Bohatství v digitálním věku dozná obrovských změn

Málokterý jev dozná v digitálním věku tak dramatických změn jako bohatství. To platí jak pro jeho distribuci ve společnosti, tak pro jeho tvorbu. Dopadem digitální revoluce na tvorbu a rozdělení bohatství se proto lidé budou muset zabývat stále vážněji. Komentář bývalého viceguvernéra ČNB Pavla Kysilka.

Digitální technologie. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Digitální technologie. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Digitální technologie. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Touha po bohatství hýbala, hýbe a bude hýbat dějinami. Většina válek se v historii lidstva vedla o zdroje bohatství – i ty, kterým se nasazovala a nasazuje náboženská maska. Také boj o politickou moc je poháněn materiálními motivy. Kolem bohatství se točí společenské jevy, jako je kriminalita, sebevražednost, sňatkovost a rozvodovost, třídní či rasové konflikty, migrace. Dopadem digitální revoluce na tvorbu a rozdělení bohatství se proto lidé budou muset zabývat stále vážněji.

Podívejme se nyní na tři trendy, které už nyní začínají fenomén bohatství zásadně měnit. A hned předznamenejme, že nejde o „vynálezy“ digitálního věku. Existovaly i dříve, byly ale okrajové a až jednadvacáté století z nich činí určující trendy.

1. Bohatství má ten, kdo vlastní data

Data znamenají znalost o lidech a firmách. A taková znalost znamená, že mohu nabídnout správnou věc správnému klientovi ve správný čas na správném místě a správnou formou. Za gigantickými příjmy a bohatstvím „googlů“ a „facebooků“ stojí jejich schopnost sbírat a vytěžovat data. Vysoká tržní hodnota jinak ztrátové Tesly Elona Muska je podepřena jejími cennými daty o elektromobilitě.

Proč v údivu zíráme na neuvěřitelný pokrok umělé inteligence, konkrétně hlubokého strojového učení, a na prudce rostoucí zájem firem o jeho nákup? Právě proto, že umí zpracovávat obrovská data a vytěžit z nich informace, které mají cenu zlata.

A o síle těchto dat jsou investoři prostě přesvědčeni. Za zdánlivě bláznivými cenami, které dal Microsoft za ztrátový LinkedIn (630 miliard korun) nebo Mark Zuckerberg za nevýdělečný WhatsApp (470 miliard korun), hledejme opět data, která tato sociální síť, respektive aplikace umí shromažďovat.

Proč v údivu zíráme na neuvěřitelný pokrok umělé inteligence, konkrétně hlubokého strojového učení, a na prudce rostoucí zájem firem o jeho nákup? Právě proto, že umí zpracovávat obrovská data a vytěžit z nich informace, které mají cenu zlata. Z tohoto důvodu se v oblasti umělé inteligence koncentrují nejlepší mozky i největší peníze. IBM, Google, Microsoft a další investují do jejího vývoje závratné sumy – stejně jako do svých cloudových center třeba v Německu, která budou průmyslovým firmám, bankám či pojišťovnám nabízet umělou inteligenci jako službu.

Jak šla století, bohatství přicházelo za vlastnictvím půdy, nerostných zdrojů, zápůjčního kapitálu, průmyslové linky, obchodní sítě a reklamního talentu. V jednadvacátém století dominují data spolu s nástroji na vytěžení jejich komerční hodnoty.

2. Miliardy lidí po celém světě bohatnou takovým tempem, o kterém se nikomu ve dvacátém století nesnilo

Jen si to neuvědomují a ani statistiky to neumějí zachytit. Jak je to možné? V honbě za našimi osobními daty se poskytovatelé zboží, služeb a technologií předhánějí v tom, co nám nabídnou a poskytnou zdarma. Tedy tak, abychom za rozmanitá atraktivní řešení, informace, komunikaci, zábavu, přístroje a podobně neplatili penězi, nýbrž nepřetržitým tokem dat o nás samotných.

V chytrém mobilu dnes máme nekonečné množství informací, knih, filmů, zábavy, vzdělávání, poradenství, přátel, cestování, možností dálkového ovládání různých systémů a nástrojů vzdálené spolupráce. Kdybychom tyto hodnoty nacenili penězi, které jsme na konci dvacátého století platili za knihy, vinyly, CD, DVD, přístroje, kina, vzdělávací kurzy, cestování a další odpovídající služby a zboží, byli bychom zřejmě šokováni nárůstem bohatství nejširších mas. Bohatstvím tisícinásobně překračujícím možnosti příjmů a úspor drtivé většiny těch, kteří ho dnes reálně vlastní a konzumují v digitální formě.

Demonetizace, doslova odpeněžnění, je slovem, které označuje jev, kdy mnohé hodnoty, tedy užitečné věci, informace a technologie, nabýváme zdarma. Demonetizací tak prochází i velká část našeho bohatství.

Protože jsme toto bohatství nabyli zdarma, nikoli nákupem, a nelze je ani prodat, nevnímáme je jako bohatství. A také statistiky ho ignorují. Mnozí ekonomové, sociologové a politici papouškují klišé o rozevírajících se majetkových nůžkách ve společnosti. Vycházejí přitom ze statistik, které zachycují svět jednadvacátého století starými brýlemi.

Demonetizace, doslova odpeněžnění, je slovem, které označuje jev, kdy mnohé hodnoty, tedy užitečné věci, informace a technologie, nabýváme zdarma. Demonetizací tak prochází i velká část našeho bohatství. Za víc a víc hodnot neplatíme penězi; „platíme“ svými osobními daty. Až ta jsou monetizována = zpoplatněna, a to cílenou a nebývale účinnou nabídkou a prodejem klasického, tedy placeného zboží. Nabídkou chytrou a účinnou právě díky využití našich osobních dat.

Byznysový svět zažívá závody o pokrytí zeměkoule signálem, aby jeho prostřednictvím mohly další miliardy lidí vlastnit a konzumovat digitální obsah, digitálně bohatnout. A také proto, aby poskytovatelé sítí mohli vlastnit a využívat jejich osobní data. Loon – projekt, kterým Google prostřednictvím stratosférických balonů pokrývá svět – si konkuruje s neméně nákladným Zuckerbergovým Internet.org, nabízejícím pokrytí prostřednictvím satelitů a dronů. O napojení odlehlých regionů, vesnic, podzemních prostorů a podobně usilují tisíce národních, regionálních a místních projektů – privátních i veřejných. Mnohé soukromé i veřejné iniciativy nabízejí mobily a tablety zdarma nebo velmi levně, aby sítě ožily novými miliony uživatelů.

Prozatím citlivě vnímáme jen miliardy na straně investic, příjmů a zisků poskytovatelů digitálního obsahu, aplikací a sítí. Je škoda, že stále neumíme měřit, jak obrovský je narůst hodnot = bohatství v rukou miliard jednotlivců a domácností.

3. Digitální revoluce násobí zdroje a tvorbu bohatství

Prvotním zdrojem bohatství byl, je a zůstane člověk. V roli vědce, vývojáře, výrobce, tvůrce, učitele, podnikatele a podobně. Až do konce dvacátého století jsme byli zvyklí na to, že člověk je na jedné straně univerzálním spotřebitelem, tedy nakupuje a konzumuje širokou škálu zboží a služeb, na druhé straně ale zůstává celoživotním specialistou v oboru, který se v mládí naučil. A tuto specializaci povětšinou uplatňuje a rozvíjí jako pouhé kolečko v mechanismu velkého institucionalizovaného celku: firmy, úřadu…

Přivykli jsme jen velmi omezené prostupnosti a pružnosti v tomto systému. Ten byl v daných technologických limitech efektivní a racionální. Nicméně pravděpodobnost, že opravdový talent lidí se neprojeví, byla v tomto modelu vysoká. A nevyužívání talentu je jednou z největších brzd tvorby osobního a společenského bohatství.

Digitální technologie a platformy vtrhly do tohoto světa a bourají jeho nepružnost, nepropustnost, celoživotní svázanost a institucionální ukotvenost. Lidé se stávají výrobci a poskytovateli služeb a zboží v oborech, kde byli dříve pouhými pasivními konzumenty odkázanými na nabídku velkých firem a institucí. Smazává se hranice mezi spotřebitelem (consumer) a poskytovatelem, výrobcem (producer). Jednadvacáté století přivádí hromadně na svět nový ekonomický typ, jímž je kombinace výrobce a spotřebitele v jedné osobě: prosumer.

Aplikace typu Uber nabízejí každému vyzkoušet si taxikaření, Airbnb hoteliérství. Wikipedie dává každému šanci stát se tvůrcem výkladových hesel. Na internetu může každý prostřednictvím textu nebo videí působit jako učitel, poradce, marketér oblíbené značky, recenzent, spisovatel, novinář. Sociální média a sdílení osobních dat umožňují zakládat poslužby, jistné kluby.

Aplikace typu Uber nabízejí každému vyzkoušet si taxikaření, Airbnb hoteliérství. Wikipedie dává každému šanci stát se tvůrcem výkladových hesel. Na internetu může každý prostřednictvím textu nebo videí působit jako učitel, poradce, marketér oblíbené značky, recenzent, spisovatel, novinář. Sociální média a sdílení osobních dat umožňují zakládat poslužby, jistné kluby. Crowdfundingové platformy každému umožňují stát se finančníkem. Instagram nám nabízí roli fotografa, YouTube scenáristy, režiséra, kameramana nebo nové celebrity – youtubera. Aplikace podpořené umělou inteligencí nám pomáhají rozvinout talent tvůrce log, grafiky, obrazů, skládání hudby. Technologie blockchainu nabídne brzy každému možnost dodávat energii ze solárních panelů na střeše vlastního domku do lokální sítě, směňovat jakékoliv věci, používat měnu, která není z dílny centrálních bank. 3D aplikace a tiskárny nám umožňují přenést výrobu domácích potřeb, hraček, zdravotních pomůcek, jídla, stavebnin, oblečení, náhradních dílů či dekoračních a užitkových předmětů z fabrik do obýváku – a navíc podle individuálních parametrů, přání a designu.

To vše, aniž bychom museli být zaměstnanci taxislužby, hotelu, encyklopedického týmu, školy, ateliéru, pojišťovny, banky, výrobní firmy, elektrárny… Digitální věk nabízí neuvěřitelnou škálu rolí, na nichž si můžeme snadno vyzkoušet, rozvíjet a nabízet své vlohy a talent. A šetří čas a energii, které mohou miliony lidí uplatnit produktivně při tvorbě, distribuci a užívání bohatství.

Je stále více zřejmé, že pro tuto rychlou a spontánní evoluci jsou existující regulace, přesněji přeregulovanost a existující daňové modely, svazující kazajkou. Společenské dění jednadvacátého století rezonuje v uších politiků dvacátého století, kteří nabízejí recepty století devatenáctého. Země, které to pochopí jako první, mohou zažít takový nárůst tvorby a masové distribuce bohatství, jaký nemá v historii lidstva obdobu.



Počet příspěvků: 2, poslední 24.11.2017 02:45 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Autor

Pavel Kysilka

Pavel Kysilka, ekonom, bývalý šéf České spořitelny | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články