„Best of české vysoké školy“: Tentokrát podle expertů z Pedagogické fakulty UK

Páteční Lidové noviny přinesly hodnotící přehled veřejných vysokých škol, na něž se dostávají tři čtvrtiny uchazečů. Kterou zvolit pro studia?

Volba rektora Masarykovy univerzity se uskuteční 18. dubna, zájem dosud projevilo přinejmenším pět kandidátů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: ©? Masarykova univerzitaČeská pozice
Volba rektora Masarykovy univerzity se uskuteční 18. dubna, zájem dosud projevilo přinejmenším pět kandidátů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Investovat dvacetikorunu do pátečních Lidových novin se těm, kteří se zajímají o vzdělanost a kultivovanost českého národa, vyplatilo. Redakce ve spolupráci s odborníky ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy připravila velkou přílohu srovnávající (v hvězdičkách) silné stránky a naopak slabiny veřejných vysokých škol v České republice (zde původní studie ve formátu PDF).

Co jsme se dozvěděli? Na trhu se nejlépe uplatňují absolventi právnických, lékařských či pedagogických fakult a nejvyšší mzdy mívají ekonomové a informatici. Na vysoké školy se loni dostaly tři čtvrtiny uchazečů – celkem v roce 2011 zahájilo studium 89 500 vysokoškoláků a pečlivě si vybírat ze zástupu zájemců mohou především už jen umělecké školy a elitní obory. Snížil se podíl pokračujících bakalářů ze 75 na 73 procent.

Školy produkují dle výzkumu o desetinu více výzkumných výsledků, přičemž za „výzkumné školy“, o nichž se v rámci diverzifikace vede čilá reformní debata, by prý mohly být označeny Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), Vysoké učení technické v Brně (VUT), dále České vysoké učení technické (ČVUT) a „univerzální“ Univerzita Karlova (UK). Mezi uměleckými školami byla nejlépe hodnocena Akademie múzických umění (AMU).

Nejvíce peněz z VŠE: 51 744 korun

Nezaměstnanost absolventů dosahuje celkově téměř pěti procent – překvapivě zle jsou na tom nejen zemědělské, ale hlavně přírodovědné obory až s osmi procenty. Z velkých škol vykazují nejnižší (asi dvouprocentní) nezaměstnanost UK, VŠCHT a Vysoká škola ekonomická (VŠE), která také nabízí nejvyšší platy po čtyř až pěti letech od absolutoria: plných 51 744 korun, což je diametrálně více nežli 37 378 korun z ČVUT či 36 082 pro chemiky z VŠCHT. Naopak s nejnižší mzdou můžou počítat absolventi Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU), jimž se dostane v průměru jen 19 961 korun měsíčně...

Na špici v platech jsou absolventi pražské VŠE, dále ČVUT s 37 378 a VŠCHT s 36 082 korunami měsíčněPodle tabulek se do studijního ročníku 2011/12 zapsalo nejvíce studentů nikoliv na pražskou UK (8770), ale nejatraktivnější školou v Česku se těsně stala Masarykova univerzita s 8799 zapsanými studenty. Nejméně nováčků (jen 46) nastoupilo na výběrovou Akademii výtvarných umění (AVU) a dále pak 59 studentů na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (VŠUP), kam se probojuje sedm procent zájemců – jde o nejnižší šanci k přijetí v ČR.

Až pět hvězdiček – jako v  hotelu

Finální lhůta pro podání přihlášek se blíží, a tak není divu, že tu máme v krátkém sledu další srovnání českých škol. Zatímco Hospodářské noviny minulý týden publikovaly celé žebříčky „nejlepších vysokých škol“, Lidovky šly cestou bilancování v různých kategoriích. Čím více hvězdiček, tím lépe – prý „jako v hotelu“. Těm, jimž bylo líto vydat dvacku nebo jim LN unikly, přináší ČESKÁ POZICE komentovaný výběr toho nejpodstatnějšího.

Autoři Aleš Bartušek a Jan Koucký, někdejší náměstek pro vysoké školy MŠMT, udíleli od jedné do pěti hvězdiček v šesti roztříděných funkcích: ve studijní (počet magisterských a doktorských programů), mezinárodní (zapojení do mezinárodních aktivit, výměna studentů a granty ze zahraničí), výzkumné/umělecké (rozsah a úroveň vědecké a tvůrčí činnosti), podnikatelské (míra spolupráce s podnikatelským sektorem), regionální (orientace na místní problematiku a součinnost s kraji a městy) a celoživotní funkci (distanční a seniorské studium).

Předkladatelé tabulek, jež vycházejí z údajů za roky 2010 a 2011, upozorňují, že by „nebylo dobré hodnocení absolutizovat. Přestože jde o poměrně přesné údaje zpracované zasvěcenými experty, nemohou říci všechno“. Ale říkají toho dost, jako jakási pozitivistická „ročenka“.

Nejprve obecně k 26 hodnoceným veřejným VŠ. Z hlediska studijní funkce byly nejvýše – pětihvězdičkově – hodnoceny UK, VŠCHT, AMU, Akademie výtvarných umění (AVU) a brněnská JAMU. Nejvyšší mezinárodní rozměr získala Veterinární a farmaceutická univerzita (VFU), VŠCHT, VUT, AMU a VŠUP. Vědecky vynikají s pěti hvězdami ČVUT, VŠCHT a VUT, po čtyřech mají UK a Masarykova univerzita (MU) nebo Univerzita Palackého (UP).

V podnikatelské funkci bodují Technická univerzita v Liberci a VFU, výjimečný regionální význam vykazují Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JČU), Ostravská univerzita (OU) a Vysoká škola báňská (VŠB). Co se týče celoživotního vzdělávání, uspěly VFU a VŠUP, následovány velkými univerzitami UK, JČU, UP ale i školou v Hradci Králové.

Filozofické, sociální a teologické fakulty

Hodnoceno bylo 22 fakult, z nichž největší je Filozofická fakulta MU, na kterou se v ročníku 2011/12 zapsalo rekordních 2445 studentů, což je dvojnásobek Filozofické fakulty UK, jež měla „jen“ 1133 študáků. Více „filozofů“ mají i v Olomouci (1313)! Pražské FF UK se ale dostalo ***** v hodnocení studijní funkce, v mezinárodním přínosu měly po čtyřech hvězdách FF UK, Fakulta sociálních věd UK, FF MU a Fakulta sociálních studií MU, jež lze považovat za jádro humanitního vzdělávání v Česku, jak ukazuje i sloupec výzkumné funkce. Z nábožensky orientovaných škol byla nejlépe hodnocena Evangelická teologická fakulta UK.

Jak často ve společnosti zaznívá, všichni ti různí „humanisté“ jako sociologové, kulturní antropologové, „jazykozpytci“ nebo religionisté jsou prý na rozdíl od inženýrů k ničemu, nicméně nezaměstnanost tomu nenapovídá. U velkých škol činí méně než pět procent, extrémem je ale univerzálnější Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, jež vykazuje značných čtrnáct procent. Nejvíce peněz mohou očekávat lidé z Fakulty sociálních věd UK (40 473 korun) a Filozofické fakulty UP v Olomouci (34 124 korun).

Ekonomické fakulty

„Skupina 23 ekonomických fakult se vyznačuje podprůměrnými hodnotami ve funkci výzkumné, což je způsobeno především množstvím regionálních fakult zaměřených na přípravu pro regionální trh práce,“ píší autoři v LN. Nejvíce zapsaných měla Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity (ČZU) s 2073 nováčky, dále pak Ekonomická fakulta při VŠB v Ostravě (1627) a „bronzová“ Obchodně-podnikatelská fakulta v Karviné (1408). Celá VŠE měla na svých sedmi fakultách 4025 prváků.

Ti se také mohou těšit na nejtučnější peněženky a finančními bity přetékající kreditky. Pět let po absolutoriu Fakulty mezinárodních vztahů VŠE by si měli přijít na 57 921 korun, což je více než na druhé sesterské Fakultě financí a účetnictví VŠE s 55 547 korunami. Průměrná nezaměstnanost z VŠE činí nízká dvě procenta, zato v Karviné plných třináct procent.

Lékařské fakulty

Do této kategorie shrnuli autoři třináct fakult lékařských a farmaceutických. Všechny medicínské fakulty UK, MU a UP dosáhly na pět hvězd za studijní funkci a bodovaly i ve výzkumu a internacionalitě. Nejvíce mediků nastoupilo loni na 1. Lékařskou fakultu UK (780), nejméně na Farmaceutickou fakultu VFU (119). Nejtěžší přijímačky má 2. Lékařská fakulta UK, jež bere sedmnáct procent zájemců, a Olomouc, přijímající devatenáct procent.

„Stejně jako u právnických a uměleckých fakult platí, že studenti, kteří se na lékařské fakulty zapíší, je také velmi často dostudují,“ píší Koucký s Bartuškem. A nezaměstnanost je také extrémně nízká; všech třináct fakult nepřekročilo dvě procenta, častěji se držely nuly nebo jediného procenta! Nejvyšších mezd se dočkají absolventi LF MU (33 942 korun) a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové (31 676 korun). Vůbec nejméně v oboru mohou očekávat lékaři z Ostravy, na něž dle publikované studie čeká plat 19 277 korun.

Umělecké fakulty a školy

Specifickou kategorií jsou umělecké školy; je jich celkem devět. Orientují se hodně na mezinárodnost a jsou malinkaté. Obě největší fakulty – Hudební a Divadelní JAMU – měli jen 84 zapsaných nováčků, zatímco Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, nejmenší fakulta v Česku, čítala jen jedenáct zapsaných! Ze studijního hlediska vynikají pětihvězdné fakulty AMU, AVU a JAMU, v mezinárodnosti se k nim přidávají i výtvarníci z VUT.

Na nejvyšší platy se mohou těšit lidé z Filmové a televizní fakulty AMU (27 719 korun), nejméně mívají hudebníci z JAMU – jen asi 17 070 korun. Restaurátoři z Pardubic se z plné třetiny neuplatní na trhu práce, naopak drtivá většina absolventů AMU práci nachází.

Pedagogické a tělovýchovné fakulty

Takových je v Česku tucet. Ve studijní funkci vynikají – s pouhými třemi hvězdičkami – Pedagogická fakulta UK, FTVS UK, Fakulta sportovních studií MU a „peďák“ v Olomouci. Většina škol ovšem exceluje v kolonce celoživotního vzdělávání. Největší fakultou v Česku je podle přijatých Pedagogická fakulta MU s 1831 prváky, stříbro bere Jihočeská univerzita s 1208 budoucími učiteli a bronz olomoucká UP s 1174 studenty.

Pražská PdF UK je až čtvrtá (1100 přijatých), ale dostane se na ní jen 28 procent zájemců, kdežto do Českých Budějovic 63 procent. Nezaměstnanost učitelů je nízká; nejvyšší platy mívají lidé z FTVS UK (32 947 korun), kteří evidentně míří i mimo školství. Platy z pražké „pajdy“ činí 23 999 korun.

Technické fakulty

Jde o největší srovnávanou skupinu škol – celkem 28 fakult. „Technické fakulty se vyznačují nadprůměrnou orientací na funkci výzkumnou, v níž patří mezi nejúspěšnější,“ uvádějí Lidové noviny ve speciální příloze. Z hlediska výzkumné funkce dostalo plný počet (*****) hned pět fakult: Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická ČVUT, Fakulta strojního inženýrství, Fakulta elektrotechniky a Fakulta informačních technologií VUT. Významný mezinárodní rozměr mají dle studie také Fakulta textilní a Fakulta mechatroniky Technické univerzity v Liberci (TUL) a ještě architektura na ČVUT.

Nejvíce zapsaných bylo na „stavárně“ VUT (1706) a na „Felu“ ČVUT (1479), naopak nejmenší je Fakulta architektury TUL – ta má pouze 54 prváků. Nejtěžší je dostat se na brněnskou architekturu, která přijímá asi osmnáct procent zájemců. Na nejvyšší platy dosáhnou lidé z Fakulty dopravní ČVUT (43 543 korun), druzí jsou technici z ČZU (41 608 korun). Nejvyšší nezaměstnanost uvádějí tabulky pro absolventy Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT na Kladně: sedmnáct procent. Průměr ostatních je kolem pěti procent.

Přírodovědecké fakulty

Sem patří devět fakult, které vesměs excelují ve výzkumu – pět hvězd mají přírodovědecké fakulty UK, JČU, MU, UP a Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity (ZČU). Z hlediska studijních šancí jsou nejlepší fakulty v Praze a Brně; v mezinárodním hledisku vyniká Masarykova univerzita. Největší je ovšem přírodověda v Olomouci, jež loni zapsala 1297 studentů, zatímco PřF MU pak 900 a PřF UK jen 784 prváků.

Ač jde o velmi náročné školy, vykazují překvapivě vysokou míru nezaměstnanosti: pražská přírodověda čtyři procenta, brněnská i olomoucká jedenáct procent, fakulta v Ústí nad Labem (UJEP) dokonce čtrnáct procent a ostravská sedmnáct procent nezaměstnaných! Platy se pohybují kolem 27 tisíc.

Chemicko-technologické a další fakulty

Ve výzkumu vynikají i chemicko-technologické fakulty, jejichž studenti „musejí počítat se značnou mírou neúspěšných ukončení studia (nejvíce 81 procent je na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT,“ akcentuje studie. Pět hvězdiček za výzkum, mezinárodnost i studijní funkce vykázala jedinečná Matematicko-fyzikální fakulta UK.

Nejvyšší možnou bodáž za výzkum dostalo všech devět hodnocených škol – od VŠCHT po chemické fakulty v Brně i Pardubicích, která měla nejvíce (695) zapsaných študáků. Nezaměstnanost čítá kolem dvou tří procent, na nejlepší peníze v průměru 42 801 korun si přijdou „matfyzáci“ z Prahy.

Právnické fakulty

Nejmenší skupinou čtyř fakult, která se nejspíše díky Plzni ještě zmenší na trojici, jsou právnické školy. Za studijní možnosti dostala pět hvězdiček jen Právnická fakulta UK, zbývající fakulty měly po čtyřech bodech. Slabší jsou právníci v internacionalitě, bádání je prý nejsilnější v Praze a Brně. Masarykova univerzita přijímala nejvíce budoucích právníků (913), druhá byla Praha se 726 adepty právnické profese.

Jak známo, po té je poptávka – nezaměstnanost absolventů činí jedno či dvě procenta a pouze v Olomouci devět procent. Pražský právník bere po pěti letech od dostudování zhruba 44 123, brněnský 39 278 a olomoucký 27 966 korun.

Zemědělské a veterinární fakulty

Takových škol je v Česku devět. Vyniká mezi nimi brněnská Fakulta veterinárního lékařství (VFU), která dostala nejvíce hvězdiček, pět, za studijní i mezinárodní rozměr. Ve výzkumu zabodovaly Zemědělská fakulta JČU, Fakulta veterinární hygieny a ekologie VFU a konečně i Agronomická fakulta Mendelovy univerzity. Nejvíce studentů chodí na pražskou ČZU, kde tamní Fakulta agrobiologie měla 1248 zapsaných, naopak omezený počet je veterinářů v Brně – jenom 140.

Agronomové hledají marně práci až v plných devatenácti procentech případů...Tam je i nejnižší šance na přijetí (29 procent). Absolventi mířící k nemocným zvířatům uvádějí pětiprocentní nezaměstnanost, zatímco ti, kteří vystudovali agronomii na Mendelovce, vykazují dle Lidových novin až devatenáct procent! Nejnižší platy mívají jejich kolegové z Lesnické a dřevařské fakulty (22 142 korun), přičemž na nejvyšší obnosy v oboru se mohou připravit jejich pražští kolegové z ČZU, a sice na 27 131 korun.

Na cestě k žebříčkům?

Tolik tedy víkendový výčet z obsažné, desetistránkové přílohy Lidových novin, do které přispěli experti ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK. Jak vidno, podkladů k hodnocení kvality i výkonu českých vysokých škol již máme dost. Sestavovat přímo oficiální žebříčky „nejlepších škol“ ale asi není vhodné ani možné, neboť kritérií úspěchu je příliš, nicméně ukázat uchazečům možnosti a nabídku fakult možné je.

„Nemyslím si, že by stát měl sám sestavovat nějaký žebříček. Měla by ale vzniknout internetová stránka, kde by si kdokoliv – studenti, uchazeči, novináři nebo pedagogové – mohl na základě různých kritérií sestavit vlastní pořadí,“ řekl HN Daniel Münich, člen vládního poradního orgánu NERV. Lidovky svůj souhrn sice nenabídly on-line a s možnými prokliky, ale ona investovaná dvacetikoruna do papíru se v pátek vskutku vyplatila.