Břidlicový plyn – argumenty pro bublinu, argumenty pro zázrak

Přibývá studií, které krotí přehnaná očekávání – ať už jde o ekonomiku, či příznivý dopad na emise CO2.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Zázrak břidlicového plynu učinil z USA zemi, které zase závidí celá Evropa. To je jeden možný pohled na věc. Skeptici, či spíše zapřisáhlí odpůrci hydraulického štěpení, zase škodolibě tvrdí, že USA jednou na tento způsob těžby ošklivě doplatí. Zničí si prý životní prostředí a ekonomicky příliš nevydělají. Za všemi těmito názory je cítit staré známé „přání otcem myšlenky“. Jde o Ameriku, takže anglicky bychom řekli „wishful thinking“.

Faktem je, že v poslední době přibývá seriózních studií, které krotí přehnaná očekávání – ať už jde o ekonomiku, či příznivý dopad na snižování emisí skleníkových plynů. Jistě, často jde o argumenty, jež nejsou zcela nové, ale dnes se více dostávají do centra pozornosti.

Pokusme se je shrnout:

  • Ekonomický boom, který těžba břidlicového plynu přináší, nebude nijak zázračný. Energetika je „pouze“ jedno z řady hospodářských odvětví, a ani navazující průmysl – například petrochemický – ekonomiku úplně nevytrhne.
  • Těžba bude stále nákladnější, až se vyčerpají nejlépe dostupná naleziště suroviny. Už dnes některé firmy přehodnocují své plány. Podle týdeníku The Economist to platí i pro obří nadnárodní společnosti, jako je Shell, které odepisují své investice. A v problémech je i řada menších firem.
  • Inovace technologií, která měla učinit i těžbu v náročnějších podmínkách ekonomicky přitažlivou, nebude postupovat natolik rychle, jak se předpokládalo.
  • Jakmile se ve velkém rozběhne export břidlicového plynu z USA, jeho cena v Americe poroste – zatímco třeba v Evropě bude klesat. Až se vytvoří globální trh, obrovské nůžky mezi cenami levného plynu v USA a třikrát dražšího v Evropě se zavřou. (A také se zavřou ještě větší nůžky mezi USA a čtyřikrát dražším Japonskem). Spojené státy americké v tomto případě zatím paradoxně těží ze svého uzavřeného trhu.
  • No, a konečně jsme také u životního prostředí: Další snižování emisí oxidu uhličitého už těžba břidlicového plynu nepřinese. Zatímco dosud plynové elektrárny vytlačovaly „špinavější“ uhlí, do budoucna budou vytlačovat také „čistší“ obnovitelné zdroje a jádro.

Podtrženo a sečteno: Břidlicový plyn nesporně přinesl malou energetickou revoluci, ale jeho efekt se postupně vyčerpává.

Nevěřte tomu!

Na druhé straně i ten, kdo se svého optimismu nechce vzdát, nakonec najde dost protiargumentů proti uvedeným tvrzením. I kdyby se měl dopad břidlicového plynu na růst ekonomiky měřit jen v desetinách procenta (ne-li v nízkých jednotkách procent) hrubého domácího produktu, ale tento efekt by se opakoval každý rok, v dlouhodobějším horizontu to není zanedbatelné. Pokud jde o nynější problémy některých firem, je to pravda, ale třeba doplácejí na to, že přišly pozdě a nezískaly ta nejlepší naleziště. Jiné firmy budou profitovat dál.

S exportem břidlicového plynu to možná nebude natolik žhavé, protože Američané budou vydávat vývozní povolení jen pomaluNeměli bychom podceňovat ani inovace v technologiích – nota bene v USA, které v historii svůj inovační potenciál velmi dobře prokázaly. S exportem břidlicového plynu to nebude natolik žhavé, protože Američané budou vydávat vývozní povolení jen pomalu. A vybudovat exportní terminál zkapalněného plynu také znamená nemalou investici.

Protichůdné argumenty jsou často dvěma různými stranami téže mince, jindy je prostě potíž v tom, že se liší propočty očekávaných cen plynu. A ty, jak dobře víme nejenom z USA, jsou velmi složitě předvídatelné. Neznámých je spousta: Jak ovlivní ceny elektřiny (a tedy poptávku po plynu jako jejím zdroji) pokračující podpora obnovitelných zdrojů? Mimochodem – pokud bude silná, může břidlicový plyn dál vytlačovat spíše to uhlí a tlačit na snižování emisí.

A ve věštění můžeme pokračovat: Dá se očekávat bouřlivý rozvoj elektromobility, a tím nárůst spotřeby elektřiny? Nebo se začne plyn více využívat v dopravě? A jak to bude s cenami ropy, která je pro plyn přímým konkurentem v petrochemii? Tady už například záleží i na vývoji daleko za hranicemi USA… Pokud střízlivě hodnotíme různé scénáře, nakonec nám vyjde jediný možný závěr – v případě rozvoje břidlicového plynu nemusí jít nutně ani o bublinu, ale ani o zázrak, který spasí celý svět.