Bezbranná armáda? Miliardové zakázky jsou v nedohlednu

Na ministerstvu obrany se nakupily strategické zakázky s problémy za více než 14 miliard korun. Zpoždění v klíčových armádních akvizicích přitom narušuje samu obranyschopnost státu. Laxní přístup k obměně sovětských radarů, které jsou ve výzbroji od 70. let minulého století, pak hraničí s hazardem.

Martin Shabu 11.6.2018
Pandury při vojenském cvičení | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pandury při vojenském cvičení | foto: MAFRA: Petr Topič
Pandury při vojenském cvičení

Na uzavřeném jednání ve sněmovně se před měsícem sešla ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO), její náměstek pro vyzbrojování Daniel Koštoval a náčelník generálního štábu Aleš Opata. Společně měli poslancům z podvýboru pro akvizice osvětlit, jak daleko jsou strategické armádní zakázky.

Z přehledu, který pro poslance připravili a jejž mají LN k dispozici, vyplývá, že hned u pěti tendrů za více než 14 miliard korun nastal či do konce roku může nastat zádrhel. Jde o vyprošťovací vozidla k pandurům, mobilní radiolokátory MADR, desítky obrněných vozidel pro české chemiky, velitelská vozidla i přenosný protiletadlový raketový komplet.

Bouřlivá atmosféra, která na jednání za zavřenými dveřmi zavládla, předznamenala, že z pěti problematických bodů stihli poslanci probrat jen první dva. Až neuvěřitelně znějí důvody, proč se některé nákupy zasekly. U vyprošťovacích vozů, které měl dodat státní Vojenský technický ústav, se zjistilo, že pandury ani nezvednou. Jak upozornil deník Právo, kvůli tomu budou muset v létě odjet čeští vojáci na misi do Pobaltí bez potřebné techniky.

Ještě varovnější je však situace s radary. Podle expertů hrozí ztráta schopnosti monitorovat vzdušný prostor do tří kilometrů. Ačkoli už předloni ministerstvo obrany pod vedením Martina Stropnického (ANO) avizovalo dodávku 16 mobilních stanic za 3,6 miliardy korun od firmy Elta Systems, dodnes nebyl kontrakt podepsán.

Ještě varovnější je však situace s radary. Podle expertů hrozí ztráta schopnosti monitorovat vzdušný prostor do tří kilometrů. Ačkoli už předloni ministerstvo obrany pod vedením Martina Stropnického (ANO) avizovalo dodávku 16 mobilních stanic za 3,6 miliardy korun od firmy Elta Systems, dodnes nebyl kontrakt podepsán. Stropnického nástupkyně Karla Šlechtová kvůli zakázce podala podnět vojenské policii. Chybí jí garance, že izraelskou technologii půjde propojit se systémy NATO. Otazníky má i ohledně prověrky subdodavatele. „Vzhledem k termínu dodání a stavu našich radarů je nutné rozhodnout s právní jistotou co nejdříve, obranyschopnost ČR je pro mě prioritou,“ uvedla Šlechtová.

Kvůli vypjaté situaci v oblasti strategických zakázek 4. května zasedlo předsednictvo Bezpečnostní rady státu. K jeho rychlému svolání dal podnět bývalý šéf obrany a současný ministr zahraničí Stropnický. Právě na něj padá část kritiky za hlemýždí tempo nákupů a na jeho nečinnost poukazuje i Šlechtová.

Premiér v demisi Andrej Babiš po zasedání prohlásil, že je na současné šéfce obrany, aby o radarech rozhodla. O stavu zakázky prý detailně hovořili a dohodli se na dalším postupu. „Vysvětlili jsme si průběh zakázky a bude potřeba ze strany ministryně rozhodnout o zakázce,“ prohlásil Babiš.

Laxní přístup k obměně sovětských radarů, které jsou ve výzbroji od 70. let minulého století, hraničí s hazardem. Podle armádních plánů dojde k vypnutí starých radarů už v roce 2020, což podstatně ztíží přehled o vzdušném prostoru do výšky 3000 metrů nad zemí.

Před důsledky varuje například bývalý zástupce náčelníka generálního štábu, vrtulníkový pilot a někdejší náměstek ministra obrany Bohuslav Dvořák. „Je to hazard s tím, jestli nechceme mít přehled o vzdušné situaci. V době míru mají letouny zapnuté odpovídače a vidíme je ve vzduchu. My ale musíme mít radary, které umí zabezpečit, abychom měli přehled i o objektech, jež nespolupracují,“ řekl LN Dvořák, který je dnes bezpečnostním konzultantem.

U velitelských obrněnců zase záleží na jednáních hlavního dodavatele a dalších firem, které se na zakázce podílejí. Podle předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jany Černochové (ODS) je ale situace alarmující.

Samotná armáda nechce o dopadech na obranyschopnost mluvit. „Stav zakázek, na které se ptáte, je v gesci ministerstva obrany, obraťte se na něj,“ napsala armádní mluvčí Vlastimila Cyprisová. Ministerstvo obrany na sadu jedenácti dotazů LN k pěti problematickým zakázkám odpovědělo po čtyřech dnech. A reagovalo jen na část otázek. Podle nich by po dodatečných úpravách měly být vyprošťovací vozy pro vojáky dodány ještě během tohoto měsíce. A radary? „Na základě jednání byla vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva obrany, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, izraelské firmy Elta a Retie. Upravuje se text smlouvy,“ napsal LN Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany.

Co se týče dalších zakázek, Pejšek dodal: „Vozidla pro chemiky se budou asi v červnu projednávat na kolegiu ministryně obrany. Čekalo se na dopracování znaleckého posudku. Pokud to kolegium akceptuje, může se podepisovat smlouva.“

U velitelských obrněnců zase záleží na jednáních hlavního dodavatele a dalších firem, které se na zakázce podílejí. Podle předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jany Černochové (ODS) je ale situace alarmující. „Protahuje se modernizace ozbrojených sil, čímž se snižují jejich schopnosti. Pamatuji si, že u 3D radiolokátorů, které jsou v rozpočtech už od roku 2015, ještě před několika lety vojáci říkali, že ty stávající přestanou fungovat v roce 2016, a budeme tak mít velice omezený přehled o vzdušném prostoru v některých výškách,“ připomněla Černochová. Podle ní se kvůli průtahům v nákupech kumulují velké akvizice do několika málo let, což vytváří tlak na armádní rozpočet i projektový personál. V příštích letech se navíc očekává nákup víceúčelových vrtulníků a náhrada bojových vozidel pěchoty za více než 60 miliard korun. To také znamená složitější projektové řízení paralelních akvizic za desítky miliard korun.

K ministrům obrany za ANO má výhrady i předseda podvýboru pro akvizice Jan Řehounek (ANO). Kritizuje Stropnického éru, ale i současné vedení. „Samozřejmě jsem předpokládal, že nová ministryně obrany bude akčnější. Musím ale říci, že ve strategických zakázkách ani za paní Šlechtové k výraznému posunu nedošlo,“ řekl LN Řehounek.

Článek byl publikován v Lidových novinách dne 5. května 2018.

Miliardové zakázky v nedohlednu

  • Obrněnce Titus pro velitele a spojaře

Počet kusů: 62

Cena: 4,8 mld. Kč bez DPH

Dodavatel: Nexter, Tatra Export

Podpis smlouvy: poslední čtvrtletí 2018

Očekávaná dodávka: 2021–2024

  • Mobilní radiolokátory

Počet kusů: 8

Cena: 3,6 mld. Kč

Dodavatel: Elta Systems

Podpis smlouvy: ?

Očekávaná dodávka: 2019–2020

Důvod posunu: Vyšetřování zakázky, nejasné napojení systému do sítě NATO, zpochybněná bezpečnostní prověrka subdodavatele

  • Auta pro chemiky

Počet kusů: 80

Cena: 4,4 mld. Kč bez DPH

Dodavatel: Praga-Export, Vojenský výzkumný ústav v Brně, Vojenský technický ústav Praha a VOP CZ Šenov.

Podpis smlouvy: 31. července 2018

Očekávaná dodávka: 2020–2022

Důvod posunu: Nový znalecký posudek

  • Vyprošťovací vozy na pandury

Počet kusů: 5

Cena: 197 milionů korun bez DPH

Dodavatel: Vojenský technický ústav (VTÚ)

Podpis smlouvy: 30. listopadu 2017

Očekávaná dodávka: 2016–2017

Důvod posunu: Nepodařilo se upravit veškeré požadované parametry vozidel

  • Protiletadlové raketomety

Počet kusů: 16

Cena: 1,034 mld. Kč bez DPH

Dodavatel: Saab Dynamics

Podpis smlouvy: 30. června 2018

Očekávaná dodávka: 2019–2020