Bezpečnostním rizikem není jen Huawei. Z Číny expandují i jiní

V hustém dýmu bezpečnostního varování před společností Huawei nejsou vidět další čínské technologické firmy, které se snaží tvrdě expandovat na západní trhy, a to i přes Českou republiku. Kde všude najdeme stopu rudého draka?

Jan Sedlák 9.2.2019
Muž procházející kolem obchodu Huawei v Pekingu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Muž procházející kolem obchodu Huawei v Pekingu. | foto: Reuters
Muž procházející kolem obchodu Huawei v Pekingu.

High-tech park nedaleko centra Šanghaje je poměrně příjemná moderní oblast plná korejských restaurací, přírody a nových budov. Řada z nich je plná mladých technologických společností, které komunistická čínská vláda pobízí k tomu, aby zemi dovedly ke světovému prvenství v oblastech, jako je umělá inteligence. V jedné z budov sídlí podnik, kterému se už tuto vizi ve větší míře daří naplňovat. Jmenuje se Espressif Systems a zaměřuje se na vývoj čipů a modulů pro takzvaný internet věcí. „Podařilo se nám expedovat přes sto milionů našich čipů,“ uvádějí zástupci společnosti.

O asi 8,5 tisíce kilometrů na západ se nachází Brno. Jeho kancelářský komplex Spielberk Office Centre se svému protějšku v Šanghaji může trochu podobat, rozlohou je ale zanedbatelný. I přesto se právě zde Espressif usazuje a formuje tým vývojářů, kteří mají k úspěchu čínské společnosti pomoci. Espressif aktivně hledá nové programátory a těm ve vedoucích pozicích nabízí měsíční plat až 320 tisíc hrubého. Brněnští inženýři mají při vývoji čínských čipů mít na starost zejména části spojené se softwarem.

Stigma státního vlivu

Český veřejný prostor je v posledních měsících plný společností Huawei a ZTE, před kterými varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). V tom všem humbuku ale zaniká fakt, že se v tuzemsku usazují také další technologické firmy z Číny. Některé z nich jsou na Západě rovněž označovány za riziko, jiné nikoliv. Jedno ale mají společné – všechny jsou alespoň zčásti vlastněné čínským státem, případně v nich komunistická strana má jiný vliv.

Čína si je v oblasti čipů vědoma své závislosti na Západě a chce se co nejvíce osamostatnit. Zmiňovaný fond je prostředkem k investicím. Do oblasti má v aktuální fázi natéci 45 miliard dolarů.

NÚKIB tyto čínské firmy minimálně v současné době jako riziko nevnímá. „V případě technologií vámi jmenovaných společností k dnešnímu dni nedisponujeme informacemi potřebnými pro vydání varování před hrozbou,“ uvádí mluvčí úřadu Radek Holý.

Espressif funguje od roku 2008 a během té doby posbíral ve třech investičních kolech nespecifikovanou výši investic od neznámých investorů. V prozatím posledním kole sice částka rovněž není známá, vědí se ale jména investorů. Tím prvním je americký výrobce čipů Intel a druhým pak Beijing Singularity Power Investment Fund. V něm drží podíl National IC Industry Investment Fund, který je ovládaný čínskou vládou.

Čína si je v oblasti čipů vědoma své závislosti na Západě a chce se co nejvíce osamostatnit. Zmiňovaný fond je prostředkem k investicím. Do oblasti má v aktuální fázi natéci 45 miliard dolarů, a část z toho tedy míří i na Moravu.

Bez Západu to moc nejde

Příkladem toho, jak moc je Čína závislá na dodávkách ze Západu, je ZTE. Když americký prezident Donald Trump před časem na ZTE uvalil embargo, tato společnost byla v podstatě odstavená od provozu. Stejný osud by mohl potkat také další čínský technologický podnik. Jde o Hangzhou Hikvision Digital Technology, zkráceně Hikvision. Ten vyrábí sledovací bezpečnostní kamery, které prodává ve více než stovce zemí světa.

Jak se ukázalo, Hikvision spolupracuje s čínskou vládou v rámci detenčních zařízení, která jsou provozována za účelem „převýchovy“ muslimské menšiny v Číně. Spojené státy proto zvažují, že zakážou dodávky technologií, což by pro Hikvision bylo v podstatě likvidační. Technologie Hikvision, které pracují i s rozpoznáváním obličejů nebo objektů, v jádru využívají čipy od amerických firem jako Intel, Nvidia nebo Seagate.

Spojené státy nebo Velká Británie vyjadřují obavy, že by kamery od Hikvision mohly na dálku posílat data do Číny a že k nim je možné také nepozorovaně na dálku přistupovat. USA proto tyto výrobky zakázaly nasazovat ve státních institucích.

Hikvision je velice aktivní také v České republice. Kamery od této společnosti je možné běžně koupit třeba na tradičních e-shopech. Výrobky od Hikvision lze najít nasazené v řadě tuzemských měst, České televizi, na ministerstvu vnitra, v nemocnicích, u vězeňské služby, policie nebo na univerzitách.

Spojené státy nebo Velká Británie vyjadřují obavy, že by kamery od Hikvision mohly na dálku posílat data do Číny a že k nim je možné také nepozorovaně na dálku přistupovat. USA proto tyto výrobky zakázaly nasazovat ve státních institucích.

Nervozitu způsobuje také to, že Hikvision o sobě dlouhodobě tvrdí, že je nezávislou společností, ovšem je jasné, že v ní má vliv čínská vláda. Podíl ve společnosti drží skupina CETHIK, která je stoprocentně vlastněná státem. Ten CETHIK ovládá prostřednictvím China Electronics Technology Group (CETC), která byla založena jedním z ministerstev a má na starost vývoj technologií pro rozpoznávání lidí. Čína do této oblasti masivně investuje z důvodu bezpečnosti a terorismu. Zároveň ale také sledovací technologie používá pro zavádění dohledu nad občany.

Americký výprodej

Česká státní správa, samospráva i státní podniky běžně využívají také technologie od pekingského kolosu Lenovo. Ten je obecně známý především díky svým osobním počítačům a možná trochu i chytrým telefonům. Lenovo je však také velkým výrobcem zařízení, která se používají v datových centrech a počítačových sítích. Jde o servery, úložná zařízení a síťové komunikační prvky. Americké úřady se technologií od Lenova zbavují. Státní komise pro ekonomické a bezpečnostní vztahy mezi USA a Čínou (USCC) zároveň v nedávném reportu uvedla, že Lenovo považuje za podobný případ, jako jsou Huawei a ZTE. Lenovo to odmítá a důkazy opět předkládány nejsou.

Lenovo je součástí struktur čínské vlády. Firma byla založena v roce 1984 v rámci čínské akademie věd. Dnes se obchoduje na burze v Hongkongu, čínská vláda nicméně stále drží důležitý podíl.

Paradoxní na tom je, že Lenovo velkou část dnes prodávaných technologií celkem hladce získalo právě z USA. Číňané v roce 2005 od společnosti IBM koupili divizi osobních počítačů. O devět let později opět od IBM koupili serverovou sekci. Ve stejném roce pak Lenovo od Googlu odkoupilo divizi Motorola Mobility. Tento relativně levný výprodej tradičních amerických technologií se zpětně nejeví příliš prozíravě. Čína získala potřebné know-how, zatímco Spojené státy pouze omezený přístup na uzavřený, ale obrovský čínský trh.

Lenovo je opět součástí struktur čínské vlády. Firma byla založena v roce 1984 v rámci čínské akademie věd. Dnes se obchoduje na burze v Hongkongu, čínská vláda nicméně stále drží důležitý podíl. Přes 42 procent akcií Lenova ovládá firma Legend Holdings Limited, kde 65procentní podíl drží právě čínská vláda.

Moloch China Telecom

Komunistická vláda rovněž ovládá podnik China Telecom, který je jedním z největších operátorů a providerů jak v Číně, tak na světě. Tento moloch provozuje přes 230 tisíc kilometrů optických tras, podmořské datové kabely, rozsáhlou mobilní síť a 50 vlastních datových center, přičemž celkově má přítomnost asi ve čtyřech stovkách datacenter. China Telecom je rovněž velkým poskytovatelem cloudových služeb.

V Česku se tento operátor už několik let připojuje do datového centra CE Colo, které provozuje T-Mobile. Firma má lokální kancelář a plány, jak se v tuzemsku rozrůstat. V Praze by podle plánů China Telecomu měl vzniknout jeden z cloudových bodů v Evropě. Ty zatím firma provozuje ve Frankfurtu, Londýně a Paříži.

China Telecom všude nemá nejlepší pověst. Firma systematicky od roku 2000 buduje datovou infrastrukturu ve Spojených státech, kde má v současné době osm přístupových bodů, a další dva pak v Kanadě.

Cílovým místem, kam by se tento bod měl umístit, je datové centrum běžící vedle pražského sídla Sazky. Provozuje ho SafeDX, což je společný podnik tchajwanského obra Foxconn a investiční skupiny KKCG Karla Komárka. Konkrétně jde o ICT společnost DataSpring, která nově spadá do struktur AutoContu, kde KKCG nedávno koupila majoritní podíl.

SafeDX dohodu o spolupráci s China Telecomem podepsala už koncem roku 2016. Doposud kooperace spočívala v tom, že obě firmy společně oslovovaly čínské firmy, které míří na trhy ve střední a východní Evropě. Těm pak nabízejí možnost umístit si do pražského datacentra servery a další ICT infrastrukturu a zároveň poskytují další telekomunikační služby. V Praze tak například běží technologie velkých čínských bank ICBC a Bank of Communications (BoCom). Stejně tak SafeDX využívá datové spojení China Telecomu do Hongkongu.

China Telecom každopádně všude nemá nejlepší pověst. Firma systematicky od roku 2000 buduje datovou infrastrukturu ve Spojených státech, kde má v současné době osm přístupových bodů, a další dva pak v Kanadě.

China Telecom měl sbírat informace spojené s průmyslovou špionáží. Pikantní na tom je, že tyto aktivity začaly po roce 2015, kdy Čína se Spojenými státy podepsala dohodu o tom, že se tyto země krádeží duševního vlastnictví vyvarují.

Výzkumníci z U. S. Naval War College a Tel Aviv University nedávno upozornili, že China Telecom díky těmto bodům dokázal posílat data proudící ve Spojených státech do Číny. Situaci následně potvrdili inženýři z firmy Oracle. China Telecom měl takto sbírat informace spojené s průmyslovou špionáží. Pikantní na tom je, že tyto aktivity začaly po roce 2015, kdy Čína se Spojenými státy podepsala dohodu o tom, že se tyto země krádeží duševního vlastnictví vyvarují.

„Slýchám to, uvědomuji si to, ale na nic konkrétního jsem nenarazil. S China Telecomem jsou vztahy zcela standardní. Tak, jak jsem zvyklý spolupracovat s českými či západními společnostmi, si myslím, že se China Telecom chová úplně standardně. My nevidíme do jejich sítě a nevíme, jaké mají nasazené nástroje na monitoring síťového prostředí. A v IT konceptu je to dle mého transparentní,“ uvádí pro Index LN směrem k bezpečnostním obavám ředitel SafeDX Martin Smekal.

SafeDX se obecně snaží zaměřovat na klientelu z Asie a těží ze spolupráce s Foxconnem. Ten v Česku začal díky svým montovnám počítačů a serverů v Pardubicích a Kutné Hoře, v poslední době ale v Praze buduje své hlavní vývojové centrum pro Evropu. Jedním z velkých asijských zákazníků, které už se podařilo do Česka dostat, je japonský Sharp. Ten z datacentra SafeDX bude provozovat svou evropskou IT infrastrukturu.

Alibaba přes cloud

Rostoucí zájem o Česko je vidět rovněž ze strany dalšího čínského technologického giganta. Jde o podnik Alibaba Group, který má po ovládnutí asijského e-commerce sektoru v plánu obsadit Evropu. Tažení začíná v Belgii, která se oficiálně připojila do sítě Electronic World Trade Platform (eWTP), kterou Alibaba založila. V Belgii vznikne transportní centrum o rozloze 220 tisíc metrů čtverečních a nasazovat se budou i mobilní platby Alipay či Alibaba Cloud.

Velkým krokem pro Alibabu je spuštění jeho rychle rostoucího cloudu na našem trhu. Alibaba Cloud nebo také Aliyun je největším cloudem v Číně a na některých dalších asijských trzích a ambicí je dostat se také do Evropy a Spojených států.

A přesně toto jsou technologie, se kterými se lze setkat i v Česku. Pomocí Alipay je možné platit ve zvětšujícím se množství zdejších obchodů a vstupenky si přes tento systém lze pořídit i třeba v Obecním domě. Pro Alibabu v Česku službu prosazuje firma Sims Management. Cílí zejména na čínské turisty, které k nám dováží několik přímých letů z velkých čínských měst.

Alibaba také skrze společnost 4PX Express za Prahou postavila logistické centrum. To neslouží zdejšímu trhu, ale pro obsluhu zákazníků v Německu. Češi však v Číně přes internet nakupují rádi. Studie ESETu a Seznamu ukazuje, že čtyři z deseti Čechů, kteří nakupují online, tak činí i v čínských e-shopech. Populární je především AliExpress provozovaný Alibabou.

Velkým krokem pro Alibabu je pak spuštění jeho rychle rostoucího cloudu na našem trhu. Alibaba Cloud nebo také Aliyun je největším cloudem v Číně a na některých dalších asijských trzích a ambicí je dostat se také do Evropy a Spojených států. Alibaba pro tyto účely staví lokální datová centra. Alibaba Cloud u nás pod jiným názvem provozuje polská společnost ABC Data, která zde už dlouhá léta působí jako distributor IT zboží. „Naše vzájemná spolupráce je součástí strategie Alibaby vstoupit na trhy v regionu střední a východní Evropy. Začíná se s cloudem,“ uvádí pro Index LN viceprezident ABC Data Andrzej Kuźniak.

Digitální hedvábná stezka

Čína se snaží stavět takzvanou digitální hedvábnou stezku. Její součástí je budování datacenter, IT a telekomunikační infrastruktury, cloudů a dalších podobných služeb. Tyto základy pak mají sloužit expandujícím čínským podnikům. V Česku chtěl svůj cloud spustit také Huawei, který ho v Evropě staví za pomoci operátorů Deutsche Telekom, Orange a Telefónica. Prozatím není jasné, jak se s varováním NÚKIBu situace vyvine.

Alibaba každopádně není obecně považovaná za takovou bezpečnostní hrozbu jako jiné čínské firmy. Nedávno ovšem vyšlo najevo, že zakladatel a šéf Alibaby a jeden z nejbohatších Číňanů Jack Ma je členem komunistické strany. Alibaba stejně tak disponuje v podstatě neomezeným kapitálem, díky čemuž může získávat na zahraničních trzích moc. Příkladem je odnož Alibaba Pictures. Ta investuje do filmů v Hollywoodu. Tvůrci pak přistupují k autocenzuře, aby bylo možné jejich dílo dostat na uzavřený a zároveň hladový čínský trh. Další sekce Alibaby pak aktivně investuje do západních startupů. Situaci zde brzdí poslední vývoj kolem obchodní války mezi USA a Čínou.

Další postup čínských firem v Česku je nejasný. Huawei nyní bude muset u 160 státních i soukromých institucí projít bezpečnostní analýzou a může být vyřazován z tendrů na základě obav z bezpečnosti. Kritické pro Huawei bude udržet si pozici ve zdejších mobilních sítích.

Další postup čínských firem v Česku je nejasný. Huawei nyní bude muset u 160 státních i soukromých institucí projít bezpečnostní analýzou a může být vyřazován z tendrů na základě obav z bezpečnosti. Kritické pro Huawei bude udržet si pozici ve zdejších mobilních sítích. Je pravděpodobné, že u Huawei v rámci budování 5G sítě bude chtít zůstat i PPF. Ta vlastní českou a slovenskou O2, dále pak CETIN a aktivity Telenoru na východě Evropy a na Balkáně.

Šéf české a slovenské pobočky Huawei Radoslaw Kedzia nově dostal na starost také aktivity PPF tam, kde vlastní Telenor. Na nedávné konferenci Huawei v Šanghaji byl společně s Kedziou jako host také Tomáš Budník, který dříve šéfoval zdejšímu O2 a nyní funguje jako technologický ředitel PPF v rámci telekomunikační divize. PPF má v Číně své zájmy s Home Creditem, který na další půjčování peněz spotřebitelům získal finance od čínské skupiny CITIC.

PPF už s Huawei podepsala memorandum o spolupráci v oblasti 5G. Stejně tak na technologiích Huawei běží nová mobilní síť na frekvenci 3,7 GHz, která slouží k šíření rychlého bezdrátového internetu. Tuto síť na Huawei zprovoznil rovněž Nordic Telecom, který je plný bývalých manažerů z PPF. Nordic je potenciálním zájemcem o to stát se čtvrtým plnohodnotným operátorem.

Autor

Jan Sedlák

Další autorovy články

Jak Avast dobyl svět

5.5.2018 - 8.01