Boj s kůrovcem podle současných pravidel: Žádný dospělý smrk

Ministerstvo zemědělství chce v důsledku kůrovcové kalamity století lesníkům víc uvolnit ruce, a proto by v českých lesích měla začít panovat nová pravidla. Zdravé stromy se například nebudou muset v takové míře kácet kvůli takzvaným lapákům – poraženým stromům, které se položí do části lesa napadené kůrovcem a brouk do nich naletí.

Eliška Nová 27.3.2018
Lesy hl.m. Prahy odstraňují v Kunratickém lese zdravotně nevhodné stromy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lesy hl.m. Prahy odstraňují v Kunratickém lese zdravotně nevhodné stromy... | foto:  František Vlček, MAFRA
Lesy hl.m. Prahy odstraňují v Kunratickém lese zdravotně nevhodné stromy...

Za loňský rok se vytěžilo nejméně 5,5 milionu kůrovcového dřeva. Číslo přitom ještě není konečné. České lesy postihla kůrovcová kalamita století. Krizový stav ministerstvo zemědělství zatím nevyhlásí. Chce ale lesníkům víc uvolnit ruce. V lesích by měla začít panovat nová pravidla. Zdravé stromy se například nebudou muset v takové míře kácet kvůli takzvaným lapákům – poraženým stromům, které se položí do části lesa napadené kůrovcem a brouk do nich naletí.

Ne že by lapáky nebyly účinné, lesníky ale podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) svazuje současná vyhláška, která jim dává povinnost nastražit jich určitý počet. „Když se v předchozím roce vytěžilo například 100 kubíků kůrovcového dřeva, byl limit, kolik lapáků musí být položeno další rok na jaře. Jenomže my už dneska těžíme tolik, že kdyby měla tato vyhláška platit, musíte vykácet v podstatě zbytek smrků na lapáky. Ukazuje se, že to je neúčinné,“ řekl LN Milek.

Důsledek klimatické změny

Podobně se podle ministra musejí dávat lapáky i na místa, která jsou z předchozího roku už zcela vykácená. Opatření jako takové podle Milka není špatné, jen funguje v normálním stavu lesa, nikoliv v kalamitním. „Kdyby to šlo tímto tempem, například v oblastech Bruntálu nebo Šternberka by za pět let nebyl žádný dospělý smrk. Byl by vytěžený,“ dodal ministr. Nově se také na seznam hmyzích škůdců dostane lýkožrout severský. Ten byl ještě před deseti lety v Česku spíše okrajovým druhem, teď už se na ničení stromů podílí významně.

Kůrovec se v lesích rozmnožil především kvůli klimatické změně a s ní souvisejícím epizodám sucha. Smrky kvůli tomu nejsou schopny nasávat vodu, stromy povadnou a kůrovec do něj naklade vajíčka. Larvy začnou žrát lýko a zahubí ho.

Podle Milka by se novými pravidly měli lesníci řídit už v další sezoně. Již v listopadu byly odhady, že kůrovec zničí až šest milionů kubíků dřeva. To je polovina z celkové těžby jehličnanů. Nejhůře je kalamitou postižen Moravskoslezský a Olomoucký kraj, především na Bruntálsku, v oblasti Oderských vrchů, Zlatohorské vrchoviny či v podhůří Rychlebských hor a Moravskoslezských Beskyd. Kůrovec ale zasáhl také lesy na Vsetínsku, Třebíčsku či Jindřichohradecku. I díky změně vyhlášky se zatím odkládá uvažované vyhlášení krizového stavu.

„Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet letos. Pokud by se měla opakovat nebo, nedej bože, kdyby to mělo gradovat, nebylo by od věci ho vyhlásit. Ale postupy, které bylo třeba změnit, jsme změnili,“ uvedl ministr. Kůrovec se v lesích rozmnožil především kvůli klimatické změně a s ní souvisejícím epizodám sucha. Smrky kvůli tomu nejsou schopny nasávat vodu, stromy povadnou a kůrovec do něj naklade vajíčka. Larvy začnou žrát lýko a zahubí ho.

Problém odbytu

Loni navíc Česko trápily vichřice. Bouře z loňského srpna a konce října poničily další čtyři miliony kubíků dřeva. Objem poškozeného dříví dosahuje takového objemu, že se nestačí zpracovávat. Vzhledem k tomu, že kůrovec i vichřice loni potrápili i další evropské země, je pro české dřevo složité najít odbytiště v zahraničí.

Objem poškozeného dříví dosahuje takového objemu, že se nestačí zpracovávat. Vzhledem k tomu, že kůrovec i vichřice loni potrápili i další evropské země, je pro české dřevo složité najít odbytiště v zahraničí.

„Bojujeme s kůrovcem tak, že stromy pokácíme, a pak narážíme na všechny možné problémy, jako je nedostatek vagonů, odvozních aut a zpracovatelské kapacity,“ zmínil Milek. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) poukázal v minulosti na to, že bude třeba v českých lesích absolutní změnit hospodaření. Především co se týče druhové skladby lesa a její pestrosti.

„Stav českých lesů je jeden z nejhorších ve střední Evropě. Máme převahu smrku, který je vysoce citlivý na negativní vlivy, není stabilní, protože nemá hluboké kořeny. Proto jsou vlny kalamit, větrné polomy nebo kůrovec. Průmysl si sám žádal smrk, protože se dobře zpracovává, nikdo nechce zpracovávat břízu,“ zmínil již dříve pro LN Petr Fabiánek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.