. Zároveň za sebou vrazi zanechali stopy radiace, jež byly během líčení připodobněny k cestičce z drobků z pohádky o Jeníčkovi a Mařence.

Vysoká míra radiace

Lugovoj a Kovtun vraždili Litviněnka nadvakrát. První, nezdařilý pokus uskutečnili už 16. října 2006, kdy své oběti přimísili polonium do sklenice vody během schůzky v londýnské kanceláři bezpečnostní agentury Erinys. Jenže sklenice se převrhla a zamořila ubrus. Litviněnko se sice mírně přiotrávil, ale zotavil se poté, co se večer vyzvracel. Takže bylo třeba postup zopakovat.

Na některých místech, jakož i na smrtonosné čajové konvici, koncentrace alfa záření údajně přesáhla maxima použitých měřicích přístrojů

Druhý, tentokrát již úspěšný pokus se odehrál 1. listopadu v baru londýnského hotelu Millennium, kde si Litviněnko třikrát nebo čtyřikrát usrkl z otráveného čaje. Ačkoli šlo o menší než mikroskopické množství, dávka dalece přesahovala známé limity pro přežití.

Na vyšetření vraždy a zmapování stopy polonia v hlavním městě bylo nasazeno sto detektivů a sto uniformovaných policistů. Na některých místech, jakož i na smrtonosné čajové konvici, koncentrace alfa záření údajně přesáhla maxima použitých měřicích přístrojů. Vysokou míru radiace zjistili detektivové i v pokoji číslo 848 hotelu Sheraton, kde se Lugovoj ubytoval ve dnech 25. až 28. října během druhé ze tří návštěv Londýna kolem vraždy.

Jediný příklad

„Ohniska zamoření“ se v pokoji našla na podlaze, na stěnách i na záchodovém prkénku. Koncentrace alfa záření na odpadkovém koši v koupelně taktéž přesáhla maxima použitých měřicích přístrojů. „Mnoho tisíc lidí, včetně místních obyvatel i zahraničních návštěvníků, mohlo být ozářením ohroženo,“ uvedli během probíhajícího slyšení experti.

Podle britského deníku The Daily Telegraph jde o jediný zaznamenaný příklad úmyslné otravy poloniem kdekoli na světě

Záhy poté, co byl otrávený Litviněnko přijat do nemocnice, pojali lékaři podezření z radiace. Testy na běžné gama příznaky ovšem vyšly negativní. Teprve 21. listopadu, tři týdny po otravě, byl vzorek Litviněnkovy moči podroben testu na alfa záření – na základě podnětu experta na jaderné zbraně. Otrava poloniem 210 byla laboratorně potvrzena o dva dny později 23. listopadu, sotva pár hodin před Litviněnkovou smrtí.

„Nebýt testu vzorku moči, nejspíš by příčina jeho úmrtí zůstala záhadou,“ upozorňuje The Daily Telegraph s tím, že jde o jediný zaznamenaný příklad úmyslné otravy poloniem kdekoli na světě.