Bez příkazu soudu odposlechy nejsou možné

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová vítá rozsudek Nejvyššího soudu, který vrátil do hry odposlechy v kauze Davida Ratha. Šlo o neodborný exces, říká v rozhovoru k rozhodnutí vrchního soudu, který loni označil hlavní důkazy proti Rathovi za nezákonné.

Lenka Bradáčová, Vrchní státní zástupkyně v Praze. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lenka Bradáčová, Vrchní státní zástupkyně v Praze. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA
Lenka Bradáčová, Vrchní státní zástupkyně v Praze. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v rozhovoru mimo jiné říká: „Nebráníme se změně judikatury nebo změně názorů, ale pokud dojde k tak diametrální odlišnosti, domnívám se, že takto zásadní názorový obrat by měl být podložen dostatečně přesvědčivým odůvodněním. To nám však v této věci chybělo. Vyšetřovatelé se tak nyní mohou opět spolehnout, že pokud dostojí požadavkům dosavadní judikaturní praxe, jejich výsledky budou použitelné. Opět to vrátí jistotu do rozhodování.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak hodnotíte verdikt Nejvyššího soudu, který vrátil zpět do hry důležité důkazy v kauze Davida Ratha?

BRADÁČOVÁ: Samotný verdikt vnímám jako výsledek kontinuálního rozhodování Nejvyššího soudu ohledně problematiky neodkladných a neopakovatelných úkonů a používání operativně pátracích prostředků. Nejvyšší soud v minulosti v několika svých rozhodnutích poukazoval na to, že podstatný při povolování odposlechů nebo sledování osob v přípravném řízení je pro soud materiální obsah spisu.

Odůvodnění verdiktu Nejvyššího soudu považuji za velmi podstatné i pro obdobné, typově závažné případy korupční a hospodářské kriminality

To znamená, zda spis předkládaný soudci obsahuje dostatek informací, aby mohlo být návrhu státního zástupce vyhověno. Dále Nejvyšší soud, v souladu s rozhodovací praxí Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, opakovaně konstatoval, že ani některé drobné formální vady nemohou způsobit nepoužitelnost důkazů.

LIDOVÉ NOVINY: Je rozsudek důležitý i v obecnější rovině než jen pro kauzu Davida Ratha?

BRADÁČOVÁ: Ano. Odůvodnění verdiktu Nejvyššího soudu považuji za velmi podstatné i pro obdobné, typově závažné případy korupční a hospodářské kriminality.

LIDOVÉ NOVINY: Jak důležité je rozhodnutí Nejvyššího soudu pro vyšetřovatele? Znamená pro policii a žalobce vzpruhu?

BRADÁČOVÁ: Především jde o potvrzení zásady předvídatelnosti soudních rozhodnutí. Názor Vrchního soudu v Praze se vymykal dosavadní praxi nejen vrchního soudu, ale i senátu, který o případu rozhodoval. Šlo o excesivní krok.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu jasně deklarovalo, jaký postup policie je v přípravném řízení akceptovatelný

Nebráníme se změně judikatury nebo změně názorů, ale pokud dojde k tak diametrální odlišnosti, domnívám se, že takto zásadní názorový obrat by měl být podložen dostatečně přesvědčivým odůvodněním. To nám však v této věci chybělo. Vyšetřovatelé se tak nyní mohou opět spolehnout, že pokud dostojí požadavkům dosavadní judikaturní praxe, jejich výsledky budou použitelné. Opět to vrátí jistotu do rozhodování.

LIDOVÉ NOVINY: Jak si exces Vrchního soudu v Praze vysvětlujete?

BRADÁČOVÁ: Od počátku považuji dané rozhodnutí za odborně nedostatečné a excesivní. Nechci spekulovat o důvodech. Rozhodnutí Nejvyššího soudu jasně deklarovalo, jaký postup policie je v přípravném řízení akceptovatelný.

LIDOVÉ NOVINY: Soudce Pavel Zelenka, který byl strůjcem rozhodnutí o nezákonnosti odposlechů, v lednu uvedl, že prvoinstanční soud se bude muset řídit jeho rozhodnutím. Nejvyšší soud však v rozsudku konstatoval, že odposlechy lze použít jako důkaz a že jeho rozhodnutím se soudy mají řídit. Jak by podle vás měl nyní Krajský soud v Praze postupovat?

Státní zastupitelství historicky nemuselo vždy s názory Nejvyššího soudu souhlasit, vždy ale ve svých následných rozhodnutích názor respektovalo. Uvidíme, jak se zachovají soudci, kteří se mají při svém rozhodování řídit zákonem.

BRADÁČOVÁ: Nejvyšší soud je nejvyšší soudní autoritou v této zemi. V tomto smyslu vydal autoritativní rozhodnutí. Státní zastupitelství historicky nemuselo vždy s názory Nejvyššího soudu souhlasit, vždy ale ve svých následných rozhodnutích názor respektovalo. Uvidíme, jak se zachovají soudci, kteří se mají při svém rozhodování řídit zákonem.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou roli obecně hrají odposlechy při vyšetřování? Získáváte díky nim klíčové důkazy?

BRADÁČOVÁ: Musíme si uvědomit, že v dnešním elektronickém světě, v němž probíhá převážná část mezilidské komunikace, je při odhalování některých typů kriminality sledování elektronických komunikací nezastupitelné. Samozřejmě je třeba vždy respektovat limity, protože jde o zásah do základních práv a svobod. Právě proto tu máme garanci soudů, které jako jediné mohou takový zásah povolit.

LIDOVÉ NOVINY: Obvinění v kauze Davida Ratha a též jejich advokáti si u Nejvyššího soudu stěžovali, že nasazování odposlechů může být hrozbou pro demokracii a může být zneužito proti nevinným lidem. Hrozí České republice „diktatura odposlechů“, kdy vyšetřovatelé budou moci na kohokoliv nasadit „uši“?

Mluvit o tom, že policie a státní zastupitelství budou moci kohokoliv a kdykoliv sledovat a odposlouchávat, je mylné

BRADÁČOVÁ: Jde o demagogické komentáře, které nemají oporu v právních normách. Jako by říkaly, že nevěří soudní moci v této zemi. Mluvit o tom, že policie a státní zastupitelství budou moci kohokoliv a kdykoliv sledovat a odposlouchávat, je mylné. Bez příkazu soudu to není možné.

LIDOVÉ NOVINY: V poslední době se zvýšil tlak politiků na státní zástupce. Budou mít žalobci po rozhodnutí Nejvyššího soudu klidnější život?

BRADÁČOVÁ: Verdikt soudu je důležitý pro posílení jistoty v našich dalších postupech, nemyslím si však, že by se to nějak výrazně odrazilo v životě jednotlivých státních zástupců. Snad jen některé komentáře, které po rozhodnutí vrchního soudu statní zástupce nevybíravě zatracovaly, by mohly být příště zdrženlivější.

Lenka Bradáčová

  • Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová (44) vystudovala v roce 1998 pražskou právnickou fakultu. O tři roky později se stala státní zástupkyní v Litoměřicích. V letech 2008 až 2014 byla prezidentkou Unie státních zástupců.
  • V roce 2012 ji ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) jmenoval vrchní státní zástupkyní v Praze. Stala se jedním ze symbolů protikorupčního tažení v Česku.
  • Vedle korupčních případů soudce Ondřeje Havlína a exhejtmana Davida Ratha se pustila do vyšetřování kauz kolem lobbisty Iva Rittiga a jemu blízkých právníků. Její pozornosti na začátku roku 2016 neunikl ani finančník Petr Sisák.



Počet příspěvků: 1, poslední 19.6.2017 10:22 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Autor

Ondřej Koutník

Ondřej Koutník | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články