Banky se podělí o část zisků. Chtějí se vyhnout sektorové dani

Čeští bankéři hledají řešení, jak se vyhnout sektorové dani, se kterou přišla sociální demokracie. Podpořili proto nápad předsedy vlády Andreje Babiše na zřízení zvláštního fondu, do kterého by banky odváděly část svých zisků. Je o co hrát. Jen loni totiž tuzemské banky vydělaly přes 82 miliard korun.

Vojtěch Wolf 14.5.2019
Finance - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Finance - ilustrační foto | foto: MAFRA - Tomáš Krist
Finance - ilustrační foto

Loni tuzemské banky vydělaly přes 82 miliard korun. Právě jejich vysoké zisky jsou terčem kritiky, kdy například sociální demokracie hovoří o zavedení zvláštní daně. Tomu se ale banky chtějí vyhnout, a tak s premiérem Andrejem Babišem (ANO) raději hledají řešení, jak by mohly státu pomoci a zároveň nemusely zaplatit na daních 14 miliard navíc, jak navrhuje ČSSD.

„Shodujeme se s panem premiérem na tom, že prosperitu České republiky spíše než sektorové daně zajistí investiční spolupráce státu a bank ve strategických oblastech, jakými jsou vzdělávání, digitalizace nebo sociální bydlení. Zda a jak bude tato investiční spolupráce realizována skrze Fond rozvoje státu, nebo zda půjde o spolupráci jiného typu, bude bezpochyby předmětem dalších jednání mezi představiteli státu a bankovního sektoru,“ sdělil LN Tomáš Salomon, generální ředitel České spořitelny.

10 až 20 procent z dividend

Babiš přitom již před dvěma týdny nastínil, jak by jejich pomoc rozvoji české ekonomiky mohla vypadat. Premiér navrhuje založení speciálního fondu. „Moje představa je, že by nám banky z dividend nechaly deset až dvacet procent,“ upřesnil Babiš pro Českou televizi v Otázkách Václava Moravce. O tom, jak konkrétně by banky mohly státu přispívat, se ovšem bude ještě vyjednávat.

„Debata o tom, co pro to můžeme všichni dohromady udělat, je něco, co dává smysl. Pan premiér avizoval, že se chce s bankéři opět sejít, znamená to tedy, že diskuze bude pokračovat.“

Na počátku května se přitom Babiš potkal s kapitány českého bankovnictví. Kromě Salomona jednal také s generálním ředitelem ČSOB Johnem Hollowsem, šéfem Komerční banky Janem Juchelkou, bývalý šéfem UniCredit Bank Jiřím Kunertem a se zástupci České bankovní asociace (ČBA) Pavlem Štěpánkem a Miroslavem Zámečníkem. Ani tam ovšem konkrétní podoba řešení ještě nepadla.

„Debata o tom, co pro to můžeme všichni dohromady udělat, je něco, co dává smysl. Pan premiér avizoval, že se chce s bankéři opět sejít, znamená to tedy, že diskuze bude pokračovat,“ uvedl po setkání s premiérem výkonný ředitel ČBA Štěpánek.

Podle Babiše je potřeba, aby banky daly lidem větší výnos z vkladů, neúčtovaly lidem poplatky, a aby se podělily o zisk. „Tyto prostředky by pak byly použity na investice, na které zatím nemáme peníze,“ uvedl v televizi Babiš. Peníze by šly použít například na výstavbu silnic, mateřských škol či nemocnic.

Zahraniční inspirace

Podle informací LN se Babiš nejspíš inspiroval na svých cestách v zahraničí. Například při nedávné návštěvě Singapuru, kde mají dva státní holdingy. Prvním je fond GIC, který spravuje devizové rezervy, druhý TEMASEK, jenž spravuje majetkové účasti státu. Podobně pak v Norsku mají fond, do něhož firmy odvádějí poplatky z těžby ropy.

Je pravděpodobné, že banky si raději nechají dobrovolně trochu pustit žilou, než aby byla zavedena sektorová daň, jak ji teď navrhuje ČSSD.

A například v Estonsku pak platí, že nerozdělené firemní zisky, které zůstanou v zemi – například formou reinvestic –, se nedaní. Podobně by to mohlo vypadat i v Česku. Jinými slovy, pokud by banky zisky z větší části nechávaly v tuzemsku, byl by jejich základ pro výpočet „příspěvku“ do fondu mnohem menší.

Je přitom pravděpodobné, že banky si raději nechají dobrovolně trochu pustit žilou, než aby byla zavedena sektorová daň, jak ji teď navrhuje ČSSD. Parametry aktuálního návrhu sociálních demokratů se přitom zcela shodují s návrhem již zveřejněným v roce 2017 jejich tehdejším předsedou Bohuslavem Sobotkou. Podle něj by se měla platit daň z aktiv nad 300 miliard korun ve výši 0,3 procenta, takže například Komerční banka by tak odvedla do rozpočtu asi 3,2 miliardy korun navíc.

Pokud by ale platil Babišův návrh a banky by odváděly podíl z dividend, řekněme, ve výši deseti procent, zaplatila by Komerční banka (která letos matce do Paříže pošle na dividendách asi 5,8 miliardy korun) zhruba 580 milionů korun do fondu.

Zvláštní fond měl i Masaryk

Inspiraci lze však najít i v historii. S podobným fondem přišel v roce 1928 první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. „Prezident Masaryk k desátému výročí republiky, která se potýkala s daleko hlubšími sociálními problémy, založil Jubilejní fond republiky. Ten shromažďoval prostředky velkých soukromých společností (banky, pojišťovny, průmyslové závody), které pak distribuoval do předem určených oblastí jako věda, kultura, školství, zdravotnictví,“ přibližuje Pavel Smutný z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.

Smutný se dlouhodobě věnuje otázkám zahraničních investic v České republice a odlivu zisků. Například loni se podílel na vzniku Strategie růstu bohatství České republiky, která toto téma řešila.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.