Boj o Hrad: Ojedinělá kampaň v euroatlantickém prostoru

Atmosféra ve společnosti se od prezidentských voleb v roce 2013 liší. V současnosti Miloš Zeman společnost rozděluje na své zarputilé příznivce a odpůrce. Novinkou je, že je hodně těch, kteří ho volit chtějí, a hodně těch, kteří ho volit nechtějí.

Pražský hrad- ilustrační | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pražský hrad- ilustrační | foto: Šárka Kabátová, Lidovky.cz
Pražský hrad- ilustrační | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Až dvě třetiny voličů stále nevědí, koho volit. Čtyři hlavní favorité – Miloš Zeman, Jiří Drahoš, Michal Horáček a Mirek Topolánek – nastupují do finální fáze s odlišnou strategií. Nejvýhodnější pozici má Zeman, který sice tvrdí, že kampaň nedělá, díky své funkci a strategii však bude mít pravděpodobně nejvyšší sledovanost. Ve středu 10. ledna se chystá přijít do Poslanecké sněmovny podpořit před zákonodárci vládu Andreje Babiše (ANO), která bude žádat o vyslovení důvěry.

Večer před volbami Zeman vystoupí v soukromé televizi v pořadu, kde nebude mít soupeře – zatímco ostatní kandidáti se utkají v debatě na České televizi. Fakt, že se Zeman vyhýbá konfrontaci se zbytkem pelotonu, považuje sociolog Jan Herzmann za světový unikát. „Kampaň je netypická v celém euroatlantickém prostoru,“ řekl LN. Co plánují Zemanovi soupeři?

Luxusní Zemanova pozice

Drahošův tým se koncentruje na mediální vystoupení. „Zaměřím se na televizní debaty a superdebaty, které považuji za velmi důležité,“ vzkázal LN Drahoš, který rovněž plánuje vyvěsit více než 200 billboardů. Horáček se opírá o dobrovolníky, kteří distribuují letáky a vysvětlují program. Chce vystupovat, jako by již byl v prezidentské funkci – hodlá se zapojit do politického dění, jako když kritizoval volbu komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu policejní inspekce.

Luxusní pozici má obránce Hradu Miloš Zeman. Dva dny před otevřením volebních místností přednese před Poslaneckou sněmovnou, ale hlavně před objektivy kamer a zraky televizních diváků, projev na podporu vlády Andreje Babiše.

Topolánkův tým se podle informací LN zaměřuje na vyvolávání střetů se soupeři, ve kterých se expremiér cítí silný. „Cílem je, aby kampaň nebyla tak nemastná a neslaná, jako je dosud,“ řekl LN zdroj blízký Topolánkovu týmu. Luxusní pozici má obránce Hradu Miloš Zeman. Dva dny před otevřením volebních místností ho prezidentská limuzína přiveze do Poslanecké sněmovny. Před jejím plénem, ale hlavně před objektivy kamer a zraky televizních diváků, přednese projev na podporu vlády Andreje Babiše.

Pro mnoho voličů, kteří jeho hnutí ANO vynesli k volebnímu triumfu, se tak Zeman stane konstruktivním státníkem, jemuž jde o stabilitu země v rušných časech. Všeobecně se pak předpokládá, že Babiš mu podporu vrátí o den později. Lídr ANO totiž řekl, že ve čtvrtek 11. Ledna oficiálně řekne, koho jeho hnutí podporuje v bitvě o vládu nad Hradčany. Vzhledem k dlouhodobému pragmatickému spojenectví obou obratných politiků nelze příliš čekat, že by Babiš vyslovil jiné jméno než to, které nosí současná hlava státu.

Osmička versus sólo vystoupení

Zatímco osmička Zemanových soků se bude v předvečer voleb dělit o jeden vysílací čas v superdebatě České televize, prezident sehraje sólo ve vlastním pořadu na soukromé televizi TV Barrandov. Její majitel Jaromír Soukup přitom v roli moderátora proslul zejména jako dobrý Zemanův „nadhazovač“.

„Tyto televizní debaty jsou ilustrací toho, jak odlišné jsou pozice osmi kandidátů oproti prezidentu Miloši Zemanovi. Tato různost v mediálním světě není daná tím, že je to prezident a ostatní, ale tím, že Miloši Zemanovi se povedlo vytvořit prostor, který nikdo jiný nemá,“ komentuje Zemanovu strategii sociolog Jan Herzmann.

Zatímco osmička Zemanových soků se bude v předvečer voleb dělit o jeden vysílací čas v superdebatě České televize, prezident sehraje sólo ve vlastním pořadu na soukromé televizi TV Barrandov

Podle Anny Shavit (dříve Matuškové) z katedry marketingové komunikace a PR na Univerzitě Karlově není radno současného prezidenta podceňovat. Ví o tom své, protože byla stratégem kampaně, kterou proti němu před pěti lety vedl Karel Schwarzenberg. „Nesmíme zapomenout, že za dobu svého úřadování několikrát objel všechny kraje. Vede v průzkumech. Takže důležitou část kampaně – být vidět a slyšet a potkat se s každým důležitým člověkem v kraji a okrese – zvládl,“ uvedla Shavit v rozhovoru pro LN.

Zatímco se Zeman tváří, že kampaň nevede, ostatní kandidáty čekají poslední dny. Jiří Drahoš zvažuje přímé oslovení voličů prostřednictvím pošty. Tým Mirka Topolánka plánuje navštívit dva regiony, ve kterých chce posílit povědomí o své kampani – výjezd by se měl týkat Ústecka a v úvaze je i některý z moravských krajů.

Michal Horáček se mimo jiné zaměří na televizní obrazovky. „Ve finální fázi kampaně nás čeká hlavně hodně mediálních akcí, ať už jde o debaty, nebo o velké rozhovory. Konkrétní program pana Horáčka do voleb se do značné míry řídí podle termínů debat a rozhovorů,“ řekl LN Jiří Táborský, který se stará o Horáčkovo PR.

Je třeba riskovat

Herzmann považuje letošní prezidentskou kampaň za ojedinělou. Atmosféra ve společnosti je podle něho od posledních prezidentských voleb v roce 2013 v mnohém odlišná. „Tehdy šlo o první volbu, nevěděli jsme, jak se volby a jejich účast budou vyvíjet. Tehdy byla očekávání univerzální. Kampaň byla standardnější než dnes, méně se lišila od kampaní například do Poslanecké sněmovny,“ řekl LN Herzmann.

Kandidátské štáby by měly zariskovat a soustředit se už dnes na kampaň před druhým kolem, ačkoli není jasné, kdo po prvním kole vypadne. Mohlo by být totiž pozdě na nákup reklamy

Jedním z hlavních rozdílů je, že před pěti lety kandidovali i straníci. „Letos nemáme stranické kandidáty. V roce 2013 byla soutěž všech proti všem, zatímco dnes je první kolo spíše soutěží o vyzyvatele Miloše Zemana. Zdá se mi, že nikdo si nedal cíl porazit Miloše Zemana v prvním kole. To jsou všechno prvky, které současnou kampaň od té minulé odlišují,“ míní Herzmann.

Anna Shavit kandidátským štábům radí, aby zariskovaly a soustředily se už dnes na kampaň před druhým kolem, ačkoli není jasné, kdo po prvním kole vypadne. Mohlo by podle ní být pozdě na nákup reklamy. „Všichni jsou ve chvíli, kdy finišují první kolo, unavení. Je ale nezbytné, aby měli vymyšleno, jak pojmou případné kolo druhé. To začne v sobotu odpoledne a to už žádnou strategii nevymyslíte. Nestihnete vymyslet nové propagační materiály, připravit nové billboardy či nakoupit reklamní plochy,“ varovala Shavit.

Aktivizace ve druhém kole

Sociolog Herzmann je přesvědčen, že v uplynulém období se citelně prohloubily společenské příkopy. „Dnes je společnost daleko více rozdělená. Před pěti lety neexistovaly tak výrazné antagonismy vůči jednotlivým kandidátům. V současnosti Miloš Zeman společnost rozděluje značně – na své zarputilé příznivce a odpůrce. Je novinkou, že je hodně těch, kteří ho volit chtějí, a hodně těch, kteří ho volit nechtějí. To je proti minulým volbám také novinka,“ míní Herzmann.

Není pravděpodobné, že by Miloš Zeman uspěl již v prvním kole. Tudíž ve druhém kole dojde k poměrně velké aktivizaci těch, kteří Miloše Zemana nechtějí, i těch, kteří ho volit budou.

Navzdory tomu, že kampaň zatím působí unaveně a bezbarvě, se atmosféra kolem prezidentských voleb může proměnit. „Voličská únava nenastává. Jde o sekundární projev toho, že kampaň se nevede jako boj všech kandidátů mezi sebou. Je nepravděpodobné, že by Miloš Zeman uspěl již v prvním kole. Tudíž se domnívám, že ve druhém kole dojde k poměrně velké aktivizaci těch, kteří Miloše Zemana nechtějí, i těch, kteří ho volit budou. Jak je tato část kampaně netypická, myslím si, že kampaň pro druhé kolo bude asi dost podobná té v roce 2013,“ zakončuje Herzmann.

S přispěním Tomáše Tománka