Bohemia, vlast Bójů? Archeolog vyvrací mýty o českých dějinách

Opravdu Kelty z našeho území vyhnali Markomani vedení králem Marobudem, první historickou postavou našich dějin? A sídlili původně na Mohanu v severním Bavorsku? Není to jisté. O raných dějinách českého území se traduje spousta mýtů. Vladimír Salač z Archeologického ústavu Akademie věd se je snaží vyvracet.

Vladimír Salač | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimír Salač | foto: archiv
Vladimír Salač | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pádíme vpřed a máme dojem, že ze starých letopisů už nelze nic nového vyčíst. Natož o raných dějinách Čech, které – jak přece každý ví – získaly své jméno Boiohaemum (odtud anglicky Bohemia, německy Böhmen a tak dále) od keltských Bójů, kteří tu žili před Germány a Slovany.

Ale bylo to tak doopravdy? „Když otevřete učebnice dějepisu, encyklopedie a příručky, stojí tam, že v posledních stoletích před naším letopočtem u nás žili Keltové, které na přelomu letopočtu vyhnali Germáni, konkrétně kmen Markomanů v čele s králem Marobudem, první historickou postavou našich dějin. A ještě se uvádí, že tito Markomani původně sídlili na Mohanu v severním Bavorsku, odkud vyrazili dobývat území na úkor keltských Bójů,“ začíná vyprávět v pražském Archeologickém ústavu Akademie věd Vladimír Salač.

„Od vydání důležité knihy Josefa Dobiáše Dějiny čs. území před vystoupením Slovanů (1964) se to bere, jako by už vše bylo vyřešeno.“

Jenže nic z toho není jisté, přestože se to opakuje dlouhá léta. „Od vydání důležité knihy Josefa Dobiáše Dějiny čs. území před vystoupením Slovanů (1964) se to bere, jako by už vše bylo vyřešeno. Možná i proto u nás dnes nemáme žádného historika starověku, který by se zabýval střední Evropou. Proč? Když je všechno hotové, že ano...,“ říká archeolog.

Salač šel důsledně ke třem původním zmínkám o Bohemii: u řecky píšícího Strabóna a latiníků Velleia Petercula a Tacita, kteří jako první slova Búiaimon respektive Boiohaemum zapsali. K tomu došlo ale až v 1. století po Kristu, kdy už u nás Germáni sídlili.

„Ve všech knihách dnes stojí, že ono jméno Boiohaemum dal Čechám kmen Bójů. Jenže se přitom přehlédl podstatný fakt, že to slovo je germánského původu; původně znělo Baia-heim. Něco jako domov či země Bójů a vůbec nejlepší překlad by asi zněl Tam, kde žijí Bójové. Přičemž my nevíme, kteří Germáni kdy a kde toto pojmenování vytvořili. Muselo to být v sousedství keltského bójského světa, ale netušíme kde,“ znejisťuje Salač. V úvahu tak připadají Germáni někde od Durynska na západě až po dolní Slezsko na východě, kteří ukazovali kamsi směrem na jih a říkali: Tam žijí Bójové, tam je jejich Baia-heim.

Opravy v české historii

„Tito Germáni však na počátku zřejmě ani neznali rozsah skutečného bójského území. Jejich Boiohaemum tak mohlo sahat od Würzburgu až po Ostravu, nebo označovat pouze severočeské Polabí,“ řekl LN Salač.

Nelze tvrdit – jak se můžeme často dočíst i na výstavách –, že Bójové pocházejí z Čech a žili zde již v 5. století př. n. l. Toto tvrzení je spíše přáním.

Podobné mýty se snaží vyvracet; nejprve v odborné literatuře. „Ač se v úvahách o období před naším letopočtem Čechy s Boiohaemem běžně ztotožňují a toto slovo se překládá a interpretuje jako vlast či pravlast Bójů, nejsou z této doby pro spojení Boiohaema s českou kotlinou, ba ani pro existenci pojmenování, žádné doklady... Ztotožnění vlasti Bójů v době laténské s Boiohaemem a následně s Čechami se postupně stalo axiomem (nejen) české historie a archeologie, který se dále nezkoumá a neověřuje,“ napsal loni Salač v 55stránkové studii do časopisu Archeologické rozhledy.

Dokládá tím, že nelze tvrdit – jak se můžeme často dočíst i na výstavách –, že Bójové pocházejí z Čech a žili zde již v 5. století př. n. l. Toto tvrzení je spíše přáním, nikoliv historickým faktem. V témže článku Salač bojuje i s dalším zažitým příběhem. Při pozorném čtení Strabónovy Geógrafiky si povšiml neobvyklé zmínky o germánských Kolduích (Kvádech), o nichž se učívá, že žili na Moravě a na Slovensku.

Kvádové „vymazaní“ z dějin

Ale ouha: na území, kam se Marobud přistěhoval (sídlo Búiaimon), sídlili dle textu Kvádové už před Markomany! Přestože takto jejich roli dále vykládali četní kronikáři (Kuthen, Hájek z Libočan) i další učenci (Clüver, Píč), stačilo vynechání jedné z částí Strabónova textu generací historiků první poloviny 20. století až k „vymazání“ Kvádů z českých dějin i archeologie. Přitom je možné, že nositeli první vlny germánské migrace do Čech nebyli Markomani, nýbrž právě Kvádové. Hypotézu podpořil lingvistickým rozborem Strabóna a Tacita v další odborné studii Ivan Prchlík z Ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Spíše to vypadá tak, že se keltská ekonomika jakoby přehřála. Keltové začali stavět veliká opevněná sídliště (oppida) na kopcích i v neúrodných oblastech a měli problém je uživit, což je hospodářsky vyčerpávalo.“

Marobud už vlastně přišel „ke svým“, k jiným Germánům. Co se ale stalo s Kelty, s Bóji, když k nám pronikli první Germáni? Bojovali, kladli odpor? „Spíše to vypadá tak, že se keltská ekonomika jakoby přehřála. Keltové začali stavět veliká opevněná sídliště (oppida) na kopcích i v neúrodných oblastech a měli problém je uživit, což je hospodářsky vyčerpávalo. Pak už stačil malý podnět – útok zvenčí, pokles klimatu –, který by sice asi běžně ustáli, ale tohle vedlo ke kolapsu. A společnost se rozložila. Do jakéhosi bezvládí začalo přicházet nové obyvatelstvo, Germáni, a vůbec to nemuselo být tak násilné, jak si představujeme,“ míní Salač. S kolegy však nezná odpověď, proč Germáni od Keltů nepřevzali lepší výdobytky – hrnčířský kruh, mlýnské kameny, ale ani sklářství či ražbu mincí.

Markomanský rébus vyřešen

Zato vyvrací další mýtus evropské historiografie, a sice že prý Markomani přišli s Marobudem od řeky Mohanu, z Pomohaní. Tak se to psalo a opisovalo. Jenže to odporuje jak písemným, tak archeologickým pramenům. Kde se takový blud vzal? Salač se toho po čtyřech letech dopátral. Postupně dosledoval Wocelovu (1868), Zeussovu (1837), Hansselmannovu (1768) a Mascovu (1726) práci, až dospěl k jezuitovi Bucheriovi (1656), jenž si antický Florův zápis vyložil u mapy „po svém“, a strhl tak bádání na celá další staletí na slepou kolej.

„Takových mýtů je řada a já se je snažím z nejstarších dějin odstraňovat. Byl bych rád, kdyby se mi to podařilo nejen u odborníků, ale i u široké veřejnosti,“ říká Salač, jenž jedná v souladu se Strategií AV21, kterou teď razí Akademie věd. Jejím mottem je: „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu.“

Vladimír Salač (60)

  • Archeolog se specializací na dobu laténskou a starší římskou.

  • Vystudoval archeologii na pražské FF UK (1981), ale řadu let už primárně působí v pražském Archeologickém ústavu AV ČR.

  • Zaměřuje se na keltská oppida nebo laténskou sídlištní keramiku.

  • V roce 2015 uspořádal zásadní knihu Bójové mezi realitou a fikcí.



Počet příspěvků: 2, poslední 2.7.2017 02:38 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.