Brazílie: Akce Myčka aut hodlá vyčistit demokracii od korupce

Brazílie je v hospodářské recesi, ale její politici nemají čas na její řešení - musejí se bránit rostoucímu počtu úplatkářských afér. Jedna dopadla i na oblíbeného exprezidenta Lulu da Silvu. Ohrožena je i současná hlava země Dilma Rousseffová.

Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová. | foto: Reuters
Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová.

Na začátku devadesátých let se italští vyšetřovatelé snažili rozplést korupční vazby na vrcholu společnosti a svou akci nazvali Čisté ruce. Díky jejich dobré práci se tehdy apeninská kozačka převrátila podpatkem vzhůru. Jejich brazilští kolegové, kteří už rok a čtvrt jdou po stopě zneužívání fondů státní ropné firmy Petrobras, nejsou žádní troškaři, a proto svou akci nazvali Myčka aut.

A myje opravdu výkonně. Už do ní spadly desítky významných politiků a manažerů nejdůležitějších brazilských společností. Další včetně současné prezidentky Dilmy Rousseffové a jejího populárního předchůdce Luize Inácia Luly da Silvy se obávají, že přijde řada i na ně. Pokud „Myčka aut“ bude pokračovat v dosavadní práci na plný výkon, může se stát, že současné pořádky ve vedení největší latinskoamerické země se úplně rozsypou.

Platby politikům

Začalo to v březnu 2014 vyšetřováním Paula Roberta Costy, který měl v Petrobrasu na starosti rafinaci ropy. Existovalo podezření, že za úplatu „přihrává“ zakázky stavebním firmám za přemrštěné ceny. Za příslib mírnějšího trestu se Costa rozhodl mluvit, čímž vyšlo najevo, že si politici a podnikatelská elita udělali promyšleným systémem provizí a protislužeb z ropné společnosti dojnou krávu.

Tři procenta z předražených zakázek Petrobrasu pro stavební firmy, které spolu při získávání tendrů soupeřily jen na oko, šla na zaplacení politiků převážně z vládních levicových stran, aby nešvary Petrobrasu přehlíželi

Zneužívání státních prostředků je natolik velké, že se vedle nich středočeský hejtman David Rath se svou sedmimilionovou „krabicí vína“ jeví jako ubohý příštipkář. Z Petrobrasu, největší firmy nejen Brazílie, ale i celé jižní polokoule, totiž od roku 2006 zmizely přinejmenším dvě miliardy dolarů (49 miliard korun). A to se z anonymních zdrojů občas dostanou do médií informace, že rozkrádání mohlo způsobit až čtyřnásobné škody.

Základ komplikované korupční sítě je jednoduchý. Tři procenta z předražených zakázek Petrobrasu pro stavební firmy, které spolu při získávání tendrů soupeřily jen na oko, šla na zaplacení politiků převážně z vládních levicových stran, aby nešvary Petrobrasu přehlíželi. Jak však ukazuje stále se rozrůstající pátrání, nešlo jen o něj.

Podobný systém byl zřejmě nastaven i v dalších státních společnostech. Zatím byl poslán do vazby šéf firmy Electronuclear Pinheiro da Silva, která má na starosti brazilskou atomovou energii. Teď se čeká, do které nablýskané kanceláře přijdou policisté příště.

Od „veleplatu“ k „veleropě“

Skandálu, který je největším korupčním případem v dějinách Brazílie, se přezdívá Petrolão. Koncovka ão má v portugalštině zhruba stejný význam jako v češtině předpona vele. Takže tento název lze přeložit „veleropa“. Nespadla z čistého nebe. Už před deseti lety řešila Brazílie podobně trapnou záležitost, jíž se říkalo Mensalão, tedy „veleplat“.

Skandálu, který je největším korupčním případem v dějinách Brazílie, se přezdívá Petrolão – „veleropa“

Tehdy šlo o to, že několika důležitým opozičním nebo váhavým koaličním zákonodárcům v extrémně rozdrobeném parlamentu výměnou za podporu socialistické vlády každý měsíc přibylo 30 tisíc realů – při tehdejším kurzu zhruba 300 tisíc korun. Peníze se „odkláněly“ ze státních společností přes reklamní agenturu, jíž za její služby platily notně přepálené částky.

Chvíli se zdálo, že kauza může připravit o křeslo charismatického Lulu, který se tehdy pozvolna stával ikonou latinskoamerické demokratické levice. Bývalý odborový předák s minimálním vzděláním, který své chudé rodině v dětství místo školy pomáhal prodejem pomerančů, situaci ustál. Především proto, že se našel obětní beránek.

Provize i ve vězení

José Dirceu, který má za sebou dobrodružnou kariéru levicově radikálního vůdce studentského protestního hnutí proti vojenské diktatuře, politického vězně a azylanta na Kubě, byl jako spoluzakladatel Strany pracujících dlouhou dobu považován za potenciálního nástupce oblíbeného prezidenta. V letech 2003 až 2005 byl šéfem jeho kabinetu, který v brazilském systému za hlavu státu vyřizuje běžnou agendu, čímž je její pravou rukou.

Podle policie dostával José Dirceu, šéf kabinetu exprezidenta Luly, měsíční všimná ve výši 1,4 milionu korun, když si za mřížemi odpykával trest za rozkrádání státního majetku v kauze „veleplatu“

Na Dirceu padlo obvinění, že schéma měsíčních „veleplatů“ jako odměny za podporu v parlamentu je jeho dílo. Ten se tomu nebránil a nakonec byl v roce 2010 po dlouhém vyšetřování a procesu odsouzen k odnětí svobody na deset let a jedenáct měsíců. Už po 1,5 roce mu ale soud povolil dosloužit si trest v domácím vězení, což vyvolává dohady, zda při tomto milosrdném rozhodnutí nepoužil svých bohatých znalostí z repertoáru profesionálního korupčníka.

Jenže tím Dirceu z afér, které republiku sužují, nezmizel. Začátkem srpna se jeho jméno zase objevilo v souvislosti s „veleropou“, protože si ho policisté přišli vyzvednout do jeho bydliště. Vypadá to, že i v případě Petrolão byl mozkem celé skupiny, ve které je nyní více než sto obviněných. Podle policie dostával měsíční všimná ve výši 1,4 milionu korun, když si za mřížemi odpykával trest za rozkrádání státního majetku v kauze „veleplatu“.

Obchodní cestující Lula?

I mezi současnými politiky vyšplouchla „veleropa“ hodně vysoko. Podezřelí z braní úplatků od Petrobrasu, jehož akcie se díky kombinaci snižujících se cen za barel a tohoto megaskandálu prudce propadly, jsou dva guvernéři a 30 poslanců a senátorů – mezi nimi předsedové horní i dolní sněmovny. Naprostá většina z nich jsou příslušníci prezidentčiny Strany pracujících a koaličních stran, ale je mezi nimi i několik příslušníků opozice.

Vyšetřovatelé exprezidenta Lulu viní, že využívá svého vlivu a při častých cestách po Latinské Americe a Africe, které mu údajně tajně platila firma Odebrecht, prosazuje u místních protějšků právě tuto stavební společnost

Další podezření se množí. Jedno, které není přímo zařazeno ve spisech Petrolão, dopadá i na Lulu, i když to není stejně jasné jako v jiných případech. Vyšetřovatelé exprezidenta viní, že v politickém důchodu využívá svého vlivu a při častých cestách po Latinské Americe a Africe, které mu údajně tajně platila firma Odebrecht, prosazuje u místních protějšků právě tuto stavební společnost.

Ta je brazilskou oborovou jedničkou a ani v globálním měřítku není zanedbatelná – staví ve 23 zemích a má okolo 180 tisíc zaměstnanců. Navzdory tomu její boss Marcelo Odebrecht zamířil 19. července stejně jako šéfové dalších brazilských stavebních firem v aféře Petrolão do vězení.

Jeho otce, který podnik řídil v minulosti, nabourání zaběhaného systému státními zástupci rozhořčilo natolik, že před novináři prohlásil: „Vedle cely mého syna by se měly postavit další tři: pro mě, pro Lulu a pro Dilmu.“ Cynicky se ho chce zeptat, zda by je měl stavět Odebrecht.

Podezřelá prezidentka

Tím se dostáváme k současné brazilské prezidentce. Dilma Rousseffová před tím, než se v roce 2005 stala místo Dircea vedoucí Lulova kabinetu, byla ministryní energetiky a v letech 2003 až 2010 členkou správní rady Petrobrasu, je tedy podezřelá, přestože žádné konkrétní obvinění zatím nepadlo. Každopádně kauza ženu, které Brazilci neřeknou jinak než křestním jménem, velice oslabuje.

Dilma Rousseffová před tím, než se v roce 2005 stala místo Dircea vedoucí Lulova kabinetu, byla ministryní energetiky a v letech 2003 až 2010 členkou správní rady Petrobrasu, je tedy podezřelá, přestože žádné konkrétní obvinění zatím nepadlo

Rousseffová loni v říjnu ve volbách jen o tři procenta obhájila prezidentský palác. Už tehdy byl ropný skandál skvrnou na její kampani, ale po boku se svým učitelem Lulou dokázala přesvědčit národ, že má smysl nechat Stranu pracujících u moci. Především za Luly, který měl štěstí, že Čína za vysoké ceny ve velkém vykupovala brazilské zemědělské a nerostné komodity, se díky štědrým vládním programům zlepšil život milionům Brazilců.

Jenže v uplynulých třech letech Brazílie hospodářsky stagnovala a letos dokonce o necelá dvě procenta propadá. Lulův model se zadrhl a nevypadá to, že by se to v dohledné době mělo změnit. Kromě toho Brazilce dráždí korupcí šponované výdaje na loňské fotbalové mistrovství světa a letní olympiádu v příštím roce, které Lula v dobách celonárodního optimismu pro vlast získal jako razítko na její novou důležitost na globální scéně.

V roce 2013 proti zbytečnému utrácení za situace, kdy zemi trápí nekonečný zástup sociálních problémů, vyrazilo protestovat několik aktivistů, přičemž tyto demonstrace rychle přerostly v největší v dějinách brazilské demokracie.

Věčná nemoc Latinské Ameriky

Tato blbá nálada je v brazilské společnosti stále cítit, navíc ji umocňují další zprávy o vyšetřování Petrolão, proto nyní tvrdě dopadá na Rousseffovou. Podporuje ji necelých deset procent Brazilců, zatímco 71 procent je rozladěno jejím působením v čele země, čímž zlomila všechny rekordy v neoblíbenosti.

V Latinské Americe se ve vyhrocených situacích lidé obracejí jako na spasitele na armádu, přičemž zapomínají, že i za jejich diktatur korupce kvetla. Každopádně k takovému radikálnímu řešení situace dosud nikde na kontinentě neuzrála.

Předstihla i prezidenta Fernanda Collora de Mella, který v roce 1992 rezignoval, aby se vyhnul odvolání kvůli korupčním podezřením. Mimochodem dnes je tento nezmar brazilské politiky opět v Senátu a nepřekvapuje, že i na něm ulpěla skvrna z „veleropy“.

Rousseffová není v Jižní Americe jedinou hlavou země, která čelí podezření ze zneužívání státních prostředků a úplatků. Například peruánský prezident Ollanta Humala musí vysvětlovat, od koho jeho manželka dostala štědře nabitou kreditní kartu – prý dar od kamarádky. Její mexická kolegyně Angélica Riverová, která se proslavila rolemi v telenovelách, zase za pochyb veřejnosti tvrdí, že svou luxusní haciendu zaplatila výhradně z honorářů před kamerou. V Chile se do korupční sítě chytil syn prezidentky Michelle Bacheletové.

Takto lze pokračovat od jedné tamní demokracie k druhé. Ve všech roste volání po vládě pevné ruky, která by úplatkářského marasmu zbavila. V Latinské Americe se v podobných vyhrocených situacích lidé obracejí jako na spasitele na armádu, přičemž zapomínají, že i za jejich diktatur korupce kvetla. Každopádně k takovému radikálnímu řešení situace dosud nikde na kontinentě neuzrála, nicméně má na upevnění demokratických institucí účinek žíraviny.

Všemi opuštěná

Rousseffové mnohem více než převrat hrozí ústavní řešení krize na základě jejího odvolání. Za současné situace je jen otázkou času, kdy se o to zákonodárci pokusí. Už nyní je vidět, že se její autorita zhroutila. Parlament například drtivou většinou – včetně poslanců ze Strany pracujících – zablokoval její snahu o rozpočtovou uměřenost a jejím plánům navzdory odhlasoval zvýšení platů úředníků.

Brazilské prezidentce Dilmě Rousseffové mnohem více než převrat hrozí ústavní řešení krize na základě jejího odvolání. Za současné situace je jen otázkou času, kdy se o to zákonodárci pokusí.

Rousseffová sice občas vydá sebevědomé prohlášení typu „Nepadnu, to je naprosto jasné“, ale jinak ustupuje do pozadí a otázky novinářů ponechává na dvou svých blízkých ministrech. Karikatury v brazilských médiích ji zobrazují, jak vystrašeně a všemi opuštěná v prezidentském paláci čeká, kdy konečně „automyčka“ přestane ropnou skvrnu na brazilské politice rozmazávat, a ona to nějak doklepe do konce svého mandátu v prosinci 2018.

Takový scénář není vyloučen, stejně jako to, že za rok bude olympiádu v Riu de Janeiru zahajovat jiný vrcholný představitel Brazílie. Jisté však je, že její obraz pro dějiny bude nenapravitelně ušmudlán. Když totiž praskne ropovod, zůstávají po havárii trvalé škody.

Počet příspěvků: 1, poslední 17.4.2016 07:42 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.