Břidlicový plyn: Český strach versus polské nadšení

Polský manažer zaskočil českého kandidáta na ministra financí slovy o tamním politickém konsenzu ve prospěch těžby.

Polská plynařská firma PGNiG se snaží objevit břidlicový plyn u města Kozienice ve středním Polsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Polská plynařská firma PGNiG se snaží objevit břidlicový plyn u města Kozienice ve středním Polsku. | foto: © ReutersČeská pozice
Polská plynařská firma PGNiG se snaží objevit břidlicový plyn u města Kozienice ve středním Polsku.

Stínový ministr financí za sociální demokracii Jan Mládek neskrýval překvapení. Andrzej Kozlowski, šéf pro strategii polské firmy PKN Orlen, na odborné diskusi v Praze mluvil o jednoznačném konsenzu na polské politické scéně – ve prospěch těžby břidlicového plynu. Pro českého politika, který jistě dobře vnímal protesty českých občanů proti pouhému průzkumu této suroviny, to je zjevně nepředstavitelné.

ČSSD – favorit příštích voleb – podle Mládka ve svých programových materiálech dříve připouštěla pouhé „úvahy“ o břidlicovém plynu, ale i to už je teď pro ni moc. Nyní se přiklonila k jeho zcela striktnímu odmítnutí. Tedy k odmítnutí suroviny, o níž je známo, že momentálně dost silně popohání ekonomiku USA, abychom vše zasadili do kontextu debaty.

Českým veřejným prostorem se úspěšně šířila varování před reálnými riziky těžby, ale i nesmysly, které  břidlicový plyn skutečně kompromitovalyVystoupení Kozlowského – mimochodem na půdě Mládkova družstva pro ekonomická, politická a sociální studia Fontes Rerum – ale mohlo překvapit i střízlivé zastánce břidlicového plynu. V pojetí manažera PKN Orlen se totiž jeho těžba může stát novým růstovým impulzem, jehož potenciál by měl být podle Kozlowského srovnatelný s největšími hospodářskými podněty od pádu komunistického režimu. Tedy s hospodářskou reformou Leszka Balcerowicze, privatizací, asociací Polska s Evropským společenstvím, přílivem zahraničních investic a evropských fondů či fotbalovým mistrovství Evropy 2012.

Samozřejmě, historie úvah o břidlicovém plynu v Česku a Polsku je naprosto odlišná. Českým veřejným prostorem se úspěšně šířila varování před reálnými riziky těžby, ale i nesmysly, které nicméně břidlicový plyn kompromitovaly. I Mládek neskrýval, že je podobnými náladami dost ovlivněn. „Pevně doufá“, že v Česku břidlicový plyn nikdy těžit nebudeme. Oproti tomu v Polsku v posledních letech mnohem silněji zaznívala naděje: tento zdroj, těžený „doma“, má snížit závislost na dovozu plynu z Ruska a stlačit ceny energií dolů.

Co má Polsko za lubem?

Přání otcem myšlenky, napadne pozorovatele. Dobrá, ale pro jistotu zkusme pohled z druhé strany. Teď na chvíli zapomeňme na břidlicový plyn. Není to náhodou tak, že se Poláci v jiných případech projevili jako lepší ekonomičtí stratégové než Češi? Nepřeskočilo nás Polsko – podle různých hodnocení včetně třeba německých podnikatelských komor – jako nejatraktivnější země z hlediska potenciálu pro zahraniční investory? Nedokázali Poláci díky vlastní silné ekonomice projít hospodářskou krizí lépe než Češi? Nedokázali lépe využít evropských fondů? A zpět k břidlicovému plynu: Co když mají Poláci pravdu i tentokrát?

Každopádně platí, že ochota přijmout břidlicový plyn je v Česku mizivá. Proto jsou tady více slyšet argumenty proti, jejichž logičnost ostatně nelze popřít. Jsme hustě osídlená země, vzhledem ke geologickým podmínkám by tady těžba byla mnohem složitější než ve Spojených státech. Rozdílné názory se týkají i ekonomiky celého odvětví, podle kritiků se i v Americe časem ukáže, že další a další těžba je stále složitější i finančně náročnější oproti počátečnímu boomu v relativně nejlépe dostupných místech.

Kdyby Polsko nemělo žádnou alternativu a neomezilo závislost na Rusku, bude s Gazpromem těžko vyjednávat o výhodnějších cenových podmínkáchHodně Evropanů (nejen Čechů) si zkrátka myslí, že na starém kontinentu nemá břidlicový plyn šanci. Poláci jsou v tomto jiní, stejně jako Britové či minimálně tamní vláda… (Mimochodem nemysleli si mnozí z nás v jiných případech – včetně různých evropských záležitostí –, že se právě s Brity a Poláky shodujeme nejvíce?)

Ani Andrzej Kozlowski koneckonců netvrdí, že je ohledně boomu břidlicového plynu vše jisté. Jeho PKN Orlen je jednou z firem, která se v této oblasti angažuje nejvíce, ale její manažer připouští, že mnohé teprve prokážou nadcházející testy. Půjde o mnohaletou zkoušku. Zkušební těžba v Polsku už začala.

Pod tlakem protiargumentů, že to nemůže ekonomicky vycházet, Kozlowski upozorňuje na další významnou souvislost. I kdyby to tak bylo, vezměte do úvahy, že v roce 2020 vyprší kontrakt na dodávky plynu z Ruska. A to plynu drahého – ceny jsou v Polsku jedny z nejvyšších v Evropě. Kdyby země neměla žádnou alternativu a neomezila svou závislost na Rusku, bude se s Gazpromem těžko vyjednávat o výhodnějších cenových podmínkách v dalším kontraktu. Proto je důležitý břidlicový plyn, proto jsou důležité také třeba úvahy o dovozu zkapalněného plynu LNG z Kataru přes chystaný terminál ve Svinoústí.

Obecně platí, že čím více alternativ je ve hře, tím lépe. To je základní strategická úvaha. Češi to dobře věděli v devadesátých letech, kdy například budovali ropovod ze západu. Ale kdoví, třeba nás dnes Poláci předběhnou i v tomhle…